Turista se ztratil v bolivijském pralese. Život mu zachránily dobrosrdečné opice

27. březen 2017

Celkem devět dní strávil mladý chilský turista Maykool Coroseo Acuña ztracený v bolivijském národním parku Madid, píše National Geographic. Zmizel při organizovaném výletu noc poté, co se odmítl zúčastnit tradičního obřadu, při kterém se děkuje Matce Zemi, Pachamamě, za umožnění vstupu do deštného pralesa. Podle svědků musel zmizet z tábora během několika minut. „Stalo se to proto, že nechtěl být při obřadu,“ myslí si majitelka agentury pořádající exkurzi Feizar Nava. Bolivijští domorodci totiž věří, že prales je posvátné území. Když někdo urazí Pachamamu, sešle ducha jménem Duende, který své oběti schovává v jiných dimenzích. Jako důvod zmizení turisty to vidí i ředitel Národního parku Madidi Marcos Uzquiano: „Tohle je naše kultura. Strážci parku i já věříme, že Duende skutečně existuje a myslíme si, že turistu mohl odnést.“ Sám Acuña si nepamatuje, co přesně se stalo: „Rozběhl jsem se, měl jsem na sobě sandály a řekl jsem si, že by mě zpomalovaly. Odhodil jsem je, pak i telefon a svítilnu. Po chvíli běhu jsem se zastavil pod stromem a začal jsem si říkat ‚Co jsem to udělal?‘. Když jsem se chtěl dostat zpátky, nešlo to.“ Pátrací tým nemohl turistu najít. Pomohla jim ztracená ponožka použitá šamany k obřadu, který měl mladíka získat zpět. Lidé ho nakonec objevili asi kilometr a půl od základního tábora skupiny po více než týdnu. Byl dehydrovaný, slabý, pokousaný od hmyzu a popíchaný trny. Acuña svým zachráncům řekl, že mu pomohly přežít hlavně dobrosrdečné opice. Dávaly mu prý jídlo a dovedly ho každý den k vodě a přístřešku. Mladík ale odmítá možnost, že by za jeho ztracení mohly nadpřirozené síly, na šamanství nevěří.

autor: ah
Spustit audio
  • Nové čisticí zařízení by mohlo zbavit Tichý oceán plastů

    21. říjen 2021
    Zařízení společnosti Ocean Cleanup zachycuje plast z oceánu do sítí

    Nové zařízení minulý týden úspěšně odvezlo 10 tun odpadu z Tichého oceánu. Technologie, kterou používá, by potenciálně mohla být schopná oceán postupně kompletně vyčistit.

    Jak upozorňuje Inhabitat, úspěšný experiment se připravoval velmi dlouhou dobu. Boyan Slat, v současnosti sedmadvacetiletý nizozemský vynálezce, zakladatel a ředitel společnosti The Ocean Cleanup, jejímž cílem je odstraňování plastových odpadů ze světových oceánů pomocí plovoucích norných stěn, měl údajně plán na vyčištění oceánů už v osmnácti.

    Nezisková organizace si stanovila impozantní cíl: do roku 2040 odstranit z oceánů devadesát procent plovoucích plastů. V roce 2018 uvedla na trh své první zařízení na jejich zachytávání. Tehdy ale nebyla úspěšná, protože se velmi brzy rozlomilo. Model z roku 2019 byl už o něco lepší, ale stále nedokázal splnit stanovený úkol.

    Loni v létě společnost Ocean Cleanup postavila obrovskou plovoucí bariéru ve tvaru písmene U, která směřuje odpadky do dlouhé plovoucí sítě. Tým, který na testovacím čištění pracoval, zařízení pojmenoval Jenny. Každých několik týdnů se síť naplní plastem, posádka ji vytáhne a vyprázdní do nádoby na odpadky, poté ji znovu připojí a vyšle sbírat další harampádí. Plast se poté dopraví na břeh, kde je recyklován.

