V Německu otevírá první obchod s prošlým zbožím, kde zaplatíte, kolik chcete

Mezi hlavní faktory produkce švédského vína patří změna klimatických podmínek. Tamním vinařům se ale daří přicházet i s nově vyšlechtěnými odrůdami, které se mezi znalci stávají poměrně populárními.

Podle Lotty Nordmark, výzkumnice ze Švédské univerzity zemědělských věd, se na severských vinicích daří hlavně odrůdám bílého, šumivého a růžového, ale případně i oranžového vína.

„Znalci mají o švédská vína zájem, protože hrozny dozrávají dlouhou dobu a mají vysokou kyselost, která vytváří zajímavou paletu chutí. Již nyní se švédská vína prosazují na mezinárodních degustačních soutěžích,“ dodává Nordmark.

Pro úspěch tamních vinařství bude podle odbornice zásadní používání takových odrůd vinné révy, která je odolná vůči chorobám a její pěstitelství se bude zaměřovat hlavně na udržitelnost.

Celková rozloha švédských vinic je zatím poměrně malá, činí asi 150 hektarů. Za poslední dva roky se však vinice v zemi rozrostly o 50 % a očekává se, že do pěti let se jejich rozloha ještě zdvojnásobí. Výhledově by se pak mohly rozrůst až na 10 tisíc hektarů a vinařství by se tak mohlo ve Švédsku stát významným zemědělským odvětvím.

Geoglyfy objevili peruánští specialisté a japonští vědci z Jamagatské univerzity na počátku tohoto prosince. Předcházel jim výzkum oblasti trvající celé dva roky, během kterých v terénu pátraly letadla i drony. Starodávné obrazce, které se na planině nacházejí, jsou totiž dobře zřetelné hlavně z letecké perspektivy. Tyto nově objevené však lze pozorovat i ze země, protože jsou oproti ostatním skalním kresbám výrazně menší. V průměru měří mezi dvěma až šesti metry.

Nový objev by mohl poskytnout více informací nejen k probádání celé oblasti, ale i k původu samotných peruánských geoglyfů. Vědci budou ve výzkumu pokračovat a zapojí do něj i umělou inteligenci. Výsledky by měly být využity také na ochranu záhadné archeologické památky.

„Některým geoglyfům hrozí, že budou zničeny, a to kvůli nedávnému rozšíření dílen souvisejících s těžbou v archeologickém parku,“ řekl Masato Sakai, vedoucí výzkumník z Jamagatské univerzity.

Obrazce na planině Nazca, která se nachází na jižním pobřeží Tichého oceánu, patří na seznam světového dědictví UNESCO. Dohromady oblast ukrývala více než 300 obrazců. K jejich prvnímu objevení došlo v roce 2004, kdy výzkumníci nalezli asi 190 figur.

Obrazce vědci odkrývají postupně. A to tak, že pod černými pouštními kameny objevují bílý písčitý povrch. Povětšinou geoglyfy vypadají jako abstraktní čáry, vyobrazují ale i konkrétní výjevy, jako třeba lidi, kočky, hady, kosatky, ptáky nebo také zvířata typická pro tuto oblast – například lamy, guanako a alpaky.

Kolekce čítá na 45 tisíc digitálních kartiček. Původní cena jednoho obrázku byla 100 dolarů (bezmála 2300 korun). Fanoušci, kteří si pořídili minimálně 45 takzvaných NFT, se také stanou součástí loterie. Mezi její hlavní ceny patří třeba večeře, drink nebo online videohovor s Trumpem.

Server CoinDesk zároveň připomíná, že americký miliardář v červenci 2019 prohlásil, že není fanouškem kryptoměn. Svoji kolekci NFT karet ale nadšeně propagoval. „POŘIĎTE SI SVÉ KARTY HNED! Každá jen za 99 dolarů! Byl by to skvělý vánoční dárek. Nečekejte. Budou pryč, věřím, velmi rychle!“ napsal v příspěvku na své platformě Truth Social.

Bývalý republikánský prezident USA a také současný kandidát na příštího šéfa Bílého domu si za vydání sběratelských karet vysloužil kritiku a posměšky třeba od svého bývalého poradce Michaela Flynna, píše web americké televize CNN. „Tohle už nezvládám,“ řekl na adresu Donalda Trumpa jeho bývalý mediální stratég Steve Bannon, dodává britské BBC.

