Už sis našel holku? Společnost očekává, že budeme hetero a cis. Jak poznat, že jsem queer?
„Pojem povinná heterosexualita je trochu provokativní, protože většina lidí je heterosexuální. Otázka ale je, v jaké společnosti žijeme – a ta naše očekává, že budeme heterosexuální. Tím vytváří tlak,“ vysvětluje terapeut Adam Šimek. V praxi to může vypadat třeba tak, že se chlapců automaticky ptáme: „Už sis našel holku?“ Jednoduše předpokládáme, že člověk bude hledat partnera či partnerku opačného pohlaví.
Právě proto může být pro spoustu lidí náročné zpochybnit svou předpokládanou heterosexuální identitu a rozpoznat, že jsou queer. „Těžko se dá objevovat, když ani nevíš, že máš na výběr. Když nevíš, že máš co objevovat. Variabilita se přináší těžko, když je heterosexualita společností preferovaná, očekávaná, podporovaná a právně privilegovaná.“
Queer lidé se pak musí vymanit z toho, že jim v cisheterosexuální škatulce není dobře. „To jde jedině tak, že jsou k sobě upřímní: Kdo mě přitahuje? Vnímáme své fyzické a emoční reakce, všímáme si, vedle koho nám je dobře.“ Zároveň podle něj existuje velký tlak na to, abychom měli jasnou odpověď na to, zda jsme hetero, nebo queer. „My si ale můžeme dovolit víc prozkoumávat, co nás táhne. Cíl je, abychom byli se sebou v souladu,“ říká terapeut.
Jak poznáme, že nám v hetero škatulce není dobře? Jaké konkrétní otázky si položit? Jaké bývají fáze hledání queer identity? Existuje něco jako finální identita? Co nám může coming out dát a na co se připravit, pokud ho děláme poprvé? Poslechněte si nový díl pořadu Nádech s terapeutem Adamem Šimkem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
