V rotterdamském přístavu je nový plovoucí park z recyklovaného plastového odpadu

12. červenec 2018
r_2100x1400_wave.png

Nezisková organizace Recycled Island Foundation vybudovala v nizozemském přístavním městě soubor plastových nádrží. Jsou vyrobené z odpadu, který předtím nadace vylovila přímo z řeky Nová Máza.

Použila k tomu tak zvané pasivní odpadové pasti, do kterých se, jak je vidět na videu, nepořádek postupně zachytával. Přetvořením odpadu následně vznikly velké plovoucí květináče ve tvaru šestiúhelníkových pláství, které slouží jako nové prostředí pro rostliny i živočichy. Různé traviny a řasy rostou jak nad hladinou řeky, tak pod ní, což podle serveru Inhabitat poskytuje vhodné prostředí pro udržitelný mořský život a zároveň podle webu povzbuzuje ryby, aby kladly pod plovoucí nádrže jikry. Jak je vidět na fotografiích, ostrůvky mohou sloužit i pro zahnízdění ptáků. Z jedné nádoby je navíc udělané posezení pro kolemjdoucí. Recycled Park má v současnosti rozlohu 140 metrů čtverečních. Nadace strávila realizací projektu necelých pět let. Hlavním cílem je udělat Rotterdam zelenějším městem a zlepšit ekosystém v tamním přístavu. V současnosti se autoři projektu snaží najít další vhodné lokality pro vybudování plovoucích parků.

Spustit audio
  • Bert a Ernie byli inspirování homosexuálním vztahem scenáristy Sezame, otevři se

    19. září 2018
    Bert a Ernie ze seriálu Sezame, otevři se

    Scenárista pořadu pro děti Sezame, otevři se Mark Saltzman řekl v rozhovoru pro web Queerty, že se u postav Ernieho a Berta tu a tam inspiroval svým vlastním celoživotním vztahem s partnerem Arnoldem Glassmanem. Připustil, že někdy o postavách přemýšlel jako o homosexuálním páru.

    Saltzman, který za svou práci na dětském pořadu získal sedm cen Emmy, řekl, že v době, kdy začal pracovat na Sezame, otevři se byl už ve vztahu s Glassmanem a „nevěděl, jak jinak napsat“ postavy Berta a Ernieho než jako „zamilovaný pár“. Řekl také, že dynamika vztahu mezi dvěma loutkami a jejich charakteristiky často připomínaly jeho vlastní partnerství. Sebe přirovnává k rozpustilému Erniemu, jeho partner se pak prý podobal pořádkumilovnému Bertovi. V reakci na rozhovor se objevila řada článků, podle kterých Saltzman potvrdil spekulace, že loutky Ernieho a Berta jsou homosexuální orientace. K těmto tvrzením se proto později vyjádřil i oficiální twitterový účet Sezame, otevři se, aby dezinterpretaci vyvrátil. „Jak jsme vždy říkali, Bert a Ernie jsou nejlepší přátelé. Byli vytvořeni, aby předškolní děti naučili, že lidé mohou být dobrými přáteli i s těmi, kteří jsou velmi odlišní. Přestože jsou identifikováni jako mužské postavy a mají mnoho lidských vlastností, jsou to loutky a nemají žádnou sexuální orientaci.“

  • Freaks v Hollywoodu. Jak se dotýká natáčení zohyzděných herců, vám ukáže film Chained for Life

    19. září 2018
    Z filmu Chained for Life

    Filmová hvězda Mabel se rozhodne vzít roli v artovém hororu, ve kterém s ní účinkuje muž s výraznými deformacemi obličeje. Vyšel první trailer na film, který přinese zneklidnění nejen své hlavní postavě.

