V okolí Třeboně a oblasti Novohradských hor se začali pravidelně objevovat vlci

Vlk na Šumavě

Na jihu Čech se začali pravidelně objevovat vlci. Na rakouské straně Novohradských hor totiž pár odchoval čtyři vlčata, a protože se zvířata pohybují na ploše o rozloze desítek až stovek čtverečních kilometrů, přicházejí i do Česka. V jižní části Třeboňska ochranáři opakovaně zpozorovali dva dospělé vlky.

Jak informuje ČTK, populace tohoto druhu ve střední Evropě narůstá a zvířata obsazují nová teritoria. Podle Jiřího Bureše z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ale není pravděpodobné, že by se vlk v Česku stal vyloženě početným zvířetem, protože rodiny potřebují pro svůj život rozlehlé území. Vlk ale například může obsadit více lesnatých oblastí v kraji. Z jiných míst tak migruje na území Jihočeského kraje. „Začali se sem postupně vracet před dvěma lety. Předtím tady 150 let nežili, protože je člověk, podobně jako i jiné velké šelmy, vyhubil,“ vysvětlil Jiří Bureš. Rozmnožování vlků ochranáři potvrdili i na Šumavě. Rozlišování těchto šelem je ale pro vědce poměrně složité. Na rozdíl od rysů totiž nemají specifické skvrny na kůži. Ze snímků z fotopastí tak lze obtížně poznat, zda na dané místo chodí ten samý jedinec, nebo jestli jich v lokalitě žije více. Vlci jsou také velmi plaší a člověku se vyhýbají. „Občas je lidé zahlédli, ale spíš se jednalo o starší vlky, kteří už mají problémy najít si ve volné přírodě potravu a hledají ji jinde,“ doplnil Jiří Bureš. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky informovala minulý měsíc i o tom, že se vlk pravděpodobně znovu objevil už také v Českém středohoří. Nejblíže k Česku vlk dlouhodobě žije v Karpatech, zejména na Slovensku (přibližně 300–600 jedinců), v Polsku (zhruba 1 300–1 400 jedinců) a v dalších karpatských zemích. Odtud migrují do Česka jednotlivá zvířat, především do oblasti Beskyd a Bílých Karpat. Druhá populace, původem z pobaltských států, se od roku 2000 přirozeně rozšířila ze severovýchodního do západního Polska a postupem času osídlila i postindustriální krajinu hnědouhelných dolů a vojenského prostoru v oblasti německé Lužice. Odtud vlci přicházejí do severních a severozápadních Čech. Podrobnosti o tom, kde se postupně vlci objevují, jsou i v Nálezové databázi ochrany přírody. Objevují se případy, kdy vlci napadají stádo ovcí, koz nebo zvěř ve farmových chovech. Jak informuje Agentura, v oblastech, kde se vlci vyskytují nově, se chovatelé většinou uchýlí k ochranným opatřením až poté, co jejich stáda nebo zvířata někoho v okolí napadnou vlci. Případnou škodu kompenzuje stát.

Spustit audio
  • Americký teenager vytvořil aplikaci, která organizuje péči členů rodiny o pacienty s Alzheimerem

    15. říjen 2019
    vyčazená pohodářka – stará žena

    Americký teenager Logan Wells vyvinul aplikaci, která pomáhá lidem pečujícím o blízké s Alzheimerovou chorobou. Jmenuje se CareZare, je zdarma, funguje už několik let a mladík ji neustále zdokonaluje. K vývoji ho motivovala vlastní zkušenost. Když byla totiž babičce studenta diagnostikována demence, rodina se rozhodla starat se o ni v domácím prostředí.

