Včely chápou koncept nuly a umí počítat do čtyř

03717698.jpeg
03717698.jpeg
Pochopit koncept ničeho není tak jednoduché, jak se lidem může zdát. Dokonce i lidská mláďata se o čísle nula učí až později a často mají problém říci, zda je vyšší, či nižší než 1. Kromě lidí chápou tento koncept například opice. Prvními bezobratlými živočichy, u kterých vědci tuto schopnost nalezli, jsou včely, píše o tom New Scientist. Výzkumníci včely testovali tak, že jim nabídli letět přes plošinky s žádnými, nebo několika tvary. „Žádné tvary“ včely rozpoznaly jako menší hodnotu než „nějaké tvary“. Včely však s matematickými schopnostmi mohou jít ještě dále. Další studie ukazuje na to, že včely dokáží napočítat do 4. Vědci včely učili rozlišovat mezi dvěma hodnotami: nabídli jim plošinky s jedním až čtyřmi tvary. Na konci jedné plošinky byla sladká a na druhé nechutná chininová odměna. Včely se pak učily asociovat si plošinu s méně tvary se sladkou chutí. Poté byly testovány na plošinách s tvary, které vypadají jinak než na jejich cvičištích. Správný výběr plošiny dokázal, že se hmyz orientoval nikoli podle vzhledu, ale podle množství tvarů. Když si mohly vybrat plošiny, na kterých žádný tvar nebyl, ve většině případů si je vybraly. Další výzkum ukázal to, že více než 4 tvary však včely mátly. Tato včelí schopnost rozlišovat mezi dvěma numerickými hodnotami je fascinující, protože se v říši bezobratlých živočichů objevila poprvé. Vědci však stále nevědí, k čemu je jim dobrá. Podívejte se taky na Včely se vrací, jejich hromadné mizení snad končí. V USA je jich teď zas o trochu víc.
Spustit audio
  • Letadla na dosah. Praha má nový spotterský val

    15. leden 2019
    letadlo

    Startující a přistávající letadla jsou fanouškům létání na dosah z nového spotterského valu, které Letiště Václava Havla otevřelo u obce Kněževes.

    Původní val ustoupil loni stavebním úpravám, letiště ale na existenci oblíbené pozorovatelny nerezignovalo a vybudovalo nový čtyři a půl metru vysoký val, tedy skoro dvakrát vyšší, než byl ten původní. Do budoucna u spotterského místa přibude ještě hrací zázemí pro rodiny s dětmi. Kromě kněževeského valu se nedaleko letiště nachází i druhá pozorovatelna, která je u Hostivice. Spotteři a fotografové mohou využít i pěti desítek speciálních otvorů v plotech, vyhlídkových teras přístupných z druhého terminálu letiště nebo se přihlásit na exkurzi, které Letiště Václava Havla pravidelně pořádá.

  • Rapper Lil Uzi Vert prý končí s hudbou :(

    15. leden 2019
    03721241.jpeg

    „Chci vám všem do jednoho poděkovat za podporu, ale s hudbou končím,“ napsal na konci minulého týdne 24letý rapper z Filadelfie na svůj instagramový účet. „Všechno jsem smazal, chtěl bych se probudit zpátky v roce 2013,“ uzavřel svůj post.

    Z Instagramu smazal veškerý obsah, který se bezprostředně týkal hudby. Fanoušci se teď bojí, jestli skutečně vyjde jeho druhé dlouhohrající album avizované pod názvem Eternal Awake. Lil Uzi je jednou z nejvýraznějších tváří současného temného xanaxového rapu. Posluchači si ho můžou pamatovat především kvůli sloce v jednom z největších hitů posledních let Bad and Boujee od atlantských Migos nebo předloňskému temnému hitu XO Tour Llif3 z alba Luv Is Rage 2. „Hudebníci jako Jay-Z nebo Justin Bieber také v minulosti tvrdili, že náhle ukončují kariéru, ale posléze začali opět vydávat,“ píše ale server Variety. Ani samotný rapper, ani zástupci jeho labelu zatím další vyjádření neposkytli.

