V ČR se ročně ztratí 6 tisíc dětí

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02892099.jpeg

V Česku se ročně ztratí asi 6 tisíc dětí. Některé proto, že utekly z domova, některé jsou uneseny a některé rodiče prostě vyhodili z domova. Na 25. května připadá Mezinárodní den pohřešovaných dětí. Při té příležitosti pořádá Linka bezpečí Pomněnkový den.

25. května 1979 se v New Yorku cestou do školy ztratil šestiletý Etan Patz. Nikdo už ho nikdy neviděl. V dalších letech tento den začaly různé organizace zmiňovat v souvislosti se zmizelými dětmi a v roce 1983 ho prezident Spojených států amerických Ronald Reagan vyhlásil za Den pohřešovaných dětí. Jako mezinárodní den se tento den začal připomínat od roku 1986. V Česku se o něm mluví víc asi od roku 2004, kdy se jeho propagací začala zabývat Linka bezpečí. „Zajímalo nás, zda jsou Češi ochotni pomoci. Proto jsme udělali experiment a vyslali do ulic ztracené dítě. Reakci jsme natáčeli skrytou kamerou.“ Takhle začíná video, které zachycuje zmiňovaný experiment z dílny Linky bezpečí. Výsledek projektu organizátory mile překvapil – až 90 % oslovených lidí mělo vůli dítěti pomoci.

Každé ztracené dítě se ale podobným způsobem nemůže ozvat. Jen v Česku jich je ročně pohřešováno asi 6 tisíc. Některé se venku ocitnou proto, že utekly z domova, jiné jsou uneseny a jiné rodiče prostě z domu vyhodí. Linka bezpečí má ročně skoro 500 telefonátů, které nějak souvisí právě s tím, když je dítě mimo domov. „Nám nejčastěji volají během prvního dne útěku. Buď v situaci, že se nevrátí domů, protože se něco stalo, nebo že jsou teď akutně vyhozeny nebo utečeny někam ven. Do tří dnů, tedy první, druhý nebo třetí den útěku, k nám volá 95 % dětí, které se na nás obrátí,“ říká sociální pracovník Linky bezpečí Honza Kaňák. A co mohou pracovníci Linky bezpečí udělat pro děti na ulici?

My primárně zjišťujeme, co to dítě potřebuje. Pak v případech, kdy to je nějak aktuální, tak můžeme tomu dítěti nabídnout, že můžeme předat vzkaz někomu z dospělých, kdo pomůže tu situaci řešit. Buď je možné tímto způsobem kontaktovat rodiče, anebo tímto způsobem kontaktovat někoho dospělého a tam je cílem dostat to dítě z ulice pryč, a je-li to vzkaz rodičům, i vzkaz typu ‚Nechci se vracet, chci vám jen říct, že jsem v pořádku‘, tak to vnímáme jako bazální udržení komunikace s rodinou a podporu pro další práci,“ řekl Honza Kaňák v nedávném rozhovoru v pořadu Diagnóza F.

02892869.jpeg

Mezinárodní den pohřešovaných dětí Linka bezpečí připomíná Pomněnkovým dnem. Jeho smyslem je především upozornit veřejnost na fenomén pohřešovaného dítěte nebo dítěte na útěku. Dále pak vyjádřit poselství naděje a solidarity rodičům, kteří nemají o svých dětech žádné zprávy a nevědí, co se s nimi stalo. V neposlední řadě chce zviditelnit a podpořit projekt Linky bezpečí Vzkaz domů.

V rámci Pomněnkového dne si můžete koupit symbolickou pomněnku. Prodávat se bude až do 1. června ve vybraných obchodních domech, pobočkách pojišťoven, cestovních kancelářích nebo v knihkupectvích. Pokud neseženete pomněnku, můžete poslat dárcovskou esemesku ve znění DMS LINKA BEZPECI na číslo 87 777. Více informací najdete třeba na webu www.pomnenkovyden.cz.

U příležitosti Mezinárodního dne pohřešovaných dětí jsme ve vysílání uvítali i ředitele Sdružení Linka bezpečí Richarda Schinka. Část rozhovoru se směřovala na americkou půdu, kde má mezinárodní tradice své kořeny, další otázkou jsme pak přešli k celosvětovému rozměru problematiky pohřešovaných dětí. V rámci srovnávání jsme se dostali i k problematice přehlcených sociálních sítí, které u nás oproti Dánsku jen stěží zlákají dostatek brigádníků do neziskovek.