V Kodani vznikla první mešita vedená ženami. Chce narušit dominanci mužů

9. červen 2016

V Kodani se otevřela první mešita ve Skandinávii vedená pouze ženami. Všechny bohoslužby vyjma pátečních modliteb jsou určeny také mužům, povedou je ale pouze ženy – imámky. Podle zakladatelky Sherin Khankanové je cílem mešity narušit „patriarchální struktury“ a pomoci vytvořit debatu o svobodě náboženství. „V náboženství se normalizovaly patriarchální struktury. Nejenom v islámu, ale i v křesťanství a židovství. Rády bychom to změnily,“ říká Khankanová, která se narodila v Dánsku, její rodiče ale pochází ze Sýrie a Finska. Reakce muslimské komunity v Kodani jsou zatím podle Khankanové převážně pozitivní a občasná kritika umírněná. Islámská tradice umožňuje ženám stát se imámkami, nebyla ale dlouho rozvíjena. Podobný projekt ženských muslimských mešit se postupně objevuje i ve Spojených státech nebo Německu. Ovšem jedinou zemí na světě, která se pyšní dlouhou tradicí ženských mešit, je Čína. Čtěte také: Prolomit vlny: V čem se plete Petra Hůlová, když mluví o muslimech, Hergot!: Prorokovy narozeniny aneb Vánoce s muslimem

Spustit audio
  • Protein ze slunce a mikrobů. Nová metoda je efektivnější a ekologičtější než tradiční zemědělství

    22. červen 2021
    zemědělství, sklizeň, plodiny, pole

    Podle nové studie by mohlo spojení solární energie a mikrobů vypěstovat mnohonásobně větší objem proteinu než tradiční plodiny. Zároveň by nová metoda měla minimální vliv na životní prostředí.

    Kombinace elektřiny ze solárních panelů a oxidu uhličitého ze vzduchu vytvoří v podstatě palivo pro mikroby. Ti rostou v bioreaktorech a následně se zpracovávají jako suchý proteinový prášek. Tento proces využívá půdy efektivně, nepotřebuje totiž tolik místa. Mohl by být využívaný zároveň skoro kdekoliv, a to nezávisle na úrodnosti půdy nebo slunečním záření.

    Odborníci se snažili účinnost posoudit na základě srovnání environmentální zátěže mikrobů a produkce tradičního zemědělství – hlavně sóji, které odborná veřejnost přisuzuje ničení lesů a která se ve velkém využívá jako potrava pro zvířata. Několik společností sice již pěstuje krmivo z mikrobů, bakterie ale nechávají růst pomocí methanu nebo methanolu, které vznikají z fosilních paliv.

    Vědci nakonec zjistili, že mikrobi spotřebují asi jednu setinu objemu vody, který musí zemědělci vynaložit na klasickou úrodu. Hektar mikrobů by vyprodukoval takové množství proteinu, které by nasytilo 520 lidí, zatímco ze stejné plochy sóji by se najedlo jenom 40 lidí. I v zemích s menším podílem slunných dnů mikrobi vykázali aspoň pětkrát větší úrodu než rostliny.

    Co se týče ceny, protein z mikrobů by stál stejně jako ten, který dnes běžně konzumují lidé. Jako potrava zvířat je ale mnohem dražší než ten aktuálně používaný. To by nicméně mohl v budoucnu změnit technologický pokrok.

    Dorian Leger, odborník z německého Institutu Maxe Plancka, říká, že je nutné celý systém vyzkoušet ve větším měřítku. Stejně tak podle něj existuje značné množství pravidel v souvislosti s jídlem, která se ještě musí splnit. Pete Iannetta ze skotského Institutu Jamese Huttona ale také poznamenává, že jídlo není složené jenom z hlavních nutričních složek, jako je právě protein: „Je tu velké množství sekundárních částí, které jsou pro vás důležité.“

    Server Guardian připomíná, že zajištění dostatku potravin je jednou ze zásadních výzev nadcházejících let. Světová populace totiž roste, asi 800 milionů lidí trpí podvýživou, a přitom je pro boj s klimatickou změnou zásadní snižovat emise, na jejichž produkci se podílí také zemědělství.

  • Čekání na třetí desku zpěvačky Lorde je u konce. Album Solar Power vyjde 20. srpna

    22. červen 2021
    Zpěvačka Lorde ve videu k pilotnímu singlu nové desky Solar Power

    Když novozélandská zpěvačka Lorde vydala na začátku měsíce nový singl Solar Power, fanoušci začali spekulovat o tom, kdy se můžeme těšit na její v pořadí třetí studiové album. Interpretka teď oznámila, že stejnojmenná deska – tedy Solar Power – vyjde 20. srpna.

