Uprchlické tábory v Řecku se staly politickou hrou, výsledkem jsou desetitisíce živořících lidí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Uprchlíci v táboře Moria na ostrově Lesbos, Řecko

V uprchlických táborech na řeckých ostrovech se před očima Evropské unie odehrává humanitární tragédie. V táboře Moria na Lesbu je už více než šestkrát překročená kapacita, ještě horší je ale situace například na ostrově Chios v táboře Vial, kde chybí dokonce i toalety. „Představte si populaci Havlíčkova Brodu na prostoru 500 krát 500 metrů s třiceti sprchami,“ shrnuje situaci v Morii Milan Votypka, terénní koordinátor z dobrovolnické organizace Pomáháme lidem na útěku.

V roce 2019 se situace v Morii, Vialu a dalších táborech výrazně zhoršila, především v souvislosti s opětovným nárůstem počtu uprchlíků. „Minulý rok byl výjimečný, na řecké ostrovy připlulo nejvíc lidí od roku 2015, konkrétně zhruba 66 tisíc, což je v podstatě dvojnásobek oproti roku 2018,“ zdůrazňuje jeden ze zakládajících členů dobrovolnické organizace Pomáháme lidem na útěku a zároveň její hlavní analytik Dalimil Petrilák. Uprchlíky následně čeká několikaměsíční čekání na pohovor ohledně žádosti o azyl. „Lidé, kteří připluli na Lesbos letos v lednu, se objednávají na přelom roku 2021 a 2022. Ta doba se spíše prodlužuje, uprchlíci totiž stále přicházejí a kapacity jsou nedostatečné.“

Neoficiální tábor vedle Morii, takzvaná džungle, se podle Milana Votypky během uplynulého roku výrazným způsobem rozrostl. „Slyšíte tam stavební ruch, kdy lidé stloukají z palet konstrukce, které potahují plachtami, aby v nich mohli žít. Potom od neziskových organizací dostanou pár dek a musejí čekat,“ popisuje Votypka tragickou situaci z prosince 2019. „Potkával jsem lidi, kteří trpí rakovinou, a mysleli si, že budou mít v Evropě větší šanci na uzdravení než v Turecku. Je tam spousta lidí s diabetem, obrovské množství kožních chorob a léčba je prakticky nemožná.“

Uprchlíci v Řecku

Ještě horší než na Lesbu je situace na ostrově Chios v táboře Vial, odkud nedávno odešli na protest proti rozhodnutím řecké vlády Lékaři bez hranic a fungují tam v podstatě jen dvě neziskové organizace, které nezvládají zajišťovat ani základní služby. „Chybí tam životní standardy jako voda a toalety, za které je považována část tábora, prakticky není šance dostat se k lékaři a tři roky tam funguje jediný psycholog, který by, jak s nadsázkou říkají místní, už v podstatě sám jednoho potřeboval,“ uzavírá Votypka, podle kterého je vypuknutí nějaké epidemie jen otázkou času.

Milan Votypka a Dalimil Petrilák

Dosavadní finanční pomoc Evropské unie Řecku od roku 2015 už přesáhla dvě miliardy eur. Peníze putují mimo jiné k řeckému ministerstvu obrany, vnitra, zdravotnictví, ale také například k řecké pobřežní stráži. Mezi lidmi podle Votypky panuje velká skepse, když slyší tuhle částku. „Na ostrovy totiž neustále jezdí skupiny dobrovolníků například z Velké Británie stavět za vlastní peníze, které sbírají mezi svými přáteli, takové základní potřeby, jako jsou toalety a sprchy. Ani mně při výši té částky nedává smysl, proč tam nejsou zabezpečeny aspoň základní hygienické potřeby,“ dodává Votypka.

Dalimil Petrilák je přesvědčený, že „kdyby se chtělo, celá situace by se už dávno vyřešila“. „Je to spíš politická hra, v rámci které se více či méně oficiálně rozhodlo, že podmínky v táborech se ponechají takové, jaké jsou, aby si uprchlíci rozmysleli sem připlouvat. Ukazuje se, že to takhle ale samozřejmě nefunguje, protože lidé stále přicházejí i přes otřesné podmínky, které v táborech panují.“ Veřejnost si podle Petriláka už navíc zvykla na to, že se v médiích mluví o humanitární krizi v Řecku. „Zní to strašně, ale myslím si, že jediné, co by celou situaci mohlo posunout, je větší množství lidí, kteří by tam začali umírat.“

Kdo v táborech dohlíží na bezpečnost? Jak se na tamějším životě odrazila velmi tvrdá protiimigrační linie nové řecké vlády? O kolik tisíc lidí se na řecké pevnině stará Úřad OSN pro uprchlíky? Pomáhá nějak Řecku na oficiální úrovni Česká republika? A jak může pomoct jednotlivec? Poslechněte si celý rozhovor s Dalimilem Petrilákem a Milanem Votypkou z dobrovolnické organizace Pomáháme lidem na útěk.