V okolí Třeboně a oblasti Novohradských hor se začali pravidelně objevovat vlci

Vlk na Šumavě

Na jihu Čech se začali pravidelně objevovat vlci. Na rakouské straně Novohradských hor totiž pár odchoval čtyři vlčata, a protože se zvířata pohybují na ploše o rozloze desítek až stovek čtverečních kilometrů, přicházejí i do Česka. V jižní části Třeboňska ochranáři opakovaně zpozorovali dva dospělé vlky.

Jak informuje ČTK, populace tohoto druhu ve střední Evropě narůstá a zvířata obsazují nová teritoria. Podle Jiřího Bureše z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ale není pravděpodobné, že by se vlk v Česku stal vyloženě početným zvířetem, protože rodiny potřebují pro svůj život rozlehlé území. Vlk ale například může obsadit více lesnatých oblastí v kraji. Z jiných míst tak migruje na území Jihočeského kraje. „Začali se sem postupně vracet před dvěma lety. Předtím tady 150 let nežili, protože je člověk, podobně jako i jiné velké šelmy, vyhubil,“ vysvětlil Jiří Bureš. Rozmnožování vlků ochranáři potvrdili i na Šumavě. Rozlišování těchto šelem je ale pro vědce poměrně složité. Na rozdíl od rysů totiž nemají specifické skvrny na kůži. Ze snímků z fotopastí tak lze obtížně poznat, zda na dané místo chodí ten samý jedinec, nebo jestli jich v lokalitě žije více. Vlci jsou také velmi plaší a člověku se vyhýbají. „Občas je lidé zahlédli, ale spíš se jednalo o starší vlky, kteří už mají problémy najít si ve volné přírodě potravu a hledají ji jinde,“ doplnil Jiří Bureš. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky informovala minulý měsíc i o tom, že se vlk pravděpodobně znovu objevil už také v Českém středohoří. Nejblíže k Česku vlk dlouhodobě žije v Karpatech, zejména na Slovensku (přibližně 300–600 jedinců), v Polsku (zhruba 1 300–1 400 jedinců) a v dalších karpatských zemích. Odtud migrují do Česka jednotlivá zvířat, především do oblasti Beskyd a Bílých Karpat. Druhá populace, původem z pobaltských států, se od roku 2000 přirozeně rozšířila ze severovýchodního do západního Polska a postupem času osídlila i postindustriální krajinu hnědouhelných dolů a vojenského prostoru v oblasti německé Lužice. Odtud vlci přicházejí do severních a severozápadních Čech. Podrobnosti o tom, kde se postupně vlci objevují, jsou i v Nálezové databázi ochrany přírody. Objevují se případy, kdy vlci napadají stádo ovcí, koz nebo zvěř ve farmových chovech. Jak informuje Agentura, v oblastech, kde se vlci vyskytují nově, se chovatelé většinou uchýlí k ochranným opatřením až poté, co jejich stáda nebo zvířata někoho v okolí napadnou vlci. Případnou škodu kompenzuje stát.

Spustit audio
  • V Rusku někdo posprejoval ledního medvěda. Bude se mu hůř lovit, tvrdí ochránci přírody

    4. prosinec 2019
    V Rusku někdo posprejoval ledního medvěda

    Video, na němž je vidět lední medvěd posprejovaný graffiti, vyvolalo pozdvižení mezi ochránci přírody. Panuje podezření, že ho pomalovali místní z důvodu, že v okolí pátrá po potravě. Vědci se nyní obávají, že medvěd bude mít problémy s lovem a vůbec těžko splyne s okolním sněhem.

    Jak píše server britského deníku The Guardian, medvěd má na sobě černou barvou napsánu zkratku T-34. Nápis odkazuje k označení sovětského tanku z druhé světové války. Někteří Rusové jej píší na svá auta na Den vítězství, který oslavuje konec druhé světové války, a proto není jasné, zda se jedná o vtípek, nebo zda to napsali naštvaní místní obyvatelé. Kvůli klimatické krizi se totiž lední medvědi objevují u lidských obydlí stále častěji, jsou totiž hladoví a zmenšuje se jim teritorium. Video na Facebook nahrál Sergej Kavry. „Proč?! Každý si ho všimne, nebude moct lovit,“ napsal v rozhořčení Kavry u příspěvku s videem. Sám však snímek nepořídil, dostal jej od uživatele sociální sítě na WhatsAppu. Přírodovědci se nyní snaží zjistit, kde bylo video natočeno. Podle jejich názoru musel někdo zvíře uspat, aby jej mohl posprejovat.

