Umělec Martin Zet: Sochy nemizí jen kvůli politice, roste prudérnost a strach z nahoty ve veřejném prostoru

25. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Zet

„To, že se nový režim čistí od pozůstatků starého, je vcelku logické. Většina soch se ale odstranila z jiných než z politických důvodů,“ říká umělec Martin Zet. Posledních pár let se zabývá mizejícím odkazem svého otce, známého autora socialistického realismu Miloše Zeta. Poslechněte si, jak a proč dnes z veřejného prostoru mizí umění spjaté s oficiální kulturou komunistického Československa.

U nás i v zahraničí se v poslední době přehodnocují různé sochy ve veřejném prostoru. Někde je odstraňují místní radnice, jinde se do toho živelně pouští veřejnost. A proto mi přišlo zajímavé pozvat k Rozhovoru na Radiu Wave umělce Martina Zeta. 

Socha Miloše Zeta Mládí

„Diskuze o pomníku jako disciplíně je velmi dlouhá. Otázkou je, komu se má stavět co a za co. A vlastně i z lidského hlediska víme, že životy všech lidí jsou naplněné lepšími i horšími skutky, takže převedení do trvanlivého materiálu je vždy velká otázka,“ říká Martin Zet. Posledních několik let se ve své práci vyrovnává s odkazem svého otce, sochaře Miloše Zeta, který byl spjatý s oficiální kulturou komunistického Československa. Z komunistické strany v roce 1970 vystoupil, protože nesouhlasil s vývojem po roce 1968. Myšlence beztřídní společnosti byl ale podle Martina Zeta oddaný až do smrti.

V aktuální výstavě v Domě umění v Brně se Martin Zet ohlíží za prací svého otce, sochaře Miloše Zeta. Výstava s názvem Sochař Miloš Zet – Zdi, sokly a makety je otevřená od 12. 2. do 26. 7. 2020. Reflektuje tvůrčí proces sochaře spjatého s oficiální kulturou komunistického Československa. Od příprav a realizace děl pro veřejný prostor až po jejich odstraňování z politických i jiných důvodů.

Více než padesát procent prací Zetova otce už bylo z veřejného prostoru odstraněno. Řada z nich zmizela z politických důvodů: „To, že se nový režim čistí od pozůstatků starého, je celkem logické. To byl případ odstranění několika vyloženě ideologických prací, jako byly pomníky Klementa Gottwalda, portrét primátora Vacka na stanici metra Roztyly, která se dřív jmenovala Primátora Vacka, nebo socha S. K. Neumanna z panteonu Národního muzea,“ popisuje Martin Zet.

Mnohem častější ale byly podle Zeta jiné příčiny. Řadu soch někdo rozkradl na materiál nebo byly pro majitele příliš drahé na údržbu a místo opravy se jednoduše zrušily. V jednom z nejčerstvějších přesunů sochy Mládí na Pražském hradě zase podle Martina Zeta hrála hlavní roli prudérnost. Jak se podle umělce proměňuje vnímání nahoty v umění ve veřejném prostoru? Poslechněte si v rozhovoru.

Jaký osud mají porevoluční realizace Martina Zeta pro pražské stanice metra? Jak se posouvá vnímání umění a zobrazování lidského těla ve veřejném prostoru? Poslechněte si v Rozhovoru Veroniky Ruppert s Martinem Zetem.

Martin Zet (* 1959) je český umělec, vyučený sochař. Pracuje s formáty kresby, sochy, fotografie i videa. Známé jsou jeho happeningy. Jeho matka byla tanečnicí a dodnes učí tradiční lidové tance. Jeho otcem byl sochař Miloš Zet. Martin Zet žije a pracuje v Libušíně, kde v roce 1998 založil Centrum pro současné umění. V roce 2000 byl redakcí časopisu Umělec zařazen do Top Ten českých výtvarných umělců 90. let. V roce 2013 se stal laureátem ocenění Umělec má cenu, kterou mladí výtvarní umělci, kritici a teoretici udělují inspirativním osobnostem starší generace.

Spustit audio