Včely chápou koncept nuly a umí počítat do čtyř

03717698.jpeg
03717698.jpeg
Pochopit koncept ničeho není tak jednoduché, jak se lidem může zdát. Dokonce i lidská mláďata se o čísle nula učí až později a často mají problém říci, zda je vyšší, či nižší než 1. Kromě lidí chápou tento koncept například opice. Prvními bezobratlými živočichy, u kterých vědci tuto schopnost nalezli, jsou včely, píše o tom New Scientist. Výzkumníci včely testovali tak, že jim nabídli letět přes plošinky s žádnými, nebo několika tvary. „Žádné tvary“ včely rozpoznaly jako menší hodnotu než „nějaké tvary“. Včely však s matematickými schopnostmi mohou jít ještě dále. Další studie ukazuje na to, že včely dokáží napočítat do 4. Vědci včely učili rozlišovat mezi dvěma hodnotami: nabídli jim plošinky s jedním až čtyřmi tvary. Na konci jedné plošinky byla sladká a na druhé nechutná chininová odměna. Včely se pak učily asociovat si plošinu s méně tvary se sladkou chutí. Poté byly testovány na plošinách s tvary, které vypadají jinak než na jejich cvičištích. Správný výběr plošiny dokázal, že se hmyz orientoval nikoli podle vzhledu, ale podle množství tvarů. Když si mohly vybrat plošiny, na kterých žádný tvar nebyl, ve většině případů si je vybraly. Další výzkum ukázal to, že více než 4 tvary však včely mátly. Tato včelí schopnost rozlišovat mezi dvěma numerickými hodnotami je fascinující, protože se v říši bezobratlých živočichů objevila poprvé. Vědci však stále nevědí, k čemu je jim dobrá. Podívejte se taky na Včely se vrací, jejich hromadné mizení snad končí. V USA je jich teď zas o trochu víc.
Spustit audio
  • Hodina v londýnském metru je stejně škodlivá jako celý den v ulicích, ukazuje výzkum ovzduší

    11. leden 2019
    londýnské metro

    Vzduch v londýnském metru je podle nové studie velmi znečištěný. Lidský organismus je za jednu hodinu jízdy vystaven stejnému množství škodlivých částic jako za celý den v ulicích této britské metropole.

    V některých stanicích je podle studie zadané londýnským dopravním podnikem ovzduší až padesátkrát špinavější než venku. Obzvlášť špatný je stav v nejhlubších částech sítě. Ve stanici Hampstead naměřili autoři výzkumu průměrnou koncentraci nebezpečných prachových částic na úrovni 492 mikrogramů na metr krychlový. Na rušné ulici Londýna je průměr 16 mikrogramů, píše The Guardian. Londýnskou síť metra, která je nejstarší na světě, tvoří hluboké a špatně větrané tunely. Vzduch v nich znečišťuje opotřebovávání součástí systému, jako například kol nebo brzdových destiček. Riziko pro zdraví cestujících nelze podle výzkumníků vyloučit, cestování metrem ale prý žádné vážné nebezpečí nepředstavuje. Kvalitu vzduchu v roce 2013 měřili vědci také v pražském metru. Výzkum, který měl na starosti Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, ale žádné závažné znečištění neodhalil. Ovzduší v něm je prý díky důslednému odvětrávání nezávadné.

  • Nemocnice na kraji lesa. V Norsku otevřeli první lesní domky určené pro zotavení nemocných

    11. leden 2019

    Jen sto metrů od vchodu do největší norské nemocnice v Oslu stojí malá dřevěná chata obklopená zelení. Má zpříjemnit hospitalizaci a rekonvalescenci místním pacientům, píše se na webu ArchDaily.

