Umělkyně i pokladní v supermarketu. Román Směna popisuje náročný život mladé výtvarnice
Zkraje nového roku do podcastu Záložka zavítala Anna Beata Háblová, architektka, básnířka a autorka knížky Směna. Její debutový román se věnuje křehkosti současné mladé ženy a zároveň výtvarnice, lidským slabinám a nejistotám a jejich každodennímu prožívání.
„Já jsem skoro pořád ponořena v psaní a textech, byť píšu o architektuře. Nemám už ale ambice podílet se na té aktivní části oboru a stavět. Během studia architektury se studenti a studentky k textu skoro nedostanou, pokud nepočítám nějaké technické zprávy,“ říká. A přestože stačí, aby architekti uměli počítat a kreslit, Háblová měla tendenci přidávat básně do své práce i během studia.
Její debutový román Směna vypráví o mladé výtvarnici Petře, které se nepodařilo v průběhu studia ani po něm prosadit se jako umělkyně. Proto, podobně jako někteří její spolužáci, pracuje jako pokladní v supermarketu. Pochybuje tak o sobě, o uměleckém světě a celkově o životě a její každodennost se scvrkává do položek na posuvném pásu, které jí procházejí pod rukama.
Díky své disertační práci narazila na spoustu sociologických průzkumů, navíc také sama kdysi v obchodě pracovala. „Obraz jsem měla docela konkrétní a přesvědčivý, zároveň jsem dělala rozhovory s vedoucími supermarketů, abych si informace ověřila,“ říká o přípravě svého debutu. Záměrem bylo upozornit na to, že kdyby existovaly regulace, že prodavači mají mít určité množství přestávek, nebylo by to na škodu. „Pocit vyčerpání postav jsem ale paradoxně čerpala z architektury. Je to obor, který s tím bojuje.“
„Asi v polovině psaní románu jsem si nadávala, že jsem se do toho pustila. Došlo mi, že je to víc práce než dělat disertaci na architektuře. Ale tohle mě bavilo mnohem víc a dávalo mi to smysl,“ přibližuje autorka svou práci. Ve Směně byl záměr docílit napětí mezi rutinním prostředím supermarketu a uměleckého světa.
V umění člověk tráví hodně času bloumáním, na rozdíl od supermarketu, kde se dbá na výkon a na to, aby nikdo neztrácel čas. „Přišlo mi, že umělecký svět není literárně moc popsán, minimálně ze současného pohledu. A zajímavé je to, že jsem po dopsání Směny sama začala malovat,“ dodává Háblová, která dokonce chystá svou první výstavu.
Poslechněte si celý rozhovor v Záložce o tom, čemu se Anna Beata Háblová věnuje v architektuře. A také kdy můžeme podle ní změnit trajektorii, ve které se v životě pohybujeme.
Související
-
Upeč třeba báseň, postav třeba zeď. Architekt, to je renesanční člověk
Zuzana a Ivana tentokrát ve studiu, které znamená svět, neuvítaly nikoho. Byly totiž na festivalu Beseda u Bigbítu a živě itam promlouvaly s Annou Beatou Háblovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.