    Jedna taková Jenny dokáže pojmout přes 10 tisíc kilogramů plastu. Slat si myslí, že pokud by jich zapojili deset, do pěti let by mohli zlikvidovat polovinu takzvané Velké tichomořské odpadkové skvrny, tedy místa, kde je v severním tichomořském koloběhu velmi vysoká koncentrace oceánského odpadu.

    Ne všichni ale sdílí jeho nadšení. Zvláště když spočítají náklady na tankování lodí. „Jakmile se plast dostane na otevřené moře, je akce finančně velmi náročná. Spotřeba fosilních paliv nutných k tomu, aby se zařízení dostalo zpátky, je opravdu vysoká,“ říká Miriam Goldstein, ředitelka oceánské politiky think-tanku Center for American Progress.

    Slat už projektu zasvětil téměř deset let života a neztrácí naději. Na Twitteru napsal: „Je ještě spousta věcí, které se musí doladit. Ale jedno víme už teď: pokud nasadíme menší flotilu těchto zařízení, dokážeme mořský plastový odpad vyčistit.“

  • Pro mozek v kondici nesmíme spát ani příliš málo, ani mnoho, ukazuje nová studie

    21. říjen 2021
    spánek - nespavost

    Stejně jako řady jiných dobrých věcí v životě i spánku bychom si měli užívat s mírou. Čerstvé výsledky několikaleté studie ukazují, že přemíra spánku je pro lidský mozek a jeho funkce stejně nepříznivá jako jeho nedostatek.

    Nedostatek spánku i Alzheimerova choroba způsobují rychlejší odumírání buněk a tím také zhoršování poznávacích funkcí, jako jsou paměť, soustředění, schopnost orientace, chápání nebo vyjadřování. Mnozí odborníci spojují vznik onemocnění právě s nedostatečným spánkem.

    Výzkumníci z Centra spánkové medicíny na Washingtonské univerzitě po dobu několika let sledovali poznávací funkce velké skupiny starších dospělých. Jejich analýza, srovnávání hladiny proteinů souvisejících s Alzheimerovou chorobou a měření mozkové aktivity během spánku pomohly rozklíčovat komplikované vztahy mezi spánkem, Alzheimerovou chorobou a poznávacími funkcemi. Jejich závěry by mohly pomoci při snahách o zachování bystré mysli lidí do pozdního věku.

    „Určit, jak spolu souvisí spánek a různá stadia Alzheimerovy choroby, bylo velkou výzvou. Abychom však mohli začít navrhovat jakoukoliv léčbu nebo prevenci, je to naprosto zásadní,“ uvedl jeden z autorů studie, docent neurologie a ředitel Centra Brendan Lucey.

    „Naše studie naznačuje, že pro celkovou dobu spánku existuje střední rozsah neboli ‚sladká tečka‘, při jejímž dodržování je úroveň poznávacích funkcí stabilní.“ Podle něj byly příliš krátké a dlouhé doby spánku spojené s horší poznávací výkonností, možná kvůli spánkovému deficitu nebo špatné kvalitě spánku.

    Dalším krokem bude podle něj zjistit, jak dosáhnout přirozeného prodloužení spánku na „ideální“ délku u lidí, kteří ho mají nedostatek proto, že nemůžou usnout nebo se příliš brzy budí a pak už znovu neusnou. A také, jak velký vliv na jejich poznávací funkce by to mělo.

    A jak probíhal výzkum? Vědci si vybrali sto lidí s věkovým průměrem sedmdesát pět let, kteří například vždy několik dní v řadě spali s drobným elektroencefalogramem (EEG), přístrojem na měření mozkové aktivity, na čele, odebírali jim mozkomíšní mok, měřili mozkovou aktivitu. Celkově po dobu čtyř a půl roku.

