Ukrajina je od začátku války vstřícnější k LGBTQ+ lidem. V Kyjevě funguje i úkryt pro queer běžence

6. březen 2023

Od začátku války začalo být více Ukrajinců vstřícnějších k LGBTQ+ lidem. Tvrdí to zástupci neziskové organizace KyivPride, která se v zemi snaží zvýšit povědomí o sexuálních menšinách a organizuje takzvané pochody hrdosti. V posledním roce také v kyjevském úkrytu pomáhá queer běžencům prchajícím z regionů, kde se odehrávají nejtvrdší boje.

„Ukrajinská společnost se změnila a začali jsme si navzájem pomáhat,“ říká Olha Onipko z KyivPride, která se stará o uprchlíky. „To je jeden z hlavních důvodů, proč Rusko nezvítězí. Jsme jeden národ, nerozdělíme se,“ dodává. Na Ukrajině jsou práva LGBTQ+ osob omezená, sňatky osob stejného pohlaví jsou nezákonné a ochrana před diskriminací téměř neexistuje, píše britský list Independent.

Postoje k sexuálním menšinám se ale začínají měnit k lepšímu. „Je to dobrá změna, protože spousty lidí pochopily, že sexuální orientace nebo pohlavní identita nehrají takovou roli, když vás právě tito lidé zachrání. To si myslím, že je skvělé,“ uvedla Olha Onipko.

Mezitím se ukrajinská velvyslankyně v USA Oksana Markarová ve Washingtonu zúčastnila výstavy fotografií LGBTQ+ příslušníků ukrajinské armády. Je to vůbec poprvé, kdy tak vysoce postavený ukrajinský politik podpořil akci zaměřenou na queer lidi, píše server PinkNews.

Velvyslankyně na výstavě označila LGBTQ+ komunitu za nerozlučně spojenou. „Je nedílnou součástí naší společnosti, ať už tady nebo na Ukrajině,“ řekla deníku Washington Blade. „Čím rychleji zastavíme jakoukoli diskriminaci, tím rychleji zvítězíme nejen na bojišti na Ukrajině, ale i globálně,“ dodala.

autor: Jan Dlouhý
Spustit audio
  • S permanentkou do kina: Německo se snaží motivovat diváky k vyšší návštěvě promítacích sálů

    24. červenec 2024
    kino, divadlo, diváci, ilustrační

    Německo pro návštěvníky kin připravilo permanentku do kina. Díky ní by mohli Němci nově do kin chodit neomezeně. Nový projekt se snaží v lidech znovu probudit lásku ke kinu a podpořit tak filmový průmysl. Informuje o tom web Euronews.

    Projekt, který nese název Cinfinity bude spuštěn po celém Německu. Stejně jako třeba na running sushi zaplatíte částku a můžete sníst, kolik chcete, s novou permanentkou byste se mohli do sytosti dívat na libovolné filmy. Projekt bude spuštěn po celém Německu a za neomezený vstup do kin dáte v přepočtu zhruba 300 korun měsíčně. Průměrná cena vstupenky se teď v zemi přitom pohybuje kolem 250 korun za film.

    V současné době se do systému přihlásilo více než 100 komplexů kin. Německá spolková filmová rada předpovídá, že systém by měl zvýšit počet návštěvníků kin o 10-20 %. 

    Vzhledem k tomu, že návštěvnost kin je neustále ohrožována streamovacími platformami, je předplatné skvělým způsobem, jak motivovat diváky k častějším návštěvám kina. Sestupný trend je viditelný i v Česku. Například podle studie společnosti Statista ještě v listopadu roku 2018 upřednostňovalo 28 % Čechů zajít na premiéru filmu do kina, zatímco v červnu 2020 bylo pro kino už jen 14 % diváků a 36 % dalo přednost streamovacím platformám.

    Pokud se systém v Německu ukáže jako ziskový, je to výhra pro všechny. Kina zůstanou nad vodou díky vyšší kapacitě, filmová studia získají větší tržby z pokladen a diváci si užijí širší škálu zážitků, protože vyzkouší filmy, které by nebýt předplatného možná vynechali.

  • Výzkumníci řeší, jak zásobovat lidi na Měsíci pitnou vodou. Pomoct by mohla i obyčejná mikrovlnka

    24. červenec 2024
    Měsíc, vesmír

    Vědci se společně s Britskou vesmírnou agenturou snaží přijít na to, jak na Měsíci zajistit spolehlivé zásobování vodou. Potřebují ho totiž pro základnu, která tam vzniká. K získávání vody by možná mohla posloužit i běžná mikrovlnka. 