    Nejnovější deska, která čítá dohromady 14 tracků (včetně dvou bonusových), má být oslavou přírody. „Je to pokus zvěčnit ten hluboký, transcendentální pocit, který mám, když jsem venku,“ napsala Lorde v newsletteru rozeslaném před vydáním singlu Solar Power, předznamenávajícího samotné album. Na jeho vzniku se podílel mimo jiné hudebník Jack Antonoff a vokály nazpívaly Phoebe Bridgers a Clairo. Lorde ke skladbě spolu s režisérem Joelem Kefalim, se kterým spolupracovala už v minulosti, natočila i videoklip.

    Zpěvačka zároveň oznámila, že nejnovější album nebude distribuovat na CD nosičích. Reaguje tím na stále se vyvíjející podobu moderního alba. „Chtěla jsem vytvořit něco, co bude symbolizovat můj závazek vůči zpochybňování systémů, stejně jako závazek k cílené a citlivé tvorbě,“ napsala.

    Místo CD posluchači při objednání získají jakýsi ekologický hudební balíček, který bude sice tvarem a velikostí připomínat obal nosiče, uvnitř ale místo samotného disku naleznou například fotografie, ručně psané zprávy nebo odkaz ke stažení alba. Solar Power vyjde také na vinylu.

    Lorde kromě desky oznámila světové turné, které se uskuteční v roce 2022. Během svých prvních zastávek zůstane na Novém Zélandu, potom se vydá do Ameriky a Evropy. Zpěvačka se nechala slyšet, že během živého vystupování bude upřednostňovat namísto velkých arén zelené plochy nebo divadla.

    Předprodej pro evropskou část turné začíná tento čtvrtek. Více informací Lorde prozradila v e-mailovém bulletinu, který zveřejnila také na svém Instagramu.

  • Skoro dvě třetiny mladých lidí nechtějí kupovat fast fashion. Ukázal to nový průzkum

    22. červen 2021
    fashion - fast fashion - móda

    Podle jednoho z nejnovějších průzkumů v oblasti módy je přes 60 % mladých lidí ochotných nekupovat tzv. fast fashion produkty. Někteří z nich ale nevědí, jak na to.

    Podle průzkumu, který zaštítila společnost Samsung, se chce přes 60 % mladých lidí přestat podílet na takzvané rychlé a levné módě. Číslo podle autorů vzrostlo během lockdownu. Okolo 40 % dotazovaných si totiž uvědomilo, že ve skutečnosti nosilo jenom pár vybraných outfitů. Odhlodání změnit své návyky v nakupování potvrdily skoro dvě třetiny mileniálů.

    Na druhou stranu, 30 % přiznalo, že by nevědělo, jak s ekologicky zodpovědným přístupem začít. O nutnosti vzdělávání svědčí potom fakt, že 40 % mladých lidí se vyslovilo pro větší osvětu v oblasti udržitelné módy. Z průzkumu sice vyplývá, že je mladá generace odhodlaná se orientovat na udržitelnou módu, 41 % lidí ale uvedlo, že by upřednostnili módu a vzhled před udržitelností.

    Konzumní přístup mimo jiné zapříčinil to, že lidé některé své kousky vůbec nenosí. Podle zjištění studie se jen za poslední rok v šatníku každého mladého člověka nashromáždily čtyři kusy oblečení, které skříň nikdy neopustily. To dává dohromady 59 milionů kusů nenošeného oblečení.

    Server Dazed ještě připomíná, že podle jiné studie zkraje tohoto měsíce více než polovinu levné módy výrobci šijí z plastů, které vznikají jako nové, nikoliv z recyklovaných materiálů.

    Vypracování průzkumu o zvycích Britů a Britek v módě podpořila společnost Samsung mimo jiné v souvislosti s proběhnuvším Graduate Fashion Weekem – přehlídkou mladé módy od absolventů uměleckých škol. Celou akci zakončila show, která představila to nejlepší z ekologické tvorby mladých návrhářů.

    Podívejte se taky na Na ulici, v nouzi, na útěku. Dá se pomáhat módou?

  • Jeff Bezos poletí do vesmíru. Desetitisíce lidí podepisují petici proti jeho návratu

    21. červen 2021
    Jeff Bezos se chystá na let do vesmíru

    Miliardář a zakladatel Amazonu Jeff Bezos poletí se svým bratrem 20. července do vesmíru. Desítky tisíc lidí na internetu ale podepisují petice proti jeho návratu na Zemi. Bezos navíc možná ani nebude prvním miliardářem ve vesmíru – předstihnout se ho snaží Richard Branson.

