Ucho: Ruský internet není žádná pohádka. Vláda ho bude moct brzy odstřihnout od zbytku světa

Vladimir Putin
Vladimir Putin

Původně se to mělo jmenovat roztomile Čeburaška. Po této pohádkové postavičce z 60. let pojmenoval před několika lety senátor Maxim Kavdžaradze svůj plán na ruský národní internet, který by byl odříznutý od zbytku světové sítě. Megalomanský plán se sice nikdy nerealizoval, ale hlavně proto, že se ho podařilo vyřešit jinými způsoby.

Ruskou Dumou tento týden prošel zákon, který silněji reguluje provoz internetu v zemi. Oficiálně jde o jakýsi digitální ekvivalent konceptu energetické soběstačnosti. Ruský internet má být schopen alespoň krátkodobě fungovat bez kontaktu se zbytkem světa. I když odhlédneme od „pohádkového“ plánu s Čeburaškou, nejde o nic nového. Zdejší telekomunikační úřad Roskomnadzor se dlouhodobě snaží minimalizovat internetový provoz, který překračuje ruské hranice. Před několika lety oznámil, že by chtěl do roku 2020 omezit zahraniční internetový provoz na 1 %. To není až tak nepředstavitelné, jak se může zdát. Už v roce 2016 neopouštělo hranice Ruska téměř 80 % provozu.

V době postsnowdenovské, kdy se vyjevilo, jak rozsáhlý je americký digitální sledovací aparát, jsou takovéto snahy do určité míry pochopitelné. Přes bohulibou rétoriku je ale v ruském případě hned několik problémů, nad kterými je nutno se pozastavit. Podle nového zákona má jít Rusko v případě nouze odpojit od zbytku světa. Ve své podstatě nejde ale o zásadní zlom ve směřování v rámci uplynulé dekády. Už před několika lety donutila ruská FSB internetové providery na vlastní náklady nainstalovat „malé černé krabičky“ s názvem SORM, které službě umožňuje monitorovat většinu ruského internetového provozu. Provideři tehdy šli státu ochotně na ruku. Nebo tedy ochotně – jestli něco Vladimir Putin opravdu umí, je to srovnat si takzvané kapitány průmyslu do latě…

Nejsme občané světa. Od technooptimismu k fragmentaci internetu

03723013.png

Není to tak dávno, co informační technologie živily vlnu technooptimismu. Posledních dvacet let nás ale dovedlo od kyberutopií až ke stále narůstající fragmentaci internetu. Je budoucnost informační dálnice globální, nebo lokální?

Nový zákon by přinesl něco jako SORM 2.0. Nový systém by ruskému státu měl sledování usnadnit, zlepšit blokování a filtrování obsahu a v neposlední řadě umožnit v „případě nouze“ zmíněné odstřihnutí země od zbytku internetu. V regionální podobě si něco podobného vyzkoušel na konci loňského roku během protestů v hlavním městě Ingušska Magasu. Odpojení má být umožněno mimo jiné tím, že bude veškerý internetový provoz procházet státem ovládanými uzly. Během letošního jara by mělo dojít k testovacímu odpojení ruského internetu. Za jakých okolností by k takovému odpojení mělo docházet a jak bude zaručeno, že tento nový nástroj nebude Roskomnadzor zneužívat, není příliš jasné.

Cenzura a sledování holt vždycky chodí ruku v ruce – to první jde bez druhého jen těžko. I bez těchto dystopických elementů je navrhovaný zákon problematický i čistě z technického hlediska. Ruští internetoví provideři sice i tentokrát politikům servilně odkývali cíle nového zákona jako chvályhodné, kritizují ale centralizaci sítě, kterou způsobí. „Zřízení centra pro ‚monitorování a kontrolu sítě‘ bude během potenciální kyberválky prioritním cílem,“ říká Michail Klimarev z ruské Společnosti pro ochranu internetu.

Absurditu i marnost opozice vůči upevňování kontroly ruského státu nad digitálním prostorem podtrhly debaty tento týden v Dumě. Poslanec Boris Alexandrovič Černyšov z Žirinovského Liberálně-demokratické strany si do federálního shromáždění přinesl dětský provázkový telefon – dva kelímky spojené šňůrkou. Původně ho chtěl darovat navrhovatelům zákona. Nakonec si ho nechal se slovy, že jestli bude Rusko v digitálním prostoru kráčet nadále tímto směrem, bude brzo moct posílat SMSky a používat chytré telefony v celé zemi tak 100 lidí, a provázkový telefon se mu tedy bude hodit. V Roskomnadzoru už jistě hromadně nakupují nůžky.

Je představa ruského internetu realistická? A proč kráčí sledování a cenzura ruku v ruce? Poslechněte si glosu Matěje Schneidera.

Komentáře v rubrice Prolomit vlny vyjadřují názory autora/autorky.