V Uherském Hradišti se budou promítat adaptace Jane Austen a klasické horory

24. listopad 2015
03518010.jpeg

Od 26. do 29. listopadu se koná v Uherském Hradišti přehlídka Dny britského filmu a kultury. Ta je zaměřená vždy na jedno až dvě témata z ostrovní kinematografie, letos jsou jimi adaptace románů Jane Austen a horory studia Hammer Films. Sekce věnovaná Jane Austen nabídne jak adaptace jejích románů, tak i filmy, které se jimi inspirovaly. K vidění tak bude například klasická verze Pýchy a předsudku (1940), Rozum a cit (1995) nebo Bezmocná (1995). V hororové části se budou moci diváci podívat na Draculu (1958), Mumii (1959) nebo Frankensteinovu kletbu (1957). V rámci doprovodného programu se uskuteční divadelní představení Slováckého divadla anebo koncert Ghost of You. Přehlídka zaměřená na Británii má v Uherském Hradišti tradici už od 80. let 20. století. V polistopadové době na tuto tradici navázal Seminář britského filmu nebo také tzv. „zimní filmová škola“, jejíž první ročník se konal v roce 1995. Akreditujte se na první ročník přehlídky na cz.ukuh.cz.

 

Ještě teplý spot na UKUH: Dny britského filmu a kultury. Všechny Vás srdečně zveme již za dva týdny do kina Hvězda! Sdílejte!

Posted by Městská kina Uherské Hradiště on 13. listopad 2015
Spustit audio
autor: Karolina Zikmundová
  • S láskou vzpomínáme. V Londýně se objevila tajemná plaketa oslavující Saddáma Husajna

    20. listopad 2018
    Saddám Husajn s rodinou

    Obyvatele čtvrti Wanstead čekalo při nedělní procházce nemilé překvapení. Na jednu z laviček někdo přišrouboval kovovou cedulku s nápisem „In Loving Memory of Saddam Hussein, 1937–2006“ (S láskou vzpomínáme na Saddáma Husajna).

    Zdejší obyvatele událost povětšinou šokovala a svému rozhořčení dali průchod na sociálních sítích, především na komunitní facebookové stránce a na Twitteru, píše BBC. „Dvě slova, která jsem nevěřila, že kdy uvidím pohromadě – láska a Saddám Husajn,“ napsala například Katy Johnson. Se šokujícím zážitkem se internetu svěřila i Melissa Munday-Chanin, která bydlí nedaleko lavičky. „Měla jsem zrovna na návštěvě maminku, která mě na to v absolutním šoku upozornila, takže jsem to šla hned zkontrolovat. Byla jsem si jistá, že se plete, ale k mému zděšení měla pravdu.“ Našli se ovšem i tací, kteří celou akci považují za podařený vtip, a v diskuzi se objevil také názor, že jde o vzpomínku na jiného Saddáma Husajna, který možná bydlel v sousedství a náhodou žil ve stejných letech jako nechvalně proslulý diktátor. Místní radnice plaketu nechala odstranit, ale kdo ji na lavičku umístil, zůstává záhadou, stejně jako otázka, zda tajemný fantom zaútočil na dobré mravy občanů Wansteadu naposledy.

  • Nejvíc sebevražd je u lidí tvůrčích profesí, ženy se zabíjejí nejméně, pokud pracují v managementu

    20. listopad 2018
    Deprese v práci

    Umělci, designéři, lidé, kteří pracují v médiích nebo se profesionálně věnují sportu – to jsou povolání, u kterých se podle rozsáhlého amerického průzkumu nejčastěji vyskytují sebevraždy.

    Statistiku sebevražd lidí podle jejich zaměstnání dala dohromady Americká vládní agentura pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
    CDC taky spočítala, že počet sebevražd ve Spojených státech obecně roste, od roku 2010 do roku 2016 to u lidí ve věku 16–64 let bylo o celých 34 procent více. Agentura podrobně zkoumala dobrovolná úmrtí, která se stala v roce 2015. Ukázalo se, že mezi muži došlo k nejvíce sebevražd u stavebních a konstrukčních profesí, hned další ohroženou skupinou byli umělci, designéři, lidé ze zábavního průmyslu, zaměstnanci ve sportu a médiích. Tato skupina zároveň dominovala u žen, následovaly pečovatelská a zdravotnická povolání.
    Naopak nejnižší počty sebevražd byly v řadách učitelů a knihovníků, ženy páchaly nejméně sebevražd, pokud pracovaly v managementu.