    Jeff Bezos, zakladatel soukromé vesmírné společnosti Blue Origin, se na začátku měsíce nechal slyšet, že se spolu s bratrem Markem vydá do vesmíru. Sourozenci se připojí k posádce raketoplánu New Shepard ještě s jedním nejmenovaným výhercem aukce, který za let zaplatil 28 milionů dolarů (v přepočtu asi 601 milionů korun).

    Ještě před samotným startem se ale na internetu objevilo hned několik peticí, podle kterých by se zakladatel Amazonu neměl vracet zpátky. Ta nejúspěšnější s názvem Nedovolme Jeffu Bezosovi návrat na Zemi do pondělního rána nasbírala přes 40 tisíc podpisů. Podle popisku dokumentu by „miliardáři neměli existovat na Zemi ani ve vesmíru, ale pokud se rozhodnou pro druhou variantu, měli by tam zůstat“.

    Další, o něco humornější, nabízí seznam důvodů, proč by se Bezos neměl vrátit – většina je inspirována konspiračními teoriemi, které o miliardáři kolují na internetu. Podnikatel je podle autora ve skutečnosti Lex Luthor, záporná postava z komiksů od společnosti DC Comics, který spolupracuje s popírači kulatosti Země. Petice je údajně poslední možností, „než zaktivují 5G mikročipy a zorganizují masivní převrat“.

    Bezos ale ke své smůle nakonec ani nemusí být první miliardářem, který se podívá do vesmíru. Richard Branson se údajně snaží přesunout již naplánovanou cestu mimo planetu Zemi na 4. července. Bezosův rival by mohl nastoupit na palubu VSS Unity SpeaceShipTwo společnosti Virgin Atlantic, kterou vlastní. Firma aktuálně analyzuje data z úspěšného letu z 22. května.

  • V německých městech rozkvétají louky. Měly by pomoci s propadem populace hmyzu

    21. červen 2021
    louka

    V Německu právě teď rozkvétají květiny na více než sto loukách, které místní vysadili v tamějších městech. Němci tak chtějí zvrátit 75% propad v populaci hmyzu.

    V německých městech za poslední tři roky vyrostlo více než sto ploch s lučními květinami. Například Berlín na osetí 50 luk vyhradil částku jeden a půl milion eur. Kus divoké přírody naleznete také v Mnichově, Stuttgartu nebo Lipsku. V Hamburku, kde celá iniciativa začala, tento měsíc odkryli první ze série záhonů na střechách autobusových zastávek.

    Ochrana včel patří k hlavním důvodům pro zřízení luk. Německo je domovem asi 580 druhů tohoto hmyzu. Okolo 300 z nich najdete v Berlíně. Podle studie z roku 2017 se celková populace hmyzu v chráněných oblastech snížila asi o 75 %, na čemž mají největší podíl insekticidy, toxické zplodiny a hlavně ztráta rozmanitého přirozeného prostředí. Zjištění inspirovalo například velmi úspěšnou petici za ochranu včel v Bavorsku.

    Někteří místní obyvatelé ze začátku na přeměnu svého okolí nahlíželi skepticky. Jedním z takových byl i Derek O´Doyle – ztratil totiž volné prostranství, na kterém si mohl hrát se svým psem. Zároveň mu nevyhovovala zdánlivá neorganizovanost prostoru. Muž ale obrátil, když louka rozkvetla. „Stala se z toho nebývale atraktivní část naší čtvrti. Najednou prožíváte roční období úplně jinak.“ Organizátoři iniciativy na louky vysadili kromě máku a chrp také některé ohrožené druhy, kterým trvá dva roky, než rozkvetou.

    Podle Juliany Schlaberg z organizace zabývající se konzervací a biodiverzitou zájem ze strany obyvatelstva roste. Někteří se chtějí starat o vlastní kus divoké přírody, jiní zase tlačí na radnice, aby přestaly uměle zušlechťovat zelené plochy ve městech.

    Jeden z koordinátorů projektu Christian Schmid-Egger ale říká, že k hlavním změnám musí dojít v zemědělství. Nicméně doufá, že louky v městech naučí místní obyvatele něco o přírodě. „Zvířata potřebují přesně takové prostředí, které lidem připomíná zmatek a které mají nutkání dát do pořádku,“ dodává.

