V Jižní Americe se na život nenadává, mohlo by to přinést neštěstí

24. květen 2023

Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly publicistku, spisovatelku a krajanskou učitelku Markétu Pilátovou, se kterou probraly, jak tepe život v jižní Americe a proč je tam tak populární gulášek.

Ivana byla zvědavá na to, co znamená být krajanskou učitelkou. Markéta povídala o tom, že někdejší prezident Masaryk tento job vytvořil jako poděkování krajanským komunitám za to, že pomohli s ustanovením samostatného českého státu.

Podpořte Buchty v anketě Podcast roku! Hlasujte pro ně do 5. června na webu podcastroku.cz.

Markéta pak blíže specifikovala, v čem spočívala její dvanáctiletá mise v Argentině a Brazílii –⁠ jako krajanská učitelka učila nejen českou kulturu a jazyk, ale vařila třeba i klasická česká jídla pro sto lidí nebo nacvičovala divadelní a taneční představení. Překvapilo ji ale, že se našim krajanům v Jižní Americe nelíbil film Pelíšky a také nejsou milovníci individualismu a osobní zóny.

Nebyly by to Buchty, kdyby se nedotkly naprosto jiných témat –⁠ Ivanka se nechala uhranout představou, že by žila v hnízdě podobném tomu ptačímu a zavzpomínala na své kopnutí do policisty. Zuzana popovídala o svém traumatu z dětského představení o žábách, Markéta se Zuzanou probraly přenesený význam slova bedla v Brně a mohlo se jít pomalu domů.

Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba si uvědomíte, že jsou na světě i lidé, kteří si na život nestěžují –⁠ třeba v Jižní Americe.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.