  • Britské no-buy hnutí se šíří internetem. Méně častým nakupováním chce chránit přírodu

    14. leden 2019
    nákupy – shopping

    Britové každoročně utratí v průměru víc než 1000 liber za oblečení a boty. Výroba nového oblečení však negativně ovlivňuje životní prostředí i peněženky obyčejných lidí. Právě proto přišli britští bloggeři a influenceři s myšlenkou, že nebudou nakupovat nové oblečení. Takzvané no-buy hnutí se šíří internetem a připojuje se k němu stále víc lidí. Myšlenka je přitom jednoduchá: „Nosit oblečení, které už máme, místo nákupu nového,“ píše o tom The Guardian.

    Každý, kdo se do projektu zapojí, se může rozhodnout, jak dlouhé no-buy období si zvolí. Například bloggerka Hannah Louise Poston se rozhodla nenakupovat nové oblečení po celý rok. Svůj no-buy year dokumentuje na vlastním YouTube kanálu, tedy na stejném místě, kde dříve informovala o nových nákupech. Další bloggeři se do období bez nákupů zapojují na několik týdnů nebo měsíců. Mírnější je takzvaná low-buy varianta. Při ní si účastníci jen výrazně omezí výdaje na nákupy v určitém období. Součástí no-buy hnutí je i aktivita MakeupRehab. Vznikla na platformě Reddit a jejím účelem je co nejvíc omezit výdaje za líčení. V současnosti své tipy šíří už mezi víc než 50 tisíc odběratelů. „Sociální média tlačí na lidi, aby utráceli peníze, které nemají,“ řekla Guardianu Katherine Ormerod, autorka knihy Why Social Media is Ruining Your Life. Se svým čtyřtýdenním no-buy obdobím začala minulý měsíc. Ormerod se zavázala, že nebude nosit ani žádné oblečení, které jí firmy dají za to, že se v něm vyfotí na sociálních sítích nebo v rámci jiné spolupráce. „Chci jen ukázat lidem, že nemusí každý měsíc utratit majlant za nové oblečení, aby vypadali stylově. Už neexistuje taková věc jako minulá sezona, styl není o tom, nakoupit co nejvíc oblečení,“ říká Ormerod.

  • Zmatení tuleni zaplavili kanadské městečko. Lidé je potkávají na ulicích

    14. leden 2019
    Tuleni a lachtani atlantičtí

    Městečko Roddickton-Bide Arm na kanadském ostrově Newfoundland doslova zaplavili tuleni. Zmatená zvířata lidé viděli u čerpacích stanic, na parkovištích a některá se dostala až do obytných čtvrtí. Tuleni se v městečku pohybují už od Vánoc a pro místní se stali zábavnou atrakcí.

    Podle starostky města Sheily Fitzgerald se v okolí pohybuje minimálně čtyřicet tuleňů, číslo je ale pravděpodobně ještě vyšší. Setkání s lidskou civilizací však může být pro zvířata nebezpečné, minimálně dvě už zahynula pod koly místních automobilů. Na šedivých silnicích jsou totiž stejně zbarvení tuleni dobře maskováni, a řidiči je tak snadno přehlédnou. Informuje o tom kanadská CBC. Podle doktora Garryho Stensona, odborníka na mořské živočichy z Ministerstva rybářství a oceánů, není podobné chování u tuleňů běžné, ale občas se vyskytne. Tuleni v zimě migrují z Arktidy směrem na jih a někdy se zastaví u pobřeží Newfoundlandu nebo Labradoru. Pokud je teplo a led roztátý, mohou se zvířata přiblížit ke břehu. Když se potom rychle ochladí a oceán zmrzne, mohou zůstat uvězněná na břehu. Podobně pravděpodobně dopadli i tuleni z Roddickton-Bide Arm. Městečko si tuleni podle Stensona vybrali proto, že se nedaleko místního přístavu do moře vlévají dva potoky, a oceán zde proto nezamrzá. „Pravděpodobně vystoupili na břeh, protože hledali jídlo, a oceán jim potom zamrzl. Led teď sahá 10 kilometrů daleko. Tuleni proto zůstávají v otevřené vodě u přítoků nedaleko městečka. Je to pro ně pohodlné,“ řekl Stenson webu Vice. Na břeh se zvířata vydávají za potravou. Mohou ale ohrozit místní obyvatele. Oblast totiž takové množství zvířat nedokáže uživit, a ta se tak stávají agresivními. „I když jsou opravdu roztomilí, lidé by se k nim neměli příliš přibližovat, když se rozruší, mohou je kousnout,“ varuje starostka. Podle Stensona je napadení člověka tuleni vzácným jevem, přesto se stále jedná o divoká zvířata a lidé by si od nich měli držet odstup. Ministerstvo rybářství proto společně se zástupci města plánuje tuleně z města co nejrychleji vyhnat a dostat je zpět do oceánu.

