Vánoční stromky v květináči svátky často nepřežijí, přesto jsou nejšetrnější výzdobou

Hodně lidí si myslí, že když si pořídí umělý stromek, tak jim nejdéle vydrží a nemusí zabíjet stromky živé. Podle deníku The Guardian se ale takový produkt ropného průmyslu musí využívat aspoň deset let, aby se dorovnala jeho ekologická zátěž vzniklá při výrobě. Navíc se takový strom nakonec nedá recyklovat. Vydrží ale rozhodně nejdéle.

Úmrtnost menších jehličnanů je během svátků vysoká. Jenom v Česku padne na Vánoce milion stromků|foto:Profimedia

Vánoce jsou svátky, které v tuzemsku nejvíc odnesou kapři a jehličnaté stromky, a každý s tím tak nějak počítá. Pro živý stromek na náměstí nebo na parkoviště obchodního domu si chodí pořád velká většina lidí. Hezky voní, symbolizuje kus přírody, a navíc je jeho pěstování vlastně dobré pro klima (ne pro biodiverzitu). Během růstu na plantáži přeměňuje oxid uhličitý jako každá zelená rostlina na kyslík.

Problém nastává, když se na Tři krále hodí do popelnice na ulici a popeláři ho odvezou na skládku. Bez přístupu vzduchu se z něj začne pomalu uvolňovat metan a oxid uhličitý.

Stromek z nadace Veronica|foto:Profimedia

Lepší je zajistit svoz, který vánoční stromky zpracovává na štěpku, nebo třeba stromek rituálně spálit. Není neobvyklé, že když necháte strom v lednu na chodníku u tříděného odpadu, pracovníci městských služeb ho k rozemletí na mulč odvezou.

Úplně nejlepší varianta je půjčit si stromek v květináči, který se dá po Vánocích zase vrátit. Když se o něj člověk dobře stará, stromek se buď znovu zasadí, nebo se dá přechovávat v květináči do dalších Vánoc.

Co se stromkem po Vánocích? A jak funguje půjčovna stromků v květináči? Pusťte si celé vánoční Podhoubí.