    Chata může sloužit k rozjímání i k setkávání nemocných s jejich blízkými. Podle lékařů a architektů příjemné prostředí zlepšuje psychický a fyzický stav pacientů. „Chata poskytuje klidné zázemí, kde mohou návštěvníci čerpat sílu z přírody,“ vysvětluje dětská psycholožka Maren Østvold Lindheim z univerzitní nemocnice. „Příroda přináší radost a pomáhá pacientům relaxovat. Mohou zde znovu najít klid a vyrovnanost, které jim pak pomáhají v další léčbě.“ Druhý domek se tyčí nad rybníkem v dubovo-březovém lesíku u nemocnice v Kristiansandu na jihu Norska. Domky navrhlo architektonické studio Snøhetta. Chatky měří 35 metrů čtverečních, v každé se nachází hlavní místnost, menší pokoj, koupelna a malá terasa. Domky jsou bezbariérové a mají velká okna, včetně kulatého střešního otvoru. „Návštěvníci mohou hledět do lesa, vdechovat vůni lesní půdy, naslouchat zurčení vody, i když zůstanou uvnitř chatky,“ uvádějí autoři projektu.

  • Vědci odhalili tajemství umístění soch na Velikonočním ostrově. Označovaly zdroje pitné vody

    11. leden 2019
    Velikonoční ostrov

    Obrovské sochy hlav na Velikonočním ostrově fascinovaly cestovatele a vědce po staletí. Až nyní ale odborníci odhalili tajemství jejich umístění.

    Předpokládá se, že sochy nazývané moai měly představovat předky a byly spojeny s rituální činností, důvody pro jejich umístění ale vědcům známé doposud nebyly. Výzkumníci proto analyzovali umístění jednotlivých monolitů a porovnali je s lokacemi přírodních zdrojů na ostrově. Jejich domněnky se potvrdily, velmi často se totiž nacházejí v blízkosti zdrojů čerstvé vody. Velikost jednotlivých soch pak prý mohla souviset s hojností a kvalitou zdrojů. „Důležité na tom je, že to dokazuje, že sochy nejsou umístěny na zvláštních rituálních místech,“ řekl pro Guardian spoluautor výzkumu profesor Carl Lipo z Binghamton University v New Yorku, „ale byly integrovány do života komunity.“ S touto teorií vědci přišli již dříve, poté co se nepotvrdilo, že by jejich umístění souviselo s blízkostí materiálů, ze kterých jsou vyrobeny. Tento výzkum je ale první, který ji potvrdil.

  • Bramborové slupky mohou být udržitelnou alternativou k tradičním stavebním materiálům

    11. leden 2019
    Brambory

    Mnoho standardních stavebních materiálů, jako je třeba dřevotříska, obsahuje toxické materiály a formaldehyd. Mají navíc velmi nízkou životnost a negativní dopad na životní prostředí. Nyní se ale objevila alternativa – desky vyrobené z bramborových slupek.

    Londýnští designéři Rowan Minkley a Robert Nicoll společně s výzkumníkem Gregem Cooperem vyvinuli bramborové desky, které jsou biologicky rozložitelnou alternativou. Jsou navíc vyrobeny pouze z odpadu. Desky neobsahují toxické pryskyřice, chemikálie ani formaldehyd. Nemají proto žádné negativní dopady na životní prostředí. Nápad má podle nich řešit problém se stavebním odpadem a zároveň i problém s potravinovým odpadem. Proces výroby je prý podobný jako u dřevovláknitých desek, ale formaldehydové pryskyřice jsou v něm nahrazeny tmelem vyrobeným z brambor. Z takto vzniklých desek pak mohou být dále vyrobeny stavební materiály nebo nábytek. Po skončení životnosti se tyto výrobky jednoduše rozloží a mohou být využity jako hnojivo. 

  • Umělé kožešiny mohou zatěžovat životní prostředí více než ty pravé

    11. leden 2019
    umělé kožešiny

    Odborníci upozorňují na to, že umělé kožešiny a kůže se často vyrábějí z akrylu, u kterého trvá stovky let, než se rozloží. Varianty na bázi ropy nejsou rozložitelné vůbec.

