V polském pralese může padnout přes milion stromů, varují ochranáři

21. srpen 2017
Karel Hron zakoupil kus lesa u Černé za Bory (ilustrační foto)

„Je to poslední ostrůvek nádherné divoké přírody, doslova je to chrám divočiny. V této době je ale naprosto barbarsky ničený zlovůlí polské vlády,“ říká úvodem veterán ekologického aktivismu Jiří Piňos z hnutí DUHA, který navštívil Radio Wave krátce po návratu z demonstrací v Bělověžském pralese. Z celé Evropy se na hranice Polska a Běloruska sjíždí protestující, aby vlastními těly blokovali harvestory kácející prales navzdory nesouhlasu ochránců přírody i předběžnému zákazu Soudního dvora Evropské unie.

Jeden z posledních pralesů nížinného charakteru v Evropě figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO. Už minulý rok v něm skupina expertů zkoumala stav napadení kůrovcem a zanedlouho na to nastoupily těžební stroje. „Těžba se ztrojnásobila už loni. Polská vláda dokonce manipulativně uváděla UNESCO jiný objem těžby než později. Podle plánu polského ministra životního prostředí by do konce roku mělo padnout přes milion stromů. Je to zhruba jako šest set šedesát Václavských náměstí,“ vypočítává Piňos.

Čtěte také

„Mě osobně se zdá, že vláda vedená Právem a spravedlností bude v kácení pokračovat dál bez ohledu na to, jestli proti němu protestují lidé, i bez ohledu na odborníky. Je zajímavé dodat, že se ozvaly také čtyři nejvýznamnější polské akademické instituce, které napsaly společný otevřený dopis podepsaný rektory, kde také vyzvaly polskou vládu k zastavení těžby. Přesto ale pokračuje dál a vypadá to, že odezva, pokud vůbec nějaká je, tak velmi malá,“ komentuje reakci polské vlády a fakt, že petici proti kácení podepsalo přes sto čtyřicet tisíc lidí, zahraniční zpravodaj Viktor Daněk. Odmítavé reakce tak doposud posloužily hlavně k širší mediální pozornosti. V případě tuzemských médií se kritizovaný zásah často přirovnává k dlouho se táhnoucí kauze kácení na Šumavě.

To potvrzují i slova Jana Piňose: „Tu argumentaci, že se kácí v Bělověži kvůli kůrovci považuji za naprosto zástupný fakt, stejně jako to bylo na Šumavě. V Bělověži je to dokonce ještě výraznější, protože smrky tvoří v národním parku ani ne třetinu všech stromů. Je to převážně listnatý les, to znamená, že existence pralesa není vůbec závislá na kůrovci a na smrcích. I kdyby všechny smrky vyhynuly, ten prales bude fungovat dál. Kromě toho smrky zmlazují a vyrostou nové.“

Jan Piňos
Spustit audio
autor: Jakub Krásný