Ukazujeme zákulisí práce v médiích, říká Veronika Capáková o projektu Novinářky bez přetvářky

9. červenec 2026

Ve Studovně s novinářkou Veronikou Capákovou navazujeme na minulý díl o jejím podcastu a nové knize Generační konflikt. Probrali jsme její pobyt v Guatemale, kde se kromě psaní knihy věnovala i španělštině a také cestu k žurnalistice od studií přes novinářské začátky až po projekt Novinářky bez přetvářky.

„Snažíme se sdružovat lidi, kteří se zajímají o novinařinu, ukazovat zákulisí práce v médiích a ukazovat, že je to ta nejlepší práce na světě, ale že obnáší spoustu strastí, nervů a tlaku,” představuje profil na sociálních sítích Novinářky bez přetvářky, který spravuje spolu s mladými novinářkami Kateřinou Gruntovou ze Seznam zpráv a Kristinou Marií Kubcovou z České televize. „Už na základce jsem toužila po tom tuhle práci dělat,” vzpomíná.

Rozhovor jsme zavedli i k cestování. Veronika si oblíbila Island, kam se několikrát vydala za prací. Nedávno navštívila také Guatemalu. „Říkala jsem si už delší dobu, že bych se chtěla rozvíjet v druhém jazyku,” říká o motivaci k cestě, se kterou jí pomohl Nadační fond nezávislé žurnalistiky a ze které vzniklo i několik reportáží a její první rozhovor ve španělštině.

„Žijete u guatemalské rodiny a chodíte do školy, kde máte svého učitele,” vzpomíná na chvíle u jezera Atitlán. „Guatemala je barevná, ale chaotická země,” říká. „Nejsou tam zastávky. Autobus buď pojede, nebo nepojede,” směje se.

Jak vzpomíná Veronika Capáková na studium a své novinářské začátky? Co by doporučila zájemcům a zájemkyním o tento obor? Proč si zamilovala Island a co jí překvapilo na Guatemale? Poslechni si Studovnu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.