    Poslechněte si také Kupujte české kytky. Na rukách vám zůstane hlína místo krve.

  • Chobotnice nebo humři mají pocity. Chraňme je zákonem, vyzývají britští poslanci

    21. červen 2021
    chobotnice

    Skupina britských konzervativních politiků chce zvířata, jako jsou chobotnice nebo humři, zařadit do nového zákona, který by jim zaručil větší ochranu. Podle nich totiž cítí bolest nebo radost.

    Zákon, který projednávají britští poslanci v horní komoře tamějšího parlamentu, si klade za cíl poskytnout živočichům, kteří cítí bolest, větší ochranu před utrpením. Legislativa ale ve své aktuální podobě pamatuje jenom na ryby a další obratlovce. To chce změnit skupina politiků, kteří volají po rozšíření seznamu o některé bezobratlé živočichy. S vládou zároveň jednala i vlivná organizace zabývající se blahobytem zvířat – Conservative Animals Welfare Foundation (CAWF), mezi jejíž patrony se řadí například ministr pro životní prostředí lord Goldsmith.

    Politici argumentují mimo jiné právě posudkem CAWF. Podle dokumentu projednávaná právní norma diskriminuje bezobratlé na základě toho, že se jejich neurologická stavba liší od té naší, a přitom opomíjí, že bezobratlovci také pociťují bolest nebo radost.

    Posudek zmiňuje také některá zjištění, která svědčí o inteligenci bezobratlovců – umí se třeba vyhnout predátorovi. Někteří chytřejší jedinci dokonce posuzují možnosti – například mezi potravou a bolestí. Podle nejnovějších dat uskupení na ochranu zvířat uloví britští rybáři každoročně na 420 milionů hlavonožců a korýšů. V přepočtu je to 73 600 tun hlavonožců a 12 100 tun korýšů.

    Podle zakladatelky organizace CAWF Lorraine Platt má průmysl svůj podíl na tom, proč nejsou tito živočichové v Británii chránění. „Odhalilo by to totiž, jak jsou tato zvířata zabíjena, uchovávána a převážena. I proto bychom je měli zařadit do zákona. Mluvíme tady o milionech zvířat. V Norsku, Švédsku nebo Rakousku jsou chráněná, tady ne.“

    Povědomí o inteligenci chobotnic zvýšil mimo jiné film z dílny společnosti Netflix My Octopus Teacher, který svým zobrazením vztahu mezi člověkem a chobotnicí učaroval tisícovky lidí.

  • Tyler, the Creator vydá příští týden nové album

    18. červen 2021
    Tyler, the Creator na obalu své desky Igor z roku 2018

    Americký rapper Tyler, the Creator na sociálních sítích oznámil, že 25. června vydá své v pořadí šesté album s názvem Call Me If You Get Lost.

    Tyler zveřejnil na svém Twitteru a Instagramu fotografii řidičského průkazu, jehož nositelem je raperovo alter ego Tyler Baudelaire. Datum vydání fiktivního dokladu se shoduje s vydáním samotné desky – tedy 25. června 2021. Umělec tím prozradil nejen album jako takové, ale také jeho vizuál.

    Raper začal propagovat svůj nejnovější počin sérií záhadných billboardů ve městech Los Angeles, Londýn, Paříž, Berlín, Stockholm, Amsterdam, Sydney, Toronto, Montreal a Vancouver. Většinu velkých reklamních ploch zabral název desky, pod kterým bylo zobrazeno telefonní číslo. Když někdo číslo vytočil, odpověděla mu hlasová schránka namluvená Tylerem a jeho matkou.

    Umělec nedávno vydal také video upoutávku s názvem Side Street, která předcházela uvedení nového tracku Lumberjack. Videoklip k singlu si raper sám zrežíroval pod pseudonymem Wolf Haley.

    Tylerovo poslední album Igor z roku 2018 mu vyneslo první ocenění Grammy za nejlepší rapové album. Od té doby spolupracoval s umělci jako Channel Tres, Brent Faiyaz nebo značkou Coca-Cola.

    Nová deska vychází v době, kdy Tyler oznámil účast na velkých festivalech jako Lollapalooza nebo Bonnaroo.

  • Lidé nejspíš nebudou nesmrtelní. Potvrdila to nová studie

    18. červen 2021
    dítě a dědeček, vnuk, děda

    Lidé nejspíš nejsou schopni ovlivnit rychlost stárnutí. Vědci v nové studii totiž potvrdili hypotézu, podle které jednotlivé živočišné druhy stárnou od dospělosti předem danou rychlostí.