    Poznávací funkce mozku se na základě měření pomocí EEG zhoršovaly u lidí, kteří spali méně než čtyři a půl a více než šest a půl hodiny. Samotní „spáči“ vždy uváděli z jejich pohledu o hodinu delší dobu spánku, než naměřil přístroj, tedy pět a půl a sedm a půl hodiny. O výzkumu zveřejněném v odborném časopise Brain píše web Medical Express.

  • Ve Španělsku zkouší prorazit model kapslových hotelů

    20. říjen 2021
    Kapslový hotel Optimi Rooms v Bilbau

    Španělsko je další země, kde se začíná prosazovat původně japonský model minimalistického ubytování, takzvané kapslové hotely. Lidé v nich nejsou ubytováni v klasických pokojích, ale právě v jednotlivých kapslích o rozměrech zhruba dva metry na šířku a jeden metr na délku. Podle webu deníku El País se teď takový obchodní model snaží proniknout na španělský trh, v některých regionech ale nemá zatím právní ukotvení.

    Vypadají spíš jako vesmírné lodě než jako hotely. Bílé stěny, neonová světla a hlavně pokoje ve tvaru kapsle. V baskickém Bilbau funguje kapslový hotel už dva roky. Noc v jednolůžkové kapsli tam stojí 27 euro, za dvoulůžkovou potom zájemci zaplatí asi o deset euro víc. Velikost postelí byla v tomto hotelu přizpůsobena španělskému trhu.

    Tento model velkých kapslí jsme si nechali patentovat ve Španělsku a přivezli jsme ho z Číny výhradně pro naše hotely, říká Iñaki Zabala, který za projektem stojí. V říjnu se svým obchodním partnerem plánuje otevřít podobně koncipovaný prostor přímo v hlavním městě.

    Podle odborníků, které oslovil deník El País, nejde ale takový typ ubytování oficiálně nazývat hotely. Podle španělských zákonů je lze označit jen za ubytovny, protože nemají samostatné ložnice ani koupelny.

    Proti konceptu kapslových hotelů se zatím staví Madrid. Měl by být přijat zákon, aby se z nich nestal trend, říká José Manuel Calvo z madridské radnice. V západním právu a v našich vlastních předpisech není pro takový podnik místo, protože se nejedná o vhodnou formu ubytování. Reaguje to pouze na další poptávku na nízkonákladovém trhu, který se rozšiřuje do všech sfér, dodává Calvo.

    Podle Eduarda Irastorzy, profesora z OBS Business School, může mít ale inovativní způsob ubytování ve Španělsku úspěch. Lidé dnes vyhledávají zážitky. Chtějí věci zažít, aby o nich mohli mluvit a sdílet je na sociálních sítích,“ říká Irastorza pro El País.

  • Nejlepším seriálem 21. století je podle ankety BBC The Wire

    20. říjen 2021
    Ze seriálu The Wire

    Nejlepším seriálem 21. století je podle britské BBC The Wire (The Wire – Špína Baltimoru). V anketě, která o tom rozhodla, hlasovalo 206 televizních expertů ze 43 zemí. Na druhém místě skončila série Mad Man (Šílenci z Manhattanu) a třetí místo obsadila kriminální sága Breaking Bad (Perníkový táta).

    BBC pravidelně oslovuje filmové kritiky, aby vybrali nejlepší filmy v určité kategorii. Letos se rozhodla zaměřit na oblast televizní tvorby. „Částečně proto, že televize hrála v uplynulých 18 měsících v životě mnoha z nás zásadní roli, když jsme v ní hledali informace, zábavu, útěchu i inspiraci,“ vysvětluje britská veřejnoprávní stanice. Důležitou úlohu sehrály i streamovací platformy, jejich rozvoj a rostoucí obliba.

    S nejlepším hodnocením skončilo kriminální drama Davida Simona z produkce HBO The Wire. Téměř polovina všech kritiků zařadila seriál mezi deset nejlepších a téměř čtvrtina z nich ho dala na první místo s odkazem na zobrazení moci, rasy, třídy a amerického života.

