V roce 2048 bude na Zemi víc robotů než lidí a někteří z nich budou cítit emoce, tvrdí futurolog

Robot – roboti

Na Zemi bude do 30 let více robotů než lidí. Tvrdí to alespoň futurolog Ian Pearson. Své předpoklady zakládá na výpočtech, podle kterých množství robotů bude v následujících letech každoročně stoupat o 20 procent.

„Pokud započítáme i zrychlení trhu, mohlo by se tak stát už v roce 2033. Do roku 2028 už budou někteří z těchto robotů cítit opravdové emoce,“ říká Pearson ve své studii. Server Dazed, který o studii píše, je k jeho tvrzením skeptický. Upozorňuje však, že podle serveru Business Insider má Pearson 85procentní úspěšnost v předvídání technologických trendů. Dazed zároveň uvádí, že studie byla hrazena britskou streamovací službou NOW TV a má pravděpodobně vygenerovat publicitu k nové sezóně seriálu Westworld.

Spustit audio
  • Vědci sestavili první roboty kompletně z živých buněk – xenoboty

    15. leden 2020
    Vědci sestavili první roboty kompletně z živých buněk – xenoboty

    Kdyby jim byl umožněn přirozený vývoj, proměnily by se kmenové buňky odebrané z žab v kožní a srdeční tkáň uvnitř živých zvířat. Místo toho bylo z těchto buněk v konfiguracích designovaných algoritmy a konstruovaných lidmi sestaveno něco nového – první roboti, kteří se skládají čistě z živých buněk.

    Tvůrci je nazývají xenoboti. Jedná se o submilimetrové tečky obsahující pět set až tisíc buněk, které jsou schopné pohybovat se po Petriho misce. Jedná se o živý organismus nebo orgán, se kterým se dosud nikdo nesetkal. „Jsou to nové živé stroje. Nejde ani o tradiční roboty, ani o některý z dosud známých druhů zvířat,“ řekl počítačový vědec a robotik Joshua Bongard z Univerzity ve Vermontu. Vytvoření xenobotů vyžadovalo užití superpočítače a algoritmu, který by mohl virtuálně propojit několik stovek srdečních a kožních žabích buněk v různých sestavách (něco jako dílky lega) a simulovat výsledky. Kožní buňky mají funkci lešení, drží vše pohromadě, zatímco ty srdeční uvádí xenoboty do pohybu.

    Přestože jsou buňky týmem nazývány živé, záleží na tom, jak definujete živé stvoření. Organismy z nich vytvořené nejsou schopné se samy rozvíjet, nemají reprodukční orgány a nemohou se množit. Když buňkám dojdou živiny, stanou se z živých robotů malé skupiny mrtvých buněk. Jsou tedy biologicky rozložitelní, což je jejich výhodou oproti železným nebo plastovým robotům. Stadium, ve kterém se aktuálně nachází, je dělá relativně neškodnými. Je zde ale možnost v budoucnu z nich vyvinout třeba biologické zbraně. „Umíme si ale představit různé pozitivní varianty užití živých robotů, např. vyhledávání radioaktivních kontaminací, shromažďování mikroplastů v oceánech, cestování v tepnách za účelem zbavit jich plaku,“ říká biolog Michael Levin z Tuftsovy univerzity.

  • Odvážná fena zachránila během australského lesního požáru přes 220 ovcí

    15. leden 2020
    Pes

    Nebojácná fena se na začátku tohoto měsíce zasloužila o záchranu celého stáda ovcí. Všechny by bez ní pravděpodobně uhořely při jednom z australských lesních požárů.

    Prvního ledna 2020 kolem čtvrté hodiny ranní uviděl Stephen Hill, jak se oheň blíží k farmě jeho sestry v Corryongu v Austrálii. Rozhodl se proto vyrazit co nejrychleji k hospodářství a s sebou vzal i svou šestiletou fenku Patsy. Na čtyřkolce dojeli až na pole, kde ovce pobíhaly. Patsy je rychlostí blesku shromáždila a pak začala stádo nahánět do stodoly, zatímco se majitelka farmy snažila utlumit plameny traktorem a vodním čerpadlem. Díky rychlé reakci fenky byly skoro všechny ovce ze stáda o zhruba 220 kusech před požárem zachráněny. „Sám člověk si s ovcemi moc neporadí. Bez schopného psa je opravdu těžké je přesvědčit, aby se někam přemístily nebo utvořily formaci,“ řekl Hill NBC News.