Stanovených cílů chce dosáhnout zhruba 200 zemí. Signatáři také plánují vynaložit více finančních prostředků na ochranu biologické rozmanitosti. Dohoda byla přijata navzdory námitkám Konga, které ji nechtělo podpořit, píše agentura Reuters.

Účastníci patnáctého světového summitu o biologické rozmanitosti se měli původně sejít v Číně v roce 2020, sjezd byl ale odložen kvůli pandemii Covidu-19. První část jednání se konala loni v říjnu převážně on-line v jihočínském Kchun-mingu.

Přímo do Montrealu byl za Českou republiku vyslán zmocněnec vlády, pedolog a ekolog Ladislav Miko – ⁠poradce ministra životního prostředí. V čele vyjednávání na COP15 stál za celou Evropskou unii, protože Česká republika stále ještě předsedá Radě EU. Miko byl v polovině prosince také hostem pořadu Podhoubí na Radiu Wave. Rozhovor si můžete poslechnout tady.

„Žena“ je teď podle definice slovníku jak „dospělá lidská bytost ženského pohlaví“, tak i „dospělý člověk, který žije a identifikuje se jako žena, ačkoli mohl mít při narození jiné pohlaví“. K dispozici jsou také příklady používání slova, jako „Byla první transsexuální ženou zvolenou do celostátního úřadu“ nebo „Mary je žena, která se narodila s mužským pohlavím“. Podobné definice nabízí slovník i ke slovu „muž“

Jazykovědci změny provedli v říjnu, jak řekl britskému webu The Telegraph mluvčí Cambridgeského slovníku. „Naši redaktoři pečlivě prostudovali vzorce používání slova ‚žena‘ a došli k závěru, že tato definice pomůže správně chápat, jak se slovo v angličtině používá,“ uvedl.

V neděli začíná finále fotbalového mistrovství světa mezi Francií a Argentinou, které se bude konat na hřišti stadionu Lusail. Na jeho údržbu, zejména na zalévání hráčské plochy, bude tou dobou spotřebováno skoro 300 tun vody. Ta je v suchém Kataru na zajištění poměrně problematická. Musí se tak vyrábět uměle – odsolováním mořské vody.

Na údržbu jednoho fotbalového hřiště se denně spotřebuje až 10 tisíc litrů takto vyrobené vody. Kdyby se mistrovství světa konalo v létě, jak bylo původně plánováno, denní spotřeba by byla dokonce pětkrát vyšší.

K mořské vodě má Katar v podstatě neomezený přístup a díky zásobám zemního plynu disponuje i dostatkem financí na její výrobu. Problém je hlavně to, že se na výrobu používají levná uhlovodíková paliva, jako je ropa a zemní plyn, která jsou vysoce znečišťující. „99,9 % veškeré energie použité k odsolování v oblasti Perského zálivu pochází z velmi levných zásob uhlovodíkových paliv,“ říká Will Le Quesne, ředitel programu pro Blízký východ britského Centra pro životní prostředí, rybářství a vědu o akvakultuře.

Katar nemá žádné řeky a ročně v něm spadne méně než 10 cm srážek. Odsolováním tak vyrábí obrovské množství vody, které potřebuje zejména pro svých 2,9 milionu obyvatel. S rozvojem a plány na pořádání velkých sportovních akcí jí ale bude potřebovat významně více. Už dříve země oznámila, že se bude například ucházet o pořádání letních olympijských her v roce 2036.

Očekává se, že celková spotřeba vody v zemi během celého fotbalového turnaje stoupne o 10 %, a to i kvůli turistům a fanouškům, kteří zemi kvůli události navštěvují. Podle odhadů by se pak do roku 2050 mohla kapacita odsolování vody v Kataru zvýšit až čtyřikrát a denně by tak země vyrobila 80 miliard litrů vody.

„Nikdo nezemřel, takže z toho máme velkou radost a doufáme, že to tak i zůstane. Ale těm lidem je dost špatně. A to až do té míry, že mají výrazné halucinace a vidí věci, které v jejich okolí nejsou,“ řekl pro deník Sydney Morning Herald odborník Darren Roberts z ústavu Poisons Information Centre.

