Užijte si hluku velkoměsta na nekončící party spolu s Cheena

16. srpen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03686249.jpeg

Se superskupinami se to má vždycky na pováženou, už od dob metalových Shrinebuilder by se měl mít člověk trochu na pozoru. To ovšem neplatí pro kapelu Cheena, vycházející z jádra oblíbeného newyorského labelu Sacred Bones. Spojení zde perfektně funguje. Za lomozu garáž-punkové jízdy, při které se potkali členové Crazy Spirit s Pharmakon, se totiž nikdy nechodí spát a špatná rozhodnutí uprostřed rušné noci se střídají s hektolitry piv vypitých na střechách v té nejlepší společnosti.

V Cheena se protíná hned pět originálních a zavedených jmen newyorské hardcoreové a punkové scény koncentrované kolem kultovního prostoru baru St. Vitus. Členové Crazy Spirit, Anasazi či Hank Wood & Hammerheads před dvěma lety odhodili alespoň na chvíli svůj typický nihilisticko-misantropický kabát utkaný z kritiky života amerických měšťáků ve velkých aglomeracích. Přibrali si k tomu na hlavní kytaru násilnickou noisařku Pharmakon. Společně tak vzdávají hold všem nocím stráveným venku, kdesi na pomezí zaplivaných klubů a dobíhání vlaků podzemní dráhy. První výstupní stanicí byl loňský sedmipalec namlsávající všechny ty, co toužili po zvuku vracejícím se zpět do hlubin sedmdesátých let, kdy byl ještě Iggy Pop čerstvým zjevením a o Sex Pistols jsme si mohli nechat zatím jen zdát.

Představte si, že stojíte na nepřehledné křižovatce, taxíky vás míjejí v obou směrech, do klubu je to daleko a na ulicích se střídají obchody s oblečením s luxusními kavárnami či trendy bary, takže místo, kam by si člověk mohl v klidu sednout, aby pohledal. Spend the Night With… neukazuje naleštěný a vyvoněný New York, jak ho známe ze Sexu ve městě, ale špinavé ulice a na nich punkáče, kteří se snaží utéct někam do podzemí, před veškerým současným pozlátkem. Dominantní westernově slideová kytara rozhoupávající žaludek a riffy, které vypadly z kuchyně The Stoogees, doplňuje nostalgicky položený ležérní vokál, který dodává na rozmlženosti, spolu s až ostudně jednoduchými punkovými bicími. Šlo by to snad ale jinak? Bluesovější skladby, jako například Electric Snoopy Gang nebo jeden z ústředních hitů Car, připomenou losangeleskou heroinovou legendu The Gun Club a jejich skladbu Sex Beat, na rozdíl od nich se však Cheena vyhýbá závažným textům. Zkrátka se hlavně baví a ve svém retro zvuku snoubí to nejlepší z lásky a obdivu k 77 punku i kalifornskému country.

03686247.jpeg

Živelnost, jakou se vyznačují jejich koncerty, se podařilo poměrně věrně přenést i na celou desku. I když v Cheena všichni členové tak nějak vystupují z komfortní zóny své obvyklé tvorby, intenzita, s jakou například Margaret Chardiet hraje na kytaru, se dá srovnat s intenzitou jejích performance jakožto Pharmakon. Na druhou stranu, Eugene Terry se se svojí hrou na bicí musel takříkajíc zklidnit, hraje přinejmenším dvakrát tak pomalu jako ve svých domovských, špinavě punkových Crazy Spirit.

Cheena možná ve svých proto-punkových východiscích může na mnohé hledače pionýrského zvuku působit nudně retro. Originalita je v jejich podání servírovaná nenápadně a postupně. Pro každého, kdo někdy hledal ve slepých uličkách plných rozkopaných popelnic další podnik, kam stočit kormidlo při plavbě nocí, by koncert Cheena v zaplivaném klubu byl určitě tím ideálním zakončením.

Hodnocení: 80 %
Cheena – Spend the Night With… (Sacred Bones, 2016)

Spustit audio