V Tyrolsku mě nenávidí, říká fotograf zachycující alpský overturismus

Mohl byste našim posluchačům popsat, co představují vystavené fotografie, proč jsou jedny černobílé a ty druhé barevné?

Mým tématem je masový turismus v Alpách a proměny, ke kterým došlo v posledních padesáti, šedesáti letech. Zajímá mě také, jak tyto proměny můžeme zachytit ve dvou fotografiích, pomocí obrazového aforismu a srozumitelným jazykem. Hledal jsem proto staré černobílé fotografie od fotografů a fotografek, kteří už nežijí, přičemž 90 % z nich je od jednoho fotografa.

Zajímaly mě hlavně formy. Pomocí stejných tvarů jsem chtěl ukázat tu podobnost a střet kultur. Přitom ale nejde o to, aby se starý svět oslavoval ve stylu „dřív bylo všechno lepší“. Na těch fotografiích vidíte také spoustu chudoby.

Na druhou stranu, když se na současné fotky podívám, působí komicky, oproti tomu na ty černobílé se díváme s jistou nostalgií.

Jde také o to ukázat, jak je starý svět sedláků v turismu komercializován. To znamená, že svět sedláků je využíván – to je ta horská romantika. Vezmete prostě historii a transformujete ji. Jako například tady (ukazuje na jeden ze snímků, pozn. autorky), to je máselnice, v ní se dělá máslo. Na druhé fotce ze současnosti je člověk s lahví šampaňského. A za tím je taková horská chata, co patřila sedlákům. Je ale vytržena z jejich starého světa.

Pusťte si rozhovor a dozvíte se, proč fotografa Loise Hechenblaiknera nenávidí turistické organizace i starostové a proč už nechce nikdy vystavovat v Rakousku.