V křoví se dá přespat nebo otevřít hospoda. Botanik J. A. Šturma si rochní v městské divočině
Jan Albert Šturma zná pražskou přírodu jako málokdo. Před pár lety se mu podařilo projít městskou krajinu po vnitřních periferiích, aniž by byl spatřen. Umí přespat v křoví a ve vrstevnaté krajině čte jako v knize. Praha je jeho očima mozaikou biotopů, okraj odstavného parkoviště ekoton. Tam všude žijí organismy, pro které je volná městská nika příležitost zkusit štěstí a někdy i limity své přizpůsobivosti.
S botanikem Šturmou jsem se sešel u budovy FHS UK na pražské Troji, kde učí a pracuje na své dizertační práci. Budova byla před nedávnem přestavěna z bývalé školní menzy od Karla Pragera. Její okolí je urbanistické peklo. Z jedné strany je odříznuta dopravní tepnou, z druhé zase skálou. Veřejný prostor kolem školy není krajinářsky řešen. Pro Šturmu a pokročilé uživatele městské divočiny je to ale ráj. Různé fáze spontánní sukcese a druhových náplav nasedají na původní tvrdý luh. Z druhé strany se po přehřáté skále zase šplhají stepní specialisti. Značně různorodá společenstva lze rozeznat ve vzdálenosti jednotek metrů od sebe.
„Je to postavené ve stylu supermarketu za městem, akorát je to uprostřed města. Navazuje na to městská divočina. Jednak jsou to stepy na skále Jabloňka, pod tím je navážka na bývalé vltavské nivě, kde roste dost pestrá směska všeho možného,“ uvádí mě do prostoru městský dobrodruh Šturma, mezi jehož záliby patří přespávání v křoví.
„Jsem hobby bezdomovec. Probíhá to tak, že když se mi chce, spím v městské krajině. Tady v okolí FHS UK jsem to zkoušel a je to obtížné. Nebyl jsem zdaleka jediný a byla to docela nepříjemná společnost. Když jezdím do cizího města sám, tak ubytování nebookuju. Úžasné město na přespávání je Berlín. Extrémně obtížné to bylo v Londýně,“ vypráví botanik, zatímco se prodíráme hustým vlhkým porostem. Na zemi nacházíme oblázky-valounky křemence, které dokazují, že stojíme v bývalé nivě Vltavy, která tu tvořila rozlivy a ostrůvky.
„Jsme ve vltavském meandru, kolem nás jsou erozní svahy, na kterých jsou v horních částech teplomilné doubravy. Postupně to přechází do ruderálního luhu. Je tu hustý les a podobně jako v tropických lesích je tu málo světla, takže je třeba růst rychle a hnát se do výšky.“
Jaké přírodní druhy se v posledních letech adaptovaly na městské podmínky? Mají nějaké společné rysy s lidmi, kteří ve městě žijí? Proč se šíří invazní druhy lépe v centrech měst a směrem k okraji jejich agresivita slábne? Jak vypadá zrychlená evoluce a hybridizace ve městech? Poslechněte si celé Podhoubí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
