V Nevadě umírá už několik let víc lidí kvůli zbraním než při dopravních nehodách

Tým vědců z Kodaňské a Oxfordské univerzity našel důkaz o tom, že lidé se líbali daleko dříve, než se předpokládalo. Podle dosavadních studií totiž byly první záznamy o lidském milostném a sexuálním líbání datované do roku 1500 př. n. l., což je zhruba před 3,5 tisíci lety. Důkazy pocházely z oblasti jižní Asie. Nejnovější nález, který je o tisíc let starší a pochází z oblasti Mezopotámie a Egypta, dokládá, že líbání pravděpodobně nebylo kulturním zvykem jedné určité společnosti, ale mohlo být běžné v mnoha různých regionech.

„Líbání by nemělo být považováno za zvyk, který vzniknul výhradně v nějakém jediném regionu a odtud se rozšířil, ale zdá se, že bylo praktikováno ve více starověkých kulturách po několik tisíciletí,“ uvedl pro server Insider jeden z autorů studie Troels Pank Arbøll, odborník na dějiny medicíny v Mezopotámii.

Při zkoumání klínového písma na mezopotámských hliněných tabulkách si vědci také všimli, že tehdejší lidé dělili líbání do dvou skupin – líbání tak mohlo vyjadřovat buď rodinnou nebo přátelskou náklonnost, nebo mohlo mít i erotický podtext.

Přesný původ romantických polibků zatím zůstává nejasný. Autoři studie ale na základě dalších výzkumů naznačují, že by polibky mohly představovat spíše určitý druh chování, které je v lidech zakořeněné a ne naučenou společenskou praxi, jak se zatím předpokládá.

„Výzkum bonobů a šimpanzů, nejbližších žijících příbuzných člověka, ukázal, že oba druhy se líbají, což může naznačovat, že líbání je u lidí základním chováním, což taky vysvětluje, proč se s ní můžeme setkat napříč kulturami,“ uvedla Sophie Lund Rasmussen, spoluautorka studie.

Všichni pasažéři, kteří cestují z mezinárodního letiště v Aucklandu na mezinárodních linkách, budou při odbavení požádáni, aby si stoupli na digitální váhu, a to v rámci průzkumu hmotnosti cestujících, který zjišťuje údaje o celkovém zatížení letadel i rozložení hmotnosti v nich.

„Vážíme vše, co se v letadle nachází. Od nákladu, přes jídlo na palubě až po zavazadla v zavazadlovém prostoru,“ uvedl Alastair James, specialista na zlepšení kontroly zatížení letadel z letecké společnosti Air New Zealand.

Tělesná hmotnost je ale považována za poměrně citlivý osobní údaj, proto letecká společnost upozorňuje, že údaje o váze jednotlivých cestujících jsou zcela anonymizované a ani letištní personál k nim nemá přístup. Na digitálních váhách nebude možné žádné údaje vidět, protože nedisponují displeji. Údaje tak budou rovnou odesílány do systému, který je bude dále statisticky zpracovávat.

„Víme, že stoupnout si na váhu může být skličující. Chceme naše zákazníky ujistit, že nikde není žádný viditelný displej. Nikdo nemůže vidět vaši váhu, ani my,“ dodal James.

Až 87 % rodiny s autistickými osobami nejezdí na dovolené. Podle společnosti Autism Travel, která je součástí mezinárodní organizace International Board of Credentialing and Continuing Education Standards (IBCCES) věnující se odborné přípravě a vzdělávání lidí s poruchami autistického spektra, to je hlavně kvůli tomu, že cestování je pro autistické osoby náročné. Znamená totiž většinou narušení rutiny, změny režimu nebo také spoustu hluku a celkového nepohodlí.

To se ale americké město Mesa na jihu Arizony rozhodlo změnit. S nápadem uzpůsobit město tak, aby bylo vhodné pro autisty nebo jiné neurodiverzní osoby, přišel v roce 2018 Marc Garcia, prezident tamní turistické kanceláře Visit Mesa. Po špatné zkušenosti z dovolené se svým autistickým synem se rozhodl, že se pokusí své vlastní město uzpůsobit tak, aby bylo pro cestování lidí s autismem příjemné. Provozovatelé a zaměstnanci služeb podle něj musí být lépe proškoleni v tom, jak s neurodiverzními lidmi komunikovat nebo jaké konkrétní speciální služby jim poskytovat.

Garciova turistická kancelář Visit Mesa se proto rozhodla, že své zaměstnance nechá proškolit na certifikované odborníky na práci s lidmi s autismem. Pod záštitou organizace IBCCES tak tyto certifikáty získali i lidé, kteří pracují například v pohostinství. V současnosti jsou ve městě takto proškolení lidé z více než 60 různých podniků nebo organizací, a to včetně restaurací, hotelů, ale i třeba muzeí, galerií nebo různých atrakcí.

