V Zambii povolili odstřel hrochů komerčním společnostem, prý kvůli přemnožení a antraxu

Hroch

Tento rok bude v Zambii v údolí Luangwa legálně odstřeleno 250 hrochů, každý rok se pak bude o číslu rozhodovat znovu. Povolila to tamní vláda a věc obhajoval ministr turismu Charles Banda. Hroši se prý přemnožují, spásáním vegetace ohrožují jiné druhy a z bahna, ve kterém pobývají, na povrch vynášejí sněť slezinou, nebezpečnou bakterii známou jako antrax. Povolení odstřelu hrochů ale vyvolává pochybnosti.

Práva na odstřel totiž dostanou soukromé společnosti, které za 10 500 britských liber (cca 309 tisíc českých korun) prodávají bohatým lovcům možnost hrochy střílet jako trofej a ponechat si jejich zuby, píší na webu britské noviny The Times. „Je to zvrácená logika, kterou vláda už v minulosti lov hrochů obhajovala,“ řekl Will Travers, prezident britské charitativní organizace Born Free, která se snaží chránit divokou africkou přírodu. V roce 2016 přitom zambijská vláda omezila likvidování hrochů v údolí na pět let, podle Traverse se teď nenápadně pokusila rozhodnutí změnit. „Hroši v Luangwa nejsou přemnožení, jejich počet klesl za posledních dvacet let asi o 14–20 procent kvůli špatné ochraně a nedostatku peněz a lidských zdrojů. Motivací je v tomto případě čistá chamtivost,“ myslí si předseda Zambijské strany zelených Peter Sinkamba. V Zambii žije kolem 50 000 hrochů, většina právě ve zmíněné oblasti. Podle žebříčku Mezinárodního svazu ochrany přírody je hroch obojživelný „zranitelným“ druhem. To znamená, že pokud se nezmění způsob, jaký se lidé o hrochy starají, tak ve střednědobém horizontu vyhynou. Zprávu v Česku přinesl ekologický internetový deník Ekolist.

Spustit audio
  • Hladina světových moří klesla podle výzkumu geochemiků od konce třetihor o 16 metrů

    10. září 2019
    Jeskyně Coves d´Artá na Mallorce

    Jeskyně Coves d’Artá jsou jedním z turistických cílů na španělském ostrově Mallorca, teď je ale navštěvují také geochemici z University of Tampa. Ti z tamních vápencových útvarů zjišťují, jak se liší výška vodních hladin dnes a v dálné minulosti.

    Podle jejich výzkumu byly v období zvaném pliocén (asi před 2,5 milionu let) hladiny světových moří v průměru o 16 metrů vyšší, než je tomu v současnosti. Srovnání s dnešní dobou je zajímavé proto, že v pliocénu byla podle vědeckých zkoumání planeta tak teplá, jako tomu má být kvůli globálnímu oteplování asi za 80 let, tedy v roce 2100. Výzkum v mallorských jeskyních vědcům poskytuje velice přesné informace o změně klimatu. Předchozí výzkumy hladin pliocenního moře vedly k podobným výsledkům, nedokázaly ale například integrovat informace o pohybu zemské kůry, který by mohl konečné hodnoty zkreslit. V současnosti je tání ledových ploch, a tím pádem i navýšení vodních hladin alarmující například na Antarktidě.

    Roztání veškerých ledovců světa by podle National Geographic zvedlo hladiny moří o 216 stop, tedy zhruba 65 metrů – vědci se shodují, že roztání veškerého ledu na planetě by trvalo 5 000 let. Ledovce ale mizí rychle kvůli oxidu uhličitému, který masivně vypouštíme do ovzduší.

  • Charta 77 Story: v Lipsku začíná výstava o československém protestním hnutí

    10. září 2019
    Ivan Martin Jirous, básník, hudebník, signatář Charty 77, „Magor“

    V německém Lipsku začíná výstava, která připomene protestní československé hnutí Charta 77. U příležitosti 30. výročí sametové revoluce ji hostí Stadtgeschichtliches Museum Leipzig. V saském městě, odkud v roce 1989 vzešla vlna rozsáhlých protestů, které postupně zachvátily celou NDR a nakonec vedly k pádu Berlínské zdi, bude expozice návštěvníkům otevřená symbolicky do 17. listopadu.

