Uměřený punk, anebo luxus? Rekonstrukce pražských náplavek začíná, jak budou vypadat ve finále?

Vizualizace architektonického řešení náplavky Rašínova nábřeží
Vizualizace architektonického řešení náplavky Rašínova nábřeží

Náplavka bude letos zavřená, šířilo se začátkem dubna po Praze. Záhy se ukázalo, že se na léto neotevře „jen“ několik podniků, včetně Bajkazylu, který postem na Facebooku zmatení způsobil. Dočasné zavření kobek, ve kterých podniky sídlí, je každopádně jen začátkem revitalizace. Zůstane zachován DIY charakter náplavky, anebo budou na nábřeží jen předražené kavárny a komerční atrakce?

„Na náplavce jsme už 8 let a zapojili jsme se i do tvorby zdejšího veřejného prostoru, nejsme jen gastrostánek. Rádi bychom teď městu řekli svůj názor na to, jak revitalizace může život na náplavce proměnit,“ vysvětluje postoj Bajkazylu jeho spoluzakladatel Martin Kontra. Bajkazyl si stěžuje, že město postup stavebních prací ani podobu a průběh revitalizace dostatečně nekomunikovalo. „Takový typ stavby by si zasloužil mnohem širší veřejnou debatu, měli bychom vidět víc návrhů a měla proběhnout veřejná architektonická soutěž. Podle nás tam lidi chodí hlavně kvůli jedinečné atmosféře u řeky, a ne kvůli luxusním kavárnám.“ 

V kobkách učebny pro umělce, na Rašínově nábřeží plovoucí lázně

Autorem architektonického návrhu pro nejnavštěvovanější Rašínovo nábřeží, i navazující Dvořákovo nábřeží a Hořejší nábřeží na Smíchově, je architekt Petr Janda, který odmítá, že by projekt nebyl známý veřejnosti a že by s provozovateli nekomunikoval. „Byl jsem od začátku u zrodu oživení náplavky a od začátku jsem s ní pracoval i z architektonického hlediska. Když město začalo řešit problém nedostačujících toalet, Institut pro plánování hl. m. Prahy (IPR) vyhlásil výběrové řízení, které jsem vyhrál.“ Nesouhlasí ani, že by neprobíhaly veřejné debaty. „Já sám jsem se zúčastnil několika takových veřejných projednávání, ať už pořádaných IPR, nebo třeba samotnými provozovateli.“

Architektonická koncepce všech tří nábřeží působí na vizualizacích skutečně luxusním dojmem – vchody do kobek na Rašínově nábřeží zakrývají zasklené čočky, ve kterých by měly být kavárny, galerie a další kulturní podniky. Kobky na smíchovském nábřeží, které zatím nejsou tolik využívané, by měly sloužit hlavně vysokým uměleckým školám, třeba jako učebny, zkušebny a ateliéry. Prostory na Dvořákově nábřeží koncepce navrhuje využít hlavně jako technické zázemí a WC. Na náplavkách přibudou také designové koše nebo lavičky. Na Rašínově nábřeží vzniknou dokonce plovoucí lázně.

Gentrifikace, nebo ne?

Bude pak ale na náplavce místo i pro DIY aktivity, které alespoň v počátcích do značné míry vytvářely její charakter? Několik posledních let na Rašínově nábřeží funguje řada typicky komerčních provozoven. Z klidného místa, kde se dařilo i okrajové nezávislé kultuře, se stal přelidněný prostor, kam už spousta lidí přestala chodit. Nejen na sociálních sítích lidé diskutují o tom, že revitalizace, která z kobek udělá nóbl vyhlížející a vyčištěné prostory, gentrifikaci dokoná.

„Na náplavce nám jde hlavně o diverzitu, která je tu na evropské poměry nevídaná. Není to zatím gentrifikovaný prostor, kde fungují jen nejdražší služby, existovaly tu různé typy přístupů,“ říká Kontra. Petr Janda ale argumentuje, že revitalizace by právě měla zabránit tomu, aby se z náplavky stalo místo, kde budou jen čistě výdělečné podniky. Město pověřilo společnost Trade Center a.s., která se o náplavky stará, aby vytvořilo koncepci pro jejich budoucnost. Janda inicioval dokument s názvem Metodika organizačního řešení kulturního provozu pražských náplavek, jejími autory jsou urbánní antropolog Michal Lehečka a sociolog Ondřej Špaček. „Koncepce nepracuje jen s fyzickou úpravou náplavek, ale i s kultivací programu, který v posledních třech letech změnil charakter v takový živelně občerstvovací mód. Proto jsme vypracovali metodiku a vymysleli funkci kurátora, který by se o program měl starat,“ vysvětluje Janda.

Původní náplavka a nová náplavka

V metodice se píše, že rozmanitost náplavek má zůstat zachovaná: „Pražské náplavky musí v prvé řadě zůstat veřejným prostorem pro všechny – obyvatele, turisty, podnikatele, osobní lodní dopravu apod.“ Dokument uvádí i body, kterých by se kurátor měl při plánování provozu držet a mezi které patří například kulturní a společenská hodnota náplavek, komunitní rozměr, sociálně inkluzivní přístup nebo ekologická udržitelnost. Autoři také na základě svých výzkumů doporučují, jaké kulturní aktivity mají na náplavkách své místo. Mělo by jít o akce, které mají vztah k historii města, současným uměleckým trendům nebo kulturně-komunitnímu rozvoji zdola (jako třeba trhy).