    Do první desítky se kromě už zmiňovaných televizních programů dostala taky třeba fantasy série Game of Thrones (Hra o trůny) nebo komediální The Office (Kancl). Na seznamu jsou taky čtyři animované seriály, nejlépe hodnocený z nich BoJack Horseman z dílny Netflixu skončil jedenáctý.

    BBC přidává k anketě taky statistiku. V devadesáti dvou seriálech je primárním jazykem angličtina, sedmdesát devět seriálů v první stovce vytvořili muži, za jedenácti stály ženy a deset vytvořily smíšené autorské týmy.

  • Režisér Quentin Tarantino uvažuje o natočení třetího pokračování filmu Kill Bill

    20. říjen 2021
    Z filmu Kill Bill

    Quentin Tarantino znovu naznačil, že by rád pracoval na dalším pokračování filmového hitu Kill Bill. Ještě předtím ale chce natočit komediální spaghetti western. Americký režisér opět rozvířil spekulace o návratu Umy Thurman v roli Nevěsty svým vyjádřením na filmovém festivalu v Římě, píše magazín Dazed.

    Tarantino v Itálii přebíral cenu za celoživotní dílo a na otázku, jaký bude jeho další celovečerní film, odpověděl, že nemá tušení. V reakci na spekulace, že by to mohl být právě Kill Bill 3, potom dodal: proč ne.

    Jisté ale je, že ze všeho nejdříve se chce vrhnout na komedii. „Těším se na natáčení, protože to bude opravdu zábava. Chci to totiž udělat ve stylu spaghetti westernů, kde každý mluví jiným jazykem,“ dodal Tarantino.

    Režisér už o třetím pokračování snímku Kill Bill mluvil v minulosti. Před dvěma lety řekl, že o návratu Nevěsty diskutoval s její představitelkou Umou Thurman. Přemýšlel jsem o tom, co se s její postavou stane, víte, o deset, patnáct let později… Co se stane s její dcerou, vyprávěl Tarantino v roce 2019 s tím, že pokud by z některého z jeho filmů mělo vzejít pokračování, bude to určitě Kill Bill.

    Quentin Tarantino natočil za svou kariéru devět celovečerních filmů, jako zatím poslední byl uveden v roce 2019 snímek Tenkrát v Hollywoodu. Režisér už několikrát prohlásil, že desátý film by měl být jeho poslední.

  • Austrálie chce očkovat koaly proti chlamydiím, vědci si od vakcíny slibují záchranu celého druhu

    19. říjen 2021
    Koaly

    Australští vědci začínají s očkováním koal proti chlamydiím. Jako první bude vakcína podána 400 živočichům v Queenslandu, v budoucnu by ji pak odborníci chtěli aplikovat co největšímu počtu živočichů. Ochrana před onemocněním, které u těchto vačnatců způsobuje vážné zdravotní problémy, by tak podle vědců mohla přispět k záchraně celého druhu.

    Jednodávková vakcína na bázi bílkovin dokáže snížit hladinu infekce a zároveň tak může zabránit přenosu bakterie. Ten je možný nejen pohlavním stykem, ale také z matky na dítě. Očkované koaly budou poté očipovány a vypuštěny zpět do volné přírody. V budoucnu pak chtějí odborníci sledovat rozdíly mezi očkovanými a neočkovanými zvířaty.

    Bakteriální onemocnění vede u vačnatců k vážným zdravotním problémům. „Je to krutá nemoc, která způsobuje oslabující zánět spojivek, infekce močového měchýře a někdy i neplodnost,“ uvedla Amber Gillett, veterinářka a koordinátorka výzkumu.