  • O mince z římské Fontány di Trevi se pře církev s radnicí. Půjdou chudým nebo do infrastruktury?

    14. leden 2019
    Fontána di Trevi v Římě

    Peníze, které turisté hází do Fontány di Trevi, se staly ohniskem sporu mezi římskou radnicí a církví. Mince v hodnotě asi 1,5 milionu eur, které každý rok úřady z fontány vyloví, obvykle míří na konto katolické charity a slouží k pomoci opuštěným lidem.

    Letos chce ale podle serveru BBC starostka Říma Virginia Raggi peníze využít radši na opravy chátrající městské infrastruktury. Podle zástupců charity ale bude mít ztráta těchto příjmů negativní dopad na chudé a opuštěné obyvatele města. „Takové řešení jsme nepředpokládali, doufám, že ještě není konečné,“ řekl otec Benoni Ambarus, ředitel církevní charity, biskupskému listu Avvenire. Místní radní však už změnu schválili a peníze, které se budou z fontány vybírat, by tak od dubna už charita dostat neměla. Mnoho Italů ale se starostkou nesouhlasí a pomocí sociálních sítí požádalo římskou radnici o přehodnocení jejího stanoviska. Píše o tom agentura Ansa. Virginia Raggi z antisystémového politického Hnutí pěti hvězd se stala starostkou Říma v roce 2016. Její hnutí letos ovládlo i parlamentní volby a stalo se součástí vládní koalice. Popularita Raggi ale v poslední době klesá, protože se nedokázala vyrovnat s problémy zadluženého města. V říjnu proti ní občané demonstrovali například kvůli problémům se sběrem odpadů nebo rozbitým silnicím. Tradice házení mincí do téměř 300 let staré Fontány di Trevi se stala známou v roce 1954 díky písni Franka Sinatry Three Coins in a Fountain, která se stala titulní skladbou stejnojmenné romantické komedie. Fontána di Trevi se také objevila ve filmu La Dolce Vita z roku 1960.

  • Hodina v londýnském metru je stejně škodlivá jako celý den v ulicích, ukazuje výzkum ovzduší

    11. leden 2019
    londýnské metro

    Vzduch v londýnském metru je podle nové studie velmi znečištěný. Lidský organismus je za jednu hodinu jízdy vystaven stejnému množství škodlivých částic jako za celý den v ulicích této britské metropole.

    V některých stanicích je podle studie zadané londýnským dopravním podnikem ovzduší až padesátkrát špinavější než venku. Obzvlášť špatný je stav v nejhlubších částech sítě. Ve stanici Hampstead naměřili autoři výzkumu průměrnou koncentraci nebezpečných prachových částic na úrovni 492 mikrogramů na metr krychlový. Na rušné ulici Londýna je průměr 16 mikrogramů, píše The Guardian. Londýnskou síť metra, která je nejstarší na světě, tvoří hluboké a špatně větrané tunely. Vzduch v nich znečišťuje opotřebovávání součástí systému, jako například kol nebo brzdových destiček. Riziko pro zdraví cestujících nelze podle výzkumníků vyloučit, cestování metrem ale prý žádné vážné nebezpečí nepředstavuje. Kvalitu vzduchu v roce 2013 měřili vědci také v pražském metru. Výzkum, který měl na starosti Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, ale žádné závažné znečištění neodhalil. Ovzduší v něm je prý díky důslednému odvětrávání nezávadné.