    Výstava Charta 77 Story nabídne fotografie, dokumenty, samizdatovou literaturu nebo ukázky z filmů. Expozice má netradiční koncept, příběh hnutí začíná vyprávět od svatby básníka Magora Ivana Martina Jirouse v lednu roku 1976. Tehdy po bujarých svatebních oslavách pozatýkala StB řadu z pozvaných. A právě při nadcházejícím soudním procesu s představiteli kulturního undergroundu se začalo formovat společenství lidí usilujících o dodržování lidských práv. Výstava představí i další signatáře Charty 77, nechybí mezi nimi Václav Havel, Jan Patočka nebo Ludvík Vaculík. Návštěvníci mimo jiné uvidí fotografie disidentů pořízené Státní bezpečností nebo kopie zápisků o sledování. Lidé si ale budou moct prohlédnout i snímky zachycující dobovou atmosféru bytových seminářů, undergroundových koncertů nebo schůzek k přípravám Charty 77. Výstavu rozšíří i doprovodný program, který nabídne řadu pódiových diskusí nebo rozhovorů s dobovými svědky pro školní třídy, které povede signatářka Charty 77 a zároveň kurátorka celého projektu Zuzana Brikcius. Mimořádná expozice byla dříve k vidění i v Národní galerii Praha, do Saska se ale přesunula s rozšířením o novou, německou část, která představuje význam Charty 77 pro tehdejší německou opozici a protestní hnutí.

  • Po tragické nehodě v Berlíně se v Německu debatuje, jestli SUV auta patří do měst

    10. září 2019
    Couvající SUV by snadno mohlo zranit nebo i zabít chodce na chodníku

    Poté co minulý týden v centrální části Berlína zahynuli po autonehodě chodci, debatují němečtí politikové o možném zákazu nebo omezení SUV aut ve městech. Spekulují o tom, jestli sportovně-užitkové vozy nepatří pouze do méně obydlených oblastí.

    Při nehodě vjel řidič Porsche Macan do skupiny lidí, o život přišli tři dospělí a tříletý chlapec. Příčinu nehody policisté vyšetřují, v německých médiích se objevily zprávy o tom, že dvaačtyřicetiletý řidič dostal epileptický záchvat a ztratil tak kontrolu nad řízením.
    Proti SUV vozům v ulicích měst brojí hlavně němečtí zástupci Zelených. Starosta městské části Berlin-Mitte Stephan von Dassel (Die Grünen) na svém twitteru napsal, že jsou SUV auta podobná obrněncům a ve městech nemají co dělat. Zmínil také, že vozy nevyhovují klimatu. Případný zákaz SUV aut ve městech by podpořila i německá organizace na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe, která v minulých letech u soudů dokázala prosadit zákaz starších dieselů v některých německých městech. Debatu o jakýchkoliv omezeních sportovně-užitkových vozů, které v Německu tvoří už víc než pětinu všech nových prodaných aut, ale odmítli například politici křesťanských a svobodných demokratů (CDU a FDP). Svůj názor na nehodu kromě politiků prezentovali taky obyvatelé Berlína. K místu nehody přišlo vyjádřit soustrast obětem asi 500 lidí – někteří s sebou přinesli transparenty, které volaly po tom, aby v budoucnu při plánování měst a jejich infrastruktury nebyla upřednostňována auta, ale aby se kladl větší důraz na pěší.

  • Nejmladší generace nechce vysoké platy, ale pevné úvazky a hodně volného času

    10. září 2019
    Studenti - mladí lidé - mileniálové

    Zástupcům nejmladších generací Y a Z nevadí strávit u jednoho zaměstnavatele víc než 3 roky. Vyplývá to z výzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Pro mladé lidi navíc není nejdůležitější výše mzdy, ale množství volného času, který jim při práci zbude.

    To je zároveň mezi oběma skupinami ten největší rozdíl. Zástupci generace Y neboli mileniálové už jsou totiž většinou ve věku, ve kterém považují množství vydělaných peněz za ten nejdůležitější faktor při výběru práce. Naproti tomu lidé z nejmladší generace Z většinou nemají žádné závazky a ještě studují. Množství osobního volna je pro ně proto podstatnější a zároveň preferují částečný úvazek. Ani jedna skupina ale nejeví velký zájem o práci na volné noze. U generace Z by dalo přednost zaměstnaneckému poměru 70 % respondentů, u mileniálů je číslo ještě vyšší.

    Rozdíl je pak i v tom, co od práce mladí lidé očekávají. Zatímco mileniálové většinou touží po vyšších pozicích v rámci firemní hierarchie, nejmladší Češi spíš chtějí dynamickou práci, kde netráví osm hodin děláním té samé činnosti. Průzkumu společnosti Grafton Recruitment se zúčastnilo 1 310 mileniálů (narozených mezi lety 1982 a 1994) a 314 zástupců generace Z (narozených v roce 1995 a později).

