V Bělorusku protestuje celá společnost, k destrukci státního systému je ale ještě daleko
Každým dnem v Bělorusku zesilují protesty proti prezidentu Alexandru Lukašenkovi, „poslednímu diktátorovi Evropy“. Dva týdny po volbách, jejichž výsledky neuznala ani Evropská unie, se k protestujícím přidávají i zaměstnanci státních podniků, včetně běloruské televize. „Protestují všechny třídy společnosti. Lidé chtějí nové, čestné volby, propuštění politických vězňů a vyšetření všech faktů násilí a mučení,“ říká zástupce běloruské komunity v Česku Siarhei Kastrama.
Oproti demonstracím z minulých let se tentokrát připojují i dělníci a lidé z venkova. „Jak říká Svjatlana Cichanouská, ‚my nejsme opozice, protože nejsme menšina, my jsme lid‘,“ vysvětluje Alena Marková, podle které by se současné protesty daly charakterizovat slovy solidarita a jednota.
Siarhei Kastrama dodává, že protesty jsou navíc natolik decentralizované a bez výrazných lídrů, že se běloruské vládě zároveň těžko potlačují. „Zahájit dialog s vládou by teoreticky měla takzvaná Koordinační rada, jež má aktuálně přes 600 členů, kterými jsou lidé z různých sociálních vrstev,“ zdůrazňuje Marková.
Jak se k celé situaci staví Evropa a Rusko? Ministři zahraničí Evropské unie se dohodli, že EU uvalí nové sankce na běloruské představitele zodpovědné za násilné potlačení protestů po sporných volbách hlavy státu. „Je to důležitý symbolický krok, který je běloruským národem vítán. Lidé rozumí, že sankce jsou namířené proti těm, kteří spáchali zločin,“ říká Kastrama. Zároveň se ale s Alenou Markovou shodují v tom, že „demokracii by si lidé měli vybojovat sami“.
„Podle propagandistických informací, které se šíří na internetu, a kvůli množství trollů na sociálních sítích je vidět, že Rusko už se v celé situaci angažuje. Po odchodu některých moderátorů ze státní televize je ostatně nahradili přímo lidé z Ruska,“ připomíná Kastrama.
Pro Putina je ale zároveň podle Aleny Markové velmi těžké uplatnit na Bělorusko takzvaný ukrajinský scénář, kde byl hlavní motiv utlačování ruské menšiny. „V Bělorusku nic takového nemůže zafungovat. Většina lidí s Ruskem sympatizuje a mluví rusky, jsou tam těsné vazby. Místní nejsou vyhrazení vůči Rusku, ale ani vůči Západu.“
Jak vypadá současná běloruská opozice, kterou Lukašenko úspěšně potlačoval uplynulých 26 let? Je pro státní zaměstnance nebo policisty či vojáky těžké připojit se k protestujícím? Rozpadá se Lukašenkovi Bělorusko pod rukama? Poslechněte si celý rozhovor s Alenou Markovou a Siarheiem Kastramou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