  • Okno do dvora: Kapské Město. Z Hitchcockova hitu je v remaku jihoafrický politický thriller

    20. listopad 2018
    Number 37

    Druhořadý zločinec se v důsledku nezdařeného drogového kšeftu ocitne na kolečkovém křesle. Aby se nějak zabavil, dostane od přítelkyně dalekohled. Jednoho dne se však s jeho pomocí stane nechtěným svědkem vraždy. V tíživé finanční situaci se rozhodne vraha vydírat…

    Ještě důležitější než variace Hitchcockova ikonického příběhu je pro film Number 37 lokace na periférii jihoafrické metropole. „Kapské Město je známé široko daleko jako překrásné město,“ prohlašuje režisérka Nosipho Dumisa, „ale většinou si nikdo zvenku neuvědomuje, že hlavně lidé jiné barvy pleti než bílé tam žijí v těch nejhorších možných podmínkách a nikdo s tím nic moc nedělá.“ Dumisa mluví konkrétně o okrajových částech města nazývaných Cape Flats, které sloužili jako tzv. skládka apartheidu, kam byli za minulého režimu nuceně sestěhováni příslušníci nebělošských etnik. „Ti lidé se tam stěhovali proti své vůli, postupně zde uvízli a nekontrolovatelně se tu začaly šířit chudoba a kriminalita.“ Autenticita prostředí a sociálních podmínek nakonec ovlivnila i volbu jazyka, ve kterém byl snímek natočen. Původní záměr oslovit mezinárodní publikum angličtinou padl s prvními pracemi na scénáři. Postavy ve filmu mluví afrikánštinou, jedním z úředních jazyků používaných v JAR. V Cape Flats se dokonce setkáte dialektem, který nenajdete nikde jinde v zemi. „Je velmi specifický pro subkulturu v Cape Flats,“ prohlašuje Nosipho Dumisa, „a dlouhou dobu nebylo dovoleno používat jej v médiích. Přikládáme mu ve filmu takový význam proto, že jsem sice mohla požádat herce, aby mluvili nějakým jiným jazykem, ale to by prostě nebylo autentické.“ Informace o dalších podmínkách vzniku filmu, krátký medailon 29leté režisérky i nástin dění v jihoafrické kinematografii najdete dále v článku uveřejněném na webu IndieWire.

  • Konverzační analytička vysvětluje, proč Trump může lhát a jak funguje komedie

    20. listopad 2018
    How are you

    Elizabeth Stokoe je profesorkou společenských interakcí na Loughborough University v Anglii. Zabývá se konverzací a jejími pravidly a často spolupracuje s organizacemi, jako je policie nebo zdravotní služba. Pomáhá jim komunikovat s veřejností.

    V rozhovoru pro britský deník The Guardian vysvětluje, že studuje mechanismy mezilidských rozhovorů a ty pak překládá – zjišťuje, co kterým tvrzením nebo frází chtěl dotyčný doopravdy říct. Neříkáme totiž prý vždy to, co si myslíme, že říkáme. Jasným příkladem je nadužívaná angloamerická otázka: „How are you?“ Může znamenat podle kontextu hovoru cokoliv, většinou kromě upřímné otázky na to, jak se někdo cítí.
    Stokoe uvádí i několik příkladů. Třeba důležitost toho, jaká slova má policejní vyjednavač zvolit, aby s ním jedinec, který chce spáchat sebevraždu, začal vůbec mluvit. Nebo že pacienti nemají rádi, když jim recepční v nemocnici pokládá otázky podle předepsaného scénáře a snaží se je škatulkovat místo toho, aby se jich zeptala, co je konkrétně trápí. V takových případech pak pacient s personálem hůře spolupracuje.
    Na jakých principech funguje komedie založená na slovních hříčkách anebo jak je možné, že Trump může popírat svoje výroky, přestože je prokazatelně řekl, můžete vidět na záznamu výstupu Elizabeth Stokoe pro kanál TED.
    Na závěr rozhovoru profesorka dodává, že slova a řeč jsou implicitní a subtilní výrazové prostředky a to je na nich fascinující. Nikdo prý nikdy nemůže říct, co má přesně na mysli, a být druhým vždy přesně pochopen, přestože je pro nás jazyk elementární.

  • Vzniká nová streamovací platforma pro staré filmové klasiky od Criterion Collection

    19. listopad 2018
    The Criterion Channel

    Criterion Collection je distribuční společnost, která se soustředí na současné umělecky kvalitní filmy i na oblíbenou historickou klasiku. Nyní zakládá svůj vlastní nezávislý streamovací kanál – The Crtiterion Channel.