    Zatímco chlamydie jsou u člověka léčitelné antibiotiky, u vačnatců je tento postup nevhodný. Dochází totiž k narušení střevních bakterií, které koaly potřebují k trávení listů eukalyptu. Účinek léků není ani dlouhodobý. „Pokud jsou zvířata léčena antibiotiky, v mnoha případech se s chlamydiovou chorobou vrací,“ uvedl podle Guardianu Peter Timms, který na vakcíně pracuje už 10 let.

    Nemoc se u koal v Austrálii v posledních letech významně rozšířila v oblasti jihovýchodního Queenslandu, v Novém Jižním Walesu postihla až polovinu zde žijících koal. Kromě nemocí se jejich počty rychle snižují i kvůli suchu, požárům či stavební činnosti člověka. Podle organizace Australian Koala Foundation se počet koal snížil za poslední roky až o 30 procent a její zástupci vyzývají vládu k důslednější ochraně přírodních stanovišť těchto živočichů.

  • Aktivisté pomůžou uprchlické rodině do Evropy, udělají z nich obchodníky s NFT

    19. říjen 2021
    NFT

    Německá aktivistická skupina Peng Collective se rozhodla podpořit afghánského uprchlíka Milada s rodinou a pomoci jim do Evropy. A to netradiční cestou. Chce z nich udělat investory NFT s digitálním uměním a zajistit jim tak prostředky k získání nového domova.

    Skupina se spojila s 16 umělci, každý daroval jedno vlastní digitální dílo. Na základě nich pak software vygeneroval tisíce dalších uměleckých děl. Celkem 5555 kusů bude následně zařazeno do loterie. V prvním kole účastnici nevědí, zda obdrží originál nebo počítačově vytvořené dílo.

    Výtěžek z prvního kola postačí na to, aby Afghánec i se svou rodinou získal prostředky pro cestu do Evropy a získání zlatého víza. To je dlouhodobě považováno za bránu do evropských zemí. Tato víza využívají primárně bohatí podnikatelé, kteří výměnou za určitý obnos získají občanství dané země či povolení k pobytu. Peng Collective se rozhodl celý tento systém obrátit naruby.

    „V našem projektu Golden NFT chceme proti sobě postavit dva mocné systémy: národní stát a kapitalismus. Zatímco peníze můžou volně cestovat přes hranice, běžní uprchlíci jako Miladova rodina nikoli. Uvízli v zemích jako Sýrie nebo Írán nebo čekají v přeplněných pohraničních táborech. Chceme zpochybnit liberální ideologii slovy: Obchodujeme s hranicemi,“ uvedl pro Spiegel zástupce organizace Peng Collective.

    Operovat se organizace rozhodla v Portugalsku, které je z hlediska investic jednou z nejlevnějších zemí v Evropě. Na jih Evropy přijdou Milad s rodinou jako investoři s prostředky pro rekonstrukci místního majetku. K získání zlatého víza, zajištění bydlení a zaplacení evropských daní potřebuje organizace získat přibližně 600 tisíc eur.

    Získání víza ovšem ještě není uzavřená záležitost. „V současné době spolupracujeme s celkem pěti právníky, abychom se ujistili, že naše dokumentace je v pořádku. Děláme vše, co je v našich silách, abychom hráli podle pravidel, ale možnost selhání samozřejmě stále existuje,“ uvedla organizace.

    Pokud se však projekt vydaří a bude dál generovat zisk, Peng Collective plánuje obdobně pomoci další rodině dostat se ze Sýrie do Evropy.

  • Ubývající korálové útesy můžou zachránit umělé podmořské zahrádky

    19. říjen 2021
    Korálové útesy, Francouzská Polynésie

    Korálové útesy v důsledku globálního oteplování a nadměrného rybolovu v posledních letech ubývají. Podle amerických vědců je zde však možnost, jak lidskou činností naopak ohrožené útesy zachránit. Cestou je dle nich umělé vysazování různých druhů korálů. „Podmořské zahrádky“ podle prvních výsledků nejen pomáhají udržovat stávající rozsah útesů, ale dokonce je i podporují v dalším růstu.