    O vyřešení problému se v současnosti pokouší deset britských vědeckých týmů. Vesmírná agentura oznámila, že každému týmu poskytne bez mála devět set tisíc korun a odbornou konzultaci. Závislost na dodávkách vody ze Země je totiž pro budoucí obyvatele základny na Měsíci příliš velký risk. Vědci se teď tak snaží vymyslet, jak získat a vyčistit vodu z ledu, který je přímo na Měsíci – v kráterech na jižním pólu.

    Jedním z vědců, který se výzkumu účastní je i Lolan Naicker ze společnosti Naicker Scientific. Plánem jeho týmu je ohřát led v mikrovlnné troubě. „Doslova se dnes chystám jít ven, koupit mikrovlnnou troubu v Tescu přes ulici, rozebrat ji, vyndat magnetron a pak se ji pokusit začlenit do první části našeho procesu,“ řekl pro The Guardian.

    Naicker a jeho tým pracují na „systému SonoChem“, který by měl využívat silné zvukové vlny k vytváření milionů malých bublinek v měsíční vodě. Díky nim by na vodu měla působit vysoká teplota a tlak. Jejich vzájemné působení pak vytváří vysoce reaktivní látky známé jako volné radikály, které rozkládají kontaminanty ve vodě a ta se tak čistí.

    Zásoby vody v ledu na měsíci by stačily nejen jako zdroj pro pití a pěstování plodin. Voda by se také mohla štěpit na vodík, který by se využíval jako raketové palivo. A využil by se i odštěpený kyslík, který by zásoboval základnu čerstvým vzduchem. 

    Týmy mají na rozvoj svých nápadů pouze sedm měsíců. Na jaře 2025 vybere Britská vesmírná agentura vítěze.

  • Hladový účastník reality show zabil a snědl ohroženého chřástala. Do zélandského vězení ale nepůjde

    24. červenec 2024
    chřástal weka, nelétavý pták, nový zéland

    Při natáčení amerického pořadu Závod o přežití na Novém Zélandu jeden z účastníků ulovil a snědl chráněného ptáka. Televize i soutěžící dostali od novozélandského ministerstva ochrany přírody jen oficiální písemné varování. Úředníci pro ochranu přírody přihlédli i k vyhroceným podmínkám soutěže a velkému hladu účastníků.

    Závod o přežití: New Zealand je pořadem televizní stanice USA Network. V pořadu soutěží devět dvoučlenných týmů a v drsném novozélandském prostředí si musí soutěžící sami opatřit pití i potravu. Jeden z účastníků, Spencer „Corry“ Jones v průběhu soutěže ulovil chráněného chřástala weka. V sestřihu z pořadu Jones s omluvou uvedl, že věděl, že jíst weka je protizákonné, ale byl zoufalý a hladový. Informují o tom weby CNN a The Guardian

    Chřástal weka, velký hnědý pták, je nelétavý a zvědavý. To jsou dvě vlastnosti, které v reálném světě zvířeti příliš nepomohou. I proto je uveden na červeném seznamu ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody a je plně chráněným druhem. Za jeho zabití hrozí trest odnětí svobody až na dva roky nebo pokuta téměř jeden a půl milionu korun.

    „Zabít a zkonzumovat chráněný původní druh je i za těchto okolností neomluvitelné. Produkční společnost obdržela upozornění, aby zajistila, že ona sama i účastníci pořadu budou dodržovat zákonná pravidla,“ řekl pro server CNN vedoucí vyšetřovacího týmu Dylan Swain.

  • Plecí roboti by mohli v zemědělství nahradit chemické postřiky. V cestě zatím stojí nákladnost

    23. červenec 2024
    Pole

    Pesticidy jsou škodlivé jak pro člověka, tak pro životní prostředí. Mnozí zemědělci se jim proto snaží vyhnout, třeba pomocí ekologičtějších postřiků, které ale často nebývají plně účinné. Na trh přichází alternativa v podobě plecích robotů. Podle jejich vývojářů by měly být plně autonomní. Někteří zemědělci ale robotům příliš šancí nedávají.

