Včely chápou koncept nuly a umí počítat do čtyř

03717698.jpeg

Pochopit koncept ničeho není tak jednoduché, jak se lidem může zdát. Dokonce i lidská mláďata se o čísle nula učí až později a často mají problém říci, zda je vyšší, či nižší než 1. Kromě lidí chápou tento koncept například opice. Prvními bezobratlými živočichy, u kterých vědci tuto schopnost nalezli, jsou včely, píše o tom New Scientist. Výzkumníci včely testovali tak, že jim nabídli letět přes plošinky s žádnými, nebo několika tvary. „Žádné tvary“ včely rozpoznaly jako menší hodnotu než „nějaké tvary“. Včely však s matematickými schopnostmi mohou jít ještě dále. Další studie ukazuje na to, že včely dokáží napočítat do 4. Vědci včely učili rozlišovat mezi dvěma hodnotami: nabídli jim plošinky s jedním až čtyřmi tvary. Na konci jedné plošinky byla sladká a na druhé nechutná chininová odměna. Včely se pak učily asociovat si plošinu s méně tvary se sladkou chutí. Poté byly testovány na plošinách s tvary, které vypadají jinak než na jejich cvičištích. Správný výběr plošiny dokázal, že se hmyz orientoval nikoli podle vzhledu, ale podle množství tvarů. Když si mohly vybrat plošiny, na kterých žádný tvar nebyl, ve většině případů si je vybraly. Další výzkum ukázal to, že více než 4 tvary však včely mátly. Tato včelí schopnost rozlišovat mezi dvěma numerickými hodnotami je fascinující, protože se v říši bezobratlých živočichů objevila poprvé. Vědci však stále nevědí, k čemu je jim dobrá. Podívejte se taky na Včely se vrací, jejich hromadné mizení snad končí. V USA je jich teď zas o trochu víc.

Spustit audio
  • Ministr kultury zrušil památkovou ochranu obchodního domu Kotva, památkáři o ní teď rozhodují znovu

    2. duben 2019
    od_kotva_2014_180927-083833_dbr.jpg

    Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD zrušil prohlášení pražského obchodního domu Kotva za kulturní památku. Důvodem je podle mluvčí resortu Marthy Häckl to, že se během řízení, které o přidělení ochrany rozhoduje, změnil vlastník objektu. 

    „Předešlý vlastník opomněl svoji zákonnou povinnost informovat ministerstvo o změně vlastnictví. Nový vlastník si zvolil stejného zástupce v řízení jako předešlý, ale ani tento zástupce nesdělil, že již zastupuje jiného vlastníka,“ uvádí ministerstvo. V roce 2016 získala budovu Pražská správa nemovitostí, a to údajně za zhruba 2,2 miliardy korun. Nový vlastník – PSN – podal rozklad proti rozhodnutí, aby byla Kotva památkou právě s tím, že byl opomenut. Ministr proto rozhodnutí svého památkového odboru zrušil z důvodu právní jistoty a jako odvolací orgán věc vrátil Odboru památkové péče. Krok ministra kritizuje mimo jiné autor projektu Vetřelci a volavky, věnujícího se výtvarnému umění ve veřejném prostoru 70. a 80. let minulého století, a sochař Pavel Karous: „Politik bez odbornosti rozhodne svévolně o něčem ve prospěch finančně silného soukromníka proti zájmu veřejnosti, která jej volí, a proti doporučení vlastních odborníků a proti doporučení vlastních odborníků. To, co tady vidíme, je klasická ukázka toho, čemu se říká vysoce korupční potenciál.“ Jak řekla Radiu Wave mluvčí resortu Martha Häckl, pokud nenastanou ze strany PSN žádné komplikace, památkáři by mohli rozhodnout v horizontu týdnů. „Ministerstvo kultury vysílá jasný signál: ‚Pokud nejste velmi bohatí a budete si chtít v památkové zóně třeba jen přetřít okna, budete donuceni k citlivému památkářskému přístupu. Pokud jste oligarcha, nebudete mít žádný problém celou faktickou kulturní památku zbourat či radikálně přestavět. Status kulturní památky není problém,“ dodal pro Radio Wave Karous. Reagoval tak mimo jiné na to, že minulý týden majitel Kotvy oznámil záměr obchodní dům zrekonstruovat. Rekonstrukce má začít příští rok a trvat by měla zhruba rok. Podle zákona musí majitel až do rozhodnutí chránit nemovitost před poškozením a zničením a také oznámit ministerstvu zamýšlenou či uskutečněnou změnu vlastnictví, správy nebo užívání věci. V podstatě se musí o objekt, který může potenciálně vykazovat památkové hodnoty, starat jako o památku.

