V Uherském Hradišti se budou promítat adaptace Jane Austen a klasické horory

24. listopad 2015
03518010.jpeg

Od 26. do 29. listopadu se koná v Uherském Hradišti přehlídka Dny britského filmu a kultury. Ta je zaměřená vždy na jedno až dvě témata z ostrovní kinematografie, letos jsou jimi adaptace románů Jane Austen a horory studia Hammer Films. Sekce věnovaná Jane Austen nabídne jak adaptace jejích románů, tak i filmy, které se jimi inspirovaly. K vidění tak bude například klasická verze Pýchy a předsudku (1940), Rozum a cit (1995) nebo Bezmocná (1995). V hororové části se budou moci diváci podívat na Draculu (1958), Mumii (1959) nebo Frankensteinovu kletbu (1957). V rámci doprovodného programu se uskuteční divadelní představení Slováckého divadla anebo koncert Ghost of You. Přehlídka zaměřená na Británii má v Uherském Hradišti tradici už od 80. let 20. století. V polistopadové době na tuto tradici navázal Seminář britského filmu nebo také tzv. „zimní filmová škola“, jejíž první ročník se konal v roce 1995. Akreditujte se na první ročník přehlídky na cz.ukuh.cz.

 

Ještě teplý spot na UKUH: Dny britského filmu a kultury. Všechny Vás srdečně zveme již za dva týdny do kina Hvězda! Sdílejte!

Posted by Městská kina Uherské Hradiště on 13. listopad 2015
Spustit audio
autor: Karolina Zikmundová
  • Krátká zpráva
  • Na Islandu je na prodej fjord. Žijí u něj sobi a nevede k němu silnice

    23. červenec 2018
    Západní fjordy na Islandu

    Pozemek u odlehlého fjordu Hellisfjörður na východě Islandu je na prodej. V současnosti ho vlastní hollywoodský filmový producent Sigurjón Sighvatsson, který jej koupil v roce 2018. Místo není přístupné po silnici a pozemek pokrývá téměř celé území zálivu. 

    Prodej celého fjordu je značně neobvyklá událost, tento se navíc pyšní krásnou přírodou a zajímavou historií. V letech 1901 až 1913 u něj fungovala velrybářská stanice a pozůstatky její existence jsou stále viditelné. Nacházela se tam také malá vesnička, od roku 1952 je ale místo opuštěné. Nyní v okolí stojí jen letní dům, který je na prodej společně s pozemkem. Má dvě ložnice a na střeše nainstalovány solární panely, které dům zásobují elektřinou. V oblasti žije mnoho druhů ptáků, ale také pstruzi a sobi. Jelikož k místu nevede silnice, přístup je možný jedině na lodi, na koni nebo pěšky. Potenciální zájemce by to ale prý odradit nemělo. „Mnoho lidí, kteří projevili zájem, si myslí, že to je velká výhoda, že tam nevede žádná silnice,“ vysvětluje pro web Iceland Review realitní makléř Ævar Dungal, který má prodej na starost.

    Podívejte se taky na Sedmiletá holčička z Islandu pozvala na narozeniny prezidenta. Přišel s celou rodinou nebo Pročíst se Vánocemi jako součást ostrovní identity. V prosinci Island zaplavují knížky.

  • Architekt postavil dřevěnou útulnu na starém betonovém bunkru, je nominována na cenu za architekturu

    23. červenec 2018
    Architekt postavil dřevěnou útulnu na starém betonovém bunkru

    Architekt Jan Tyrpekl postavil u Vřatěnína na Moravě turistickou útulnu. Na řopík, malý betonový bunkr, kterých se v pohraničí nachází mnoho, nasadil jednoduchou dřevěnou konstrukci. Jeho netradiční pojetí zaujalo i odbornou veřejnost a bylo nominováno na Českou cenu za architekturu.

    Ve své tvorbě se architekt podle vlastních slov snaží kromě komerčních zakázek věnovat i experimentální tvorbě. Sám objekty financuje a z velké části se také podílí na jejich stavbě. Ověřuje si při nich prý nové postupy, které pak využívá ve své práci. „Nejdůležitější aspekt však je ukazovat na místa s vysokým potenciálem, která zůstávají opomíjena. V tomto případě jde o tzv. řopíky,“ napsal pro web Earch.cz. Stavbou se prý snažil ukázat na jiné formy renovace těchto historických objektů, které často pouze bez užitku chátrají. Jeden proto koupil a navrhl několik způsobů využití. „K realizaci jsem nakonec vybral útulnu. Jednoduchý dřevěný objekt, který jde v mnoha ohledech proti současným trendům.“ Stavba je zhotovena z jednoho profilu prken, která vyrůstají z původní betonové konstrukce. „Nástavba je svým způsobem pravým opakem bunkru – vzdušná lehká stavba viditelná již z dálky,“ popisuje Tyrpekl svůj projekt. Z budovy vycházejí dva průhledy, ze kterých je výhled na rovinatou krajinu Rakouska a na nejbližší vesnici. Zájemci prý mohou vyzkoušet útulnu po dohodě.

