V šesti se rozhodla, že bude další Attenborough. O kráse přírody s dokumentaristkou Kateřinou Fialovou
Dokumenty o přírodě v Česku dle slov Kateřiny Fialové téměř nevznikají. Přitom i zdejší krajina nabízí příběhy, které stojí za vyprávění — mizející pískovny, napřímené řeky nebo hmyz, jehož chování teprve začínáme chápat. „Často se ohlížíme na ty krásné pralesy, ale i to, co tu máme, je obrovský zázrak," říká devatenáctiletá dokumentaristka, režisérka a investigativní novinářka, která se rozhodla tuto mezeru zaplnit.
„Od doby, kdy jsem viděla první dokument Davida Attenborougha jako šestiletá, jsem věděla, že jím chci být. Je to pro mě určující figura a vzor, který ve mně probudil vztah k přírodě. Jeho filmy mi ukázaly, kolik krásy je kolem nás,“ říká na úvod Kateřina k inspiraci Davidem Attenboroughem, který právě oslavil sté narozeniny.
Ve čtrnácti letech Kateřina prováděla rok terénní výzkum na pískovně v Plané nad Lužnicí a natočila o ní dokumentární film. „Pískovny jsou moje téma, jedno z nejsrdcovějších. Je to oblast přírody, která trpí na legislativu a nedostatek ochrany, je to útočiště pro druhy, kterým jsme jejich stanoviště zničili,“ vysvětluje. S projektem vyhrála národní kolo mezinárodní soutěže Quarry Life Award, určené primárně profesionálním vědeckým týmům, na základě čehož ji oslovila redakce investigativního pořadu Nedej se České televize s nabídkou pozice režisérky. Nastoupila v patnácti letech.
Za tři roky natočila sedmnáct epizod, ke každé si skládá vlastní hudbu, u které se inspiruje například hlasy ptáků, jejichž melodické linie přepisuje a rozvíjí. „Musíte se vcítit do zvířat, která vám sama od sebe neřeknou, jak se cítí. Hudba hodně mění to, jak divák scénu vnímá,“ popisuje. Pro dokument z Guatemaly, který bude uveden v červnu, dokonce použila zvukový nástroj sestavený z hlasů cikád.
Kateřina v rozhovoru popisuje i úskalí investigativních reportáží, včetně konkrétních vyhrocených situací. V reportáži o plánované silnici I/35 přes Český ráj jako první zdokumentovala chybu v klíčové studii EIA, na kterou upozorňoval místní spolek. Měsíc po odvysílání zrušil tehdejší ministr životního prostředí souhlasné stanovisko k záměru za téměř čtyřicet miliard korun.
Jak komunikovat vědu s veřejností? Proč v Česku nevzniká víc přírodovědných dokumentů? A co všechno se může skrývat za investigativní prací v ochraně přírody? Poslechněte si celé Podhoubí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.