ž v roce 2019, ale program vyžaduje, aby pracovníci služeb školením procházeli pravidelně každý rok. Nejen, že tak organizace IBCCES ověřuje jejich znalosti, ale také pracovníkům předává nové poznatky nebo postupy v oblasti práce s neurodiverzními osobami

Tým kosmoložky z Floridské univerzity Jiaminy Hou pozoroval víc než milion galaxií. Na nich prokázal, že vesmír v tomto období častěji formoval galaktické skupiny do určitých shluků, na rozdíl od utváření vlastního zrcadlového odrazu. To přitom porušuje takzvanou paritní symetrii, což je jedna ze základních pouček: vesmír je v podstatě symetrický a neupřednostňuje žádný tvar před jeho obráceným obrazem.

Vědci předpokládali už déle, že k takzvanému „porušení parity“ muselo dojít. Vedl je k tomu hlavně fakt, že hmota, ze které jsme všichni složeni, je daleko častější než antihmota. Podle současných fyzikálních zákonů by se totiž měly po velkém třesku vzájemně vyrušit. To se ale očividně nestalo: z hmoty jsme my, hvězdy a planety nebo i celé galaxie, naproti tomu antihmota je velmi vzácná.

Tento nesoulad byl dlouho jednou z největších záhad současné vědy. „Co je na počátku vesmíru? Proč ve vesmíru existuje hmota a není prázdný?“ ptá se Zachary Slepian, profesor astronomie a spoluautor studie. „Tahle práce se zabývá právě těmito velkými otázkami.“

Hou a její kolegové sice objevili silné důkazy o porušení parity, ale v měřeních stále existují nejasnosti, které bude třeba v budoucnu prověřit. Vědci navíc nevyřešili ani hádanku, proč vlastně vesmír cokoli obsahuje. Podivně seskupené galaxie, které odhalila poslední studie, nicméně nabízí nová vodítka pro možná vysvětlení. Jde proto o významný posun.

Stephens po svém vítězství v prvním kole Roland Garros nad Karolínou Plíškovou řekla, že urážky musí snášet celou svou kariéru. „Ano, je to pochopitelně problém po celou mou kariéru,“ řekla profesionální tenistka tmavé barvy pleti. „Nikdy to nepřestalo. Jestli se něco změnilo, tak akorát k horšímu.“

Organizátoři letošního French Open nabídli hráčům ochranu před urážkami na sociálních sítích prostřednictvím umělé inteligence. Technologie má urážky odfiltrovat. Stephens nezacházela do konkrétních podrobností, ale řekla, že softwaru určenému k blokování rasistických komentářů nevěří.

„Slyšela jsem o tom softwaru, ale nepoužila jsem ho. Na Instagramu jsem si nastavila blokování spousty klíčových slov a všech těchto věcí, to ale nezabrání, aby někdo prostě napsal hvězdičku nebo ty věci napsal jinak, což samozřejmě software ve většině případů nezachytí.“

Stephens se proti obtěžování na sítích postavila už před několika lety. Loni se svěřila, že „byly dokonce chvíle, kdy po prohře odcházela z kurtu zděšená. Vůbec nepřemýšlela nad tenisem, ale bála se odemknout telefon”

Rasistickým útokům v online prostředí nemusí čelit jen tenisté, ale i sportovci ve všech dalších odvětvích. Asi nejznámějším případem z poslední doby je profesionální fotbalista Realu Madrid Vinicius Júnior. Ten byl v minulém týdnu v utkání s Valencií vyloučen za strkanici, kterou vyprovokovaly rasistické urážky domácích fanoušků. Fotbalista proto ostře zkritizoval poměry ve Španělsku. Šéf španělské fotbalové ligy Javier Tebas se mu pak omluvil za zlehčování rasismu v nejvyšší soutěži.

Ochočený samec se poprvé objevil poblíž skandinávského pobřeží v roce 2019, konkrétně v norské oblasti Finnmark. Za hlavou měl postroj s nápisem „Equipment St Petersburg (majetek Petrohradu)“. Norské úřady spekulovaly, že kytovec utekl ruskému námořnictvu, protože se zdál být zvyklý na lidskou společnost. Moskva spekulace nikdy oficiálně nekomentovala.

Tři roky Hvaldimir strávil pomalým přesouváním ze severního cípu Norska na jih. V posledních měsících ale výrazně zrychlil. „Nevíme, proč se teď pohybuje tak rychle, zvlášť když se vzdaluje od svého přirozeného prostředí,“ řekl deníku Guardian Sebastian Strand z organizace OneWhale. „Mohou to být hormony, které ho ženou k tomu, aby si našel partnerku. Nebo osamělost –⁠ běluhy jsou velmi společenské, může hledat přátele,“ dodal.