    „Jako filmař s obličejovou vadou jsem se nikdy nesetkal na plátně se zkušeností podobnou té mojí… Chained for Life je mou odpovědí na to, jak jsou zohyzdění lidé zobrazováni ve filmu prakticky v celé jeho historii (např. ve Freaks, Sloním muži, (Ne)obyčejném klukovi),“ tvrdí režisér snímku Aaron Schimberg. „Zároveň ale film klade i otázku, zda všechny tady ty filmové portréty nepůsobí opačně, totiž že na nás takto lidé pak nahlížejí i ve skutečnosti.“ Role „od přírody jemného“ Rosenthala se zhostil Adam Pearson, který se objevil v indie sci-fi Under the Skin a i v osobním životě usiluje o to, prosadit se v audiovizuálním průmyslu. Jedním z jeho cílů je právě prolomit tabu týkající se vystupování lidí s různými projevy tělesných deformací na veřejnosti mimo pole kuriozit. Snad k tomu v dobrém přispěje i Schimbergův film, který sám režisér označuje za komedii či satiru. Recenzent serveru IndiWire Eric Kohn hovoří o tom, že snímek Chained for Life se vyznačuje „výjimečnou nejednoznačností mnoha scén, která otevírá otázky pídící se po skutečné povaze filmové tvorby jako takové a po tom, zda od některé úrovně tělesná exhibice nedosahuje už spíš exploativního extrému“.

  • Starosta španělské Pontevedry zbavil centrum aut už před dvaceti lety, jeho město prý vzkvétá

    19. září 2018
    Starosta španělské Pontevedry zbavil centrum aut už před dvaceti lety, jeho město prý vzkvétá

    Miguel Anxo Fernández Lores je starostou galicijského města Pontevedra od roku 1999. Jeho filozofie je jednoduchá: to, že vlastníte auto, vám nedává právo obsadit veřejný prostor. Historické centrum jeho města je proto už skoro dvě desetiletí bez motorových vozidel.

    Lores se stal starostou po 12 letech v opozici a již první měsíc v úřadu zbavil aut historickou část města o rozloze asi 300 000 čtverečních metrů. „Historické centrum bylo mrtvé,“ řekl pro web Guardian. „Bylo tam spousta drog, bylo plné aut. Bylo to město v úpadku, znečištěné a se spoustou dopravních nehod. Stagnovalo to tu. Většina lidí, kteří měli možnost odejít, odešla. Zpočátku jsme přemýšleli nad zlepšením podmínek dopravy, ale nemohli jsme přijít s funkčním plánem. Místo toho jsme se proto rozhodli dát veřejný prostor zpátky obyvatelům města a zbavit ho aut.“ I v dalších částech města zásadním způsobem změnil fungování automobilové dopravy, například nahrazením parkovacích míst v širším centru podzemními parkovišti, snížením maximální rychlosti a nahrazením semaforů kruhovými objezdy. Výhody jsou četné. Na ulicích, kde při dopravních nehodách v letech 1996 až 2006 zahynulo 30 lidí, zemřeli v následujících deseti letech jen tři a od roku 2009 nikdo. Výrazně se také snížily emise ve vzduchu, a zatímco jiná města v regionu se postupně zmenšují, do centra Pontevedry přibylo 12 000 nových obyvatel. Změna se ale pochopitelně neobešla bez kritiky. Stížnosti se týkají hlavně toho, že nová nařízení vedla k přetížení dopravy v periferních oblastech města a ve městě je nedostatek parkovacích míst. Obyvatelé se ale většinou shodnou, že změna městu prospěla.

  • Kešky pomáhají ochráncům přírody. Hledače ukrytých schránek přivádí do míst, která potřebují ušlapat

    19. září 2018
    Geocaching

    Ekologické sdružení Calla a Oldřich Nedvěd z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity již třetím rokem umisťují kešky do vybraných pískoven v jižních Čechách. Mají pomoct s ochranou ohrožených rostlin a živočichů. 

    „Opuštěné pískovny poskytují útočiště druhům, které v dnešní krajině nenacházejí vhodná stanoviště. Často jde o druhy vázané na živinami chudá místa, jako jsou písčiny, suché trávníky, rašeliniště nebo drobné tůně. Takové plochy však rychle zarůstají a ohrožené organismy z nich mizejí. Proto je ochránci přírody často uměle narušují, což stojí čas a peníze,“ cituje web Ekolist Jiřího Řehounka, který má v Calle projekt na starosti. Geocaching má přilákat návštěvníky do těchto zajímavých míst a zajistit tak právě potřebné narušování povrchu. Kešky už ekologové umístili třeba v Pískovně Lžín na Soběslavsku nebo v pískovně Hroznějovice na Českobudějovicku. Důležité je prý dobře zvážit umístění kešky a vzít v potaz i to, odkud k ní návštěvníci budou chodit. Nejlepší umístění je na svazích, kde geocacheři zajistí jeho dlouhodobé narušování. Biologové vybrané pískovny pravidelně sledují a podle dosavadních zjištění by prý geocaching mohl při ochraně vzácných stanovišť skutečně najít své uplatnění