    O Patsyině hrdinském činu informovaly různé mezinárodní zpravodajské servery a sociální média. Majitelé kříženky ovčáka a teriéra jí nyní založili na Instagramu profil Patsythecorryongwonderdog, kde sdílí střípky z Patsyina života. Ten za velmi krátkou dobu získal několik tisíc sledujících. Australští meteorologové zatím doufají, že předpověď pro tento týden, která slibuje srážky, přinese tolik potřebný oddech australskému venkovu od lesních požárů.

  • Ukrajinská kavárna chce peníze po hostech, kteří tam vytáhnou počítač

    15. leden 2020
    žena v kavárně – kavárna – snídaně

    Problém s návštěvníky, kteří u jedné kávy celé hodiny pracují, se rozhodla svérázným způsobem vyřešit kavárna v ukrajinském Charkově. Od každého návštěvníka, který tu byť jen vytáhl počítač, začali zaměstnanci podniku požadovat platbu za stůl. Cena se v přepočtu pohybuje mezi 140 až 280 korunami za hodinu a závisí na denní době, nejvyšší je mezi pátou a sedmou večer.

    Srovnáme-li tuto cenu s tím, jaké částky požadují jiné ukrajinské coworkingy, není to zrovna málo, například v populárním kyjevském podniku Časopys se platí kolem 200 korun za den. Informují o tom ukrajinské městské stránky Chmaročos. Vedení kavárny médiím sdělilo, že tak chce předejít tomu, aby se jejich podnik změnil v coworkingový prostor. Někteří návštěvníci rozhodnutí chápou, jiní na sociálních sítích vyslovují nesouhlas. Charkovanka Olha Hužva například na Facebooku napsala: „V mém případě stačilo vzít do ruky smartphone a personál mě hned začal podezírat, že v jejich podniku snad tajně pracuji.“ Ptá se, jak budou zaměstnanci kavárny rozhodovat o tom, „jestli se u kávy bavíme o osobních věcech, nebo probíráme byznys plán“. Oblíbená kavárna později na výtky ze strany návštěvníků reagovala upřesněním, že poplatek bude personál vyžadovat i od hostů s počítačem až po uplynutí jedné hodiny od poslední objednávky.

  • Nové album Man Alive! od King Krula vyjde už v únoru. Poslechněte si první singl

    14. leden 2020
    King Krule

    Archy Marshall, vystupující (krom jiných) pod pseudonymem King Krule, oznámil, že jeho třetí album Man Alive! vyjde už 21. února. Navazuje tak na loňské video Hey, World!, kde jsme si od něj mohli poslechnout akustické verze čtyř nových skladeb.

    King Krule je velmi úspěšný hudebník, který se potkal s nadšenými ohlasy kritiky u svých obou předešlých desek, tedy jak u prvotiny 6 Feet Beneath the Moon, tak u alba The Ooz z roku 2017. Před dvěma lety v Praze v klubu Roxy odehrál koncert. Společně s oznámením alba vypustil Marshall do světa video prvního singlu z nové desky, pojmenovaného (Don’t Let The Dragon) Draag On. Video si režíroval sám. Můžete si ho pustit dole, stejně tak jako se můžete podívat na obal alba a seznam skladeb, které na něm budou.

  • Realita je ještě podivnější než fikce, říká spisovatel a vynálezce slova kyberprostor William Gibson

    14. leden 2020
    William Gibson

    Asi nejvlivnější žijící sci-fi spisovatel William Gibson, autor, který poprvé použil termín „kyberprostor“, mluvil s britským deníkem Guardian o tom, jak se snaží držet krok s dnešní realitou, která se mu zdá být ještě nepravděpodobnější než fikce.

