V Pracovně v parku napíšete román nebo stvoříte budoucnost

1. září 2014

„Je tady hezky, že jo? Chtěl bys tady pracovat?“ lákal mě před pár týdny Jan Pelán, jeden z autorů projektu Pracovna v parku, tehdy ještě na prázdném paloučku v Riegrových sadech. Šikovný mobiliář existoval na začátku července pouze v hlavách svých tvůrců, kterými jsou kromě Pelána také Andrea Kosařová, Jonáš Herza a Petra Seidlová. Díky přispění nadace a veřejné sbírky, do které se zapojili jednotlivci i firmy, od minulého pátku Pracovna v parku konečně stojí. Je tak poetická a příjemná, že byste v ní napsali román.

„My jsme chtěli vytvořit místo, kam se budeš těšit,“ vysvětloval Jan Pelán koncept Pracovny, jejíž kamenná obdoba sídlí na nedalekém Žižkově. V ní si můžete pronajmout místo, kde vám všechno půjde pěkně od ruky. Je totiž příjemnější než kancelář a klidnější než domov, kde se podle Pelána „mísí osobní a pracovní“. Detašované pracoviště v jednom z nejhezčích parků v centru Prahy pak má pomoct všem, kterým to lépe myslí mezi stromy a k práci jim chybí jen internet nebo zdroj elektřiny.

Jonáš Herza popisuje jednoduchý, ale do detailu promyšlený koncept, který by mohl osvobodit všechny poeticky založené pracanty: „Vidíme tady lavice a dva stoly, součástí těch lavic jsou zásuvky, které jsou uzpůsobeny na venkovní podmínky. Je k nim vedena energie vzduchem od budovy Sokola a součástí Pracovny je taky schovaná krabička, která tady zajišťuje připojení wi-fi.“ Mobiliář schválně kopíruje podobu lavičky, aby nenarušoval okolní prostředí, a navíc je umístěný pod několika stromy, které vytváří stín, aby bylo dobře vidět na monitor počítače.

03197310.jpeg

Pracovna v parku už přijímá také první dříče. Renata je s místem velmi spokojená: „Je to tady super. Je tu klid, funguje tu internet, mám všechno, co potřebuju.“ O možnosti pracovat mezi stromy se dozvěděla díky již zmiňované žižkovské Pracovně a plánuje sem prý chodit často. I Renata ale většinu pracovní doby běžně tráví v kanceláři: „Možností jít někam ven je málo. Když můžu, třeba v době home office nebo odpoledne dodělávat po práci, tak jdu.“ V Pracovně prý udělá víc než v kanceláři, protože „kolegové pořád nechodí s tím, že by něco potřebovali. Někdy je dobré se od nich odříznout a dělat věci sama“, přiznává Renata a celkem s radostí shledává, že už ji dál nebudu rušit od příjemné práce.

Pokud se také chcete odříznout od kolegů a schovat se s prací pod stromy v Riegrových sadech, můžete tak učinit až do začátku listopadu. Pak by se měl mobiliář dočasně přestěhovat: „Nejpozději v říjnu vyhlásíme soutěž o nápad, kam by se mohla Pracovna v parku přesunout na zimu. V ideálním případě si představujeme nějaký krytý veřejný prostor, třeba atrium vysoké školy nebo pasáž.“

V blízké budoucnosti by se mohly objevit i další otevřené pracovny. Už v červenci Jan Pelán tvrdil, že by raději předával know-how dalším. Jonáš Herza ho o měsíc později doplňuje s prvními úspěchy: „Už se nám ozvaly různé firmy, že by podobnou pracovnu vybudovaly ve svých areálech. Městská část Praha 3 by chtěla mít v rámci renovace Tachovského náměstí svou vlastní pracovnu v parku.“

autor: Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka