V pixelech to stačí: Pornobyznys kdysi formoval internet, dnes bojuje kvůli Webu 2.0 o přežití
Porno má pověst inovativního odvětví, skrze které se nové technologie dostávají do mainstreamu. V minulosti pomohlo rozšířit ruční kamery, satelitní televizi nebo polaroidy. Ve skutečnosti je ale vztah pornografie a nových vynálezů o dost komplikovanější a vlivem internetu se zásadně mění. Jestliže dřív k rozšiřování techniky přispívala, dnes se tak trochu stává její obětí. Spolu s novými etickými i ekonomickými problémy však nová doba dává odvážnějším tvůrcům filmů pro dospělé nástroje a svobodu natáčet díla, která převracejí zažité představy.
Doby, kdy pornofilmy pomohly videokazetám VHS vyhrát nad konkurenčním Betamaxem, jsou už dávno pryč. Jak píše Cade Metz pro Wired: „Se vzestupem firem, jako je Apple, Facebook a Google, už porno společnosti technologický vývoj netlačí. A v řadě případů k novým výdobytkům ani nemají přístup.“ Metz naráží na fakt, že ekosystémy pečlivě budované korporacemi okolo našich mobilů a počítačů z drtivé většiny porno cenzurují. Chcete vymyslet nový inovativní způsob, jak svoje filmy ozvláštnit přes aplikaci? Z App Storu vám ji smažou. Odpor sice pochopitelně existuje (třeba v podobě „app storu“ pro dospělé Mikandi), jenže dominance čím dál uzavřenějších platforem přetrvává. Přitom porno firmy pomohly položit základy internetovému marketingu, nebály se už od začátků internetu plateb kartou a jejich produkce byla pro řadu lidí důvodem, proč si vůbec pořídit internet. Dnes podobně jako společnosti v jiných odvětvích bojují o to, aby v neúprosném světě webu 2.0 vůbec přežily.
Za klesajícími maržemi a tržbami z pornografie je stejný škůdce, který zasáhl hudební, filmový i mediální průmysl – obsah zdarma. Zatímco ještě okolo nultých let bylo standardní za pornografii platit, rapidně rostoucí agregátory typu Pornhub nebo YouPorn po vzoru YouTube otočily byznys vzhůru nohama. Lidé si na porno dostupné zdarma velmi rychle zvykli – i když lze o jejich autenticitě pochybovat, podle statistik Pornhubu jeho web minulý rok navštěvovalo 64 milionů lidí denně a v roce 2016 při sledování videí přenesl přes 3 100 petabajtů (tedy něco přes 3 miliardy gigabajtů) dat. Rozvoj stránek, na kterých najdete pornografická videa zdarma a v obrovském množství, definitivně ukončil éru vysokorozpočtových celovečerních porno produkcí a přinesl i nová etická dilemata.
Velká část ze zmíněných agregátorů vlastní firma MindGeek, která si moc neláme hlavu s ochranou duševního vlastnictví – na jejích webech se často objevuje ukradený a nelegální obsah. Nejenže tak možnost sledovat porno zdarma snižuje cenu prémiového obsahu, stejné weby často na práci tvůrců pornografie parazitují a vydělávají na ní skrze reklamu. Kvůli jeho popularitě je ale třeba takový Pornhub považovaný za vstupní bránu do oboru – prostor, kam herci a herečky umisťují svá videa zdarma jako reklamu na svoje placené kanály, camshows nebo jiné služby. Podle Felixe Salmona z magazínu Fusion je to vlastně „freemium“, obchodní model, který známe z jiných odvětví. Základní služba je zdarma, za vylepšenou, exkluzivnější verzi si musí zákazník zaplatit, ať už to je setkání s herečkou, nebo soukromé sezení přes Skype. A protože se všude jinde platy snížily, stává se poskytování služeb nad rámec videí pomalu jediným možným způsobem výdělku.
„Pokaždé, když se (na stránky s pornem zdarma, pozn. autor) přihlásíte, připravujete mě a další tisíce zaměstnanců v pornografickém průmyslu o práci,“ napsala pornoherečka Siri před třemi lety na Quoře. Kromě ekonomických aspektů má ale sledování pornografie i etickou stránku. Pornoprůmysl je známý svým pochybným vztahem k ochraně práv herců a hereček. Za zamyšlení stojí i hodnoty, které mainstreamová produkce propaguje. Často totiž zobrazuje ženy v podřízených rolích jen jako prostředky k uspokojení mužského chtíče a normalizuje třeba i zdraví škodlivé praktiky. Nebinární performerka Jizz Lee ve svém blogovém příspěvku oba pohledy propojila: „Etické porno začíná s tím placeným. Kupujte porno, které chcete ve světě vídat.“ Dnes je to přitom jednodušší než kdy dřív.
red shift // tease from Four Chambers on Vimeo.
Internet a rozvoj Webu 2.0 spolu s významným zlepšením vlastností digitálních kamer přispěly k tomu, že tváří v tvář těžkostem fungování mainstreamového porna existují projekty, které jdou na to jinak. Na Radiu Wave už jsme psali o FourChambers, jehož šéfka Vex Ashley převrací zažité stereotypy a na svoji tvorbu klade vysoké estetické nároky. Za zmínku stojí i značka TrenchCoatX, za kterou stojí pornohvězda Stoya, nebo web Ersties, postavený na autenticitě a minimálním přehrávání. Pro alternativně pornografický vzdor je emblematickým příkladem i web MakeLoveNotPorn. Na něj může přispět kdokoliv, jeho provozovatelé ale požadují skutečný vášnivý sex, důslednou absenci pornografických klišé a tvůrcům slibují plných 50 % z veškerých výdělků. Otevřené platformy typu Chaturbate nebo ManyVids daly prostor nezávislým performerům a performerkám, aby skrze ně mohli distribuovat snímky, které jdou mimo zájem hlavního proudu – třeba tím, že představují netradiční a marginalizované podoby sexuality. Velkou roli v propojování autorů a jejich diváků hrají i sociální sítě v čele s Tumblrem. Prezentaci nahoty a sexu nijak nezakazuje a stal se tak kanálem, na němž není problém nalézt řadu porno tvůrců, kteří svoji tvorbu míchají s politickými, uměleckými nebo queer tématy, a neocenitelnou roli hrají i nové platformy pro financování kreativních činností, jako je Patreon.
Budoucnost pornografie dost připomíná jeden z možných scénářů vývoje médií: vedle méně kvalitního, ale zdarma dostupného obsahu pro všechny si bude možné zaplatit za propracované filmy a fotografie vyráběné eticky a svědomitě. Velkou výzvou bude zajistit i těm, kteří budou obsah druhé kategorie vyrábět, důstojné podmínky. Jedním z důvodů, proč se neetickým praktikám pořád daří, je i neochota veřejnosti se tématem zabývat. Její část má porno stále za cosi podřadného, co je třeba vytěsnit. Pomoci mohou zmínění nezávislí tvůrci – třeba když přes své profily ukazují, že sexualita má tisíce podob a že i pornofilm může mít uměleckou hodnotu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
