Tyjátr: Běsi v brněnské Redutě kácí pilíře světového řádu

4. leden 2016

Po inscenaci Lysistrata/Aiás se dramatik Roman Sikora, dramaturg Martin Kubran a režisér Martin Čičvák znovu setkávají v brněnském Národním divadle. Po protiválečné variaci na antická dramata si jako východisko pro studii společenského kolapsu vzali Dostojevského román Běsi.

Dramatik Roman Sikora přebásnil Dostojevského revoluční opus svým charakteristickým způsobem a postavám vetkl deformovanou mluvu s převráceným slovosledem. Významotvorné opakování některých slov v hříčkách ještě zesilovaly akcenty na motivy ze specificky českého prostředí i globálnější celospolečenské přesahy. Vedle kritických poznámek třeba ke kauze pančovaného alkoholu Roman Sikora i inscenátoři nekompromisně tematizují procesy, s jakými firmy opouští momentální působiště kvůli levnější pracovní síle, tepou nabubřelost elitářství a hloubkově zkoumají mechanismy strachu a vytváření strašáků. Jazyková stylizace je navíc daleko výraznější a inscenace politicky vyhraněnější než v případě Lysistraty.

Čtěte také

Tvůrci kromě vlastních významových podtextů rafinovaně posunuli úlohy jednotlivých postav. Mystického, potemnělého svůdce žen i extatického řečníka Nikolaje Stavrogina (Zbyšek Humpolec) upozaďují a dělají z něj zbytnělou popstar, která pouze propůjčuje svůj obličej i svou bulvární popularitu pro politické účely. Naopak posilují dominanci mozku celé bezejmenné revoluce Petra Verchovenského (Petr Bláha), kterému patří svět inscenace. Vystupuje jako apokalyptický jezdec s mocí nejen ovlivnit politickou nebo společenskou stabilitu, ale také jasně určit, co je mezi životem a smrtí.

03542638.jpeg

První polovina inscenace je zahuštěná postavami v hromadných scénách pronášejícími mimořádně hluboké myšlenky, aby se v druhé vše zpomalilo a do popředí vystoupily příběhy jednotlivců v intimních dialozích. Střih, který při tom vzniká, nejen polidšťuje revoluční aktéry (jak v inscenaci, tak symbolicky napříč dějinami), ale je také velmi efektní. „Nenapadlo by nás tam to ‚ticho‘, kdyby Roman Sikora nedonesl takový jazyk. Ty věcí žijí vlastním životem a samy vyvolávají a zároveň volají po kontrastu i konfliktu,“ říká režisér Martin Čičvák. Střih navíc nepůsobí násilně a společensky analytické i silně osobní dialogy se netříští s těmi absurdně pointovanými i cynicky uštěpačnými.

Čtěte také

Martin Čičvák inscenoval z Dostojevského děl už Bratry Karamazovy v Činoherním klubu. K uvedení ostatních nebo alespoň těch, která jsou brána kanonicky, se nicméně zatím nechystá. „Zločin a trest je pro mě taková detektivka,“ komentuje. Obě inscenace kromě stylu spojuje expresivita, výrazné herecké kreace a detailní ohledávání dna, kam by se mohla blízká budoucnost zřítit. Čičvák spolu s Romanem Sikorou v Běsech sestoupil v hledání konce civilizace, světa i základních jistot zase o něco hlouběji.

03542636.jpeg
autor: Martin Macho Macháček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.