  • Dětská písnička děsila po nocích ženu z města Ipswich, šlo o poplašné zařízení

    18. září 2018
    Strašidelná hračka - horor - panenka

    Strašidelný a nevysvětlitelný zpěv dětské říkanky It’s Raining, It’s Pouring děsil po nocích ženu z anglického města Ipswich. Po několik měsíců se zpěv vracel téměř každý den.

    „Poprvé když jsem to slyšela, byla to ta nejstrašidelnější věc, co jsem zažila. Projel mnou mráz a začalo mi být špatně,“ řekla žena, která si nepřála být jmenována. Začala prý pochybovat, jestli nemá halucinace. V pondělí před půlnocí začala písnička prý hrát „každé dvě až tři minuty“. Žena se proto konečně rozhodla, že zavolá na městskou radu se stížností. Úředník, který stížnost prošetřoval, následně zjistil, že zvuk vychází z reproduktorů na nedalekém pozemku. Jednalo se o poplašné zařízení, které mělo odradit potenciální zloděje. Zařízení se mělo spouštět, pouze pokud zaznamenalo pohyb na pozemku. Na jedné z kamer, která ho střežila, se ale ubytoval pavouk. Pokaždé když se pohyboval před kamerou, spustil se poplašný systém. Mluvčí městské rady se ženě za děsivou zkušenost omluvil. Hlasitost alarmu byla posléze snížena tak, aby byl slyšet pouze na pozemku.

  • Newyorčané si mohou zvolit třetí genderovou možnost. Změnu nemusí schválit lékař

    18. září 2018
    Newyorčané si mohou zvolit třetí genderovou možnost, mohou si vybrat do rodného listu třetí variantu, označenou jako „X“

    Newyorčané si mohou zvolit třetí genderovou možnost. Podle nové legislativy, schválené ve středu, si mohou lidé, kteří se necítí být mužem ani ženou, vybrat do rodného listu třetí variantu, označenou jako „X“. Změna také nově bude moci proběhnout bez posudku lékaře.

    New York se tak stává jedním z mála míst ve Spojených státech, která oficiálně uznávají lidi s nebinární genderovou identitou – tj. lidi, kteří se identifikují s více než jedním genderem nebo s žádným. „Existuje spousta Newyorčanů, kteří se neidentifikují jako muži ani jako ženy. Gender je spektrum pro mnoho lidí. Není to nic pevného,“ řekl Corey Johnson, mluvčí rady města New York. „Když nemáte něco tak základního a nezbytného jako rodný list, který vás identifikuje jako to, čím skutečně jste, je to problém.“ Johnson také řekl, že město tímto vysílá důležitou zprávu o toleranci uprostřed vlny násilí proti transgender komunitě. „Dává to jednotlivcům určitou úroveň vnitřní pohody a ubezpečení,“ řekl. Nový zákon má prý předejít šikaně a zpochybňovaní v každodenním životě. Označení „X“ bude využíváno rovněž u intersexuálních novorozenců, narozených s kombinací mužských a ženských pohlavních orgánů. U takových lidí je určování pohlaví často složité.

  • Legion si užije pořádný zátah. Režisér kultovního The Raid chystá akční horor z prostředí sekty

    18. září 2018
    Ze seriálu The Apostle

    Streamovací platforma Netflix vypustila první trailer filmu The Apostle, který rozhodně nebude nic pro slabší povahy.

    Nelítostnému hrdinovi tentokrát nezkříží cestu mafie a obyvatelé činžovního domu, ale členové náboženské sekty sídlící na opuštěném ostrově (kde už jsme něco podobného viděli...). Režisér Gareth Evans situuje příběh do roku 1905 a hlavní roli svěřil Danu Stevensovi, který si největší popularitu v poslední době získal jako supermutant Legion ve stejnojmenném (a pěkně ujetém) komiksovém seriálu. V The Apostle ztvární „ztraceného syna“, přijíždějícího na podivný ostrov s jediným cílem, a to zachránit vlastní sestru, která neblahému náboženskému kultu podlehla. Když všechny nenásilné prostředky selžou a navíc představitelé sekty zjistí, že není tím, za koho se vydává, nezbyde mu než vypořádat se s nimi po zlém. Těšte se na scény krvavých rituálů i bitky v hávu počátku 20. století. Netflix uvolní film do distribuce prostřednictvím své streamovací platformy 12. října tohoto roku.