    Stavbou se prý Jan Tyrpekl snažil ukázat na jiné formy renovace těchto historických objektů, které často pouze bez užitku chátrají
  • Google Translate chrlí podivné, apokalyptické věštby. Především o psech a Kristu

    23. červenec 2018
    Pes - zlatý retrívr

    „Hodiny posledního soudu ukazují za 3 minuty 12. Ve světě zažíváme podivné události a postavy, které poukazují k tomu, že se čím dál tím více blížíme ke konci světa a návratu Ježíše,“ dočtete se na automatickém překladači Googlu, když necháte z maorštiny 19krát po sobě zopakované slovo „dog“ přeložit do angličtiny.

    „To je pouze jeden z bizarních a mnohdy zlověstných příkladů, které shromáždili uživatelé na síti Reddit,“ píše Jon Christian na serveru Motherboard. Psi se zdají být obsesí Google Translatu. „Chcete, aby pes přijal Krista a byl spasen?“ zní jiný příklad, který najdete na Redditu. Podle Seana Colbatha je vše způsobeno tím, že se algoritmus překladače snaží najít jakýsi řád v chaosu. Vzhledem k tomu, jak fungují takzvané umělé neuronové sítě (tedy technologie, na jejichž bázi Google Translate funguje), prý není náhodou, že se tak nejčastěji děje při „překladech“ z jazyků, u kterých je nepravděpodobné, že by se algoritmus mohl učit z velké masy textů. Narazili jste na Google Translatu také na nějakou temnou věštbu? Podělte se s námi, ať se můžeme připravit. A nepište o nich Googlu, který si je evidentně všechny chce syslit pro sebe.

  • Ve starém košíku byla objevena nejstarší nahrávka Davida Bowieho, nazpíval ji, když mu bylo 16

    23. červenec 2018
    David Bowie

    Dlouho před deskou Aladdin Sane a Ziggy Stardust nahrál 16letý David Jones, známější pod pseudonymem David Bowie, zpěv k demu v jednom malém londýnském studiu. Jediný exemplář nahrávky první Bowieho skupiny, The Konrads, nyní nalezl bývalý člen. Očekává se, že v nadcházející aukci bude vydražena za přibližně 10 000 liber.

    Nahrávku objevil David Hadfield, který byl v té době manažerem a bubeníkem kapely. Narazil na ni při stěhování ve starém košíku na chleba společně s fotografiemi, náčrty propagačních materiálů a dopisy z té doby. „Rozhodli jsme se, že uděláme pár kytarových instrumentálních nahrávek a jednu originální píseň. Vybral jsem I Never Dreamed, protože to byla silnější píseň. Zbývající dvě byly trochu slabé,“ vzpomíná Hadfield na okolnosti vzniku první Bowieho nahrávky staré 55 let. Bowie v té době v kapele působil jako saxofonista, souhlasil ale, že na demo nahraje zpěv. „David v té době neinklinoval k tomu, že bude zpěvákem. Jeho srdce i mysl se soustředily na to, aby se stal světově uznávaným saxofonistou,“ dodává jeho bývalý spoluhráč. Nahrávka bude vydražena v září. Demo před více než 50 lety odmítlo hudební vydavatelství Decca a Bowie skupinu krátce nato opustil. O sedm let později jeho kariéru nastartovalo vydání Space Oddity a postupně se z něj stal jeden z nejznámějších britských zpěváků. Bowie zemřel na rakovinu v lednu 2016, dva dny po vydání jeho pětadvacátého studiového alba Blackstar.

    Podívejte se taky na Deska týdne: David Bowie se na oběžné dráze potkal s jazzem a moc si nerozuměli.

  • K Supergirl se ve 4. sezóně připojí první transgender superhrdinka

    23. červenec 2018
    03761210.png

    Postava se bude jmenovat Nia Nal aka Dreamer a ztvární ji herečka Nicole Maines, o které někteří fanoušci mluví jako o „superhrdince“ i ve skutečném životě.