    Loganovi rodiče a teta potřebovali vytvořit přesný plán péče. „Když jsme se začali o babičku starat, všude po domě ležely papíry, na lednici rozpis prací v domácnosti, kalendář dalších činností na kuchyňské lince, pak rozpis užívání léků…,“ řekla matka Logana Hallie Wells magazínu Colonial Times Magazine. Zdravotní stav babičky se postupně zhoršoval a bylo zapotřebí zapojit také profesionální pečovatele. Logan Wells si všiml, že šest členů rodiny a tři profesionální pečovatelé si musí neustále předávat informace a aktuality o stavu pacientky skrze e-maily, psané vzkazy a volání. Bylo to zdlouhavé a vyčerpávající a Logan přemýšlel, zda to nejde vyřešit lépe. Začal se učit programovat prostřednictvím online tutoriálů a rozhodl se vyvinout aplikaci, která zkoordinuje všechna data a informace, které si rodina neustále předává. Na vývoji aplikace se nakonec podílela celá rodina. „Aplikace pro nás byla darem z nebes, hlavně z komunikačního hlediska. Předtím mohl člověk strávit klidně polovinu dne voláním si s ostatními při snaze naplánovat různé věci,“ říká Loganova teta.

    Lidé mohou aplikaci užívat zdarma, přidávat do ní různé aktivity, aktualizovat kalendář, sledovat úkony (například zda si pacient vzal své léky) a také zde mít pohromadě všechny kontakty. Aplikace CareZare má aktuálně verzi pro Android i iPhone a student ji chce dál vylepšovat. Podle americké Asociace Alzheimerovy choroby trpí nemocí v USA 5,8 milionu lidí. Na světě je to podle Světové zdravotnické organizace okolo 50 milionů. Zároveň odhaduje, že do roku 2030 by počet osob trpících demencí mohl stoupnout až na 82 milionů.

     

  • Muzeum romské kultury otevřelo soutěž na podobu památníku v Letech, je mezinárodní a dvoukolová

    15. říjen 2019
    Aktivisté blokovali vepřín v Letech u Písku. Požadovali jeho zrušení

    Až do 17. ledna se mohou zájemci přihlásit do soutěže na podobu památníku romského holokaustu v Letech u Písku. Pracovní internační tábor stával za druhé světové války v místech, kde v 70. letech vznikl vepřín. Stát odkoupil zemědělský objekt loni.

    Krajinářsko-architektonická soutěž je otevřená, anonymní, mezinárodní a dvoukolová. Jedním z požadavků na návrh je, aby respektoval pietu místa, jeho historii i okolní krajinu. Jak se uvádí na stránkách památníku, zadání soutěže má tři hlavní části. První z nich je námět památníku, další pak zpracování ideového poslání památníku a třetí část tvoří základní teze zadání se závaznými požadavky. Na přelomu ledna a února příštího roku vybere porota sedm návrhů, které postoupí do druhého kola. Vítěz by pak měl být známý na jaře. Na soutěž naváže demolice vepřína, na kterou dal stát kolem 110 milionů korun. Demolice obsahuje i rekultivaci prostředí s přípravou na následnou stavbu. Samotný památník se má začít stavět nejspíš po roce 2021. Hotový objekt plánuje Muzeum romské kultury otevřít v roce 2023. Na první etapu stavby je vyčleněno přes 30 milionů korun a dalších víc než sedm milionů na vybavení. Část peněz muzeum získalo z Norských fondů.

    V místě bývalého vepřína nedávno skončil archeologický průzkum, který zjistil, že se největší část romského tábora nacházela právě v zemědělském areálu. Archeologové našli nedaleko tábora v místě kulturní památky Lety i hroby jednotlivců, například odkryli hrob s pozůstatky vězeňkyně nebo hrob novorozence. Táborem v Letech u Písku podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí. Nejméně 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi.

    Podívejte se taky na Přes čáru: Lety byly koncentrák a lidé se tam dostávali i za banální přestupky anebo na Americký badatel Paul Polansky: Češi se bojí přijmout tábor smrti Lety jako další Lidice.