    Stroje jsou poháněny bateriemi a solárními panely. Na délku mají něco přes metr a jsou bez mála půl metru širocí. Po poli se pohybují sami. Postupně projíždějí plochu pole a odřezávají veškerý plevel, který jim stojí v cestě – rostoucím plodinám se vyhýbají.

    Plevel konkuruje plodinám v boji o půdní vláhu a živiny a může blokovat sluneční záření potřebné pro růst. Zdá se, že zhruba po padesáti letech se čas chemickým postřik chýlí ke konci. Vystavení toxickým látkám obsaženým v herbicidech může způsobovat třeba rakovinu nebo Parkinsonovu chorobu.

    I proto někteří výrobci plecích robotů vnímají jejich vývoj jako „své poslání“. Tak to alespoň pro The Guardian popsal Kenny Lee, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Aigen Robotics. Lee nejdřív pracoval v oblasti kybernetické bezpečnosti, ale poté, co přežil nemoc, kterou podle zjištění Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny mohou způsobovat právě přípravky na hubení plevele, se rozhodl povolání změnit. Se svým kolegou už na vývoj robotů získali 19 milionů dolarů.

    Přesto se někteří zemědělci domnívají, že roboti nepřinesou zásadní změnu. Říkají, že zemědělské půdy je příliš mnoho a že existuje příliš velká škála úkolů na to, aby je bylo možné řešit pomocí robotů. Jejich výroba a použití je navíc zatím příliš nákladná. Alternativou je model regenerativního zemědělství, které využívá řadu strategií zaměřených na zlepšení zdraví půdy, včetně omezení pesticidů, střídání plodin, nebo třeba pěstování plodin, které poskytují půdní pokryv k potlačení plevelů.

  • V evropských státech výrazně vzrostly ceny bytů. Nejvíc zdražilo Srbsko

    23. červenec 2024
    Bydlení

    Společnost Deluxe Holiday Homes, která se zabývá investicemi
    do nemovitostí, analyzovala ceny bytů za metr čtvereční ve většině evropských zemích za posledních 12 měsíců. V čele žebříčku nárůstu cen se umístilo Srbsko, kde cena bytů od loňska poskočila o téměř 83 %. Na druhém místě se umístila Litva s nárůstem o 75,78 % a třetí bylo Rumunsko se 74,5 %. Výrazný nárůst cen bytů zaznamenaly také Malta a Španělsko. Informuje o tom web Euronews.

    Přestože tyto země zaznamenaly v průběhu roku největší nárůst cen bytů, i nadále si nejvyšší cenu za metr čtvereční udržuje Švýcarsko. Cena se v současnosti pohybuje kolem 476 tisíc korun za metr čtvereční. Naopak nejnižší cenu za metr čtvereční má Řecko, a to zhruba 74 tisíc korun.

    V roce 2022 podobnému žebříčku, tentokrát od společnosti Deloitte, dominovala Praha. V českém hlavním městě se totiž v daném roce byty zdražily o 20,8 % –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy nejvíce ze všech evropských metropolí. Odborníci zároveň upozorňovali na to, že pro Čechy je při přepočtu na průměrnou hrubou mzdu bydlení nejdražší ze všech sledovaných států. Na byt o velikosti 70m2 bychom si podle výzkumu vydělali průměrně za 13,3 roku, pokud bychom ovšem neutráceli za nic jiného.

    Růst cen bytů v Evropě je dlouhodobým problémem. Podle Eurostatu stouply ceny nemovitostí v EU mezi lety 2010 až 2022 v průměru o 47 %. Stejně tak vzrostly i ceny nájmů. Kromě Řecka došlo mezi lety 2010 až 2022 ke zvyšování ve všech státech EU průměrně o 18 %. Nejvyšší nárůst byl v Litvě o 144 % a v Irsku o 84 %. Informuje o tom The Guardian.

    Podle průzkumu Evropské unie z loňského roku žije třetina Evropanů v nájemním bydlení. Nájem je často příliš drahý a náklady na energie ve špatně izolovaných domech prudce rostou. Od roku 2010 se v některých zemích také snížil počet dostupných sociálních bytů. Částečně za to může pokles veřejných investic do bydlení a prodej sociálních bytů soukromým nájemníkům.

