Umělkyně, učitelka i múza. Proč se nebát umělé inteligence v hudbě

V souvislosti s nástupem umělé inteligenci (AI) se bojíme, že hudba přestane být naše, že nám ji jakési nelidské stroje (tj. naše vlastní vynálezy) zprzní a změní k nepoznání. Kolektivní hysterie nám ale brání vidět v plné šíři, jaké možnosti nám umělá inteligence, která nám má zejména ulehčit život, otevírá. Jednou ze zajímavých oblastí pro budoucí uplatnění AI je i školství, potažmo hudební výchova. Projekt Alice od australského startupu funguje jako interaktivní výukový program, který učí děti na piano, vyhodnocuje jejich pokrok nebo je doplňuje jako spoluhráč, aniž by se musely unudit k smrti nad partiturami polek a valčíků.

Navíc si často ani neuvědomujeme, jak moc na existenci umělé inteligence nevědomky spoléháme. Schválně, kolik z vás už si dnes na Spotify pustilo svůj daily mix? Jak je to dlouho, kdy jste naposledy objevili skvělou hudbu díky automatickému přehrávání na YouTube nebo SoundCloudu? AI algoritmy možná oslabují naše aktivní vyhledávání, na druhou stranu nám poskytují filtry založené na dlouhodobém analyzování našich hudebních preferencí.

Umělá inteligence skládá hudbu. Máme se bát?

• Upravit
• Smazat

„Umělá inteligence napsala svoji první píseň,“ oznamovaly na konci září internetové servery a v debatách pod články často zněly povzdechy, že soumrak lidstva je už opravdu na blízku. Pomalu se učíme žít ve světě, v němž počítače poznávají lidské obličeje a drony roznáší poštovní balíky, už brzy možná zaplaví silnice auta bez řidičů a běžně budeme komunikovat s digitálními avatary. Skladba Daddy's Car, kterou zveřejnila korporace Sony, je prvním výsledkem pokusu, jak naučit umělou inteligenci Flow Machine skládat hudbu.

Umělá inteligence má zkrátka za úkol zautomatizovat co nejvíce úkonů, aby měl člověk volné ruce. Dnes už existují služby jako Jukedeck nebo Amper Music, kde stačí navolit tempo 120 BPM, veselou sobotní náladu a zvuky rozverného Y.O.L.O. ukulele doprovázeného dojemným xylofonem... a podkresová skladba pro vlog z dovolené ve Vietnamu nebo videotutorial na domácí knedlíčky je na světě.

Takové platformy jsou spíš další evoluční fází hudebních databank. Umělá inteligence momentálně nemá šanci zastoupit práci respektovaných umělců s autorským rukopisem. „Neznamená to, že Christopher Nolan přestane spolupracovat s Hansem Zimmerem. Tyto služby budou zkrátka oblíbeným nástrojem pro tvůrce s malým rozpočtem, kteří nechtějí přijít do křížku s YouTube kvůli porušování autorských práv,“ řekl The Guardianu londýnský právník Cliff Fluet, který spolupracuje s několika AI startupy.

Zdá se, že ani hitparády nebudou v brzké době čelit invazi AI interpretů. „Umělá inteligence vytváří muzak pro 21. století. Většině lidí bude připadat podkresová hudba vytvářená AI naprosto přijatelná, stejně jako si 95 procent lidí nestěžuje na kvalitu hudby ve výtahu,“ vysvětluje konzultant Mike Mulligan důvod, proč v blízké době umělá inteligence nevyprodukuje novou Nicki Minaj nebo Eda Sheerana.

Obrovskou roli může ale umělá inteligence sehrát jako inspirační zdroj pro samotné hudebníky a už dnes má na kontě pár skvělých tracků. Před dvěma lety se platforma Flow Machines uvedla skladbou Mr. Shadow a ještě lepší Daddy’s Car, kterou AI zkomponovala na základě analýzy desítek písní The Beatles. Zdaleka nejzajímavějším projektem je ale Yona, jejímž duchovním otcem je experimentální umělec Ash Koosha. Yonu označuje za „auxuman“, virtuální entitu, jejímž posláním je kreativně spolupracovat s lidským producentem a vytvořit tak novou dimenzi kolaborace mezi strojem a člověkem. Její debutové album C je přitom velmi solidním počinem plným zábavných i dojemných momentů, jako když se Yona sama sebe ptá: „Do I love art more than law?“ (Mám umění raději než právo?)

Silně zprocesovaný hlas Yony, který se pohybuje na hranici autotunem řízeného zpěvu a mluveného slova, je sice na míle vzdálený lidskému projevu, právě v tomto ohledu ale debutující umělá inteligence vyčnívá a získává něco, co bychom u zpěvaček z masa a kostí považovali za charisma. Sluší se přitom říct, že všechny skladby včetně textů složila sama Yona, zatímco Ash Koosha působil spíše v roli zvukového inženýra. Jsme snad blízko momentu, kdy zboříme tabu, že umělá inteligence nedisponuje lidskými emocemi, které jsou pro mnohé kruciální predispozicí pro skladatelskou či producentskou činnost?

V málokteré oblasti může mít umělá inteligence tak pozitivní vliv jako v hudbě. Ačkoli se zdá, že nás mají stroje připravit o naši lidskost, ve skutečnosti nám mohou pomoci být kreativnějšími a odvážnějšími v hledání nových zvukových možností. V době, kdy se má všeobecně za to, že se hudba recykluje ve stále kratších cyklech, se před hudebníky otevírá neprobádaný svět. S trochou nadsázky (a technooptimismu) lze říct, že za pár desítek let může být vstup umělé inteligence do hudby považován za největší technologickou revoluci od vzniku přenosného nosiče.