V bombajských slumech zakládají muzeum. Nebude pro turisty
Design Museum Dharavi bude mobilní, umístěné v otevřeném kamionu, oblastí největších indických slumů začne projíždět v únoru. První muzeum založené ve slumech nemá fungovat jako atrakce pro návštěvníky, ale showcase místních designérů a řemeslníků.
„Je tam spousta dílen a mikrotováren, které vyrábí perfektní věci, přesto je Dharavi pro většinu lidí jenom slum,“ říká vedoucí týmu nového muzea Jorge Mañes Rubio webu CityLab. Kamion bude vystavovat věci z textilu, keramiky nebo recyklované předměty – v Dharavi se recykluje asi 80 % městského odpadu. Pokaždé pojede jinudy s jiným výběrem předmětů. Zakládající tým muzea chce také zaplatit místním alespoň jeden nebo dva pracovní dny, během kterých by se mohli věnovat něčemu, na co běžně nemají čas – vyzkoušet si nové materiály nebo se potkat s někým, s kým by mohli začít spolupracovat. Design Museum Dharavi má organizovat i dílny, na kterých by se mohli lidé ze slumů potkat s designéry odjinud.
Tým mobilního muzea na svém webu zdůrazňuje, že nechce fungovat jako poutač pro turisty, chce lákat především pozornost místních. Lidé z Dharavi mají s fascinací chudobou a s ní spojeným voyeurstvím zkušenost z období po filmu Milionář z chatrče, který se částečně natáčel právě tady. Cestovní kanceláře v Dharavi začaly organizovat komentované procházky, kvůli kterým se podle vůdců místních komunit lidé ve svých domech cítili jako zvířata v zoo.
Pointou založení muzea je pořídit oblasti druh instituce běžný ve čtvrtích, které jsou považované za „normální“, zatímco Dharavi je pro většinu lidí slumem. Týmu zakladatelů jde dokonce o zpochybnění samotného označení slum. „Když se v Dharavi demonstrovalo kvůli Milionáři z chatrče, indická média většinou tvrdila, že lidi rozčílilo slovo ‚dog‘ (v originále Slumdog Millionaire), od některých jsme ale slyšeli výhrady proti něčemu jinému – proti slovu slum. Nemohli jsme souhlasit víc,“ píše na webu zakládající tým nového muzea. Obrazy z filmu podle nich přesně ilustrují představu, jakou mají o Dharavi příslušníci (nejenom) bombajské střední třídy, kteří tu nikdy nebyli.
Oprávněnost označování místa slovem slum je v případě Dharavi opravdu sporná, hustota zalidnění a nedostupnost mnoha služeb termínu odpovídá, podle urbanisty Vinit Mukhija, který se na Bombajské univerzitě věnuje právě slumům, však v oblasti není vysoká kriminalita ani atmosféra rozkladu a zoufalství.
„Před šedesáti lety byla dnešní oblast malou bažinatou vesničkou, bez jakékoliv vládní podpory se stala místem ekonomického zázraku, místem, odkud se dováží jídlo do Bombaje a řemeslné výrobky až do Švédska,“ dočtete se na webu Design Museum Dharavi. Spletitý pavouk uliček Dharavi je dnes osázený malými dílnami, obchody, stanovišti opravářů nebo věštců, restauracemi, kadeřnictvími, čajovými stánky, rybími trhy, kostely, mešitami nebo tělocvičnami. „Zdejší obyvatelé dokázali na lhostejnost státu odpovědět vlastní kreativitou, povedlo se jim dokonce zřídit vysoce funkční recyklační průmysl, který slouží celému městu.“
Dharavi nevznikalo podle žádného urbanistického plánu, na jeho vznik nikdo oficiálně nedohlížel, jako na mnoha místech na světě vznikla chudinská čtvrť nekontrolovaně po vlnách příchodů migrantů prchajících z venkova kvůli chudobě, politickému útlaku nebo následkům přírodních katastrof. Podle týmu muzea je ale Dharavi bezpečnější než většina amerických měst.
Většina malých domků a chatrčí tu slouží zároveň jako dílny. „Když přijde ráno, složí se matrace a desítky tisíc malých dílen se pustí do výroby, která svou výkonností může konkurovat nejpříšernějším čínským sweatshopům,“ říká Jorge Mañes Rubio. Tým muzea cituje i místního sociálního pracovníka Bhau Korde: „Dharavi je příběh ekonomického úspěchu, o kterém by se svět měl dozvědět, obzvlášť v době globální krize.“
Snahu vytvořit realističtější představu o Dharavi, než je stereotypní obraz slumů, vyvolávají v poslední době plánované změny v podobě redevelopmentu. Lepší povědomí veřejnosti o Dharavi by pro úřady znamenalo komplikovanější hledání výmluv pro záměr nahradit dnešní uličky novou zástavbou, spojenou s nedobrovolným odchodem mnoha dnešních obyvatel. Začátkem roku indická vláda oznámila, že je připravená přijímat nabídky investorů, kteří by části Dharavi přestavěli. Muzeum by mohlo sloužit jako jeden z protiargumentů tvrzení, že Dharavi potřebuje kompletní proměnu. „Pokud budeme stavět na tom, co už existuje, spíš než čistit pro redevelopment, můžeme zachovat nejenom charakter místa, ale i jeho ekonomickou energii. Obyvatelé Dharavi by si mohli zachovat to nejcennější, co mají: místo, kde mohou žít i pracovat,“ uzavírá tým muzea.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