03450007.jpeg

Podle Martina Kontry město chce mít náplavku hezčí – to je podle něj velmi obecná kategorie, na kterou má každý jiný názor. „I na Západě se stává, že na místech, která jsou takhle vyčištěná a kde zůstane jen luxusní byznys, něco získáváte, ale taky o něco přicházíte. Chápu, že velká část občanů to tak chce. Město by ale mělo umožnit využívat prostor i lidem, kteří to vidí jinak.“

Janda popírá, že by měl od magistrátu nějaké zadání na konkrétní vzhled náplavek. Na nehmatatelnou hodnotu náplavek klade důraz právě proto, že po kultivaci prostředí často přichází tlak na změnu jeho využití. „Bohužel tenhle tlak je v současnosti běžný, my ale chceme ty původní hodnoty ochránit. Současný diskurz, který proti sobě staví původní ideje náplavky a architektonickou přestavbu, vnímám jako umělý.“

Scénář pro léto. Kam Pražáci půjdou, když se zavřou tři podniky na náplavce?

Startér Showcase a pražská náplavka

V posledních dnech se v Praze roztrhl pytel s opravami a uzavírkami města. Zavřít musí několik podniků na náplavce a kvůli opravám nebude ani vršovické Korso Krymská, které je milováno i hejtováno podobně jako olivy – neexistuje vůči němu neurčitý vztah. Budou mít cool Pražané kde ukazovat tenisky New Balance a usrkávat kombuchu? Budou. Míst, které diktují, je pořád víc než dost.

Víra v magistrát

Výběrové řízení na kurátora náplavek vyhrál Jiří Sulženko, který má zkušenosti z pozice programového ředitele projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 a vedení plzeňské kreativní zóny DEPO2015. Do funkce nastoupí v červnu 2018. Bude jeho role víc než symbolická a bude se město metodikou skutečně řídit? Kurátor a společnost Trade Center, jejímž je kurátor zaměstnancem, navíc rozhodují jen o pronájmech kratších než 30 dnů. Většina provozů přitom na náplavce funguje minimálně několik měsíců. O dlouhodobých pronájmech rozhoduje Odbor hospodaření s majetkem pražského magistrátu.

„V případě dlouhodobých pronájmů doporučujeme odboru majetku určité postupy a při výběrových řízeních koncepci výběru potenciálních uživatelů. Naše role je v těchto případech doporučovací,“ vysvětluje Sulženko. Tento postup ale teoreticky nezaručuje, že nekomerční charakter náplavek bude do budoucna zachován. „Věřím, že magistrát má podobnou snahu jako my, to znamená udržet tam kvalitu života, jinak by asi nezadal společnosti Trade Center, aby zřídila pozici kurátora,“ domnívá se Sulženko. „Já beru odbor majetku jako partnera a věřím, že tak berou i oni mě.“

Z koncepce  architektonického řešení náplavky Hořejšího nábřeží (smíchovská náplavka)

„Budeme dbát na to, aby tam kvalitní provozovatelé zůstali i nadále,“ tvrdí mluvčí magistrátu Vít Hofman. „Chceme, aby náplavka byla příjemným místem, a proto ji revitalizujeme. Proto vznikla i ta metodika, které se budeme držet. Není možné se samozřejmě zavděčit úplně všem, ale když město nějakou koncepci vypracuje, tak se jí bude řídit.“

Z kola na loď

Jiří Sulženko i Vít Hofman shodně tvrdí, že provozovatele typu Bajkazyl nebo Avoid Gallery na nábřeží dál chtějí. Jestli to na náplavkách bude skutečně vypadat tak, jak si přejí autoři koncepce, nebo se potvrdí hlasy pesimistů, kteří nevěří, že metodika zabrání zluxusnění břehů Vltavy, se teprve ukáže. „Nevíme, jak dlouho bude revitalizace trvat, jaké budou podmínky, třeba nájem, ale především, jak to po rekonstrukci bude vůbec vypadat. Část politické reprezentace prohlašuje, že by nás tam i dál chtěla, část nás tam rozhodně nechce,“ tvrdí Kontra, který se svým týmem letos otevře nový prostor. Jeho Loď Altenburg také kotví na břehu Vltavy, pro změnu ale v Holešovicích. Programově se ale bude od náplavky trochu lišit. Nebudou tam kola a dramaturgie bude trochu divočejší. Rádi bychom kombinovali extrémní strany spektra elektronické hudby s kytarovou scénou. Rádi bychom propojovali věci, které zatím v Praze nikdo moc nepropojuje.“

„Když budu chtít provozovat na náplavce loď, kde budu smažit hamburgery a prodávat předražené pivo, dovolí mi to město?“ Poslechněte si o budoucnosti pražské náplavky.