V Zambii povolili odstřel hrochů komerčním společnostem, prý kvůli přemnožení a antraxu

26. červen 2018

Tento rok bude v Zambii v údolí Luangwa legálně odstřeleno 250 hrochů, každý rok se pak bude o číslu rozhodovat znovu. Povolila to tamní vláda a věc obhajoval ministr turismu Charles Banda. Hroši se prý přemnožují, spásáním vegetace ohrožují jiné druhy a z bahna, ve kterém pobývají, na povrch vynášejí sněť slezinou, nebezpečnou bakterii známou jako antrax. Povolení odstřelu hrochů ale vyvolává pochybnosti.

Práva na odstřel totiž dostanou soukromé společnosti, které za 10 500 britských liber (cca 309 tisíc českých korun) prodávají bohatým lovcům možnost hrochy střílet jako trofej a ponechat si jejich zuby, píší na webu britské noviny The Times. „Je to zvrácená logika, kterou vláda už v minulosti lov hrochů obhajovala,“ řekl Will Travers, prezident britské charitativní organizace Born Free, která se snaží chránit divokou africkou přírodu. V roce 2016 přitom zambijská vláda omezila likvidování hrochů v údolí na pět let, podle Traverse se teď nenápadně pokusila rozhodnutí změnit. „Hroši v Luangwa nejsou přemnožení, jejich počet klesl za posledních dvacet let asi o 14–20 procent kvůli špatné ochraně a nedostatku peněz a lidských zdrojů. Motivací je v tomto případě čistá chamtivost,“ myslí si předseda Zambijské strany zelených Peter Sinkamba. V Zambii žije kolem 50 000 hrochů, většina právě ve zmíněné oblasti. Podle žebříčku Mezinárodního svazu ochrany přírody je hroch obojživelný „zranitelným“ druhem. To znamená, že pokud se nezmění způsob, jaký se lidé o hrochy starají, tak ve střednědobém horizontu vyhynou. Zprávu v Česku přinesl ekologický internetový deník Ekolist.

autor: Petr Bouška
Spustit audio
  • Jak na zvířata působí zatmění Slunce? Některá se začnou náhle pářit nebo dostanou úzkost

    11. březen 2024
    včelstvo, včela, medonosná, hmyz

    Zatmění Slunce, které má letos nastat 8. dubna, bude pro zoology znamenat další příležitost pro zkoumání jeho vlivu na chování zvířat. Už v minulosti si všimli, že se během zatmění chování některých živočichů záhadně mění. Většina zvířat se chová, jako by byla noc, nebo ještě více překvapivě.

    Výzkum ze Severokarolínské státní univerzity zjistil, že během jevu se chování proměnilo až u 75 % pozorovaných druhů. Nejčastěji zvířata vykazovala chování obvyklé pro večerní nebo noční hodiny. Vědci si ale podle agentury AP všimli i některých dalších pozoruhodných reakcí. Třeba skupina želv sloních v Riverbanks Zoo v Columbii v Jižní Karolíně se během zatmění začala náhle pářit. Pozorovaná skupina samců žiraf začala zase z ničeho nic cválat, pravděpodobně z úzkosti.

    Ve Spojených státech by mělo být dubnové zatmění Slunce pozorovatelné nejlépe. Jedno pozorování proběhne třeba v zoologické zahradě ve Fort Worthu v Texasu, opět pod vedením vědců ze Severokarolínské státní univerzity. Ti chtějí zjistit, jestli se vzorce chování u zvířat opakují a jestli vykazují nějaké zákonitosti.

    Dopady zatmění Slunce se budou zabývat i další týmy. Třeba na Cornellově univerzitě budou sledovat, jestli má jev vliv na migraci ptactva. Na University of Tennessee se zase budou zabývat tím, jak na zatmění reagují kolonie včel medonosných.