    Edit 5. 4. 2019: Vzhledem k novým okolnostem zveřejňujeme veřejné prohlášení Pavla Karouse ke kauze obchodního domu Kotva:

    Podívejte se také na Brutalismus je ve světě stejně kontroverzní jako u nás. Za jeho ikony se bojuje.

  • Pyramida na nádvoří Louvru se díky streetartovému projektu propadla do lomu. Oslavila tak 30 let

    1. duben 2019
    Streetartový umělec Jeane Rene, známý jako JR (uprostřed), vytvořil kolem známé pyramidy v pařížském Louvru dokonalou optickou iluzi, která měla vyvolat zdání, že se pyramida propadla do lomu plného skal a kamení

    Streetartový umělec Jeane Rene, známý jako JR, vytvořil kolem pyramidy v pařížském Louvru dokonalou optickou iluzi, která měla vyvolat zdání, že se pyramida propadla do lomu plného skal a kamení. Tvorba obrovského streetartového díla mu trvala tři dny. Spolupracovalo na ní 400 dobrovolníků a umělec využil asi 2000 papírových samolepek. Dílo o rozměrech asi 17 000 metrů čtverečních vzniklo na oslavu třicetiletého výročí vzniku stavby, která slouží jako hlavní vstup do galerie.

    Unikátní skleněnou pyramidu skládající se ze 603 kosočtvercových a 70 trojúhelníkových dílů navrhl v Číně narozený americký architekt I. M. Pei a otevřena byla 30. března 1989. Od té doby se stala jednou z nejznámějších památek Paříže. Vzhledem k tomu, že instalace byla vytvořena pouze z papíru, nevydržela kolem pyramidy příliš dlouho. Už v sobotu ji návštěvníci poničili a v neděli pod jejich náporem zmizela definitivně. Umělec ale zklamání necítí, podobný osud svého díla sám předpokládal. „Umění, stejně jako život, je pomíjivé. Umělecká díla, jakmile byla stvořena, žijí sama. Slunce vysouší lepidlo a kroky návštěvníků trhají křehký papír. Celý životní cyklus mého díla spočívá v účasti dobrovolníků, návštěvníků i lovců suvenýrů,“ napsal JR na Twitter. Píše o tom server Design Boom. Umělec s muzeem spolupracoval už v roce 2016, tehdy pro změnu nechal známou pyramidu zmizet úplně

  • Vědci našli dokonale zachovalé zkameněliny ryb. Zakonzervoval je asteroid, který vyhubil dinosaury

    1. duben 2019
    Fosilie ryby

    Američtí vědci objevili v Severní Dakotě naleziště plné výborně zachovalých fosilií rostlin a živočichů, kteří žili na Zemi před 66 miliony let. Zakonzervované ostatky pochází z doby, kdy na Zemi dopadl obrovský asteroid Chicxulub, který vyhladil asi 75 procent všech tehdejších živočišných i rostlinných druhů včetně všech druhů dinosaurů.

    Vědci v místě zvaném Tanis objevili zajímavou směsku fosilií sladkovodních ryb, suchozemských obratlovců, stromů, větví, ale i schránek mořských živočichů. Někteří ze živočichů zemřeli pouhých pár desítek minut po dopadu asteroidu. Zjistilo se, že ryby vdechovaly částice uvolněné nárazem vesmírného tělesa do Země. Fosilie na místo podle vědců zanesl obrovský proud vody vyvolaný nárazem. Během pár desítek minut do Severní Dakoty dorazilo i obrovské zemětřesení. Živočichy a rostliny tak Země doslova pohřbila zaživa. Celý proces byl tak rychlý, že se fosilie zachovaly ve 3D. „Vůbec nejsou zničené. Bylo to jako lavina, všechno se rychle zhroutilo a živočichy a rostliny to zalilo jako do betonu,“ řekl spoluautor zprávy z vykopávek David Burnham britskému Guardianu. Fosilie objevené v Severní Dakotě pomohly vědcům identifikovat několik do té doby zcela neznámých druhů ryb. „Jsou to záznamy o jedné z nejpozoruhodnějších událostí v historii Země. Nikde jinde na světě takový záznam neexistuje,“ řekl Guardianu Robert DePalma, kurátor Muzea přírodní historie v Palm Beach na Floridě. Dopad asteroidu Chicxulub byl klíčový pro životy nás všech. Právě od tohoto okamžiku se totiž Země stala planetou savců, i díky asteroidu Chicxulub jsme tedy svět po dinosaurech zdědili.