Odborníci odhadují, že zcestovalému kytovci může být mezi 13 až 14 lety – je tedy ve věku, kdy je hladina hormonů velmi vysoká. Přezdívka Hvaldimir je slovní hříčkou. Spojuje norské slovo pro velrybu hval a křestní jméno Vladimir, které je v Rusku velmi oblíbené a mimo jiných je jeho nositelem i ruský prezident. Běluhy severní běžně žijí poblíž Grónska či v ruských a norských arktických vodách.

Systém identifikuje a následně blokuje rezervace na vybrané termíny. Postupuje tak u osob, které označí za potenciálně rizikové. Mezi varovné signály patří například hodnocení zájemců nebo to, že rezervaci uskutečnili na poslední chvíli. To může naznačovat vyšší šanci rušivého nebo nepovoleného večírku, popisuje služba na svém oficiálním blogu.

V rámci snahy o zamezení podobných akcí vyzývá sousedy ubytování, aby v případě hlučných oslav platformu kontaktovali. Pro tyto účely zřídila i speciální linku, která funguje nepřetržitě. „Hlášení o večírcích zpracovává náš specializovaný bezpečnostní tým, který může v ojedinělých případech podniknout rychlé kroky,“ uvádí Airbnb.

Platforma Airbnb ohlásila globální zákaz večírků už v srpnu 2020. I přesto provádí důslednější kontroly hostů v období svátků. Podobná opatření zavedla například během Halloweenu a nebo Silvestra.

Dva studenti ve věku 18 a 17 let čelí obvinění z použití zakázané zbraně poté, co na své střední škole z legrace stříkali sprej se zápachem větrů. Podle policie oba chlapci „úmyslně nebo vědomě použili zařízení na dávkování chemikálií“ a tamní zákony jejich žertík hodnotí jako trestný čin třetího stupně. Policisté oba studenty v půlce května zatkli. Poté je propustili na kauci ve výši tři tisíce dolarů, což je v přepočtu více než 66 tisíc korun.

Celá střední škola byla kvůli silnému štiplavému zápachu dvakrát evakuována. Podle jejího ředitele Jeffa Stichlera kvůli bezpečnosti kvality ovzduší v areálu zasahovalo několik hasičských jednotek i záchranářů. Ti museli šest studentů z místa převést do nemocnice, protože po incidentu trpěli bolestmi hlavy a nevolnostmi.

Tamní úřady nyní celý případ přezkoumávají. Podle okresní prokuratury Montgomery County mohou ale existovat důkazy, že nešlo jen o pouhý „prank“ a chlapci měli způsobit závažný trestný čin. „Sprej byl schopný v lidech vyvolat nepříznivé psychologické a fyziologické účinky. Tento incident přesahuje rámec neškodného školního žertíku,“ uvedla prokuratura.

Oběma mladíkům v současnosti hrozí trest až 10 let vězení. Podle právníků je ale obvinění příliš tvrdé. „Jsem naprosto uražená tím, že tento mladík byl obviněn z trestného činu třetího stupně, a pokud se stát Texas brzy nevzpamatuje, pak se těšíme na obhajobu tohoto případu před porotou občanů okresu Montgomery,“ uvedla Wendy Baker, advokátka jednoho z teenagerů.

Britské ministerstvo obrany upozornilo na to, že výzvu k prodloužení pracovního týdne podporují hlavně ruská státní média a různé podnikatelské skupiny, které jsou napojené na Kreml. Šestý pracovní den by měl být navíc neplacený.

„Ministerstvo hospodářství bylo požádáno, aby schválilo šestidenní pracovní týden pro zaměstnance s ohledem na ekonomické nároky války, zřejmě bez dodatečných platů,“ uvádí Britové. Podle dosavadních informací ale není jasné, jaká konkrétní média a skupiny změnu prosazují a zda vůbec dojde k jejímu schválení.

Ministerstvo také upozornilo na podobné výroky Margarity Simonyjan, propagandistky a šéfredaktorky ruské státní televize RT, která v minulém týdnu uvedla, že ruští občané by měli každý den po skončení své běžné pracovní doby nastoupit ještě na dvě hodiny do továren, kde by vyráběli munici.

Server Politico dodává, že k přechodu na šestidenní pracovní týden vyzvala ruské ministerstvo práce i tamní podnikatelská asociace. Prodloužení pracovního týdne by podle serveru také mělo zemi pomoct vypořádat se s dopady západních sankcí, které významně omezují tamní ekonomiku.

Rusko je na mezinárodním sankčním seznamu od roku 2014, kdy vojska Kremlu anektovala Krym. Západní země pak přistoupily k zavedení dalších sankcí poté, co Moskva v únoru loňského roku zahájila invazi na celou Ukrajinu. Evropská unie v současnosti projednává 11. balíček sankcí, který by se měl zaměřovat na země, které s Ruskem obchodují a umožňují mu tak sankce obcházet.