    Gibsona v roce 1984 proslavila novela Neuromancer, ve které se poprvé objevily pojmy jako kyberprostor, virtuální realita, matrix nebo internet. Nejznámější a zároveň velmi vystihující promluvou z jeho tvorby je vizionářská věta „budoucnost už je tady, jen prostě není příliš rovnoměrně distribuovaná“. V Gibsonově futuristické tvorbě totiž už teď čtenáři běžně žijí – ve virtuálních digitálních prostorech, s umělou inteligencí a nekonečnými možnostmi, jak upravit lidské tělo, s agresivním marketingem a brandingem všude okolo. „Neuromancera jsem mohl napsat, protože jsem o počítačích nevěděl nic, doslova vůbec nic,“ vysvětuje Gibson deníku Guardian okolnosti vzniku své neznámější knihy, za kterou dostal řadu ocenění. „Pracoval jsem prostě s poetičností jazyka lidí, kteří v oněch 80. letech v oboru IT pracovali. Stál jsem v baru na sci-fi konferenci v Seattlu a poslouchal rozhovory prvních počítačových programátorů. Neměl jsem tušení, o čem mluví – bylo to mimo jiné poprvé, kdy jsem slyšel slovo ‚rozhraní‘ používané jako sloveso. Úplně jsem omdlel, páni, to je sloveso!“ dodává Gibson a zamýšlí se, že nový a tajemný jazyk tehdy fungoval i proto, že neexistovaly internetové vyhledávače. Proto se v jeho raných románech objevují věci, které technicky nedávají smysl. „Když jsem chtěl v Neuromancerovi zdůraznit, že hrdina má opravdu velké kyberprostorové těžkosti, nechal jsem ho prostě křičet: ‚Kde je modem?! Potřebuju modem, jinak jsem v hajzlu!‘ Nevěděl jsem, co to znamená, ale zdálo se mi, že to zní vážně dobře,“ uzavírá světoznámý autor. Na konci ledna vychází ve Spojených státech nový Gibsonův román Agency. Čtenáře vrátí v čase do roku 2017, kdy americké prezidentské volby vyhraje Hillary Clinton.

  • Oceány se podle nové studie ohřívají rekordně rychle

    14. leden 2020
    Oceán a pláž

    Oceány platí podle vědců za lakmusový papírek klimatické krize, absorbují totiž 90 % tepla zachyceného skleníkovými plyny. Teplota oceánů je teď na rekordních úrovních a ukazuje podle deníku The Guardian jediné: planeta se neoddiskutovatelně zahřívá čím dál víc a čím dál rychleji.

    Nová analýza týmu profesora Johna Abrahama z University of St. Thomas v Minnesotě v USA ukazuje, že posledních pět let bylo nejteplejších v celé historii měření. Množství tepla, které v oceánech přibylo, si podle vědců můžeme představit tak, jako by každý člověk na planetě měl den a noc zapnutých 100 mikrovlnek najednou. Teplejší oceány zapříčiňují silnější bouřky a narušují vodní cyklus, takže se objevuje víc povodní, sucha a požárů. Hladina oceánů navíc neúprosně stoupá. „Ne teplota vzduchu, to oceány nám skutečně ukazují, jak rychle se Země otepluje,“ vysvětluje autor studie Abraham. „Zjistili jsme, že rok 2019 nebyl nejteplejším rokem v historii, ale přinesl největší roční nárůst teploty za poslední dekádu,“ doplňuje další člen týmu Michael Mann.

    Analýza, kterou vědcům otiskl vědecký časopis Advances In Atmospheric Sciences, využívá oceánská data ze všech dostupných zdrojů ze 3 800 volně se vznášejících plavidel rozptýlených po oceánech i z podmořských termografů. Výsledky ukazují, že teplota rychleji a rychleji stoupá tak, jak se skleníkové plyny akumulují v atmosféře od roku 1987 do dneška se oceány oteplily čtyřikrát víc než v období 1955 až 1986. S tím souvisí i stoupající hladina moří za posledních deset let je nejvýš od roku 1900, kdy se údaje začaly zaznamenávat. Vědci očekávají, že do konce století stoupne hladina moře o jeden metr, což je podle deníku The Guardian dost na to, aby voda připravila o domov 150 milionů lidí po celém světě.

  • Po Hannibalovi přichází Clarice. Připravuje se seriálový sequel Mlčení jehňátek

    14. leden 2020
    Jodie Foster jako Clarice Starling ve filmu Mlčení Jehňátek

    „Po víc než 20 letech mlčení máme tu čest vrátit hlas jedné z nadčasových amerických hrdinek – Clarice Starling,“ pojmenovali tvůrci seriálu motivaci ke vzniku pokračování příběhů agentky FBI z kultovního filmu z počátku 90. let. A obdobně by mohl znít i slogan celého díla.

    Ačkoli Jodie Foster podala v mrazivém psychologickém thrilleru strhující výkon, za který si právem odnesla Oscara, a jí ztvárňovaná postava představovala na svou dobu výrazný ženský charakter, celý film si pro sebe nakonec ukradl Anthony Hopkins. Respektive Hannibal Lecter, se kterým britský herec ve své kreaci v podstatě splynul. Bohužel něco z tohoto kouzla zmizelo cestou k dalším dvěma filmům ze série natočeným na přelomu tisíciletí – ty se už obešly bez Clarice i Jodie Foster. Lepší reputaci si vydobyl seriál Hannibal věnovaný pikantním událostem předcházejícím snímku Mlčení jehňátek – s excelujícím dánským hercem Madsem Mikkelsenem v titulní roli.