  • Finští vězni místo fyzické práce trénují umělou inteligenci. Úkol jim zadal technologický startup

    1. duben 2019
    vězni - vězení

    Zaměstnávání vězňů je v České republice i západní Evropě poměrně běžnou záležitostí. Odsouzenci však většinou pracují manuálně. Cílem jejich zaměstnání je hlavně udržet si pracovní návyky. V dnešní době plné počítačů a technologií ale vyvstává otázka, jestli je fyzická práce pro vězně dostatečnou přípravou na život po trestu. Dvě věznice ve Finsku se proto rozhodly zaměstnat vězně prací na počítači. Čtou a třídí různé texty a tím trénují umělou inteligenci.

    S nápadem na novou formu vězeňské práce přišel startup Vainu. Jeho cílem je sestavit rozsáhlou databázi společností a kontraktorů a vzájemně je automaticky propojovat. K tomu má pomáhat umělá inteligence. Aby správně fungovala, je potřeba, aby algoritmus dokázal perfektně rozeznat psaný text a například ve větě zmiňující slovo apple rozpoznal, zda se jedná o technologickou společnost, jablko nebo úplně jinou společnost se slovem apple v názvu. Pro anglické texty startup využívá brigádníky najaté přes tržiště prací Mechanical Turk od Amazonu, kteří jednotlivé články čtou, třídí a umělé inteligenci dávají podněty, na základě kterých se zlepšuje. Brigádníky, kteří by podobnou službu dělali ve finštině, se ale firmě nepodařilo sehnat. Proto se rozhodla oslovit věznice.

    „Měli jsme k dispozici pouze jednoho člověka, který byl schopen potřebná data třídit ve finštině. Věděli jsme, že to není dost, a tak jsme si prostě jednoho dne řekli, co kdybychom využili vězeňskou pracovní sílu? Situaci ulehčil i fakt, že finská správa věznic sídlí ve stejné budově jako my,“ řekl serveru The Verge ředitel startupu Tuomas Rasila. Věznice spolupráci s povděkem přijaly. Podle Rasily i proto, že vězni k výkonu zaměstnání potřebují jen počítač, a nehrozí tak, že by svůj pracovní nástroj zneužili například jako zbraň. Na výcviku umělé inteligence pracují vězni ze dvou nápravných zařízení v Helsinkách a Turku. Na asi deseti počítačích dodaných startupem Vainu se střídá necelá stovka vybraných vězňů. Odměny vyplacené zaměstnavatelem trestancům rozděluje vězeňský úřad podle splněných úkolů. Píše o tom server CzechCrunch

    Za způsob, jakým startup brigádníky i vězně najímá, čelí ale také kritice části veřejnosti. Platformy jako Mechanical Turk od Amazonu jsou ve světě kritizovány za vykořisťování zaměstnanců, kteří například kvůli složité životní situaci vykonávají podřadné a mizerně placené online brigády. Dle statistik, které přinesl magazín The Atlantic, se průměrná mzda v některých případech pohybuje okolo 2 dolarů za hodinu. Podobný nebo možná ještě nižší plat dostávají i vězni. Otázkou tak zůstává, jestli je hlavním cílem startupu vězňům do budoucna pomoci nebo mu jde primárně o úsporu vlastních nákladů.

     

  • Redakce vatikánského magazínu pro ženy končí, nesouhlasí s údajnou snahou vedení ovlivňovat obsah

    29. březen 2019
    Jeptišky

    Zakladatelka a celá redakční rada magazínu pro ženy Donne Chiesa Mondo se rozhodly skončit, kvůli přístupu vedení novin L’Osservatore Romano, pod kterými měsíčník vychází.

    Redaktorka a zakladatelka titulu Lucetta Scaraffia agentuře Associated Press konkrétně řekla, že se tvůrce ženského magazínu vedení deníku snaží zdiskreditovat a „dostat pod kontrolu“. Šéfredaktor vatikánských novin Andrea Monda jí prý dokonce řekl, že chce převzít zodpovědnost za obsah přílohy pro ženy.
    Podle Scaraffii se snahy zintenzivnily poté, co letos redaktorky napsaly o sexuálním zneužívání jeptišek kněžími. „Cítíme se obklopeny atmosférou nedůvěry... vrací se praktiky vybírání žen, které budou poslouchat,“ cituje server Christnet slova zakladatelky Lucetty Scaraffii z dubnového vydání časopisu. To stejné uvedla i v otevřeném dopise papeži Františkovi. Nové číslo magazínu by mělo vyjít 1. dubna, agentura AP má text k dispozici. Jak píše server Catholic News Agency, šéfredaktor deníku Andrea Monda obvinění odmítl. Zastává názor, že zakladatelce magazínu i jejím kolegyním dával volnost. Do chodu přílohy podle svých slov zasahoval jen tím, že například navrhoval témata a osobnosti. Jeho názory prý ale mohla redakční rada svobodně posoudit.