  • Nemocnice na kraji lesa. V Norsku otevřeli první lesní domky určené pro zotavení nemocných

    11. leden 2019

    Jen sto metrů od vchodu do největší norské nemocnice v Oslu stojí malá dřevěná chata obklopená zelení. Má zpříjemnit hospitalizaci a rekonvalescenci místním pacientům, píše se na webu ArchDaily.

    Chata může sloužit k rozjímání i k setkávání nemocných s jejich blízkými. Podle lékařů a architektů příjemné prostředí zlepšuje psychický a fyzický stav pacientů. „Chata poskytuje klidné zázemí, kde mohou návštěvníci čerpat sílu z přírody,“ vysvětluje dětská psycholožka Maren Østvold Lindheim z univerzitní nemocnice. „Příroda přináší radost a pomáhá pacientům relaxovat. Mohou zde znovu najít klid a vyrovnanost, které jim pak pomáhají v další léčbě.“ Druhý domek se tyčí nad rybníkem v dubovo-březovém lesíku u nemocnice v Kristiansandu na jihu Norska. Domky navrhlo architektonické studio Snøhetta. Chatky měří 35 metrů čtverečních, v každé se nachází hlavní místnost, menší pokoj, koupelna a malá terasa. Domky jsou bezbariérové a mají velká okna, včetně kulatého střešního otvoru. „Návštěvníci mohou hledět do lesa, vdechovat vůni lesní půdy, naslouchat zurčení vody, i když zůstanou uvnitř chatky,“ uvádějí autoři projektu.

  • Vědci odhalili tajemství umístění soch na Velikonočním ostrově. Označovaly zdroje pitné vody

    11. leden 2019
    Velikonoční ostrov

    Obrovské sochy hlav na Velikonočním ostrově fascinovaly cestovatele a vědce po staletí. Až nyní ale odborníci odhalili tajemství jejich umístění.

    Předpokládá se, že sochy nazývané moai měly představovat předky a byly spojeny s rituální činností, důvody pro jejich umístění ale vědcům známé doposud nebyly. Výzkumníci proto analyzovali umístění jednotlivých monolitů a porovnali je s lokacemi přírodních zdrojů na ostrově. Jejich domněnky se potvrdily, velmi často se totiž nacházejí v blízkosti zdrojů čerstvé vody. Velikost jednotlivých soch pak prý mohla souviset s hojností a kvalitou zdrojů. „Důležité na tom je, že to dokazuje, že sochy nejsou umístěny na zvláštních rituálních místech,“ řekl pro Guardian spoluautor výzkumu profesor Carl Lipo z Binghamton University v New Yorku, „ale byly integrovány do života komunity.“ S touto teorií vědci přišli již dříve, poté co se nepotvrdilo, že by jejich umístění souviselo s blízkostí materiálů, ze kterých jsou vyrobeny. Tento výzkum je ale první, který ji potvrdil.

  • Bramborové slupky mohou být udržitelnou alternativou k tradičním stavebním materiálům

    11. leden 2019
    Brambory

    Mnoho standardních stavebních materiálů, jako je třeba dřevotříska, obsahuje toxické materiály a formaldehyd. Mají navíc velmi nízkou životnost a negativní dopad na životní prostředí. Nyní se ale objevila alternativa – desky vyrobené z bramborových slupek.

    Londýnští designéři Rowan Minkley a Robert Nicoll společně s výzkumníkem Gregem Cooperem vyvinuli bramborové desky, které jsou biologicky rozložitelnou alternativou. Jsou navíc vyrobeny pouze z odpadu. Desky neobsahují toxické pryskyřice, chemikálie ani formaldehyd. Nemají proto žádné negativní dopady na životní prostředí. Nápad má podle nich řešit problém se stavebním odpadem a zároveň i problém s potravinovým odpadem. Proces výroby je prý podobný jako u dřevovláknitých desek, ale formaldehydové pryskyřice jsou v něm nahrazeny tmelem vyrobeným z brambor. Z takto vzniklých desek pak mohou být dále vyrobeny stavební materiály nebo nábytek. Po skončení životnosti se tyto výrobky jednoduše rozloží a mohou být využity jako hnojivo.