    Sledování zvířecího chování bude pro vědce poměrně náročné, protože jev trvá jen okamžik a navíc tento experiment nebudou mít možnost opakovat do dalšího zatmění Slunce, které bude v Evropě pozorovatelné nejdříve v srpnu 2026. Proto vědci vyzývají k zapojení do pozorování zvířat i návštěvnictvo zoologických zahrad.

  • Celníci v Bangkoku zadrželi zavazadla s 87 pašovanými zvířaty. Byla mezi nimi i vzácná panda červená

    8. březen 2024
    panda červená, šelma, zvíře, ohrožený druh

    Na letišti Suvarnabhumi v Bangkoku našli celníci v zavazadlech 87 zvířat. Pašovalo je šest indických občanů, kteří je měli vyvézt ze země. Policie je na místě za pašování živočichů zadržela. Mezi objevenými zvířaty byly také ještěrky, hadi, ptáci, veverky a netopýři. 

    Pašovaná zvířata celníci objevili v proutěných koších, plastových přepravkách nebo látkových pytlích, které pachatelé uložili do velkých zavazadel pro odbavení. Podle thajských celníků měla zvířata odletět do indické Bombaje. Mezi pašovanými zvířaty byli mimo pandy červené třeba i kočka rybářská, tamarín nebo kuskus medvědí, informoval server CNN.

    Thajská celní správa uvedla, že pachatelé svým činem porušili zákony o převozu zvířat přes hranice. Mimo to porušili i Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů. Nevládní organizace TRAFFIC, která se nezákonným obchodem s volně žijícími zvířaty zabývá, doplnila, že mezi roky 2009 až 2016 pouze v letecké dopravě zadrželi celníci 1346 volně žijících zvířat nebo produktů z nich.

    Podle Kanithy Krishnasamy, ředitelky TRAFFIC pro jihovýchodní Asii, je v regionu pašování zvířat v současnosti velmi časté. Na černém trhu je poptávka po exotických zvířatech veliká, včetně klokanů nebo třeba právě pand červených. Nejčastěji pašeráci zvířata převážejí letecky, hlavně mezi Thajskem a Indií.

    „Musíme přijít tomuto trhu v Indii na kloub. Je třeba důkladně porozumět současnému trhu se zvířaty na úrovni hobby chovatelů, aby bylo možné vytvořit dostatečně robustní právní rámec,“ řekla Krishnasamy.

  • Kjóto zakazuje turistům vstup do čtvrti gejš. Návštěvníci ženy obtěžují přibližováním a fotografováním

    8. březen 2024
    gejša, kjóto, japonsko, gion

    Enormní nárůst počtu návštěvníků v japonském Kjótu přinutil tamní úřady zakázat vstup turistům do známé čtvrti gejš Gion. Podle místních se totiž návštěvníci ke gejšám chovají nevybíravě, dotýkají se jejich kimon nebo je obtěžují fotografováním. 

    Nárůst turismu je po covidové pandemii v některých částech Japonska tak velký, že tamní úřady musí zavádět opatření, která davy turistů usměrní. Hlavně proto, že často nedodržují nařízení a pravidla, která místní lokality po turistech vyžadují. V tomto týdnu kvůli odhazování odpadků zavedly japonské úřady limity návštěvníků i vstupní poplatky na horu Fudži. Nová opatření zavede i město Kjóto, které trápí problematické chování turistů vůči gejšám. Upozorňuje na to server The Guardian.

    Proti chování turistů se ohradili obyvatelé čtvrti Gion, kde se gejši pohybují nejvíc. Nelíbilo se jim, že návštěvnictvo nedodržuje zákazy fotografování nebo přibližování se k ženám. Navíc se turisté často pohybují po soukromých pozemcích.

    Už dříve se město snažilo nevhodné chování turistů regulovat. Zakázané je přibližování se k ženám a jejich fotografování, a to pod pokutou až 10 tisíc jenů, což je zhruba 1500 korun.