    Podívejte se taky na Budoucnost nejistá. Poslechněte si dokument o touhách a možnostech pozdních mileniálů.

  • 7. listopadu vyjde nový román Eleny Ferrante. Zatím jenom v italštině

    10. září 2019
    Elena Ferrante – Geniální přítelkyně, první díl tetralogie

    „Je nám ctí oznámit vám, že nový román Eleny Ferrante najdete na pultech knihkupectví 7. listopadu 2019.“ Tímto stručným tweetem oznámilo italské nakladatelství Edizioni E/O vydání nové knížky oblíbené spisovatelky Eleny Ferrante, která napsala mimo jiné tetralogii Geniální přítelkyně. Dostupný bude zatím pouze italsky mluvícímu čtenářstvu, nicméně minimálně na anglický překlad se můžou milovníci této autorky pravděpodobně těšit už brzy.

    Newyorské nakladatelství Europa Editions v reakci na tweet upozornilo, že nechce nechat anglicky mluvící čtenáře dlouho čekat. Nový román vyjde pravděpodobně ještě dříve než očekávaná druhá řada televizního seriálu, který vznikl na motivy autorčina bestselleru Geniální přítelkyně. O čem nová knížka bude, se zatím neví, je ovšem jisté, že jednu z hlavních rolí bude opět hrát Neapol. Dá se tak usoudit z krátkého úryvku, který italské nakladatelství vydalo místo tiskové zprávy.

    Pokud by vás zajímalo, čím Ferrante okouzlila čtenáře po celém světě, poslechněte si díl magazínu Liberatura věnovaný autorce a jejímu stěžejnímu románu – Proč je z Ferrante senzace? Píše o ženském přátelství i poválečné Itálii tak, že nemůžete přestat číst.

  • Gramofonové desky se za krátkou dobu zřejmě budou prodávat víc než klasická CD

    9. září 2019
    03654588.jpeg

    Další hřebíček do rakve kompaktních disků neboli cédéček přinesla půlroční zpráva Americké asociace nahrávacího průmyslu. Podle ní totiž prodej vinylových desek vynesl 224 milionů dolarů, což už je jen o 23 milionů méně, než kolik vydělal prodej CD.

    Už minulý rok navíc stejná zpráva ukázala, že zatímco prodej vinylu ve Spojených státech roste, prodej CD ještě trojnásobnou rychlostí klesá. Gramofonové desky díky tomu už tvoří víc než třetinu celkového výnosu fyzického prodeje muziky. Ze znovu nabyté popularity vinylu nejvíc těží klasičtí rockoví umělci. Například v roce 2017 bylo ve Spojených státech nejprodávanějším albem Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band od Beatles, kterého se jen v USA prodalo 72 tisíc kusů. O rok dříve tam pak nejvíc uspělo poslední album Davida Bowieho Blackstar. Výjimkou se stal loňský rok, kdy se nejvíc prodávala vinylová deska muziky z komiksového filmu Strážci Galaxie

    Trhu s hudbou ale stále zcela dominuje streaming muziky. Zatímco fyzické prodeje představovaly kolem 4 % z celkového výnosu, streamingové služby tvoří už 75 % trhu. Manažeři jednotlivých nahrávacích společností proto i nadále berou vinyl jako specializované zboží pro relativně úzkou skupinu nostalgických fanoušků

  • Pražská hromadná doprava je podle italské studie šestou nejrychlejší na světě

    9. září 2019
    tramvajová doprava v Praze

    Bydlíte nebo pracujete v Praze a cestujete hromadnou dopravou? Pak vás potěší, že podle studie Polytechnické vysoké školy v Turíně je pražské MHD šestým nejrychlejším na světě. Italští vědci měřili ve více než třiceti nejvyspělejších světových městech, s jakou rychlostí je hromadná doprava schopná přepravit průměrného obyvatele z jedné části města do jiné.

    Z výsledků vyplývá, že vůbec nejrychleji se dopraví obyvatelé a návštěvníci Berlína a Paříže, kde se lidé přesouvají průměrnou rychlostí přes 6 kilometrů za hodinu. Praha ale za předními příčkami příliš nezaostává. S průměrnou rychlostí 4,99 kilometru za hodinu se před ní dostaly už jen Kodaň, Helsinky a Atény. Až za českou metropolí pak zůstaly například Londýn, New York nebo Vídeň. Vůbec nejpomaleji pak hromadná doprava funguje v Mexico City.

