Útlum uhlí v Česku II. Jen obnovitelné zdroje uhlí nenahradí, říká náměstek ministra Havlíčka

17. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Demonstrace proti provozování chvaletické elektrárny

Koncem listopadu se naposledy sejde Uhelná komise – poradní orgán vlády, jehož úkolem je navrhnout správný způsob útlumu fosilního paliva, kterého se v Česku ročně vyprodukuje přes 40 milionů tun. Téma konce uhlí komentuje tentokrát René Neděla, člen pracovní skupiny jmenovaný ministrem průmyslu a obchodu, a také Jana Mračková Vildumetzová za Karlovarský kraj.

Odchod od uhlí je ze zjevných důvodů celosvětovým trendem, ačkoli jde o neobnovitelný zdroj, jehož zásoby se odhadují na dalších sto let. Německá Uhelná komise navrhla datum odstupu od uhlí na rok 2038, spotřeba uhlí u našich západních sousedů se postupně snižuje už teď.

V Česku na výsledek jednání teprve čekáme. Poslední zasedání komise je naplánováno na 26. listopadu, už teď ale ekologické organizace a spolky demonstrují před Ministerstvem životního prostředí, aby daly najevo, že odejít od uhlí musíme do roku 2030.

René Neděla

„Pro nás je klíčové, aby útlumu předcházelo to, že máme zdroj, kterým dokážeme uhlí dostatečně nahradit. Pokud chcete nahradit zdroje v základním využití, jako jsou ty uhelné, tak například u soláru potřebujete aspoň sedmkrát vyšší instalovaný výkon, než máte uhelného,“ vysvětluje náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla, že přechod například na obnovitelné zdroje není v souvislosti s přenosovou sítí tak snadný.

V současnosti v Česku spotřeba uhlí pro výrobu surové elektřiny sice klesá, stále se ale pohybuje kolem 48 % veškeré produkce. Podíl obnovitelných zdrojů by měl podle národního energeticko-klimatického plánu stoupnout ze současných 15 % na 23 %, podle Neděly se ale bude muset dozdrojovávat zemním plynem.

Útlum uhlí nebude mít ekonomický dopad na české a moravské regiony všude stejný. Už tak strukturálně zatížené lokality uhelných regionů budou muset řešit náhradu za tradiční způsob obživy. Třetí pracovní skupina Uhelné komise řeší právě tyto socioekonomické dopady konce uhlí, jednou z jejích vedoucích je Jana Mračková Vildumetzová.

Jana Mračková Vildumetzová

„Rezorty s námi ohledně Just Transition fondu úzce komunikují. Částka by měla být zhruba 45 miliard korun do všech krajů. Jen v Karlovarském kraji jsou připraveny projekty za 100 miliard,“ uvádí náměstkyně hejtmana našeho nejméně lidnatého kraje Mračková Vildumetzová částku, která přijde z Evropské unie na spravedlivou transformaci těžbou zasažených krajů.

Peníze z Fondu spravedlivé transformace mají čerpat hlavně malé a střední podniky, a to na obnovu životního prostředí nebo rekvalifikace zaměstnanců. Podle serveru iRozhlas ale čeští poslanci poslali žádost do Bruselu o rozšíření možností čerpání i na velké podniky.

Pro klima důležité datum konce uhlí v České republice se nejspíš dozvíme 26. listopadu, pro občany zasažených krajů bude ale ještě důležitější způsob, jakým se útlum provede a co uhlí nahradí.

Je snadné nahradit uhlí obnovitelnými zdroji? Jak bude vypadat energetický mix Česka? Jak se Karlovarský kraj připravuje na transformaci ekonomiky a krajiny? Pusťte si druhou část magazínu Podhoubí o konci uhlí v Česku.

Spustit audio

Související