    V Kjótu zákaz vstupu do Gionu začne platit už od příštího měsíce. Otevřená turistům zůstane jenom hlavní dopravní tepna čtvrti, ulice Hanami-kódži. Ještě není přesně jasné, jak budou úřady dodržování nařízení kontrolovat a jeho případné porušování penalizovat.

    „Nechceme to udělat, ale jsme zoufalí,“ řekl člen rady Isokazu Ota. Dodal k tomu, že po čtvrti nechá rada vyvěsit cedule, které by měly turisty na zákaz upozorňovat.

  • Jak pomohl Kant ve válce proti Sarumanovi? Petice chce pojmenovat Rohanské nábřeží po Pánovi prstenů

    7. březen 2024
    Pán prstenů

    Devatenáct nových ulic na Rohanském nábřeží na Praze 8 má být pojmenováno po významných filozofech, kteří jsou spojení s myšlenkami pacifismu. Proti tomu se ale staví petice, která chce části Rohanského ostrova pojmenovat po Rohanském království z kultovního díla Pán prstenů od J. R. R. Tolkiena.

    Autorům petice vadí, že vybraní filozofové nemají k Rohanu žádnou vazbu a přejí si, aby nová část města nesla taková jména, která mají k Rohanskému království skutečné vazby. Navrhují tak, aby se nové ulice a parky jmenovaly třeba Théodenova, Éowynina, Rohanských štítonošek, Pelennorských hrdinů, Park Fangorn nebo Park Západní Úvaly. „Při vší úctě k Ludwigu Wittgensteinovi⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ –⁠⁠⁠⁠⁠ navštívil vůbec kdy v životě Jízdmarku? Jak pomohl Imannuel Kant ve válce proti Sarumanovým hordám? Kde byl Husserl, když padly Západní Úvaly? Rohanské nábřeží má nést rohanská jména,“ stojí v petici, pod níž je jako autor podepsaný David Payne.

    Zároveň také petice reaguje na kritiku pojmenování ulic podle filozofů, mezi nimiž není ani jedno ženské jméno. „Přirozeně se tím vyřeší i častá (a oprávněná) námitka, že žádná z budoucích ulic není pojmenovaná po ženě –⁠⁠⁠⁠⁠ pojmenovat jednu z ulic po štítonošce Éowyn se vzhledem k její klíčové roli ve Válce o Prsten přímo nabízí,“ stojí dál v petici.

    Celkově navrhuje petice 12 nových názvů s vazbou k Rohanskému království. Zbylých sedm by podle ní měla stanovit jazykovědná komise specializovaná na dílo J. R. R. Tolkiena. Zatím se zatím nasbíralo 5404 podpisů. Nejvíc signatářů je z Prahy, kde ji podepsalo přes 1700 lidí. Ostatní signatáři pocházejí z více než 1500 míst po celém Česku. „Je to pěkný nápad, jméno k tomu vybízí, Pán prstenů je světově známé dílo a jména těchto velikánů nikdy nebudou kontroverzní,“ píše v komentáři svého podpisu k petici jeden ze signatářů, Aleš Ledvinka.

  • Francie chce rozdávat pokuty za fast-fashion. Je to ekologická katastrofa, uvědomují si politici

    7. březen 2024
    Oblečení

    Nový návrh zákona chce ve Francii zakázat reklamu podporující rychlou módu, takzvanou fast-fashion. Někteří francouzští představitelé by ho chtěli rozšířit i na sociální sítě a influencer marketing. Legislativa by měla pokrývat i edukaci spotřebitelů a rychlé módě a jejích dopadech na životní prostředí. Píše o tom server Euronews.