  • Letošek ještě neskončil, ale deník The Guardian v předstihu zveřejnil seznam deseti slov roku 2019

    15. říjen 2019
    2019

    Ačkoli pouze asi jedno z nich bylo vymyšleno letos, podle editora deníku Davida Shariatmadariho však na seznam patří, protože letos získala nový význam, proslavila se nebo se díky nim ukázalo, čím se dnes lidé zabývají. Nechybí mezi nimi slova jako people, femtech, opioid či woke.

    People (lid)
    Běžné slovo, jež čím dál častěji používají zastánci brexitu, kteří mluví o „will of the people“ (o „vůli lidu“), tedy o lidech, kteří v roce 2016 rozhodli v těsném referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Často jej používá i americký prezident Donald Trump.

    Prorogue (konec zasedání parlamentu)
    Tímto termínem se označuje konec britského parlamentního období. Začal se hojně používat v srpnu v souvislosti s premiérem Borisem Johnsonem, jenž chtěl ukončit zasedání parlamentu, a proto požádal královnu Alžbětu, aby tak učinila. Vyhověla mu, a poslanci a poslankyně dostali k nelibosti mnohých politiků i části veřejnosti prázdniny. Rozhodnutí zrušil britský nejvyšší soud, 25. září se zákonodárci vrátili do práce.

    Femtech (technologie pro ženy)
    Technologické firmy se zaměřily na ženy a nově jim nabízí třeba zařízení pro cvičení pánevního dna či aplikace pro těhotné. Termín ale není bez kontroverze. „Když jsou to věci pro muže a mužské zdraví, neříká se tomu mentech, že ne?“ zeptala se řečnicky analytička Carolina Milanesi v článku BBC.

    Sadfishing (využívání smutku k PR)
    Jedno z mála slov, jehož původ lze přesně vystopovat. Pochází z lednového komentáře v britském Metru. „Sadfishing je, když někdo na své problémy naláká lidi k příspěvku na internetu,“ napsala tehdy Rebecca Reid. Měla tím na mysli instagramový post Kris Jenner, jež svým followerům slíbila, že se jim svěří s traumatem své dcery Kendall. Ve skutečnosti se však „svěřila“ s reklamou na produkty pečující o kůži.

    Opioid
    Syntetické molekuly, které napodobují efekt přírodních opiátů. Mohou být stokrát silnější než morfin a letos se o nich hodně mluví. Proč? Každý den totiž jenom ve Spojených státech umře okolo 130 lidí, protože se předávkovali právě opioidy. V USA se situace dostala tak daleko, že se označuje za „opioidovou krizi“ nebo „opioidovou epidemii“.

    Pronoun (zájmeno)
    V anglosaském světě je dnes stále častější, že si lidé do svých profesních podpisů v e-mailech či na své profily na sociálních sítích píší i to, jaká osobní zájmena se mají v jejich případě používat. Vedle své funkce tak mají například napsáno „she/her“.

    Woke (bdělost vůči rasismu a diskriminaci)
    Slovo, které původně znamenalo well-informed (dobře informován). Poprvé se v tisku objevilo už v květnu 1962, a to v článku The New York Times Magazine, který se věnoval výrazům, „které jste mohli zaslechnout v Harlemu“. Předloni byl zařazen do Oxford English Dictionary s definicí, že se jedná o termín označující „bdělost vůči rasové či sociální diskriminaci a nespravedlnosti“.

    Nanoinfluencer (malý influencer)
    Jedná se o influencera, který má relativně menší počet followerů, například tisícovku. O to je i levnější pro značky, jež skrze něj dělají svou kampaň. Některé takové nanoinfluencery možná znáte, aniž byste to věděli. A jednou se jimi možná stanete i vy, píše autor článku.

    Cancelled (zrušeno)
    Asi největším strachem mnoha více či méně známých osobností se stalo to, že budou „zrušeni“, tj. vyhozeni do koše zatracení po odsouzení „porotou“ tvořenou miliony lidí na sociálních sítích. To, zda jste „cancelled“, si můžete zjistit na stránce Am I Cancelled?. A pozor na deset let staré tweety.