    Oficiální start platformy je naplánovaný na jaro 2019, vznikla ve spolupráci s konglomerátem WarnerMedia, který dříve zprostředkovával stream filmů z Criterion kolekce prostřednictvím služby FilmStruck – ta však zaniká.
    The Criterion Channel podle kulturního serveru IndieWire naváže tam, kde FilmStruck skončil. Bude nabízet program podle různých témat, vytvářet profily filmařů a retrospektivy hereckých hvězd. Půjde hlavně o filmové klasiky a špatně dohledatelné objevy Hollywoodu a dalších světových kinematografií. Portál budou doplňovat komentáře, materiály z natáčení nebo další originální dokumenty k filmům.
    Přestože se Criterion i WarnerMedia dohodly, že jejich programové řady jako Adventures in Moviegoing nebo Observations on Film Art budou dál pokračovat, zánik FilmStrucku vyvolal velké zklamání a nasbíralo se přes 50 000 podpisů pod peticí požadující zachování této streamovací služby. Své dopisy s prosbou o další pokračování poslali společnosti Warner Bros i filmoví režiséři, jako jsou Martin Scorsese, Christopher Nolan nebo Guillermo del Toro. Konec je už ale definitivní.
    Criterion Channel bude mít veškerá výhradní práva na streaming filmů ze své světové kolekce. Ještě před FilmStruckem to byl server Hulu. Odběratelem nového kanálu se můžete stát už nyní na domovské stránce Criterionu.

  • Google News hrozí, že vypnou svoji službu v zemích EU, pokud Brusel prosadí daň z odkazu

    19. listopad 2018
    Google

    Vyhledávač Google tvrdě lobbuje, aby zastavil Evropskou unií navrhovanou „daň z odkazu“, která má za cíl finančně kompenzovat vydavatele zpráv.

    Výkonný ředitel společnosti Google dokonce odmítl vyloučit možnost, že zruší portál Google News v zemích EU. Píše o tom britský deník The Guardian. Tradiční vydavatelé zpráv mají s Googlem komplikovaný vztah. Viní ho z toho, že převzal většinu příjmů z reklamy, které používali k podpoře tištěných novin. Mnoho z nich je však na Zprávách Google závislých, protože ty odkazují miliony čtenářů ze svých na jejich webové stránky, což jim napomáhá zvyšovat digitální výnosy. EU je jednou z mála institucí, které si mohou vynutit změnu v pravidlech pro byznys velkých technologických společností, jako jsou Google nebo Facebook. Ty se samozřejmě nechtějí zbavit přístupu k 500 milionům občanů, Brusel je proto v centru mnoha lobbistických bojů o budoucnost internetu. Richard Gingras, viceprezident zpravodajského vyhledávače, řekl, že zvažuje navrhnout zpravodajským službám kompenzace v případě, že použijí celé úryvky jejich textů ve svém vyhledávači, a že záleží na vůli Evropské unie, jestli ještě upraví znění části chystaného zákona. Gingras také zdůraznil, že Google News nejsou přímo ziskovým podnikem, přestože připustil, že povzbuzují uživatele, aby trávili více času na internetových stránkách společnosti. „Ve Zprávách Google není žádná reklama. Nejedná se o produkt generující výnosy společnosti Google. Myslíme si, že jsou cenné jako služba společnosti a jsme hrdí na to, že jsou jedním z nástrojů, které lidé mají k dispozici,“ cituje ho server The Economic Times.

    Přečtěte si také Ovládá Google naše soukromí na síti? EU podpořila „právo být zapomenut“.

  • Danny DeVitovi vybudovali svatyni. V skryté místnosti na záchodcích amerického univerzitního kampusu

    19. listopad 2018
    Danny DeVito

    Bradavice mají svou Tajemnou komnatu, State University of New York v Purchase zase dobře ukrytou svatyni určenou k uctívání nehynoucí hvězdy kultu jménem It‘ Always Sunny in Philadelphia.