    Přečtěte si taky Vatikánský magazín apeluje na církev, aby přestala zneužívat práci jeptišek.

  • Ridley Scott ocenil adaptaci Vetřelce v podání středoškolského divadla a zaplatí si přídavek

    29. březen 2019

    Doslova virálním hitem se staly video ukázky z divadelního zpracování kultovního sci-fi hororu, v nichž studenti zdařile na pódiu inscenují například moment, kdy se smrtící organismus přisaje na obličej oběti.

    Pokud jste někdy viděli Rushmore od Wese Andersona, jistě vám v paměti utkvěly scény zachycující přípravu a provedení studentského divadla, které je teatrálním převodem testosteronových akčních filmů typu Rambo. Do podobného podniku se pustili studenti The North Bergen High School v americkém New Jersey. Jejich pódiové ztvárnění Vetřelce se zdařilo natolik, že díky virálnímu efektu přitáhlo pozornost a zájem samotného tvůrce celého konceptu. A Ridley Scott má pro mladé divadelníky jen slova chvály. „Smekám klobouk před tím, s jakou kreativitou, imaginací a odhodláním jste se pustili do produkce takto ambiciozní show,“ píše filmový režisér v dopise, který podle serveru Deadline zaslal studentům do New Jersey. Vyzdvihuje především to, že si vystačili bez rozpočtu a kulisy i rekvizity vyrobili z recyklovaných materiálů. „Soběstačnost je to, co do značné míry položilo základy této země imigrantů, přicházejících do Nového světa a pracujících pospolu,“ zameditoval si britský „ekonomický přistěhovalec“. A jako odměnu za dobrou práci přislíbil studentům, že jeho produkční společnost Scott Free zafinancuje další představení opěvovaného divadelního kusu. Závěrem dopisu Ridley Scott vyslovil i drobné osobní přání. Potěšilo by ho, kdyby se stejným elánem se studenti pustili do adaptace dalšího jeho filmu – Gladiátora. Pro propagační kampaň k chystanému pokračování blockbusteru z antického Říma by to byl doslova dar z nebe. A aby toho nebylo málo, se svým uznáním přispěchala sama Ripleyova, tedy herečka Sigourney Weaverová. V krátkém videu skládá komplimenty v nepřítomnosti i za scenáristu Waltera Hilla a režiséra druhého dílu Jamese Camerona. Připojuje však i drobné varování, ve stylu středoškolských hororových komedií: „Vetřelec je možná pořád někde tam venku, takže až budete příště otevírat svou skříňku, dělejte to velmi pomalu.“

  • Vědci testují hormonální antikoncepci, která by se dala nosit na náušnici, hodinkách nebo prstenu

    29. březen 2019
    Hormonální antikoncepce, která by se dala nosit na náušnici, hodinkách nebo prstenu

    Ženské šperky by mohly v budoucnu sloužit i jako ochrana před otěhotněním. Vědci z amerického Georgijského technologického institutu totiž testují novou metodu antikoncepce, která spočívá v přichycení malého proužku s hormonem na prsten, náušnici či hodinky. Z nich se pak dostává přes kůži do těla. 

    Metoda se už používá třeba u léků, které pomáhají s kinetózou, při odvykání kouření nebo kontrolují příznaky menopauzy. Náplast se skládá ze 3 částí – první přiléhající na šperk je nepropustná, prostřední obsahuje antikoncepční přípravek a třetí přilne ke kůži, aby se do ní hormon mohl dostat. Vědci zatím metodu vyzkoušeli jen na zvířatech, i tak se ale ukázalo, že do těla zvládne vpravit dostatek hormonu, aby se zabránilo početí. Testy proběhly na uších prasat a bezsrstých krysách, a to s látkou levonorgestrel. Na kůži zvířat bylo malé zařízení o velikosti zhruba 1 cm2 16 hodin, 8hodinová pauza pak měla simulovat noční spánek, kdy ženy šperky odkládají. Přestože hladina hormonu v těle během přestávky poklesla, stále ho bylo dostatek. „Nasazování šperků je samo o sobě denní rutinou ženy, tato technika by proto mohla usnadnit dodržování režimu dávkování antikoncepce. Univerzální zadní část náušnice se dá použít pro mnoho různých šperků,“ říká profesor Mark Prausnitz z Georgijského technologického institutu. Antikoncepční šperk byl původně navržen pro potřeby rozvojových zemí, kde je dostupnost dlouhodobých antikoncepčních metod (například nitroděložních tělísek) omezená. Podle vědců by ale mohla být technologie přínosná pro ženy po celém světě. A nejen pro ně – výzkumníci počítají i s možným využitím pro jiné léčivé přípravky vyžadující pravidelné dávkování.