Společnost Riviera Farms, která závadnou potravinu distribuovala, uvedla, že špenát mohl být kontaminován plevelem. „Zdá se, že tyto produkty, které byly vypěstovány na naší farmě ve Victorii a dodány do obchodů v Novém Jižním Walesu, byly kontaminovány plevelem, který může mít při konzumaci zdravotní následky,“ uvedla společnost. Také dodala, že kontaminován byl pouze špenát, ostatní zelenina by prý měla být nezávadná.

Společnost nechala toxickou šarži okamžitě stáhnout z pultů a vyzvala zákazníky, aby zakoupený špenát od jejich firmy zlikvidovali. Zároveň doporučila, aby všichni, kteří se po konzumaci špenátu necítili dobře, okamžitě vyhledali lékařskou pomoc.

Po jmenování Gay rektorkou Harvardu bude počet žen, které jsou v čele osmi škol, jež patří do sdružení nejprestižnějších amerických univerzit Ivy League, převyšovat počet mužů. Ženy jsou v současné době na nejvyšších univerzitních postech také v Dartmouth College, na Pensylvánské, Brownově a Cornellově univerzitě. Gay se po svém jmenování stane druhou Afroameričankou mezi rektory tohoto sdružení. První byla Ruth Simmons, která vedla Brownovu univerzitu mezi roky 2001 až 2012.

Ve svém projevu nově zvolená rektorka vyzvala k větší spolupráci mezi institucemi na Harvardu a uvedla, že by se měla univerzita více angažovat ve světě. Zároveň zdůraznila, že univerzita by neměla fungovat izolovaně od okolního světa. „Představa 'věže ze slonoviny' – to je minulost, nikoli budoucnost akademické obce. Neexistujeme mimo společnost, ale jako její součást,“ dodala Gay.

Gay je v současnosti děkankou na jedné z fakult univerzity a odborně se zaměřuje zejména na politologii, africká a afroamerická studia a politickou participaci. V čele Harvardu nahradí Lawrence Bacowa. Univerzitu by měla vést od 1. července příštího roku.

Anglický termín „ick“ lidé doposud používali v případě, že chtěli popsat něco hrubého, nepříjemného. Díky TikToku se ale termín začal používat v trochu jiném významu. Zástupci Generace Z jím totiž začali označovat vlastnosti nebo zlozvyky, které jim vadily na osobě, se kterou randí, což vedlo k tomu, že jej teď mnozí sdílejí v souvislosti s různými aspekty života. Mimo jiné i k označení svých kolegů, klientů, a podobně, píše Insider.

O dalších termínech píše taky americký deník The Washington Post. Například slovo naur Generace Z používá v případě, že chce nějak dramatičtěji vyjádřit anglické „no“ nebo „know“, v překladu tedy „ne“ nebo „vědět“– to zní ale právě v anglickém jazyce a v podání Generace Z jako „ne“, jen s australským přízvukem. A třeba slovo „slay“, v překladu „zabít“ pak má nově znamenat, že někdo dělá svoji práci opravdu výjimečně a jde mu takzvaně od ruky.

Pokud pak kolega řekne anglické „understood the assignment“, tedy „úkol pochopen“, vyjadřuje tím, že úkol byl splněn přesně tak, jak měl. V případě, že chcete ve slangu Generace Z říct, že s něčím naprosto souhlasíte nebo rozumíte tomu, co někdo právě řekl, stačí použít kratší verzi anglického „say no more“, tedy „už nic neříkej“, a vyslovit „say less“, což by přitom v překladu znamenalo „řekni méně“.

Ne každý má ale pro nový slang Generace Z pochopení. Třeba Kevon Martin, který pracuje jako personalista, Insideru vysvětlil, že je potřeba dávat pozor na to, kdy a v jakém prostředí člověk takový slang používá. „Starší kolegové můžou těžit z toho, že se umí přizpůsobit a snaží se vycházet se svými mladšími kolegy, tím pádem se umí zaměřit i na mladší zákazníky,“ myslí si Martin. „Nicméně, Generace Z by si taky měla být vědoma toho, že není možné přijít do práce a užívat jakýkoliv slang v jakémkoliv prostředí,“ dodává.