V Bohnicích se nekončí, ale začíná. Jak může vypadat hospitalizace, když jste student?
„Nechtěla jsem umřít, jenom jsem nechtěla žít tak, jak jsem žila,” svěřuje se Gábi Švejdová, která vyhledala odbornou pomoc. Ve čtvrtém díle série Safe Space mluvíme se studujícími, kteří mají zkušenost s hospitalizací v psychiatrické nemocnici a sdílíme tipy, jak to v takovém případě chodí se školou.
„Soustřeďte se na sebe a neřešte to, co není nutné,” doporučuje terapeutka a průvodkyně Tereza Horká z Fokus Praha, která je patronkou celého dílu.
„V Bohnicích se dá začít, ne skončit,” říká studentka vysoké školy Barbora Ztracená, která si studium prodloužila. „Škola se k tomu postavila dobře,” sdílí svou zkušenost z pobytu ma psychiatrii během školního roku i prázdnin na střední škole Gábi.
„Myslela jsem si, že pomoc nepotřebuju a nezasloužím si ji,” svěřuje se Emma Urbánková s pocitem, který sdílí většina respondentů společně se strachem, jak bude hospitalizace probíhat. Emma našla oporu u sociální pracovnice, která jí pomohla studium přerušit.
„Člověk nemusí z léčebny odcházet zdravý,” upozorňuje Gábi. „Myslí si to spousty lidí, ale hospitalizace vás spíš nastartuje nebo zachrání v nějaké situaci, ale nevyléčí. Člověk se musí snažit i po hospitalizaci,” říká. „Dá se z toho dostat a může to být lepší,” říká větu, kterou sama potřebovala dřív také slyšet.
Jak zvládnout hospitalizaci, studium nebo návrat do školy? Jaké jsou různé cesty, které školy nebo nemocnice nabízí pro středoškoláky nebo vysokoškoláky? Co všechno je potřeba zařídit? Pusť si celý díl.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