    Studie, na níž se podílel mezinárodní tým vědců ze 14 zemí včetně odborníků z Oxfordské univerzity, porovnávala data porodnosti a úmrtnosti u lidí a dalších primátů. Výzkum potom popsal obecný vzorec ve smrtnosti: vysoké riziko smrti v dětství, které se v dospívání snižuje, do rané dospělosti stagnuje, načež s přibývajícím věkem začne opět růst.

    Ze zjištění potom odborníci vyvodili, že dlouhověkost ovlivňují spíše biologické faktory než ty environmentální. „Historicky kratší délka života souvisela s úmrtími mladých lidí. Lidé teď žijí déle. Trajektorie ke smrti se v pozdějším věku ale nezměnila,“ říká José Manuel Aburto z oxfordského centra zabývajícího se demografií.

    Přínos studie spočívá v tom, že vědci dříve neporovnávali délku života mezi lidmi a zvířaty. Nejnovější výzkum je tím doposud chybějícím článkem. Právě díky tomuto srovnání by měli vědci lépe chápat faktory, které ovlivňují úmrtnost. Podle Aburta biologie stále hraje zásadní roli a pokrok v medicíně zatím není schopný proces stárnutí zvrátit.

    Debata o dlouhověkosti rozdělovala akademickou obec po několik desítek let. Na to, jak předejít a zvrátit stárnutí, se snažili přijít nejen vědci, ale také vlády a investoři. Hodnota výzkumu se odhaduje na 110 miliard amerických dolarů (v přepočtu přibližně 2,3 bilionu korun). Jenom ve Velké Británii se na bádání podílelo nejméně pět set různých skupin. Zkoumání délky života se dokonce stalo jednou z priorit britské vlády.

  • Nejoblíbenějším podcastem Radia Wave jsou Buchty. Veřejnoprávním podcastem roku je Vinohradská 12

    18. červen 2021
    Buchty

    V letošním třetím ročníku ankety Podcast roku má své zástupce ve vítězné desítce v kategorii veřejnoprávní podcast i Radio Wave, které obsadilo několik příček se svými pořady Buchty, Balanc a Sádlo.

    Podcast roku, respektive jeho dvě kategorie – veřejnoprávní a autorský podcast, vybírají sami posluchači. Nejoblíbenějším podcastem Radia Wave se staly Buchty. Talkshow Zuzany Fuksové a Ivany Veselkové obsadila páté místo. „Chtěly bychom moc poděkovat všem buchtím fanouškům, kteří nám poslali hlas, ale hlavně děkujeme všem, kdo náš podcast poslouchají. Máme radost, že v době tlaku na výkon lidi dokážou ocenit i naše krásné povídání o ničem,“ vzkazuje příznivcům Buchet Ivana Veselková.

    Na osmém místě se umístil Balanc – magazín o seberozvoji a mezilidských vztazích. „Nejvíc mám radost z toho, že se o duševním zdraví a péči o něj víc mluví. Že se našlo tolik lidí, kteří se nebojí těžkých témat, pohledu do sebe a nechtějí se jen nechat bavit prázdnými slovy,“ řekl moderátor Petr Bouška.

    Do žebříčku se probojovala také autorská série Ridiny Ahmedové Sádlo. Pořad o společenském tlaku na ženský vzhled se může pyšnit desátou příčkou.

    Posluchači v kategorii veřejnoprávní podcast ocenili nejvíc Vinohradskou 12, která obhájila vítězství z minulého roku. Se svými téměř 23 % hlasů měl zpravodajský pořad moderátorky Lenky Kabrhelové znatelný náskok. Druhé místo obsadil Host Lucie Výborné. Z produkce Českého rozhlasu uspěly také tři pořady stanice Dvojka – Meteor, který získal čtvrté místo, Historie českého zločinu na místě pátém nebo Blízká setkání, která vybojovala sedmé místo.

    V kategorii autorský podcast zvítězila série Opravdové zločiny moderátorek Evropy 2 Lucky Bechynkové a Báry Krčmové.

    Odborná porota potom vybrala vítěze v dalších sedmi kategoriích. Porotci z řad osobností české audio a video tvorby vybírali nejlepší projekty se zaměřením na byznys, zpravodajství, cestování, zábavu a lifestyle, sport, osobní rozvoj a také objev roku. Projekt Vinohradská 12 získal druhé místo v sekci zpravodajství.

    Do hlasování se oproti minulému roku zapojilo třikrát víc lidí. Podrobné výsledky jsou k dispozici na webu Podcast roku.