    Podívejte se taky na Úzkosti, nebezpečí mrtvice a neinformovaní kluci. Přestanou Češky brát hormonální antikoncepci?.

  • Brazilské národní parky budou spravovat soukromé firmy, aktivisté se bojí nejhoršího

    29. březen 2019
    Vodopády Iguaçu

    Brazílie chce ještě letos začít privatizovat správu některých svých národních parků. S plánem přišel tamní ministr životního prostředí Ricardo Salles. Na seznamu míst, na která by mohly nově dohlížet soukromé firmy, jsou například slavné vodopády na řece Iguaçu při hranici s Argentinou a Paraguayí, ostrov Fernando de Noronha, oblíbený mezi potápěči, nebo rezervace Pau Brasil a Chapada dos Veadeiros.

    Jak připomíná agentura Reuters, správu chráněných území má obecně na starosti vládní agentura Chico Mendes Institute for Biodiversity Conservation, nazvaná po bojovníkovi za zachování amazonského deštného pralesa. Ministr Salles letos už jednou označil tuto instituci za „bezvýznamnou“. Aktivisté a ochránci životního prostředí se obávají, že se Salles spolu s novým brazilským pravicovým prezidentem Jairem Bolsonarem chystá upřednostnit ekonomický rozvoj a prospěch před dohledem na životní prostředí v zemi. Právě Bolsonaro totiž během volební kampaně kritizoval pokuty za poškozování životního prostředí, zvažoval, zda by Brazílie neměla odstoupit od Pařížské dohody o klimatu, a navrhoval sloučení ministerstva životního prostředí s resortem zemědělství. Kritici už dříve upozornili, že by takový přístup mohl ohrozit Amazonský prales.

    Podívejte se taky Brazilský prezident Bolsonaro dal po pár hodinách ve funkci pralesy do rukou zemědělské lobby.

  • Za 200 let nebudou na Islandu už žádné ledovce, tvrdí glaciolog

    29. březen 2019

    Oteplení Země o 2 stupně Celsia by mohlo rozpustit všechny islandské ledovce a vedle nenávratné ztráty pro ostrovní přírodní bohatství by také znamenalo velké problémy pro místní hydroelektrický průmysl, který je poháněný právě vodou odtékající z ledovců.

    Už skoro 10 let jezdí učitel Jón Stefánsson s žáky 7. třídy měřit stav ledovce Sólheimajökull. Z 60 kilometrů Hvolsvölluru se od roku 2010 vydávají na praktická přírodovědná cvičení do terénu, čehož je jednoznačným důkazem ručně popisovaná cedule, na kterou zaznamenávají každoroční stav ledovce. Jen po dobu jejich měření ustoupil ledovec o 350 metrů, o třetinu jen za poslední rok. Jako exemplární příklad, na kterém jde dobře pozorovat dopady klimatických změn, zmiňuje v dokumentární sérii Hvað höfum við gert? (Co jsme to udělali?) ledovec Sólheimajökull i předseda vědecké komise zabývající se klimatickou změnou Halldór Björnsson. V pořadu veřejnoprávní televize RÚV také zazní, že rozpouštění a ústup ledovců se děje v přirozených cyklech, nicméně, jak tvrdí profesorka na univerzitě v Postupimi Liane G. Benning, rychlost, s jakou k tomu dochází nyní, je naprosto bezprecedentní. Glaciolog Helgi Björnsson, který také promlouvá v dílu série Hvað höfum við gert?, vzpomíná, že v 70. letech byl ještě svědkem toho, jak Sólheimajökull roste. „Při oteplení o méně než jeden stupeň jsme v průběhu tohoto století ale byli svědky zhoršování stavu ledovců,“ tvrdí skepticky. „Všechny ledovce na Islandu zmizí v důsledku oteplení o 2 stupně.“ Glaciolog Oddur Sigurðsson na přednášce konané v univerzitním kině Háskólabíó odhadl, že to bude trvat 150 až 200 let, než se tato chmurná vize naplní. „A nemyslím si, že tomu můžeme ještě nějak zabránit,“ vynesl zdrcující rezultát.

    Podívejte se taky na Dubajská firma chce odtáhnout antarktické ledovce do Perského zálivu.