„V našich lesích chybí listnáče a jedle,“ hodnotí současnou kalamitu Jaromír Bláha z Hnutí DUHA

„Inspirací pro nás byly akce ve Švýcarsku, kde jsem byl před více jak dvaceti lety na stáži u naší partnerské organizace Pronatura,“ vysvětluje počátky českých Týdnů v divočině Jaromír Bláha. Podobné problémy, které má Česká republika s uměle vysázenými smrkovými monokulturami v současné době, řešilo prý v 90. letech i Švýcarsko. „Jezdili jsme tam tenkrát pomáhat. V mladých smrkových porostech jsme vyřezávali oka a sázeli do nich listnaté dřeviny,“ vzpomíná Bláha, který se posléze podílel na přenesení celé ideje do Česka. Letošní ročník Týdnů pro divočinu je už v pořadí jednadvacátý.

Cílem projektu je podle Bláhy pomáhat nad rámec povinností správců lesa, které vyplývají ze zákona. Kromě toho usiluje Hnutí DUHA také o systémové změny v legislativě, v dotační politice nebo v certifikaci lesů. „Chceme, aby tu byla ze zákona povinnost pěstovat naše lesy v přirozenější druhové skladbě, aby byly odolnější,“ vysvětluje Bláha. „V našich lesích chybějí listnáče a jedle, které navíc žere spárkatá zvěř, jako jsou srnci a jeleni, protože jejich stavy jsou mnohonásobně vyšší, než kolik les může uživit.“ Průměrně je prý aktuálně v České republice poškozeno přes 60 % všech listnáčů a jedlí, které se do nich vysadí.

Bříza je důležitou dřevinou, která osidluje jako první půdu chudou na živiny a zároveň má kořeny hlouběji než smrk, takže dokáže vytáhnout vodu z hloubky a zavodňovat svah

Andrea s Josefem byli letos na Králickém Sněžníku potřetí. „První rok jsme bojovali hlavně proti kůrovci. Letos bylo ale velmi teplé jaro, takže kůrovce už jsme nestihli, protože odletěl. Natírali jsme semenáčky jeřábů a rozsévali břízu v původních svazích, kam tyhle stromy patří.“ Právě bříza je důležitou dřevinou, která osidluje jako první půdu chudou na živiny a zároveň má kořeny hlouběji než smrk, takže dokáže vytáhnout vodu z hloubky a zavodňovat svah. Smrk si oproti tomu podle Bláhy svými jehlicemi zase dokáže doslova vyčesat vláhu z mlhy a sám sebe zalít. „Problém nastává v nižších středních polohách, kam smrk zkrátka nepatří, protože má mělký kořenový systém. I proto je podle aktuálních výzkumů pracovníků Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ohroženo 80 % našich smrkových lesů rizikem plošných rozpadů. Příčinou je ale chybné zasazení těchto jehličnanů do nižších poloh, kůrovec je pouhým prostředníkem.“

Další Týdny pro divočinu se uskuteční v srpnu a září například v Bílých Karpatech, posledním termínem s volnými místy jsou před pár dny vypsané Albrechtice na severní Moravě, kde budou dobrovolníci pomáhat s obnovou zničeného lesa vyséváním břízy.