Umělkyně Félicia Atkinson dokáže najít znepokojení i v obývacím pokoji

Félicia Atkinson
Félicia Atkinson

Ondřej Lasák vydává desky pod hlavičkou svého labelu Genot Centre, pořádá koncerty ambientní hudby a patří k lidem, bez nichž by česká scéna experimentální hudby vypadala hodně jinak. Uspořádal i koncert francouzské umělkyně Félicie Atkinson, která právě vydává nové album a kterou Ondřej považuje za jednu z nejzajímavějších osobností současné hudby. I proto jsme si Ondřeje pozvali do Komplexu. 

„K Félicii Atkinson mám velmi blízký vztah, protože je to jedna z hudebnic, které jsem objevil díky svému kolegovi z Genot Centre Wimu Dehaenovi,“ řekl hned na začátku Ondřej. „Hned poté co jsme se s Wimem spřátelili a začali fungovat i jako vydavatelé, mi ji doporučil jako svoji dost možná nejoblíbenější hudebnici.“ Bylo to podle Ondřeje ještě v době, kdy se Félicia Atkinson věnovala hodně improvizaci, vydávala obrovské množství releasů, a to jak pod svým vlastním jménem, tak pod psedonymem Je Suis Le Petit Chevalier. Atkinson byla v té době výraznou součástí undergroundové scény, ze které vzešel třeba i Oneohtrix Point Never nebo James Ferraro. „U Félicie mi ale přišlo, že je v té hudbě víc tajemna. Ty emoce se mi zdály komplexnější, má to v sobě prapodivnou intimitu. Nikdy v té hudbě není přítomná gradace. Nějakým způsobem mě hrozně provokovala.“

Félicia Atkinson je i knižní vydavatelka, básnířka a kurátorka spjatá s vydavatelstvím Shelter Press, proto v roce 2015 vystoupila v pražském kině Ponrepo v rámci doprovodného programu veletrhu Kniha z kina, kde svou hudbou doprovázela experimentální filmy Man Raye a Lászla Moholy-Nagye. „Její koncerty jsou vždycky velmi improvizační, velmi zajímavě se tam sráží možnosti současné technologie s odkazy na konkrétní hudbu a na něco, o čem by si člověk myslel, že je to už dávno pryč. Félicia Atkinson z toho ale dokáže udělat něco, co působí strašně osobně a vůbec ne akademicky.“ Podle Ondřeje Félicia hodně těží z fascinace běžností a každodenností. Tematizuje prostor obývacího pokoje, dokáže najít znepokojivost i v pokojových rostlinách. „Přistupuje ke zvuku jako vizuální umělkyně, jednotlivé prvky a nástroje zvláštně rozmisťuje. Je to hodně vtahující,“ dodal Ondřej.

Co má Félicia Atkinson společného s fenoménem ASMR, proč začal Richard Dawson běhat a jak zní nový singl Rouilleux? Poslechněte si celý Komplex s Ondřejem Lasákem z labelu Genot Centre!

Playlist:

Richard Dawson – Jogging (Weird World, 2019)
Rouilleux – Common Sense (self-released, 2019)
Félicia Atkinson – Open / Ouvre (Shelter Press, 2019)
Félicia Atkinson – Infant Vampire (Umor-Rex, 2013)
Félicia Atkinson – You Have To Have Eyes (Shelter Press, 2019)
Félicia Atkinson – Joan (Shelter Press, 2019)