    Dvojice vědců v rámci své studie zasadila různé druhy korálů z ostrova Moorea ve Francouzské Polynésii. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak na sebe budou korály působit a zda nebudou vzájemně soutěžit. Ve smíšeném prostředí se jim ale naopak vedlo dobře. „Korály by si měly konkurovat, ve skutečnosti se jim ale spolu dařilo lépe, než když byly samy,“ uvádí jeden z autorů studie Mark Hay.

    Zvýšená biodiverzita však podle výsledků korálům prospívá jen do určité míry. „Korály vysazené v zahrádkách se středním počtem druhů, ve většině případů 3 až 6, fungovaly lépe než ty s nízkým či naopak vyšším počtem jiných zástupců korálů, upřesňuje Cody Clements, Hayův spolupracovník.

    Vědci požadují další výzkum, aby lépe porozuměli, jak by se dalo chování korálů dále využít. „Nadále zkoumáme mechanismy způsobující tento jev, ale naše výsledky neustále poukazují na pozitivní interakce útesů, které převyšují ty negativní,“ říká Hay.

    Nová studie vědců z Georgijského technického institutu tak poskytuje naději pro ohrožené korály. Ty tvoří základy ekosystému korálových útesů, které jsou domovem a zdrojem potravy pro mnohé živočichy. Korálů nejrapidněji ubývá v Karibiku, kde se jejich počet snížil až o 90 procent. O polovinu své rozlohy přišel za poslední čtvrtstoletí třeba i Velký bariérový útes v Austrálii.

  • Nový ročník hitparády Startér zahajují Méta Monde. Vítězný klip So Sad oslavuje pandemickou samotu

    18. říjen 2021
    Méta Monde při natáčení videoklipu k singlu So Sad

    Hitparáda Radia Wave pro neobjevené talenty se vrací. 18. října pustí moderátoři Jonáš Zbořil a Jakub Kaifosz do světa prvních sedm skladeb od budoucích nadějí domácí alternativní scény. O tom, kdo se stane dalším vítězem Startéru, opět rozhodnou posluchači, ale také nová porota, ve které zasedne i Albert Romanutti z Bert & Friends.

    „Nemůžu se dočkat, až zase otevřu e-mailovou schránku starter@rozhlas.cz a najdu tam první hudební klenoty, které ještě nikdo neslyšel,“ přiznává Jonáš, který hitparádu neobjevených talentů na Radiu Wave vede od roku 2013. „Dělám to víc než osm let, ale pořád je pro mě dobrodružné sledovat cestu dobrého songu z mailu až k vítězství v hitparádě a hlavní ceně – natočení nového singlu i s videoklipem.“

    Se začátkem nového ročníku hitparády je spojená také premiéra singlu So Sad od aktuálních vítězů Méta Monde. Nový klip vznikl ve spolupráci s Radiem Wave a je poctou synťákům, ale také ohledávání extrémních nálad, se kterými se člověk v pandemii musel vyrovnávat často a většinou sám.

    „Věříme, že nás So Sad nakopne ještě víc než samotné vítězství ve Startéru a časem nás dostane na prkna festivalů Grape, Primavera a Glastonbury,“ říká zpěvák dua Méta Monde Jakub Baierl. „Startér nás donutil vyjít s hudbou ven, spojil nás s dalšími lidmi plnými entuziasmu. Pomohl nám posunout českou scénu do dalších rozměrů,“ dodává.

    Koho objeví Startér v novém ročníku? Kdo se nejvíc zalíbí nové porotě ve složení Aneta Martínková (Margo), Tomáš Tkáč (Pris, něco něco) a Albert Romanutti (Bert & Friends)? A koho si zamilují hlasující posluchači? Třeba právě váš song. Pošlete ho na adresu starter@rozhlas.cz, e-mailová schránka pro vaše hity zůstává otevřená až do 14. března 2022.