  • Šimpanzi komunikují podobně jako lidé, občas si skáčou do řeči

    23. červenec 2024
    Šimpanzi

    Šimpanzi komunikují podobně jako lidé. Naznačují to výsledky výzkumu uveřejněného v časopise Current Biology. Podle něj mají šimpanzi v komunikaci stejná základní pravidla – nemluvit jeden přes druhého a v konverzaci se střídat. Informuje o tom web BBC.

    Vědci po desetiletí pozorovali a zaznamenávali chování pěti komunit volně žijících šimpanzů v lesích Ugandy a Tanzanie. Sledovali hlavně gestikulaci, pohyby rukou i mimiku a výrazy v obličeji, kterými se opice dorozumívají nejvíc. Za celou dobu přeložili víc než 8 000 gest u 250 zvířat. Vedoucí výzkumu doktor Gal Badihi z Univerzity v St. Andrews vysvětlil, že gesta umožňují šimpanzům lepší vzájemnou koordinaci a eliminaci konfliktů.

    Vědci zároveň zjistili, že šimpanzi používají k dorozumívání stejný systém dialogu a v komunikaci se střídají. Podle odborníků je rychlé střídání charakteristickým znakem lidské konverzace. „Všichni si mezi reakcí na druhého dáváme přibližně 200 milisekundovou pauzu,“ říká profesorka Hobaiter, která se zabývá komunikací primátů. Jedna lingvistická studie z roku 2009 tyto rozdíly měřila – ukázala, že japonským mluvčím trvalo v průměru sedm milisekund, než zareagovali, zatímco dánským mluvčím to trvalo o něco déle – zhruba 470 milisekund.

    Podle Hobaiter se šimpanzí časy od těch lidských zas o tolik nelišily. „Šimpanzům zabralo zhruba 8 600 milisekund, než odpověděli na dané gesto,“ uvedla profesorka Hobaiterová pro server BBC. Zároveň se ale občas vzájemně přerušili, a tak si vlastně skákali do řeči. Podobný způsob komunikace ukazuje podle výzkumníků na naše společné předky, ale stejně jako šimpanzi si nakonec snažíme vybojovat vlastní komunikační prostor.

  • Začíná další sluneční cyklus. Oficiálně k němu mělo dojít až za šest let

    22. červenec 2024
    Slunce, NASA, sluneční erupce, vesmír

    Vědci zaznamenali první známky toho, že začíná další sluneční cyklus, přestože Slunce je teprve v polovině svého současného cyklu. Tento objev by mohl pomoci lépe modelovat sluneční bouře, píše server Independent.

    Slunce prochází jedenáctiletými cykly, během nichž se počet slunečních skvrn a intenzita sluneční aktivity zvyšuje a dosahuje vrcholu, což přináší nejvyšší pravděpodobnost intenzivních slunečních bouří. Podle webu Space se očekává, že současný sluneční cyklus dosáhne svého vrcholu nebo-li „slunečního maxima“ v polovině roku 2025, kdy se magnetické pole naší hvězdy převrátí a její póly se prohodí. V současnosti jde o 25. cyklus od roku 1755, kdy začalo rozsáhlé zaznamenávání sluneční aktivity. Následující šestadvacátý ale o sobě dává vědět dřív, než se očekávalo. Další cyklus totiž měl nastat až za 6 let.

    Vědci z Univerzity v Birminghamu zaznamenali sluneční aktivitu v podobě dunění způsobeného „hvězdnými otřesy“, zvukovými vlnami odrážejícími se v nitru Slunce. Tento hluk ohlašuje nástup dalšího jedenáctiletého slunečního cyklu. „Je vzrušující vidět první náznak toho, že se tento vzorec bude opakovat i v cyklu 26, který má začít přibližně za šest let,“ uvedla vedoucí týmu Rachel Howe z Birminghamské univerzity. Výzkumníci sledují cyklus Slunce měřením jeho vnitřních zvukových vln a sledováním jeho rotace. Vědí, že pásy s rychlejší rotací se objevují před začátkem dalšího slunečního cyklu. „Pokud se na grafu vrátíte o jeden sluneční cyklus zpět, tedy o 11 let, uvidíte něco podobného,“ vysvětlila Howe.

    Silné sluneční bouře na vrcholu sluneční aktivity mohou způsobit jasné polární záře i v nižších nadmořských výškách. Mohou ale také poškodit satelity na oběžné dráze, elektrické sítě a telekomunikační systémy.