  • Znečištěné ovzduší může ohrožovat i nenarozené děti. V placentách matek vědci objevili saze

    17. září 2018
    Znečištění ovzduší

    Nová studie, která zkoumala těla matek žijících v Londýně, odhalila v placentách žen tmavé částice. Nade vší pochybnost se prý jedná o saze. Souvislost mezi toxickým vzduchem a poškozením plodu byla prokázána již dříve, není ale známo, jak k poškození dochází.

    Podle vědců je prý navíc pravděpodobné, že saze pronikají i do samotného plodu.
    Už řada předchozích studií ukázala, že znečištění ovzduší významně zvyšuje riziko předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti, což vede k celoživotním zdravotním problémům. Již v roce 2016 byly například toxické částice objeveny i v lidském mozku. Výzkum ze srpna pak ukázal, že znečistěné ovzduší může způsobovat také „obrovské“ snížení inteligence. Znečištění vzduchu proto ohrožuje vývoj plodu v mnoha ohledech. „Nejenže znečištění poškozuje vývoj dětských plic, ale může také trvale poškodit jejich mozky – a tím i jejich budoucnost,“ řekl k tomu již v minulosti Anthony Lake, ředitel Unicefu. Nový výzkum jeho slova jen potvrzuje. Vědci proto i v souvislosti s těmito zjištěními volají po přísnějším omezení znečišťovaní.

  • Rusko se snaží potlačit jazyky menšin, jsou díky tomu populárnější

    17. září 2018
    Ruský prezident Vladimir Putin

    Rusko v posledních letech agresivně obhajuje práva ruských menšin v zahraničí a zvláště jejich právo užívat rodný jazyk.

    Kdykoliv země s výraznou ruskou menšinou podnikne kroky, které mohou být chápány jako potlačování ruštiny, Kreml okamžitě reaguje. Podstatně odlišný přístup ale praktikuje u svých vlastních etnických menšin. Do roku 2017 byly jejich jazyky povinně vyučovány ve většině republik Ruské federace. Změnilo se to v červenci 2017, kdy Vladimir Putin vystoupil na zasedání Rady pro mezietnické vztahy a zdůraznil výsadní pozici ruštiny, která podle něj „nemůže být nahrazena“. Zároveň řekl, že výuka jazyků etnických menšin by měla být pouze dobrovolná, aby „nikdo nebyl nucen učit se řeč, která není jeho rodnou“. Od září pak začaly kontroly, které měly ověřit, zda jsou tyto jazyky na školách vyučovány skutečně pouze jako dobrovolnéPrvní kontroly proběhly v Baškortostánu a Tatarstánu, kde inspektoři zjistili, že jsou zde součástí osnov a studenti se je musí učit povinně. Řada učitelů kvůli tomu přišla o práci. Reakce na sebe ale nenechala dlouho čekat a téma se v souvislosti s propouštěním rychle dostalo do popředí. Během podzimu následovala série demonstrací, které ale tvrdě potlačovaly místní úřady a spousta lidí při nich byla zatčena. Omezování veřejných protestů a vzdálenost mezi různými etnickými oblastmi přinutily aktivisty z celého Ruska, aby spolupracovali především na internetu. Vytvářejí zde elektronické petice a organizují akce. V červnu online aktivismus přerostl až v založení oficiální organizace na podporu multikulturalismu v Rusku – Demokratického kongresu ruských národů. Postupně se snahy aktivistů rozšířily i mezi obyčejné lidi, kteří ve velkém začali sdílet memy a názory související s problematikou. Jako symbolické gesto se navíc rozmohlo používání jazyků etnických menšin v online komunikaci. Politika, která měla za cíl oslabit multikulturalismus a přispět k homogenizaci Ruska, tak zatím, jak se zdá, má spíše opačný efekt.