V Budapešti vznikne muzejní čtvrť. Místní ji mají za zbytečný Orbánův monstrprojekt

03524438.jpeg
03524438.jpeg
Dvě stě let starý veřejný park Városliget blízko centra Budapešti, rozdělený po válce širokou silnicí, která dřív vedla ke Stalinovu pomníku, je zanedbávaný už léta. Místní ho přesto počítají mezi svoje oblíbená městská prostranství. Muzejní čtvrť, která má na místě vyrůst, považují maďarští urbanisté, architekti i protestující obyvatelé za monstrprojekt vzniklý pod křídlem premiéra Orbána. Podle nich Városliget zničí.

Kolem prostranství, kde do maďarského povstání v roce 1956 stála socha Stalina v nadživotní velikosti, se dnes podobně jako na pražské letenské vyhlídce chodí na pivo. Místo Stalina je parkoviště, na kterém se občas konají festivaly. Ještě začátkem podzimu tu na okraji parku na zahrádce osvětlené barevnými žárovkami lidé mluvili o protestech proti chystané muzejní čtvrti, na které pravidelně vyráželi. Projekt byl ale definitivně odsouhlasen.

„Do parku Városliget chodí spousta lidí, sama jsem tam byla předevčírem,“ říká Lucia Udvardyová, která střídavě žije v Praze a Budapešti. „Byli jsme podpořit protest místních ještě před finálním rozhodnutím, skončilo to ale docela fiaskem. Hrozně pršelo a bylo tam málo lidí, všichni to už asi trochu vzdali, protože byli přesvědčeni, že se to nedá zvrátit,“ říká Adam Novotný, který ve městě žije několik let.

03524762.jpeg

Park Városliget byl vybudován ve 30. letech 19. století jako výsledek první mezinárodní urbanistické soutěže, byl jedním z prvních parků, které nevznikly na základě bývalých panských obor nebo sadů. Byl navržen pro veřejnost, která jeho vznik financovala. Dnes se sem pořád chodí kromě obyčejných procházek také do lázní Széchenyi nebo do zoo, zbývá tu také několik budov z historických výstav, které jsou různé kvality a v různém stavu. Stojí tu i koncertní hala z 80. let, původně zamýšlená jako dočasná stavba, která se stala „Mekkou maďarského rocku“. A také 100 hektarů zelené plochy s historickou skladbou stromů.

Čtěte také

03524428.jpeg

Nová muzejní čtvrť má po vzoru berlínské především lákat turisty, podle komisaře projektu jich chtějí do města dostat až o 300 000 více – Budapešť tak chce být v souboji o turisty vážnějším soupeřem třeba Praze. Do parku se má z Budínského hradu přestěhovat maďarská Národní galerie, etnografické muzeum z Kossuthova náměstí, přibude muzeum maďarské hudby, fotografické muzeum a muzeum architektury. Čtyři muzea tu stojí už teď.

Čtěte také

Maďarská společnost pro územní plánování zorganizovala expertní diskusi na téma nové muzejní čtvrti už v začátcích projektu a označila ho za předražený a pro město škodlivý. Maďarští urbanisté, architekti a krajináři považují za problematický fakt, že muzejní čtvrt zničí velkou část rozlohy zeleně, projekt se navíc nesoustředí na revitalizaci existujících budov a konstrukcí, naopak do něj umisťuje další budovy a narušuje integritu přírodního parku. Protestující, kteří se ještě před pár měsíci scházeli pravidelně, jsou přesvědčeni o tom, že čtvrť je Orbánovou manifestací moci, monstrprojektem ambiciózního politika zvyklého nebrat opoziční hlasy v potaz. Orbán už před časem oznámil záměr přesunout své sídlo do Budínského hradu, kde dnes sídlí Národní galerie. Ta se ale podle plánu bude stěhovat do nové budovy v muzejní čtvrti.

03524761.jpeg

Podle architekta a profesora z budapešťské Korvínovy univerzity Sandora Bardocziho bylo zjevné, že žádné opoziční hlasy neměly šanci do přípravy projektu zasáhnout. „Projektová kancelář oznámila mezinárodní soutěž na 5 muzejních budov, aniž by zorganizovala také soutěž na revitalizaci parkové krajiny. Současně starosta příslušné části města, který je zároveň poslancem, nechal v parlamentu návrh na výstavbu muzejní čtvrti schválit za použití mimořádného institutu, který dovoluje schvalovat návrhy ve zrychleném řízení. Je však určen pro případy náhlého a vážného nebezpečí,“ píše ve svém textu pro architektonický web Shapescape. „Zákon o městském parku“ schválený dvoutřetinovou většinou tak oblast Városligetu vyvázal z pravidel závazných pro celé město, umožnil výstavbu nových budov a budapešťskou radnici instruoval k vytvoření speciálního regulačního plánu pro oblast parku.

Po schválení zákona začalo protestovat několik profesních a neziskových organizací včetně komory krajinných architektů. Tisíce lidí podepsaly petice, některé organizace se obrátily na Komisi pro světové dědictví organizace UNESCO, svůj názor doteď neformulovala. Opozice se vůči muzejní čtvrti ohradila velice ostře, postavení vládních stran je silné. „Ačkoliv se zdá, že občané s projektem nesouhlasí, na jejich politické preference to žádný vliv nemá,“ píše Bardoczi. „Projekt má zelenou a znamená to nové budovy o rozloze více než 21 000 metrů čtverečních, zachování pouze 65 % zeleného povrchu, podzemní parkoviště, smrt asi dvou set starých stromů a přes milion návštěvníků v už teď přeplněném parku.“

03524426.jpeg