    Seriál Supergirl je známý až aktivistickým postojem i tím, že jeho tvůrci hbitě reagují na aktuální politickou situaci. Superhrdinka z Kryptonu se staví za práva utlačovaných a znevýhodňovaných, ať už jsou to imigranti, ženy, či sexuální minority, navíc v seriálu uplatňovaný tzv. inkluzivní storytelling edukativním způsobem boří některé mýty a předsudky. První transgender bojovnice se tedy zákonitě postaví po bok právě Supergirl. Samotná problematika sexuální identity nebude v příběhu nějak výrazně tematizována, Nia Nal se, jak je v Supergril zvykem, normálně včlení mezi ostatní postavy. „Je správné, že budeme mít trans superhrdinku, ke které děti budou moct vzhlížet,“ myslí si Nicole Maines. „Chtěla bych, aby fanoušci porozuměli trans lidem. My totiž můžeme být, kýmkoli si umaneme, můžeme být superhrdiny – a těmi často už také jsme.“ Americká herečka ví, o čem mluví. Na přední stránky novin se (ne svým zaviněním) dostala už v roce 2013, když nejvyšší soud státu Maine rozhodl, že byla porušena její zákonem a ústavou garantovaná práva – na střední škole, kterou navštěvovala, jí byl totiž odpírán přístup na dámské toalety. Ohlášení nové postavy učinili tvůrci seriálu spolu s herečkou na právě probíhajícím San Diego Comic Conu.

    Přečtete si také Nejpolitičtější seriálovou hrdinkou je Supergirl. Její příběh je i příběh Mojžíše nebo uprchlíků.

  • Předstíraný orgasmus kazí vztahy. Novomanželé by si měli o sexu povídat, vyplývá z nové studie

    20. červenec 2018
    Orgasmus

    Necelá polovina novomanželů nedokáže odhadnout, jak často uspokojí při sexu své partnerky.

    Vyplývá to z výsledků studie zveřejněné v časopise The Journal of Sexual Medicine, do které se zapojilo 1 683 nově sezdaných heterosexuálních manželských párů. Z výzkumu vyplývá, že orgasmu muži dosáhli v 87 % sexuálních styků, ženy potom v necelé polovině souloží. Novomanželky měly na škále od jedné do pěti určit, jak často mají při sexu orgasmus. Jednička znamenala 0–20 % případů, pětka potom 80–100 %. Potom měli to samé říct o svých ženách manželé. Informuje o tom web Daily Mail. Celých 43 % mužů nesprávně odhadlo, jak často dokázali uspokojit své partnerky. Čtvrtina si potom myslela, že jejich manželky vyvrcholily častěji, než tomu tak opravdu bylo. Podle vědců je to velký problém pro mladé páry. „Když ženy začnou jednou předstírat orgasmus, pravděpodobně budou mít potřebu v tom pokračovat. Předstírání totiž brání komunikaci o tom, co se nám v sexu líbí a co ne,“ říká sexuální terapeutka Kate Moyle. Podle ní kvůli předstírání orgasmu ženy nedokážou mužům říct, že by měli v posteli dělat něco jinak. Muži si naopak myslí, že je všechno v pořádku a není nutné dělat cokoliv jinak. Píše o tom britský deník The Guardian. Nejjednodušším řešením je si o sexu otevřeně povídat. „Určitě to vašemu vztahu prospěje,“ dodává Moyle.

  • V Japonsku dochází nindžové. Zájemce nenaláká ani vysoký roční plat

    20. červenec 2018
    Nindža

    Iga je rodné místo nindžů a podle místního starosty Sakaeho Okamoty tu není dostatek zájemců, kteří by se mohli o toto povolání ucházet. Neláká je ani vysoký plat 85 tisíc dolarů za rok.

    Kuriózní problém je důsledkem japonské populační krize, informuje server Business Insider. „Status nindžy není dědičný, proto tak nenápadně mizí. Chce to výcvik,“ vysvětlila agentuře Reuters kurátorka nindžího muzea Sugako Nakagawa. Mladší obyvatelé Igy i dalších venkovských měst se stěhují do větších aglomerací. „Snažíme se čelit krizi a pracovat na propagaci města v rámci nindža turismu. Pořádáme festival, během kterého se sem sjedou turisti i místní obyvatelé v kostýmech nindžů. Slaví a užívají si. Myslím, že jen tohle nestačí,“ řekl Okamoto v rozhovoru pro stanici NPR. Během festivalu se stotisícová Iga rozroste o dalších třicet tisíc lidí. Japonsko zažívá podle dat Světové organizace cestovního ruchu turistický boom, za loňský rok zemi navštívilo na 29 milionů turistů. To je o 20 % více než v roce 2016. Větší města z turismu profitují, venkovská města jako Iga jsou ale na okraji zájmu. Okamoto doufá, že by turisté mohli zůstat v jejich městě déle, a proto pracuje na dalším muzeu nindžů. Cílem je přilákat pracovní sílu a také nové kandidáty na nindža performery. Práce venkovského nindžy neláká ani s platem, který se pohybuje mezi 23 až 85 tisíci dolarů ročně. Boj s ubývající populací je podle Okamoty během na dlouhou trať. Jen za loňský rok se do prefektury Mie, kde se Iga nachází, nastěhovalo jen 43 nových rezidentů a samotná Iga jich naopak ztratila celých 1 000.

