Universum: Co přinese novela vysokoškolského zákona?

03513361.jpeg
03513361.jpeg

Po mnoha letech vyjednávání a čekání vstupuje v platnost novela zákona o vysokých školách. Školné ani změnu v systému jmenování profesorů v ní ale nehledejme. Jejím cílem je zvýšit kvalitu terciárního vzdělávání, zejména skrze nový způsob udělování akreditací, dotýká se i odebírání akademických titulů a sociálních stipendií.

Na novelu zákona o vysokých školách z roku 1998 se čekalo řadu let. Začátek snahy o reformu lze počítat do roku 2006, kdy vznikala tzv. Bílá kniha terciárního vzdělávání. Následovalo deset let příprav a vyjednávání mezi ministerstvem a vysokými školami, které zpestřovaly časté výměny na ministerském postu. Nejvíce se o reformě vysokého školství debatovalo za ministra Dobeše v letech 2011 a 2012. Zejména návrh na zavedení školného, ale i nesouhlas s dalšími body a nedostatečným projednáváním návrhu se zástupci vysokých škol vedl až ke studentským demonstracím v Plzni, Ústí nad Labem, Ostravě, Hradci Králové, Brně i Praze, kde se 29. února 2012 sešlo až 10 000 studentů na pochodu ke Strakově akademii. Byla to největší studentská demonstrace od roku 1989. Novela zákona o vysokých školách byla tedy představena až letos ministryní Valachovou, ve shodě s Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol.

03699083.jpeg

Novela vytváří nový Národní akreditační úřad, který nahradí Akreditační komisi. Ten bude moci udělovat tzv. institucionální akreditace. Pokud ji škola získá, bude mít možnost sama rozhodovat o akreditaci nových oborů. „Vysoká škola by tak mohla mít mnohem volnější ruce v tom, jak přizpůsobovat studijní programy k určité měnící se technologické a společenské realitě. Tím pádem je udělat trošku aktuálnější, uprgradovat je rychleji. Protože u některých se zdá, že velmi rychle zastarávají a dneska už neodpovídají tomu, co by člověk v té kvalifikaci měl dělat, co se od něj očekává třeba na trhu práce,“ popisuje nejvýraznější změnu Bohumil Kartous, vedoucí komunikace ze společnosti EDUin.

Čtěte také

Dalšími novinkami jsou například pravidla pro zahraniční vysoké školy působící na území České republiky a zjednodušení procesu odebírání akademického titulu, tuto pravomoc nyní získávají rektoři. Došlo také ke zvýšení sociálních stipendií, jejichž výše bude nově navázána na výši minimální mzdy. Úpravu komentuje Bohumil Kartous: „Já si myslím, že co se týká sociální podpory studentů, že by to mohlo být mnohem progresivnější. Že by vysoké školy mohly mít možnost nějakého rozpětí podpory, kterou mohou udělit studentům na základě individuálního posouzení jejich životní situace. To si myslím, že by bylo daleko efektivnější. Případy jsou různé a míra pomoci jednotlivým studentům by se měla lišit podle míry potřebnosti.“

Naopak proces jmenování profesorů se měnit nebude. Tato pravomoc tedy nadále zůstane prezidentovi republiky.