    Počátek děje Clarice bude situován do roku 1993, tedy do doby přesně rok po konci Mlčení jehňátek. Divák by se měl postupně dozvídat další podrobnosti ze života hlavní protagonistky v průběhu jejího pátrání po sériových vrazích a sexuálních predátorech. „Odvaha a komplexnost postavy Clarice byly vždy inspirativní, ačkoli její osobní příběh zůstával zahalen temnotou. A to přesně teď potřebujeme – dozvědět se víc o jejím vnitřním boji, nezdolnosti a vítězstvích. Její čas je právě teď, ale zároveň vlastně vždycky,“ vysvětlují showrunneři Alex Kurtzman a Jenny Lumet, kteří jsou sehraní ze spolupráce na seriálu Star Trek: Discovery. Jméno herečky, která převezme po Jodie Foster nelehkou úlohu, ještě tvůrci neodtajnili.

  • Ženy, které dobrovolně podstoupily potrat, toho podle výzkumu nelitují

    13. leden 2020
    Demonstrace za právo na potrat v USA

    Americký odborný časopis Social Science & Medicine zveřejnil výsledky studie, která se zaměřila na to, jak ženy s odstupem času prožívají dobrovolně podstoupený potrat.

    Vědci byli pět let v kontaktu s 667 ženami z jednadvaceti států USA. Ukázalo se, že 95 % žen si myslí, že absolvování zákroku bylo správným rozhodnutím. Autoři studie se žen ptali na jejich emoce – jestli v souvislosti s potratem pociťují smutek, vinu nebo naopak úlevu. A právě úleva byla po celém pětiletém období zkoumání nejčastěji skloňovanou emocí.

    „Protipotratové iniciativy dlouhodobě tvrdí, že ženy potrat emočně poškozuje a že kvůli němu trpí a je potřeba je před umělým ukončením těhotenství chránit,“ řekla britskému deníku Guardian Corinne Rocca, hlavní autorka studie a profesorka na Kalifornské univerzitě v San Franciscu.

    „Není to ale pravda,“ naráží na to, že potratová legislativa jednotlivých států v USA přitvrzuje a ženy například povinně absolvují poradenství, které je má od rozhodnutí odradit a které se zaklíná právě onou „negativní emoční reakcí“.

    Studie tohle vyvrací – připouští, že bezprostředně po zákroku mívají ženy smíšené pocity viny a úlevy, podle vědců se ale „emoce během prvních dvou let ustálí a u 95 % žen zůstává pocit, že to bylo správné rozhodnutí“.

    Podle autorů studie by se další výzkum měl zaměřit na to, které konkrétní faktory způsobují, že ženy zažívají negativní emoce nebo potratu litují. Psychologové taky doporučují, aby se tzv. potratové poradenství spíš zaměřilo na pomoc, jak se vypořádat se stigmatem potratu.

  • Australané vyhazují z vrtulníků stovky kilogramů zeleniny pro zvířata, která utíkají před požáry

    13. leden 2020
    Australané vyhazují z vrtulníků stovky kilogramů zeleniny pro zvířata, která utíkají před požáry

    Vláda Nového Jižního Walesu v rámci úsilí o obnovu území, která zasáhly obří požáry, krmí přeživší vyhladovělé klokany skalní, kterým vzal oheň přirozený způsob obživy. Podle Matta Keana, ministra energetiky a životního prostředí, úředníci v minulém týdnu z nebe do různých oblastí shodili tisíc kilogramů sladkých brambor a mrkve.

    „Poskytování potravin je jednou z klíčových strategií, které zavádíme, abychom podpořili přežití a zotavení ohrožených druhů,“ řekl Kean zpravodajskému serveru CNN a vysvětlil, že skalní klokani obvykle přežijí samotný oheň, ale zůstanou uvízlí v oblastech, kde není co jíst. Skalní klokani jsou malí vačnatci s chlupatými ocasy. Z původních patnácti druhů jich z Austrálie většina zmizela a teď jsou považováni za ohrožené. Letošní obří požáry přišly v Austrálii měsíce před začátkem oficiální požárové sezony a jen v Novém Jižním Walesu bylo podle odhadů ohněm zasaženo na půl miliardy zvířat, která buď uhynula, nebo musí nuceně migrovat. Záchrannou akci pojmenovanou Rock Wallaby můžete sledovat i na Twitteru.