    Crisis (krize)
    Krize je všudypřítomná. Ať už ta politická, o níž se mluví napříč zeměkoulí, ta finanční, jež se neustále očekává, anebo klimatická, která je ze všech nejurgentnější. Jak píše Shariatmadari, autor tohoto seznamu, je otázkou, jestli právě poslední jmenovaná krize dopadne dobře nebo špatně.

  • Nový Zéland bojuje s terorismem a extremismem online. Vytvoří kvůli tomu speciální pracovní tým

    14. říjen 2019
    Novozélandská premiérka Jacinda Ardern

    Novozélandská vláda založí specializovaný tým vyšetřovatelů, který bude hledat a vyšetřovat teroristický a extremistický obsah na internetu. Odhodlala se k tomu po sedmi měsících od chvíle, kdy střelec vysílal živě na internetu masovou vraždu 51 věřících, které zabil ve dvou mešitách ve městě Christchurch.

    „Budeme mít specializovaný tým, který se zaměří na vyhledávání a ničení násilného extremistického obsahu napříč všemi digitálními platformami,“ uvedla podle britského deníku Guardian premiérka Jacinda Ardern. Založení zmíněného týmu, v němž bude na plný úvazek pracovat 17 lidí, je hlavní součástí tzv. Christchurch Call, celosvětové výzvy novozélandské premiérky zaměřené na eliminaci teroristického a násilného obsahu na internetu. Tamní nejhorší masová střelba totiž byla vysílána živě na Facebooku. Video bylo následně sdíleno na Twitteru, YouTube a na Facebookem vlastněných sítích WhatsApp a Instagram. Ardern dodala, že online svět musí být pozitivní silou, kde si lidé mohou vyměňovat názory, sdílet technologie či bojovat za lidská práva. Podle předsedkyně vlády je nutné, aby o takový internet usiloval Nový Zéland i zbytek světa. Jak píše deník The New Zealand Herald, premiérka odkazuje i na útok před synagogou v německém městě Halle z minulého týdne, při němž zemřeli dva lidé a který byl taktéž přenášen online. Podle Ardern útok dokazuje, proč je její plán „tak nezbytný a proč musí pokračovat“. „Ukazuje nám, proč musíme jednat s těmito technologickými společnostmi,“ doplnila premiérka.

  • PREMIÉRA: Vítězové Startéru s nožem v zádech. Podívejte se na nový klip The Valentines

    14. říjen 2019
    Z videoklipu kapely The Valentines k songu Did My Back Hurt Your Knife?

    Nejveseleji znějící nejsmutnější kapela na tuzemské scéně The Valentines představují nový videosingl, který natočili jakožto výhru v hitparádě neobjevených Radia Wave. Song Did My Back Hurt Your Knife? přišel na svět v libereckém studiu Resound v produkci Lazer Vikinga a zachycuje královéhradecké trio v ještě daleko popovějším hávu než kdy předtím.

    „Did My Back Hurt Your Knife? vznikal docela jinak než naše ostatní songy. Nejdřív byl totiž text a až potom se k němu přidala hudba. Je to zároveň naše první skladba, k jejímuž nahrávání a samotnému vzniku jsme pozvali producenta, což bylo pro celý sound a náladu songu naprosto zásadní,“ říká zpěvák a basák The Valentines Honza Doležal.

    Klipu se ujal režisér Jiří Horenský a ALTERNAUT collective. „Jirka okamžitě pochopil myšlenku textu a náladu, která je v rytmu a melodii songu, a spojil estetiku osmdesátek s naprosto dekadentním výcvikem holek, které se učí, jak se mají chovat k mužům a celkově i lidem kolem sebe,“ dodává krypticky frontman vítězné kapely Startéru.

    Další ročník hitparády neobjevených Startér začíná již dnes ve 20:00 na Radiu Wave. Zvítězit v ní můžete i vy! Stačí zaslat track na adresu starter@rozhlas.cz a podrobit se tak drobnohledu nové poroty ve složení Emma Smetana, Dominik Zezula, Sára Vondrášková, Jakub Kaifosz a Jonáš Zbořil.  