    Nachází se v podezřelé místnosti, jakési stavební výduti rozprostírající se za zásobníkem na papírové ručníky. Na záchodcích. A zcela nepřekvapivě je plná odpadu, který místa jako toto doslova přitahují. Odsud už vedl jen krůček ke zřízení svatyně, tak aspoň odůvodňuje své hnutí mysli její zřizovatel. „Když jsem vešel poprvé dovnitř, hned mě napadlo, že je to skvělé místo, kam umístit něco hodně ujetého pro lidi, co to najdou,“ vysvětluje student univerzity Philip Hosang. „To kvůli tomu všemu odpadu – jestli znáte Always Sunny, tak víte, že Danny DeVito je tam nazývaný jako ‚Trash Man‘ – tak ten odpad mě přivedl na myšlenku: ‚Tohle je ta perfektní osobnost k tomuhle účelu. Je tak ujetý, že na něco takového lidi přistoupí.‘“ A jako dobrý nápad to přijde nejen Hosangovi, ale i samotnému DeVitovi, který se díky sociálním sítím dozvěděl, že je předmětem uctívání na záchodcích. „Je mi ctí, že jste mi zasvětili svatyni. Mé srdce je plné lásky a odpadků,“ napsal herec 16. listopadu na Twitter. „Zítra, jak jistě víte, jsou mé jmeniny. Čiňte dobré skutky. Především ale na sebe buďte hodní navzájem. Sbírejte odpad, recyklujte a myslete na všechny ty plasty v oceánu.“ Tak pravil Pán. A i když mezi studenty byla svatyně opravdu oblíbená a posilovala jejich příchylnost k alma mater, univerzitní činovníci měli na věc jiný názor a tajemnou svatyni z bezpečnostních důvodů nechali uzavřít. Philip Hosang se nicméně s tím nehodlá smířit a v součinnosti se školskými orgány hledá jiné místo hodné Trash Mana DeVita.

  • V Japonsku našli 90 let starý dvouminutový animák o králíku Oswaldovi od Walta Disneye

    16. listopad 2018
    Králík Oswald v epizodě Trolley Troubles

    Nově nalezený díl se jmenuje Neck ‘n’ Neck a byl natočen samotným Waltem Disneyem v roce 1928. Černobílý animovaný snímek trvá dvě minuty a dosud byl považován za ztracený. Hlavní postavou je králík Oswald.

    Právě tato postavička, celým a původním názvem Oswald the Lucky Rabbit, je vůbec nejstarší Disneyho figurkou. Myšák Mickey, který studio proslavil, přišel na svět podle zábavního serveru IndieWire kvůli sporům o autorská práva až o rok později. Celkově prý vzniklo 26 epizod, ve kterých králík Oswald hrál hlavní roli, dochovalo se jich ale jen 19. Nově nalezená dvacátá epizoda byla po celou dobu v bezpečí u dnes 84letého Japonce Jasušiho Watanabeho z Osaky, který tuto kopii koupil na veletrhu hraček, když byl na střední škole. Že jde o výjimečné dílo, se dozvěděl až po přečtení knihy Davida Bosserta Oswald the Lucky Rabbit: The Search for the Lost Disney Cartoons. Díl je o Oswaldovi a jeho přítelkyni, které pronásleduje psí policista na motorce. V typické disneyovské honičce se za sebou obrovskou rychlostí řítí po silnici a v zatáčce se Oswaldovo auto protáhne a zase smrskne.
    Ředitelka disneyovských archivů Becky Cline řekla pro britský server The Telegraph, že jsou z nalezení této kopie nesmírně šťastní. Krátký animovaný film oblíbeného studia se objevil zrovna v době, kdy Walt Disney Animation Studio dokončilo svůj nový animovaný snímek Ralph Breaks the Internet, jehož mezinárodní premiéra proběhne 21. listopadu. 

  • Kafe, nebo čaj? Podle vědců záleží na našich genech, co si vybereme

    16. listopad 2018
    Káva - čaj - hrnek - nápoj

    O tom, jestli a proč pijeme raději kávu, nebo čaj, podle vědců rozhoduje typ naší genetické výbavy. Určující je prý způsob vnímání hořké chuti.

    Doktor Marilyn Cornelis, spoluautor výzkumu z Northwestern University v Illinois, vysvětluje, že tato studie rozšiřuje chápání principů, podle kterých vznikají naše preference mezi nápoji, a toho, co ovlivňuje množství, které vypijeme. Týká se to hlavně odlišných způsobů, jak vlastně vnímáme různé chuti. Lidé se v tomto ohledu prý dělí na tři základní skupiny podle toho, která ze tří předložených látek jim připadá více hořká. První skupina považuje za převážně hořkou chuť kofeinu, druhá chinin a třetí látku s názvem propylthiouracil, používanou jako léčivo. Výsledky studie ukázaly, že lidé, kteří jsou geneticky predisponováni ke vnímání kofeinu jako nejvíce hořké chuti, mají v oblibě právě kávu. Naopak lidé, podle kterých je hořký chinin nebo propylthiouracil, pijí kávu méně. Tento fakt je podle doktora Cornelise zvláštní, protože, jak popisuje pro britský deník The Guardian, lidé se přirozeně hořké chuti spíše vyhýbají. Oblíbenost kávy je tedy podle něj naučeným chováním, způsobeným pravděpodobně tím, že kofein je návyková látka a vyvolává v nás touhu konzumovat ji znovu a ve větším množství.