V Radotínském údolí vypásají kozy oázu biodiverzity. Praha chce víc ekologického zemědělství
Praha není jenom most a hrad. Je to i vápencový masiv, který začíná Branickými skalami a táhne se přes Prokopské údolí až na Beroun a Křivoklát, kde tvoří Chráněnou krajinnou oblast Český kras. Mimořádně cenné stepní louky jsou i v Radotínském údolí. Pasením koz a ovcí tam jejich květnaté bohatství udržuje komunitní spolek Pražská pastvina. Na modřencích, kavylech a liliích se daří množit druhy hmyzu, nacházející se jinak na pokraji vyhynutí.
Dvaadvacetiletý Vojta Koštíř je výraznou postavou místní krajinotvorné scény. Studuje biologii na Karlově univerzitě, zachraňuje roje včel po pražských zahradách a s ochranáři a zaměstnanci CHKO spolutvoří oázu biodiverzity hned za jihozápadním lemem rušného Pražského okruhu. „Jako všechna místa těsně vedle Prahy je to bizarní. Střídá se tu strašně moc různých zájmů a vlivů. Je tady zajímavá louka, zároveň je tu lom, který používá cementárna,“ popisuje místo prudkých kontrastů Vojta. Faktem je, že koncem června by člověk v okolí Prahy, a patrně i mnohem dál, nenašel krásnější louku.
Stepi na vápencových svazích kolem Prahy jsou člověkem intenzivně využívány tisíce let, když pak pasení i sečení travin pro krmení dobytka přestalo být ekonomicky zajímavé, louky zarostly křovím a vysokou trávou. Tím, že parta dobrovolníků vršky nad zastávkou Maškův mlýn a v okolí Zadní kopaniny znovu nechává spásat, se pestrost luk obnovila, stejně jako množství druhů hmyzu, které na různorodých květech žijí.
Vnější prstenec hlavního města lemují jako korálky skladištní haly, fabriky, nákupní centra a satelitní městečka. Mezi nimi je ale rozeseta orná půda, na které se pěstují běžné hospodářské plodiny. Asi 1600 hektarů této půdy vlastní město, které 450 ha uvolnilo pro ekologický režim hospodaření. Vzniknou políčka o výměře maximálně 5 ha, na kterých se bude hospodařit bez chemie, meze a nové polní cesty.
„Ten důvod je jednoduchý, zabraňujeme tím půdní erozi a snižujeme negativní dopady sucha. Opatření na pražských polích, která chceme zavádět, vycházejí nejen z našeho klimatického závazku z loňského roku, ale je to hlavně krok v duchu zdravého rozumu a návrat k tomu, co dřív fungovalo,“ vysvětluje náměstek pražského primátora za TOP 09 a STAN Petr Hlubuček.
Staňte se součástí komunity Pražské pastviny a pomáhejte udržovat unikátní přírodní bohatství v Radotínském údolí anebo tam v létě minimálně vyrazte na výlet.
Koncem června proběhlo výběrové řízení na pronájem půdy. Pachtýři s přírodě blízkými záměry dostanou určité výhody, jako je nižší pronájem a případné zajištění odbytu vypěstovaných plodin. I Pražská pastvina se o několik hektarů přihlásila, aby rozšířila své území. „Tady kousek jsme si pronajali tři hektary, kde bude jednak louka pro kozy a jednak biotop pro motýly, takže to bude taková extenzivní louka. A uvažujeme o dalších pozemcích v okolí Prahy,“ potvrzuje Vojta Koštíř, že na výzvu hlavního města někteří už zareagovali.
Jaké vzácné druhy motýlů se daří udržovat pasením v Radotínském údolí? Jak má fungovat pronájem orné půdy pro ekologické zemědělství v Praze? Poslechněte si celý díl magazínu Podhoubí.
Související
-
„Iluze kontroly je nebezpečná, musíme hledat, jak s komplexitou žít,“ říká filozofka Annemarie Mol
Práci Annemarie Mol, profesorky antropologie, jde těžko zařadit. Dnes se teoretička na pomezí filozofie, antropologie a sociologie věnuje jídlu nebo ekologii.
-
Kdo zazvoní na gong, pro toho si Hagen přijde. Lomy Amerika s okolím jsou plné tajemných příběhů
Jana Římanová a Kateřina Tomsová se v dalším díle podcastové série Bludičky vrátily na svá oblíbená místa na Karlštejnsku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.