    Zákon by měl klást větší odpovědnost na výrobce. Firmy by tak mohly být pokutovány, třeba kvůli vysoké produkci uhlíku nebo dopadům jejich průmyslu na životní prostředí. Kromě toho by legislativa měla cílit i na spotřebitele. Měla by zvýšit jejich informovanost o fast-fashion, ale také by měla propagovat udržitelnost v oblékání a chce podpořit třeba i opravy oděvů. O předložení zákona se zasadila poslankyně Anne-Cécile Violland, která chce také zavést pokuty pro výrobce rychlého oblečení, kterými by se kompenzovaly dopady na životní prostředí. „Ultra rychlá móda je ekologickou katastrofou. Oblečení je špatně vyrobené, hojně se kupuje, zřídka se nosí a rychle se vyhazuje,“ napsal na sociální síť X Christophe Béchu, ministr pro ekologickou transformaci. Béchu podporuje i to, aby byla reklama na fast-fashion omezována i na sociálních sítích a mezi influencery. Navíc by zavedl i „sankce“ za nákup oblečení, které je produktem rychlé módy.

    Francouzská legislativa v podstatě reaguje hlavně na čínsko-singapurský maloobchodní řetězec s ultra fast-fashion Shein. Ta nabízí až 900krát víc produktů než francouzské značky. Ve svém portfoliu nabízí 470 tisíc různých výrobků a každý den vydává na trh až 7,2 tisíce nového oblečení. Konečná podoba legislativy bude ještě předmětem jednání. Návrhem nového zákona by se měl 14. března zabývat nejprve zabývat parlamentní výbor pro udržitelný rozvoj. Následně by měl být předán k projednání Senátu.

  • Plísňové sýry v ohrožení. Výrobci camemebertu čelí tomu, že se ušlechtilá plíseň neumí rozmnožovat

    7. březen 2024
    Plísňový sýr

    Plísňovým sýrům jako jsou camembert, hermelín nebo brie hrozí, že se kvůli klesající biodiverzitě přestanou vyrábět. Jejich specifická ušlechtilá plíseň totiž existuje jen v laboratorních podmínkách a její reprodukce začíná být značně problematická. Podle vědců tak může „vymřít“. Výrobci zároveň nemají moc možností, jakými jinými plísněmi by mohli penicillium camemberti nahradit, upozorňuje server Wired.cz.

    Francouzské národní středisko pro vědecký výzkum (CNRS) varuje, že kvůli klesající biodiverzitě druhů ušlechtilých plísní by mohly sýry typu camembert časem vymizet. Pro výrobu těchto sýrů využívají sýraři výhradně houbu druhu penicillium camemberti, hlavně pro její typickou ořechovo-houbovou chuť a vzhled, protože vytváří na povrchu sýru čistě bílou sametovou krustu. Vždycky tak ale nevypadala, k bílé barvě došli výrobci v 50. letech až tím, že začali používat její albinotickou formu.

    Penicillium camemberti se nevyskytuje volně v přírodě a neumí se taky pohlavně rozmnožovat. Dříve ji bylo možné množit sporami v laboratorních podmínkách, ale i o tuto schopnost kmeny hub postupně přicházejí, což může být pro výrobce sýrů velmi problematické. Nemají totiž k dispozici mnoho geneticky příbuzných variant, kterými by houbu mohli při výrobě oblíbených sýrů nahradit. „Stejně jako u všech organismů, které jsou vystaveny přehnaně drastické selekci, došlo k výraznému zmenšení jejich genetické diverzity. Výrobci sýrů si při práci s těmito mikroorganismy neuvědomili, že vybrali jeden druh, který není dlouhodobě udržitelný,“ uvedla Jeanne Ropars, bioložka, která se ušlechtilými plísněmi zabývá.

    Podle vědců z CNRS nevymizí typické camembertové plísně náhle. Sýraři by ale měli do své výroby zakomponovat i jiné, příbuzné kmeny hub, které se pro výrobu camembertů používaly v minulosti, jako je třeba penicillium biforme. Tento kmen sice nevytváří typickou sametově bílou plíseň a je chuťově výraznější, ale vyskytuje se volně v přírodě v syrovém kravském mléku, umí se pohlavně rozmnožovat a má i větší množství genetických variant.