  • V Číně zemřela polovina všech prasat. Kvůli tomu zdraží Němcům klobásy

    3. prosinec 2019
    vepř prase čuník

    Prudký propad čínské produkce vepřového masa ovlivnil i chovatele tisíce kilometrů daleko – v Německu. Tamní Spolková asociace masného průmyslu varovala, že kvůli úbytku čínských prasat, která decimuje africký mor, zdraží i Němci tolik oblíbené klobásy.

    Podle webu BBC byla polovina čínské populace prasat vybita kvůli již zmíněné nákaze. Číňané přitom běžně vyprodukují dohromady polovinu vepřového na celém světě. Jelikož ho teď ale nemají dostatečné množství, skupují mnoho masa ze zahraničí, aby vyrovnali domácí ztráty, což ve svém důsledku zvýšilo cenu komodity. Začala tak cenová válka o vepřové maso, které se obávala například německá Spolková asociace masného průmyslu.

    Jak píše čínská státní tisková agentura Xinhua, čínská vláda rovněž uvolní vepřové rezervy, aby byly ceny pro zákazníky přijatelné před oslavou nového lunárního roku. Dění v Číně má tudíž skutečně dopad i na vepřové v Německu. Spolková asociace masného průmyslu se totiž podle svých slov chtěla zvyšování cen vyvarovat, ale nakonec jí nezbývá nic jiného, nutí ji do toho zvyšující se tlak a poptávka. „Klobása bude rozhodně dražší,“ uvedla prezidentka asociace Sarah Dhem.

    Čtěte také Největší čínská skládka je plná o 25 let dřív, než se počítalo.

  • The Guardian si všímá české debaty o sametové revoluci. Diví se, že jí Češi nepostavili pomník

    3. prosinec 2019
    Národní třída 17. listopadu 2019

    Během posledního měsíce se v Praze uskutečnily stovky konferencí, mítinků, připomínek, koncertů i pouličních oslav 30. výročí sametové revoluce. Pod slavnostní náladou ale byla cítit úzkost z toho, zda česká demokracie přežije. Ani samotný návrat ke svobodě v roce 1989 nic kromě menších památníků nepřipomíná.

    Jak si všímá web britského deníku The Guardian, Češi za třicet let demokracie nepostavili své revoluci pomník. Když už ho tedy stavět, tak jak by měl vypadat? Podle spisovatelky Edy Kriseové by to neměla být klasická socha, nedokázala by totiž zachytit událost, která byla „tak živá, tak spontánní, tak radostná“. Historik architektury Zdeněk Lukeš by si zase přál, aby památník vznikl až poté, co v Česku skončí momentální nešťastné politické období. Pamětní desky, které jsou na místech spjatých s revolucí, podle jeho názoru prozatím stačí. Jak Guardian dále píše, ani symbol listopadových dní Václav Havel nemá v hlavním městě svou sochu, pokud se ovšem nepočítají jeho lavičky či velké srdce na budově Nové scény Národního divadla. Jeho jméno navíc nese tamní piazzetta, v čemž je podle autora článku obsažena ironie – Havel prý neměl rád Novou scénu. Stejný vztah měl údajně i k létání, a tak je opět ironické, že je pražské letiště pojmenováno právě po Havlovi.

    Polistopadové historii se věnuje i podcastová série Po sametu. Podívejte se na deset milníků naší moderní historie.

  • Od A po Zythum – vědci pracují na latinském slovníku už 125 let, teď jsou u R

    2. prosinec 2019
    Knihy

    Němečtí vědci pracují na obrovském latinském slovníku Thesaurus linguae Latinae od 90. let 19. století. Doufají, že jej dokončí v roce 2050, ale je to zatím jen optimistický odhad. Když v Mnichově se svou prací začínali, představovali si, že by do 15 až 20 let mohlo být hotovo. Pletli se a za 125 let práce viděl jejich Thesaurus linguae Latinae (TLL) pád říše, dvě světové války i rozdělení a opětovné sjednocení Německa.

    Během všech těchto událostí akademici nezaháleli a dostali se postupně až k písmenku R. To ale neznamená, že by se nesnažili, práce je prostě jen poněkud hodně. Posláním TLL je totiž popsat a ukázat všechny způsoby, kterými latinská slova kdokoli kdykoli použil, od nejstarších latinských nápisů v 6. století před Kristem až do zhruba roku 600 našeho letopočtu.

    Zakladatel a první autor slovníku Eduard Wölfflin, který zemřel v roce 1908, označil záznamy v TLL ne jako definici, ale jako biografii slov. Jak píše americký deník The New York Times, první položka slovníku, písmeno A, vznikla v roce 1900 a poslední záznam, slovo zythum, označující egyptské pivo, by se v něm měl objevit asi v roce 2050. Mezitím vědci odložili zpracovávání písmen Q a N, protože ta stojí na začátku mnoha komplikovaných slov. Budou se k nim tedy ještě muset vrátit později. „Latina je klíčem k velkému kusu lidské historie,“ říká ředitel projektu Michael Hillen. „I když jí teď mluví jen hrstka nadšenců ve srovnání s minulostí, byl to evropský primární literární jazyk po více než tisíc let,“ vysvětluje.

