V New Yorku s Kate Vitamin: Na měsíc jsem úplně přestala komunikovat, abych si uvědomila, co sama chci
Znáte jinou zahraničně úspěšnou českou modelku, která se hrdě hlásí k tomu, že je veganka, queer a feministka? A která místo pečlivě vyretušované přehlídky úspěchů ukazuje Instagram plný sebeironie a provokací proti stereotypům všeho druhu? Kate Vitamin je mezi Češkami, které se modelingem profesionálně živí v zahraničí, bezesporu největší rebelka. Kde se vzala v New Yorku a jaký je její život ve světlech reflektorů i za nimi?
V rozhovoru pro I-D se Kate představila jako „modelka v domácnosti“. Co to v jejím pojetí znamená, je ale daleko od toho, co jste si nejspíš představili. Nemá zámožného manžela, vilu s bazénem ani SUV. Čekání mezi castingy, focením a přehlídkami si krátí natáčením vtipných videí z malého sdíleného bytu v Queensu. Zpochybňuje a zesměšňuje genderové stereotypy, zažité ideály krásy a představy o tom, co by měla modelka dělat a jak a při čem by se měla ukazovat. „Hezká jsem jenom na chvíli, ale vtipná můžu být celý život,“ směje se Kate Vitamin.
Kate Vitamin, občanským jménem Kateřina Vítová, je česká modelka, která si úspěšně buduje kariéru v zahraničí. V českých médiích se o ní nedočtete skoro nic, ačkoliv fotí pro vlivné magazíny jako Interview, I-D nebo One. Předváděla na týdnech módy v New Yorku, Paříži nebo Miláně a je tváří známých kosmetických a módních značek. Je veganka a otevřeně queer a jako jedna z mála známých českých modelek se bez váhání označuje za feministku.
Říká, že ze všeho nejvíc ji baví fotit editorialy, při kterých se jako modelka může kreativně zapojit. A právě takové focení jsme s Kate Vitamin pro Rozhovor na Radiu Wave udělali. V kolaborativní art direkci, set designu a stylingu, které vycházely výhradně z věcí v jejím newyorském bytě, vznikly fotografie Kate Vitamin od Marie Tomanové. Původem české fotografky, která patří k výrazným osobnostem současné mladé umělecké scény v New Yorku.
Předváděla jsi na týdnech módy v Americe, Evropě i v Asii, jaké to je, jít po mole v záři světel a vědět, že všichni sledují každý detail?
Shows jsou ale pro mě jako pro extroverta jednou z nejpříjemnějších věcí. I to celodenní čekání na to, abych si pak během dvaceti sekund prošla molo, mi za to stojí. V ten moment jsem středem místnosti a já si to užívám. Je to prostě krásný, cítíte se výjimečně. Je to jako herecké představení, kdy vyjdu a nasadím masku úžasné modelky. A pak zajdu, převléknu se a jdu domů do svého malého apartmánu. Tohle si hodně užívám.
A jak vlastně vypadá ta současná dokonalá maska modelky? Proč se dnes všechny tváří tak prázdně? To je nějaký pokyn, který vám vzadu řeknou?
Vždycky když babička vidí moje fotky z přehlídek, tak mi říká, proč vypadám, jako když mám zaražený prdy. Ale já tak musím vypadat. To není tak, že všechny modelky jsou otrávené, že tam musí být. To je prostě aktuálně žádaný look, který musíš jako profesionálka dodržet, pokud ti neřeknou, že to má být jinak. Prázdný obličej a určitý druh chůze. Není třeba prostor ani na to, aby si modelka vytvořila vlastní osobitý způsob chůze. I to, jakým stylem se chodí, je dané. Já přitom miluju extravaganci, expresi, otáčky, prostě všechno to, co dřív dělaly super modelky jako Naomi Campbell. Přece jen je to ale práce. Takže nemůžu dělat to, co by mě bavilo, ale to, co se ode mě žádá.
A na co při tom myslíš, když se chceš tvářit prázdně?
Já mám „resting bitch face“, takže se musím hodně snažit, abych při neutrálním výrazu nevypadala naštvaně. Když jdu těch pár desítek sekund po mole, tak nemyslím vůbec na nic, přijde mi, že možná ani nedýchám, protože se maximálně soustředím.
Jaké byly tvoje začátky v New Yorku a jak tě život tady změnil?
Co New York umí perfektně, je nakopat člověku zadek. Začátky byly náročné, protože jsem tu zůstala nečekaně a neplánovaně. Přijela jsem původně pracovně jen na pár dnů, na týden módy. Během toho ale skončil vztah, který jsem v Praze měla, a mně došlo, že mě tam už nic nedrží. Ze dne na den jsem se rozhodla zůstat tady. Na měsíc jsem se úplně odstřihla, přestala jsem komunikovat úplně se všemi, abych si uvědomila, co vlastně chci. Bylo to těžké, protože jsem neměla peníze, nikoho jsem neznala, nevěděla jsem, jak to chodí. Do toho je tu hodně tvrdá konkurence. Dřív jsem byla trochu „push over“, hodná holka, milá na všechny. A tady, tím, že to město je drsný, jsem se naučila nenechat si všechno líbit. Možná to není úplně žádaná kvalita modelky, ale podle mě je to pozitivní vlastnost člověka. Taky jsem se tu naučila být OK se samotou, nepotřebuju si tu hledat spoustu nových vztahů, abych si nahradila ty, které už mám. Se svojí nejlepší kamarádkou se už spoustu let vídáme dvakrát týdně online a to mi stačí.
Nahota je nejpřirozenější formou lidského těla, není nutně sexuální, říká fotografka Marie Tomanová
Od figurální malby se díky změně prostředí posunula k portrétní fotografii. K intimním autoportrétům postupně přidala fotografie osobností současné newyorské umělecké scény. Dokáže zachytit energii, napětí a postoje lidí před objektivem. Její fotky se dají chápat jako forma generační výpovědi, ukazují upřímné emoce, odhodlání i zranitelnost.
Pomohl ti New York i s ujasněním tvé genderové identity? Z Prahy si pamatuju dlouhovlasou, klasicky krásnou dívčí modelku, teď máš krátké vlasy a působíš spíš jako tomboy.
Už v Praze jsem věděla, že se mi líbí holky, ale až tady jsem se opravdu našla a odhodlala se k tomu, být skutečně sama sebou, se vším všudy, chovat se a vypadat tak, jak chci. I díky přítelkyni, se kterou jsem se tu seznámila, mi došlo, že nemusím být jen feminní, dlouhovlasá a vždy přitažlivá. A že právě díky tomu se můžu dopracovat k větší spokojenosti sama se sebou. Každý vztah je dobrý, protože se v něm něco naučíte.
Proč je tvář dnešních modelek při přehlídkách většinou úplně bez výrazu? Jaký mají prostor pro vlastní osobnost a jinakost a jak se proměňuje módním průmyslem diktovaný a žádaný ideál krásy? Jaké to je, živit se v New Yorku modelingem, a jaké jsou ty nejlepší a nejhorší práce? Jakých rozdílů si všímá při návratech domů do Česka? Co je její sen, na kterém systematicky pracuje ve svém volném čase? Poslechněte si v Rozhovoru Veroniky Ruppert s Kate Vitamin.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