  • Vinylu ovládli Toyota Vangelis a Klara Wodehn. Cenu má i iniciativa Nadšením nájem nezaplatíš

    6. březen 2024
    Klara Wodehn na předávání cen Vinyla 2023

    Třináctý ročník hudebních cen Vinyla zná své vítěze. Stali se jimi Toyota Vangelis, Klara Wodehn a iniciativa Nadšením nájem nezaplatíš. Ocenění si také během slavnostního vyhlášení v pražském Lucerna Music bar odnesli publicisté Julie Pátá a Timon Láska z blogu Pátá Láska a producentka Fæ Bestia.

    Vítězem v kategorii Deska se stal hyperpopový umělec Toyota Vangelis se svým albem Výklopný světlomety. Na tom spolupracoval s dalšími, třeba s producentem Oliverem Torrem, zpěvačkou Tokyo Drift a producentkou a vokalistkou Klarou Wodehn. Ta na Vinyle získala i sólové ocenění, a to v kategorii Objev. 

    „Tvorba hudebníků oceněných v kategorii Deska a Objev je odlišná ve svém projevu. Toyota Vangelis žhne fosforeskujícím světem plným zvukových experimentů, Klara Wodehn má blíž k intimnímu projevu a pokojíčkové psychedelii. Společným jmenovatelem obou je i v Česku aktuálně silně rezonující hyperpop, který osobitě překračují k jiným žánrům,“ uvedl Pavel Uretšlégr, jeden z koordinátorů cen Vinyla. 

    Počinem třináctého ročníku Vinyly se stala iniciativa Nadšením nájem nezaplatíš, která se snaží upozorňovat na podmínky tuzemské kulturní publicistiky, prekarizaci a často neodpovídající mzdové ohodnocení autorů a autorek. Iniciativa se snaží fungovat také jako podpůrná platforma pro kulturní publicisty a publicistky a vzájemné sdílení jejich zkušeností. 

    Počtvrté udělovanou Cenu Jany „Apačky” Grygarové si za publicistiku odnesli ocenění Julie Pátá a Timon Láska, kteří jsou autory blogu Pátá Láska. „Navzdory době, kdy kulturní rubriky i média bojují o přežití, na sebe výrazně svou zcela vlastní strategií fungování ve složitém a prekarizovaném terénu upozornili Julie Pátá a Timon Láska. Porota mimo jiné ocenila také jejich přesah do mnoha publicistických žánrů. Oba autoři jsou příkladem inspirativní mladé kulturní novinařiny, která je velkým příslibem do budoucna,” řekl za organizátory Tomáš Grombíř. 

    Ve výzvě Bastl Electronic Track pak ze 42 přihlášených skladeb získal ocenění poroty track Drill, jehož autorkou je zpěvačka a producentka Josefína Trantinová vystupující jako Fæ Bestia. „Fæ Bestia je velkým příslibem tuzemské elektronické scény,” dodal Grombíř. 

  • Španělsko válčí o noční život. Ministryně tvrdí, že ničí duševní zdraví gastro pracovníků

    6. březen 2024
    středomořská kuchyně, večeře, jídlo, španělsko

    Španělé se přou o svůj typický životní styl, který je spojený s pozdními večeřemi a nočním setkáváním s přáteli. Tamní ministryně práce totiž namítá, že „španělský život“ škodí pracovníkům v gastronomii, pro něž může práce v nočních hodinách představovat značnou zátěž, třeba na jejich duševní zdraví. Její tvrzení ale kritizují hlavně cestovní kanceláře a turistické svazy, podle kterých je právě tento životní styl něčím, co ze Španělska dělá jedinečnou a oblíbenou lokalitu.