    Pražský dopravní podnik navíc už v létě testoval dva hybridní autobusy, které by měly pomoci i se snížením uhlíkové stopy, a pracuje i na plně elektrických vozidlech pro hromadnou dopravu. Ještě v září pak v rámci zvýšení bezpečnosti otestuje dopravní podnik i protisrážkový systém u tramvají. Ten má řidiče na možnost srážky upozornit nejen v případě kolize s jinou tramvají, ale i auty nebo chodci. Novější modely tramvají zvládnou v takovém případě i automaticky zastavit.

  • Fotbal ustoupil umění. V rakouském Klagenfurtu roste uprostřed stadionu les

    9. září 2019
    Klaus Littmann „FOR FOREST - The Unending Attraction of Nature“, Art Intervention 2019, Wörthersee Stadium Klagenfurt

    Až do konce října mají návštěvníci jihorakouského města ležícího v Korutanech možnost zhlédnout opravdu neobvyklou uměleckou instalaci. Přibližně 300 stromů zapustilo kořeny do plochy zdejšího fotbalového Wörthersee stadionu, návštěvníkům se tak nabízí zcela nevšední pohled.

    Autorem projektu s názvem For Forest - The Unending Attraction of Nature (Za les – Nekonečná přitažlivost přírody) je švýcarský umělec Klaus Littmann, jako inspirace mu posloužily více než 30 let staré dystopické kresby Rakušana Maxe Peintnera, nesoucí silný ekologický apel. V tomto případě proměnu prostoru určeného k sledování sportovních výkonů v místo, kde se „střetává“ divoká příroda. Podle Littmanma cílem instalace je „problematizovat naše vnímání přírody a otázku její budoucnosti“, která může jednou klidně dospět do bodu, kdy přírodu „budeme vídat jen na speciálně pro tyto účely vytvořených místech“. Netypický hájek tvoří stromy různých druhů – olše, osiky, vrby, habry, javory či duby. Po skončení projektu bude les přesazen na místo poblíž stadionu, který se nachází u jezera Wörthersee. Fotbalisté druholigového týmu Austria Klagenfurt, kteří zde hrají své domácí zápasy, se po dobu trvání instalace přestěhovali na nedaleký Karawankenblick stadion. Zprávu přinesl web CNN.

    Podívejte se i na magazín Spot a jeho díl Reklama versus realita. Jak s námi manipulují vizualizace developerských projektů?.

  • Cyklisti se neumí chovat, tvrdí rozhořčení Amsterodamci. Pomoci mají pokuty i úředníci na ulici

    6. září 2019
    Cyklista v Amsterodamu

    Urbanisti z celého světa se rozplývají nad cyklistickou kulturou v Amsterodamu, kde tamější obyvatelé jezdí po dlažebních kostkách se svým dítětem na řídítkách nebo kamarádem na zadním kole. Vše vypadá na první pohled mírumilovně a bez stresu a vzteku, který je známý z měst přetížených auty, jako jsou New York nebo Londýn. Avšak jak už to tak bývá, má to několik ale.

    Jak píše americký webový magazín CityLab, jedním z oněch ale je třeba to, že někteří cyklisti nerespektují červenou na semaforu, nezastavují na přechodech pro chodce či najednou vjedou na chodník. Cyklisti v Amsterodamu navíc často nechávají svá kola na nevhodných místech, čímž blokují chodník a znemožňují projet vozíčkářům, rodičům s kočárky nebo lidem se zavazadly. „Cyklisti jsou asociálnější než řidiči,“ stěžuje si Jennifer Brouwer, která trpí slepotou. Kvůli sporům s lidmi na kolech se dokonce odstěhovala z rušného západního Amsterodamu na okraj města. Podle Brouwer se cyklisti nebojí policie a jezdí nebezpečně blízko chodců. Magistrát se snaží s problémem bojovat, zatím ale nepříliš úspěšně. Před dvěma lety se i proto rozhodl, že ve svém pětiletém plánu rozvoje cyklistiky bude myslet nejen na kola, ale i na chodce. Dokument začal platit letos. Na některých místech kvůli přetížení ulic zmizely kolostavy a nahradilo je podzemní parkování. Pokud policie chytí někoho, kdo za jízdy píše na mobilu, musí zaplatit pokutu ve výši 95 eur, což je v přepočtu téměř dva a půl tisíce korun. Na ulicích jsou i speciální úředníci města, kteří dohlíží na to, aby cyklisti jezdili spořádaně. Pokud tak nečiní, mají právo je okřiknout. Podle některých obyvatel to ale pořád nestačí. Že má problém hlubší kořeny, dokazuje i video od Lucase Brailsforda, které vzniklo už před čtyřmi lety a které se věnuje právě neukázněnému chování amsterodamských cyklistů.

    Podívejte se taky Pašeráci na kolech. Když cyklisté pracovali ve službách Pabla Escobara.