V krizi se zmítající Venezuele umírá ročně více lidí než v zemích, kde je válka

27. duben 2017

Ve Venezuele dochází v posledních týdnech k masivním pouličním protestům proti vládě prezidenta Nicólase Madura. Více než 20 lidí již při demonstracích přišlo o život a opozice vyzývá k dalším shromážděním. Země trpí těžkou hospodářskou krizí a hyperinflací a kromě chudoby a nezaměstnanosti trápí lidi i nedostatek jídla, léků a dalších základních potřeb. O aktuální situaci ve Venezuele i o dalších souvislostech jsme ve studiu mluvili s politologem Radkem Bubnem a iberoamerikanistkou Kateřinou Březinovou.

Kořeny současných venezuelských problémů lze najít v situaci, která v zemi panovala už před obdobím vlády prezidenta Huga Cháveze. „Byla to tehdejší politická situace a frustrace mezi občany, která Chávezovi umožnila ujmout se ve Venezuele vlády,“ zdůrazňuje Březinová. „Rabování a násilí v ulicích, které se ve Venezuele odehrává nyní, už v téhle zemi jednou nastala – v únoru 1989, kdy se ropná ekonomika také dostala do krize,“ doplňuje Radek Buben. „A právě tehdejší pouliční násilí a jeho vojenské potlačení bylo základem pro vzestup Huga Cháveze k moci, vznikla atmosféra, která mu umožnila uspět.“ Otázkou ale podle Bubna i Březinové je, zda by armáda poslechla rozkaz k potlačení rabování v zemi i za aktuální situace, při níž mají navíc části Caracasu i celé Venezuely pod svou kontrolou milicionáři.

Prostesty ve Venezuele, 2014

Venezuela je aktuálně z více jak 95 procent závislá na vývozu ropy – dováží i potraviny, které by mohla snadno vypěstovat, za současnou krizi tedy může její strukturálně disfunkční ekonomika. Chávez sice dokázal v letech 2004 až 2010 zemi částečně stabilizovat, bylo to však díky vývozu nafty, která se v té době prodávala na světovém trhu v částkách okolo sta dolarů za barel. „V momentě, kdy vám cena spadne na 40 dolarů, což se děje právě teď Madurovi, není šance, jak na to rychle reagovat,“ připomíná Buben. Nižší třídy, které si zvykly, že jim režim distribuoval část výdělků z prodeje ropy, najednou tento zdroj příjmů postrádají, a tím pádem klesá také jejich podpora současného prezidenta, aktuálně je zhruba na 25 procentech.

„Když prezidentem ovládaný nejvyšší soud nedávno převzal pravomoci národního shromáždění, vyvolalo to obrovskou vlnu nevole. Následně bylo toto rozhodnutí, údajně na pokyn Madura, opět vzato zpátky, což dává tušit, jak ‚nezávislou‘ roli soud ve skutečnosti zastává. Celá situace dovedla nejen spoustu lidí do ulic, ale zároveň se proti tomu vyslovily některé významné postavy Chávezova období. Ve své podstatě tak už dochází k dělení na tvrdé jádro a na lidi, kteří s tímto vývojem nejsou spokojeni.“

S hlubokou ekonomickou i sociální krizí se ve Venezuele zároveň dramaticky zhoršila také bezpečnostní situace. V ulicích měst se cítí bezpečně méně Venezuelců než obyvatelů Iráku nebo Afghánistánu, tedy států, kde jsou válečné stavy. Samotný Caracas je aktuálně na prvním místě v žebříčku nejnebezpečnějších měst ve světě. „Jen v loňském roce bylo ve Venezuele pouze v důsledku kriminality zabito 29 tisíc lidí, což jsou ztráty větší než ve válce,“ připomíná Buben.

Nicholás Maduro

Kdo tvoří venezuelskou opozici, stojící proti prezidentu Madurovi? Může nespokojeným lidem nabídnout funkční alternativu? Jaký scénář dalšího vývoje můžeme v zemi očekávat?

Poslechněte si celý rozhovor!

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.