    Podívejte se taky na Napsat veselou písničku je těžší, než se zdá. Vítězové The Valentines se vrátili do Startéru.

  • Středomoří se ohřívá rychleji než zbytek světa. Sever musí Jihu pomoci, říkají autoři studie

    14. říjen 2019
    Itálie a Středozemní moře

    S klimatickou změnou se potýká celý svět. Jedním z nejpostiženějších míst je však Středomořská pánev, někteří vědci tvrdí, že je změnami sužována více než ostatní části světa. Podle nové zprávy Středomořské unie, jejímž členem je i Česko, se oblast otepluje o pětinu rychleji, než je globální průměr.

    Podle studie se teplota ve Středomoří zvedla oproti období před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia, což činí zmíněný nárůst o dvacet procent. Pokud se nic nezačne dělat, okolo roku 2040 se teplota zvedne o 2,2 stupně. V některých částech pánve by mohla být okolo roku 2100 vyšší až o 3,8 stupně, píše španělský deník El País. Čtvrt milionů lidí z regionu by se v důsledku toho mělo do dvou dekád potýkat s nedostatkem vody. Na studii, která byla představená minulý čtvrtek v Barceloně, pracovalo od roku 2015 více než osmdesát vědců pod vedením Wolfganga Cramera. Je označovaná za „první podrobnou zprávu o dopadech klimatické a environmentální změny ve středomořském regionu“. Vědecký tým v ní nabízí i řešení. „Sever musí pomoci Jihu, aby se adaptoval a aby se zaručila stabilita ekonomik jižních států. Počítá se každá tuna CO2, které se zbavíme,“ říká Cramer. Středomořská unie se zúčastnila i nedávné konference v New Yorku, kde se jednalo o redukci skleníkových plynů.

  • Po bezdomovectví a autismu chce dětský pořad Sezame, otevři se vysvětlit závislosti na drogách

    11. říjen 2019
    Sesame Street postavička

    Americká loutková televizní show pro děti Sezame, otevři se chce prostřednictvím svých postav upozornit na další společenský problém. Dětem vysvětluje závislosti na drogách. Pomůže s tím postavička šestapůlleté Karli, která v pořadu dosud vystupovala jako dítě svěřené do pěstounské péče.

    Teď se od ní její kamarádi dozvědí, že s maminkou nemůže žít kvůli jejím problémům. Vysvětlí, že se její maminka léčí a že chodí na speciální setkání. Karli také, jak uvádí tvůrci, v pořadu popisuje, že se vídá s dalšími dětmi, které si prochází něčím podobným. Další postava – otec známého červeného Elma – pak vysvětluje, co to vlastně závislost je. V jednom bonusovém videu pak děti mohou vidět příběh 10leté Salii a jejích rodičů, kteří podstupují léčbu. Autoři pořadu se o závislostech rozhodli mluvit kvůli dopadu závislostí dospělých na drogách na děti. V prohlášení uvádí, že ve Spojených státech amerických je zhruba 5,7 milionu dětí ve věku do 11 let, jejichž rodiče mají problém se zneužíváním návykové látky. Každé třetí dítě ze zmíněného počtu pak kvůli závislosti svého rodiče končí v pěstounské péči, přičemž za poslední desetiletí je to nárůst o více než polovinu. Britská i americká média dávají téma pořadu do souvislosti s americkou opiátovou krizí. Denně tam, jak píše BBC, na předávkování opioidy zemře asi 192 lidí. Autoři Sezame, otevři se se v uplynulých letech věnovali prostřednictvím postaviček bezdomovectví nebo autismu.

  • Španělé jsou se svým životem podle průzkumu spokojení nejvíce ze všech nejlidnatějších zemí Evropy

    11. říjen 2019
    Španělská žena

    Spokojenost s životní situací je ve Španělsku na vyšší úrovni než v dalších čtyřech nejlidnatějších evropských zemích – Francii, Itálii, ale také Velké Británii a Německu. Ukázala to studie nadace velké španělské bankovní skupiny BBVA.