    Jádrem sporu je dlouhotrvající debata o délce španělského pracovního týdne. Ten chce současná ministryně práce Yolanda Díaz zkrátit ze 40 na 37,5 hodiny. Zároveň na ni navazuje i diskuze o rušném nočním životě ve Španělsku, k jehož udržení je potřeba i dlouhá pracovní doba zaměstnanců v gastronomii. Díaz vadí, že podmínky pro lidi pracující v tomto oboru jsou často náročné, práce se navíc mnohdy protáhne do nočních hodin. Ministryně dodala k tomu, že jakákoliv práce po 22. hodině může mít pro zaměstnance vážné dopady, hlavně na jejich duševní zdraví. Uvedl to server The Guardian

    „Země, která má restaurace otevřené v jednu hodinu ráno, není rozumná. Je to šílenství, když se otevírací doba prodlužuje kdoví do kolika hodin,“ uvedla Díaz. Proti jejímu stanovisku se ohradila opozice, hlavně třeba Isabel Díaz Ayuso, regionální prezidentka hlavního města Madrid. „Španělsko má nejlepší noční život na světě, ulice plné života a svobody. A řada pracovních míst díky tomu vzniká,“ řekla Ayuso. Za Ayuso stojí i zástupci cestovních kanceláří a turistických svazů, pro něž právě španělský noční život představuje jeden z nejdůležitějších faktorů příjmů. Obávají se, že omezení pozdních večeří i nočního života by mohlo Španělsko jako turistickou destinaci značně poškodit. 

    „Odmítáme jakýkoli návrh, který zpochybňuje španělský životní styl, který nás odlišuje na trhu cestovního ruchu,“ uvedla ve svém prohlášení federace Spain by Night, která sdružuje skupiny zabývající se volným časem a zábavou.

  • Klimatická krize zvětšuje rozdíly v příjmech mezi muži a ženami. Pay gap roste hlavně na venkově

    6. březen 2024
    Žena, asiatka, práce na poli

    Klimatická krize podle OSN prohlubuje nerovnosti mezi příjmy domácností vedenými ženami a muži. Každoročně mohou být ztráty žen v důsledku oteplování planety vyšší až o osm procent. Dlouhodobé zvyšování teplot může mít na snížení příjmů ale ještě zásadnější vliv. Podle odhadů mohou být rozdíly v příjmech mezi ženami a muži větší až o třetinu.

    Problém nerovnosti mezi příjmy domácností vedenými ženami a muži se týká hlavně venkovských domácností v zemích s nízkými a středními příjmy. Nerovnosti ve finančních ztrátách žen v důsledku oteplování mohou podle OSN ročně činit až 83 dolarů na osobu. Ve všech zemích s nízkými a středními příjmy tak ženy přijdou o 37 miliard dolarů víc než muži. Zvyšující se teploty mají vliv také na zvyšující se neplacenou pracovní zátěž žen v nízkopříjmových domácnostech a zvyšují také míru dětské práce. Upozorňuje na to server The Guardian

    Podle odhadů autorů zprávy může pokračující oteplování planety gender gap ještě prohlubovat. Pokud se teploty průměrně zvednou o 1 °C, domácnosti vedené ženami mohou dlouhodobě přicházet ještě o více příjmů, a to až o 34 procent. „Sociální rozdíly založené na lokalitě, bohatství, pohlaví a věku mají silný, avšak málo pochopený dopad na zranitelnost venkovského obyvatelstva vůči dopadům klimatické krize. Tato zjištění zdůrazňují naléhavou potřebu věnovat podstatně více finančních prostředků a politické pozornosti otázkám inkluzivity a odolnosti v rámci globálních a národních opatření v oblasti klimatu,“ uvedl Qu Dongyu, generální ředitel Organizace pro výživu a zemědělství pod OSN.

    Zprávu o vlivu klimatických změn na příjmy zveřejnila Organizace pro výživu a zemědělství pod OSN. Ta analyzovala socioekonomické údaje u více než 100 tisíc venkovských domácností a zahrnovala přes 950 milionů lidí z 24 zemí s nízkými a středními příjmy. Zároveň údaje srovnávala s daty o vývoji srážek a teplot a zkoumala, jaký vliv mají různé klimatické stresory na příjmy a práci v závislosti na pohlaví, socioekonomickém statusu a věku lidí.