  • Největší čínská skládka je plná o 25 let dřív, než se počítalo

    2. prosinec 2019
    Čína skládka

    Skládka Ťiang-cchun-ko u města Si-an, která má rozlohu jako sto fotbalových hřišť a je největší v Číně, je plná. Stalo se tak o 25 let dřív, než se plánovalo. Skládka měla denně pojmout 2 500 tun smetí, ve skutečnosti ho sem ale bylo naváženo čtyřikrát tolik. 

    Ťiang-cchun-ko byla otevřena v roce 1994 a měla sloužit padesát let. Jenže už teď je její plocha 0,7 čtverečního kilometru do 150 metrů výšky plná odpadků. Zpravodajský server BBC píše, že Čína patří mezi největší znečišťovatele světa a potýká se s horami odpadků, které produkuje populace čítající 1,4 miliardy lidí. Domácnosti v čínských městech podle statistik předloni vyprodukovaly 215 milionů tun odpadků, o 63 milionů tun víc než před deseti lety.

    Podle vládní zprávy je v plánu do konce příštího roku zrecyklovat 35 % odpadu z velkoměst. Když se však letos v červenci třídění odpadu stalo v Šanghaji povinným, vyvolalo to podle BBC mezi některými obyvateli paniku. V roce 2015 sesuv půdy na skládce u velkoměsta Šen-čen zabil 73 lidí. Skládka byla navržena tak, aby udržela čtyři miliony krychlových metrů odpadků až do výše 96 metrů. Když se zhroutila, obsahovala skoro šest milionů kubíků odpadu a sahala 160 metrů vysoko.

    Přečtěte si také Třídíme, ale nerecyklujeme. „Polovina odpadu končí na skládkách,“ říká Cyril Klepek.

  • Na australských silnicích bude umělá inteligence fotit řidiče s telefonem v ruce

    2. prosinec 2019
    telefon - mobil - s mobilem v autě

    Nový Jižní Wales zavádí jako první na světě nový systém detekčních kamer, které rozeznají, jestli řidič při řízení používá telefon, což je v tomto australském spolkovém státě protizákonné. Podle ministra dopravy Andrewa Constance zachytí kamery s umělou inteligencí všechny řidiče, kteří budou za jízdy držet v ruce telefon. Záběry následně projdou a vyhodnotí policisté.

    Podle americké televize CNN bude v příštích třech letech na neznámých místech celého státu umístěno 45 kamer. Řidiči, které kamery přistihnou v prvních třech měsících od zavedení, dostanou varovný dopis, po této rozběhové lhůtě už plánuje policie rozdávat trestné body a pokuty od 344 do 457 dolarů. Že o fotky nebude nouze, naznačuje pilotní provoz kamer, kdy technika od začátku roku zachytila sto tisíc řidičů, kteří používáním telefonu za volantem porušovali zákon. Podle britského deníku The Guardian plánuje stát do roku 2021 snížit úmrtnost na silnicích o 30 % lidí.

     

  • Běží poslední řada Simpsonových, prohlásil autor úvodní znělky. Hned však dodal, že se možná mýlí

    29. listopad 2019
    03334232.png

    Skladatel Danny Elfman, který vymyslel znělku Simpsonových, řekl, že se tento kultovní seriál blíží ke svému konci. Podle jeho slov by tak současná 31. série mohla být poslední, která kdy spatří světlo světa.

    Elfman se o konci Simpsonových rozhovořil v podcastu The Big Reviewski irského portálu JOE. „Z toho, co jsem slyšel, to vypadá, že se míří do finiše. (…) Nevím to na sto procent, ale zaslechl jsem, že tohle bude jejich poslední sezona,“ řekl Elfman. Moderátory podcastu tím skladatel překvapil, ale jedním dechem také dodal, že se možná mýlí. Poté už vyjádřil obdiv k tomu, jak dlouho Simpsonovi běží. „Můžu říci jenom to, že jsem ohromen a příjemně překvapen, jakou dobu to vydrželo. Musíte si uvědomit, že když jsem složil úvodní znělku Simpsonových, napsal jsem šílenou hudbu a nečekal jsem, že ji někdo uslyší, protože bych doopravdy neřekl, že ten seriál uspěje,“ dodal Elfman.