  • Zloděj se nedokázal dostat z únikové místnosti. Zpanikařil a zavolal na sebe policii

    20. červenec 2018
    úniková místnost

    Cílem většiny návštěvníků únikových her není nic jiného než se z nich dostat. O to se snažil i zloděj, který se vloupal do únikové místnosti s názvem NW Escape Experience  ve městě Vancouver v americkém státě Washington. Byla to pro něj ale nesplnitelná mise. Nakonec zpanikařil a zavolal policii.

    „Když nám v pět ráno zavolali policisté, že se někdo vloupal do naší únikové místnosti, představovali jsme si ty nejhorší scénáře,“ řekla webu CBS NEWS Tamara Bertrand, která únikovou místnost provozuje se svým manželem Robem. Situace ale nebyla tak vážná, jak se obávala. Zloděj se snažil ukrást jen nefungující mobilní telefon, ovladač na televizi a pivo, které bylo součástí úkolu v jedné části místnosti. Do ní se dostal bočními dveřmi mezi únikovou místností a sousedním prázdným obchodem. Aby se mu to povedlo, musel přemístit několik skříní, které průchod blokovaly. V únikové místnosti ale zapomněl, kudy se dovnitř dostal, zpanikařil a z firemního telefonu zavolal policii. Nakonec se dobrodružnému zloději podařilo uniknout zadními dveřmi. Policisté už na něj ale čekali a zatkli ho po krátké honičce nedaleko místního obchodního domu. „Přišlo nám to celkem vtipné, jsem hrdý, že se jako jediná úniková místnost na severozápadě Spojených států můžeme pyšnit stoprocentní úspěšností v chytání zlodějů,“ řekl Rob Bertrand místní televizi Koin 6. Úniková místnost NW Escape Experience hned druhý den obnovila provoz. Manželé Bertrandovi do ní však nechali nainstalovat alarm, aby podobným nočním příhodám zabránili. Únikové hry jsou velmi populární i v Česku. V našem článku z loňského roku se dozvíte, jak se dají poznat ty nejzábavnější

  • Člověk není jediný savec, kterému nevadí pikantní chuť, tvrdí studie

    20. červenec 2018
    Tana severní

    Na světě je vedle člověka ještě jeden savec, kterému nevadí pikantní chuť. Podle nové studie se jedná o tanu severní – drobného živočicha připomínajícího veverku.

    Čínští vědci objevili u tohoto druhu mutaci v tak zvaném iontovém kanálu, která umožňuje sníženou citlivost na kapsaicin, zodpovědný za pálivou chuť chilli papriček. Tento kanál funguje jako receptor bolesti na jazyku a v hrdle, upozorňující mozek v případě, že živočich přijde do styku se škodlivým teplem. Taně severní tak pálivé jídlo nezpůsobuje takovou bolest jako jiným živočichům. Ja-lan Chan s kolegy z Univerzity Čínské akademie věd už dopředu věděli, že tana severní je blízkým příbuzným primátů a že ráda pojídá pálivé rostliny ve svém přirozeném prostředí v tropických pralesech v jihovýchodní části Číny. Uvádí se to ve výsledcích studie Chanova týmu. Vědci v rámci výzkumu pochytali pět divoce žijících tan a pro kontrolu přidali šest divokých myší. Injekcí do nich vpravili výtažky z čínské rostliny bohaté na látku podobnou kapsaicinu, která se vyskytuje v oblastech, kde tany žijí. Při rozboru jejich mozku vědci zjistili, že tanám na rozdíl od myší aminokyseliny umožňují pozřít potravu s pikantní chutí, aniž by prožívaly intenzivní bolest. Podle serveru National Geographic je za tím genetický vývoj. „Myslíme si, že mutace, kterou tany disponují, je vlastně součástí evolučního vývoje. Tento druh savce získal schopnost tolerovat kapsaicinoidy, a tak si vytvořil širší spektrum potravy pro přežití,“ říká Ja-lan Chan.