Tyjátr - Divadlo evropských regionů
V minulém týdnu proběhla jedna z nejprestižnějších přehlídek současného českého divadla - Divadlo evropských regionů. Jak je patrné z názvu, festival měl i zahraniční zastoupení.
Festival Divadlo evropských regionů má v Hradci nejen už patnáctiletou tradici, ale také obrovské zázemí. Město v době festivalu divadlem doslova žije. Odehrává se přímo v centru města, nejen v prostorách Klicperova divadla a dalších jeho scén, ale taky všude kolem - přímo v ulicích.
V městských parcích, hlavně v Žižkových sadech, byl i letos rozbit jakýsi komediantský tábor a v každém jednotlivém stanu se přes den i večer odehrávalo nějaké představení. Tábořili například už pošesté i herci z Vosto5 se svým improvizačním představením Standartní kabaret.
POSLECHNĚTE SI VÍCE: V rozhovorech s účinkujícími uvnitř příspěvku
Ano, jak zmínil Ondřej Cihlář z Vosto5 - divadlo se hrálo skutečně všude, třeba i ve starém trabantu nebo ve staré karose, kterou si přivezlo Divadlo Bufet.
Bufet hraje skutečně přímo ve starém autobusu, který pro tento účel speciálně upravil a jelikož je to divadlo pražské, už teď jeho členové přemýšlejí o nejlepší vhodné lokalitě pro jeho umístění.
Desetidenní program nabídl jak řadu dosud ne moc známých souborů, tak už svým způsobem "profláknuté" tváře, které se do města rok co rok vracejí. Domácí Klicperovo divadlo uvedlo devět inscenací - z nich zmiňme například Čapkovu Věc Makropulos, Twainova Prince, Smrt básníka, což je autorský projekt José Manuela Cano Lopeze nebo unikátní Ještěry Davida Drábka. Takříkajíc přespolní jsou pak soubory z Ostravy - třeba Divadlo Petra Bezruče uvedlo úžasnou hru Job v režii Martina Františáka.
Z Brna přijela samozřejmě dnes už legendární Husa na provázku - ta přivezla hned tři své inscenace - Lásky jedné plavovlásky, Cirkus Havel a oceňovaného Hamleta.
A samozřejmě Praha nemohla chybět - přijel Činoherní klub, Divadlo Komedie, Divadlo v Dlouhé a zcela specifické místo v programu letošního festivalu patřilo Divadlu Na zábradlí, kterému byl věnován celý jeden festivalový den.
Ze zahraniční produkce jsme mohli vidět inscenaci Viva Verdi, která vznikla pro Polskou scénu Těšínského divadla - ta taky celý festival zahájila. Pak to bylo Slovenské komorní divadlo Martin se svéráznou interpretací dnes již klasického textu Stanislava Mrožka Tango. Kabaret před svítáním přivezla z Francie Compagnie Jose Manuela Cano Lopeze. No a v neposlední řadě ruské, konkrétně petrohradské, divadlo Prijut Komedianta.
Je zřejmé, že si hradecký festival vybudoval i v zahraničí dobrou pověst a v rámci domácích festivalů by se dalo říct, že aspiruje na takový český Avignon. Potvrzuje to nejen vzrůstající zájem diváků, ale i spokojenost divadelníků.
Takže kdo ji letos nestihl, neměl by si asi nejlepší divadelní přehlídku u nás nechat ujít napřesrok.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
