Universum: Češi jsou čím dál ochotnější se dobrovolně zapojit
Vztah Čechů k dobrovolnictví se od 90. let, kdy Jiří Tošner spoluzakládal jednu z prvních dobrovolnických organizací, velmi proměnil. „Tehdy přijela jedna paní z Ameriky s projektem Big Brothers, Big Sisters a my jsme si říkali: ‚Velký bratr? Tak to se nám nelíbí.‘ Pak nám promítala krátký film, jak se děti smějí a pobíhají pod břízkami. To jsme taky znali z ruských filmů. Lidé tomu moc nevěřili. Chodili jsme povinně na Akce Z a teď máme chodit někam dobrovolně?“
„Začátky nebyly jednoduché. Dokonce nám jednou volal pán a říkal: ‚Tak vy se chcete dobrovolně starat o toho našeho pacholka? Vy jste nějaká sekta?‘ a prásknul telefonem.“ Podle průzkumu na webu dobrovolnik.cz považuje třetina lidí dobrovolnictví za běžnou věc a i to vnímá Jiří Tošner jako pozitivní výsledek.
Špatný vztah české společnosti k dobrovolnictví přisuzuje historii povinných brigád a povinných členství v různých organizacích za minulého režimu. V 90. letech k tomu navíc přispělo opojení svobodným podnikáním a kapitalismem v nejširším slova smyslu. Když se tohle sejde dohromady, tak si lidé řeknou: „Proč bych něco dělal zadarmo?“
V počátcích bylo dobrovolnictví doménou hlavně studentů humanitních oborů. Tenhle postoj se postupně mění a mezi současnými dobrovolníky najdeme stále více dospělých, nebo dokonce seniorů, kteří se rozhodli věnovat svůj čas něčemu smysluplnému. „Lidé nemají velkou důvěru v politiku v Praze, ale v menších obcích se dávají dohromady a jsou aktivní podobným způsobem jako v národním obrození. Zakládají kluby, staví hřiště nebo cyklostezky,“ říká Jiří Tošner.
Co všechno se může skrývat pod slovem dobrovolnictví? Jaké jsou správné motivace k dobrovolnictví? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