    Jiné nedávné průzkumy přitom tvrdí, že Španělé patří mezi nejméně šťastné obyvatele na světě. Studie BBVA se podle serveru The Local ptala v každé ze zmíněné pětice zemí letos od dubna do července 1 500 lidí starších 18 let. Celkový výsledek země se hodnotil ve třech oblastech – osobní spokojenost, náboženská příslušnost a také vnímání osobního naplnění. U všech zkoumaných zemí byly výsledky poměrně vysoké – v případě Italů naměřili autoři studie hodnotu 7 z 10, u Němců a Francouzů 7,2, Britů 7,4 a Španělů nejvíce – 7,6. Před sedmi lety, kdy se země potýkala s největšími problémy s nezaměstnaností, to bylo o skoro celý bod méně. Podle výzkumníků může za zlepšení částečně to, že se u Španělů posílil pocit svobody a kontroly nad tím, co jim ovlivní život. Na rozdíl od Britů a Italů – v jejich případě je slabší než před pěti lety. Ze studie o štěstí od agentury IPSOS zveřejněné v srpnu přitom Španělsko vyšlo úplně jinak. V žebříčku 28 největších zemí na světě podle podílu šťastně se cítících obyvatel bylo druhé od konce, hned za Argentinou. „Spíše šťastných“ a „velmi šťastných“ bylo celkem 46 % dotázaných. Pro srovnání – nejlépe vyšla ze studie Austrálie s poměrem šťastných ve výši 86 %. Na dalších příčkách se s více než 80 % umístily Kanada, Čína a také dvě země zkoumané i v prvně zmíněné studii – Velká Británie a Francie. V této studii byl vzorek v každé ze zkoumaných zemí nejméně tisíc dospělých.

    Podívejte se taky na Balanc o nejdelší studii o štěstí. Spokojenost přináší dobré vztahy, začít musíme u vztahu k sobě a Hygge, lagom, sisu. Opravdu existuje recept na štěstí, nebo si Seveřany zase moc romantizujeme?.

  • 84 % mileniálů už někdy v současné práci zažilo vyhoření, Světové ekonomické fórum mluví o pandemii

    11. říjen 2019
    Burnout

    Syndrom vyhoření je obrovský problém současné společnosti. Upozorňuje na to Světové ekonomické fórum a připomíná, že Světová zdravotnická organizace syndrom v květnu označila za globální fenomén spojený s prací a vytížením.

    Uvádí, že se s dlouhodobě nezvládnutým stresem doprovázeným hlavně vyčerpáním setká skoro každé páté dítě a dospívající a zhruba každý čtvrtý dospělý. Světové ekonomické fórum píše, že v případě mileniálů je to ještě více. Ve své současné práci se podle nedávného průzkumu s vyhořením setkalo asi 84 % z nich. Loňská studie mezi 7 a půl tisíci zaměstnanci pracujícími na plný úvazek uvádí, že mezi hlavní příčiny ale nepatří náročná práce a velký výkon. Syndrom je prý provázaný spíše s organizací práce a tím, jak zaměstnavatelé k pracovníkům přistupují. Roli hraje nedostatek komunikace, nepřiměřený časový tlak nebo nejasné vymezení role v práci. Zároveň platí, že syndromem vyhoření jsou ohroženy spíše ženy. Syndrom se projevuje hlavně pocity vyčerpání, negativními a pesimistickými pohledy na práci a také sníženou výkonností a motivací. Světové ekonomické fórum označuje syndrom vyhoření za pandemii tohoto století a píše, že by se o problému mělo více mluvit, a to jako o hrozbě a negativním trendu. Syndrom dává do souvislosti s rychlým tempem života, nedostatkem osobního kontaktu a nároky společnosti.

    Přečtěte si také Když tělo zatáhne za záchrannou brzdu. „Za vyhoření si můžeme sami,“ říká terapeut Tomáš Zetek.