    „Fakticky jsem myslel, že odvysílají tři epizody, pak to zruší a bude. Bylo to tehdy tak divné a já jednoduše nepředpokládal, že seriál dostane šanci. Věřte mi, že šlo o jedno z největších překvapení v mém životě,“ vysvětlil tvůrce, jenž byl nominován na Oscara. Jak píše web britského deníku The Guardian, dosud předposlední 30. sezona si vysloužila nejnižší hodnocení v éře tohoto seriálu. Halloweenský speciál ale přesto v Americe naladilo solidních 5,7 milionu diváků.

    Přečtěte si také Simpsonovi po rusku. Podívejte se na nejdepresivnější znělku k americkému animovanému seriálu.

  • Korporace nebudou muset v EU zveřejnit, jaké platí daně a kolik profitují. Proti hlasovalo i Česko

    29. listopad 2019
    peníze

    Dvanáct evropských zemí, mezi nimiž je i Česko, zablokovalo návrh nového celounijního pravidla, které mělo zjistit, kolik nadnárodní korporace vydělávají a jaké platí daně v jednotlivých členských zemích. Návrh si chystal posvítit hlavně na firmy jako Apple, Facebook nebo Google.

    Největší světové firmy podle odhadů neplatí daně až ve výši 500 miliard dolarů ročně, a to díky tomu, že svá daňová sídla přesunuly do zemí s nižšími sazbami. Vyhýbají se tak Spojenému království, Francii či Německu a raději míří do Irska, Lucemburska nebo na Maltu. Jak píše web britského deníku The Guardian, Irsko například daní zmíněné firmy 6,25 %, zatímco Británie 19 %. Irská národní rozpočtová rada dokonce varuje, že polovinu všech vybraných korporátních daní tvoří peníze od pouze deseti světových firem. Společnosti nebyly uvedeny, má se ale za to, že je tvoří právě zmíněné firmy jako Apple, Facebook, Microsoft, Google či Dell. Podle webu Politico.eu Lucembursko a další země argumentovaly tím, že schválením by se narušila jednání o celosvětové digitální dani. Finský ministr práce Timo Harakka, jenž jednání předsedal, však s takovým důvodem nesouhlasí. „Nikoho nepřekvapí, že Lucembursko, Malta, Kypr a Irsko jsou mezi těmi, kteří hlasovali proti tomuto návrhu,“ řekl po ministerské radě Harakka. Ozvala se i nezisková organizace Transparency International. „Kdekoli v EU je patrné, že veřejnost je nespokojena s tím, že nadnárodní korporace jako Starbucks a Amazon skrývají, jaké platí daně v zemích, v nichž působí. Národní vlády tak zamezily lidem, aby se k těmto informacím dostali,“ uvedla jedna z šéfek neziskovky Elena Gaita.

  • I Nový Zéland zažívá svou krizi bydlení. Lidé v Northlandu žijí v lesích, chýších i autech

    29. listopad 2019
    Muž v obytném přívěsu

    Bytová krize v novozélandském regionu Northland dosáhla takové úrovně, že někteří lidé odešli žít do lesů. Své nové domy si postavili přímo ve větvích stromů. Northland je jednou z nejchudších oblastí jinak bohatého Zélandu. Tamní obyvatelstvo tvoří přibližně ze třetiny původní obyvatelé Maoři.

    Bytová krize v novozélandském regionu Northland dosáhla takové úrovně, že někteří lidé odešli žít do lesů. Své nové domy si postavili přímo ve větvích stromů. Northland je jednou z nejchudších oblastí jinak bohatého Zélandu. Tamní obyvatelstvo tvoří přibližně ze třetiny původní obyvatelé Maoři.

    Jak píše server britského deníku The Guardian, kromě lesních domů se lidé uchylují i do starých aut, svépomocí postavených chýší, přístřešků, rozpadajících se domů či spí pod krytými parkovacími místy. Zvláště pro Maory je situace kritická. Za poslední rok navíc v regionu vzrostl počet lidí na čekací listině pro státní bydlení o třicet procent. „Mnoho obyvatel Northlandu čelí vážným problémům s bydlením. Od lidí, kteří jsou bez domova, přes ty, co žijí ve svých autech či v přírodě, a ty, kteří mají dům, ale je v něm zima a vlhko či je přeplněný, až po mladé rodiny, které jen těžko hledají místo k pronájmu nebo mají problém složit zálohu,“ popsala situaci ministryně novozélandské vlády Nanaia Mahuta, jež je sama maorské národnosti.

    Podle webu veřejnoprávní televize v maorštině Māori Television by mělo do roku 2022 vyrůst 180 nových domů. Mnozí však vládě nevěří a cítí se být ignorováni, a to navzdory zmíněným slovům ministryně či stanovisku vlády, že výstavba bydlení je prioritou.