  • Doomscrolling je novodobou hrozbou pro psychiku. Vědci představili negativní efekty tohoto návyku

    22. červenec 2024
    doomscrolling, telefon, mobil, sociální sítě

    Doomscrolling je v současné době již zavedeným pojmem. Jedná se o návykovou aktivitu, během níž jsou lidé vystaveni negativním zprávám a událostem. Vědci nyní přišli s odhalením, že doomscrolling, nazývaný také doomsurfing, může být škodlivý pro naše duševní zdraví, píše LADbible.

    Server Health definoval doomscrolling jako činnost, při které člověk na sociálních sítích aktivně vyhledává negativní materiál ve snaze získat přístup ke všem informacím, které potřebuje, aby se ochránil před tím, co považuje nebezpečné.

    Výzkum australské Univerzity Flinders nyní odhalil, že lidé se kvůli doomscrollingu častěji cítí podezřívaví a nedůvěřiví vůči ostatním lidem a mají dojem, že jejich život postrádá smysl. Podle vedoucího studie Rezy Shabahanga se sledování negativních zpráv na sociálních sítích stalo zdrojem zástupného traumatu, který má negativní psychický dopad na někoho, kdo dané trauma sám ani neprožil. Pravidelné sledování znepokojivých událostí na sociálních sítích také podle studie souvisí se změnami v našem pohledu na lidstvo.

    Shabahang a jeho kolegové provedli průzkum mezi 800 vysokoškolskými studenty z USA a Íránu, aby zjistili, jak negativní obsah ovlivňuje pocity člověka ohledně existence. Účastníci měli odpovědět na otázku, jak často procházejí sociální média, jak úzkostně vnímají svou existenci, zda věří, že svět je spravedlivé místo, a jaký mají pocit z lidstva. Výsledky testování ukázaly, že ti, kteří doomscrollují, mají v obou skupinách studentů vyšší tendence k existenciálním úzkostem. „Bylo zjištěno, že vystavení obrazům a informacím o traumatických událostech vyvolává u lidí příznaky podobné posttraumatické stresové poruše (PTSD), jako je úzkost a zoufalství,“ uvedl Shabahang.

    „Pokud si budeme lépe uvědomovat své online návyky, jako je například doomscrolling, a podnikneme malé kroky k jejich odstranění, mohlo by to pomoci zlepšit naši celkovou duševní pohodu,“ dodává Shabahang.

  • Slovenská policie odhalila teroristickou hrozbu na bratislavském Duhovém Pride

    22. červenec 2024
    vlajka, LGBTQ, Pride

    V sobotu se v Bratislavě konal 14. ročník festivalu Duhový Pride. Ačkoli se akce obešla bez incidentů, policie před jejím začátkem údajně obdržela informaci o možném teroristickém útoku.

    „Jako každý kulturní festival, i my chceme, aby Duhový PRIDE Bratislava byl bezpečný a návštěvníci si jej mohli užít naplno,“ píšou na oficiálních stránkách Duhového Pride organizátoři akce. Bezpečnostní opatření byla letos ještě přísnější než v minulém roce, což účastníci ocenili. Slovenská Národní kriminální agentura (NAKA) totiž pár dní před zahájením odhalila skupinu plánující teroristický útok na shromáždění LGBTQ+ lidí, jak napsal slovenský Denník N. Skupina působila na internetu, kde spolu s dalšími uživateli z Evropy, USA i Ruska šířila nenávistné projevy a výzvy k násilí.

    „Tyto kanály sloužily k šíření neonacistické symboliky, nenávistných projevů a k podněcování násilí i teroristických útoků. Cílem útoků měli být zejména příslušníci různých menšin, jako jsou muslimové, židé, migranti nebo osoby z LGBTI+ komunity,“ citoval slovenský Denník N policii. Kolik osob kriminalisté zadrželi, dosud není známé, stejně jako bližší informace týkající se podezřelých.

    Na Slovensku dlouhodobě chybí podpora LGBTQ+ komunity. V roce 2022 pravicový extremista zastřelil v queer podniku Tepláreň dva mladé muže Matúše (†23) a Juraje (†27). Tisíce lidí následně vyšly do ulic a požadovaly lepší ochranu zástupců queer komunity. Podle serveru Euronews hodnotí ILGA Europe, Mezinárodní asociace leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, každoročně 49 evropských zemí z hlediska jejich právní a politické situace pro LGBTQ+ osoby. Slovensko se umístilo na 30. místě, tedy výrazně pod evropským průměrem.