    „Lidé si myslí, že umělá kožešina je na jedno použití. Po několika sezónách ji vyhodí a nemyslí na to, že není biologicky rozložitelná. Je to ropný produkt. Vysoce toxický,“ říká módní návrhář Tom Ford pro server Refresher. Pravé kožešiny a kůže se často vyrábí jako vedlejší produkty ze zvířat zpracovávaných pro potravu, zvířecí těla se tak zužitkují celá. Tak je tomu například u králíků, ovcí a koz. „Jejich kůže je přirozeně krásná, hebká, zahřeje a je biologicky rozložitelná. Je to navíc velmi kvalitní produkt, takže vydrží až třicet let,“ říká pro dezénový server Inhabitat Schelley Tichborne, zakladatel londýnského footwearového labelu, který odmítá používat umělé materiály. Problémem z hlediska životního prostředí je u zpracovávání pravých kožešin a kůží hlavně produkce skleníkových plynů při chovu takových zvířat. Pokud jde o kožešiny z volně žijících zvířat, jako jsou lišky, bobři a kojoti, nejde prý vždy o razantní zásah do populace. Lov se týká prý vždy zhruba maximálně 15 % z celkového počtu. Otázka výběru materiálu je každopádně komplikovanější, než se zdála být. Vzhledem k současným technologickým pokrokům ve vědě je však podle serveru Inhabitat pravděpodobné, že by brzy mohla vzniknout umělá varianta, která nebude planetu tolik zatěžovat.

  • V Novém papežovi, dalším Sorrentinově seriálu, hraje kromě Juda Lawa i John Malkovich

    10. leden 2019

    Po seriálu Mladý papež o životě nejvyššího církevního hodnostáře přichází italský režisér Paolo Sorrentino s jeho nepřímým pokračováním. Na televizních obrazovkách se má podle nově zveřejněné promo fotky vedle herce Juda Lawa objevit i John Malkovich a seriál se bude jmenovat Nový papež. 

    Po nejednoznačném konci hlavního hrdiny v první sérii se nabízí teorie, že jeho přízrak teď bude cestou papežství provádět svého nástupce. Podle kulturního serveru IndieWire uvidíme v další limitované Sorrentinově sérii i několik herců ze té původní – Silvia Orlanda, Javiera Cámaru nebo Cécile de France. Nové postavy si zahrají Henry Goodman, Ulrich Thomsen, Mark Ivanir nebo Massimo Ghini. Časopis Variety mluví i o možném hostování Sharon Stone. Sorrentinův první seriál se stal vůbec prvním italským titulem nominovaným na ceny Emmy. Nový papež se začal natáčet na podzim minulého roku v Benátkách a měl by se vysílat koncem letošního roku. Žádné oficiální datum ale zatím produkce nestanovila. 

  • Stellan Skarsgård ztvární barona Harkonnena v novém filmovém zpracování legendární sci-fi Duna

    10. leden 2019
    Stellan Skarsgård

    Oblíbený švédský herec rozšíří svou sbírku záporných rolí o opravdu unikátní postavu. Hlava rodu Harkonnenů je totiž stejně tak objemná a zvrácená, jako machiavelisticky podlá.

    Můžete si o Lynchově Duně myslet cokoli, ale minimálně casting měla špičkový: svěží a čerstvý Kyle MacLachlan jako Paul Atreides, rozšklebený Němec Jürgen Prochnow v roli jeho otce, neherec Sting coby zrzek Feyd Rautha či Max von Sydow jako doktor Kynes. Role barona Harkonnena se ujal americký herec Kenneth McMillan, obsazovaný převážně do záporných nebo nesympatických rolí. Charakterovému profilu perverzního vesmírného feudála v jeho případě dost přidalo i výrazné maskování a můžeme se jen dohadovat, co maskéři provedou s populárním švédským hercem. Zatím odtajněné castingové volby oceňovaného kanadského režiséra Denise Villeneuvea naznačují, že v tom dobrém se určitě inspiruje u Lynche. Paula Atreida ztvární Timothée Chalamet, známý z hitu Dej mi své jméno, jeho matku lady Jessicu bude hrát pro změnu Švédka Rebecca Ferguson, kterou jsme mohli vidět v posledních dvou příspěvcích do Mission: Impossible fanšízy. Wrestler-herec Dave Bautista se zdá být jako dobrá volba pro roli Harkonnenova sadistického, hrubého synovce Glossu Rabbana, přezdívaného Bestie. Villeneuveova Duna by se měla začít natáčet letos na jaře v Budapešti a v Jordánsku. A nám nezbývá než doufat, že tentokrát se mu přepracování kultovního filmu osmdesátých let vyvede lépe než v případě Blade Runnera.

  • Bauhaus slaví sté výročí vzniku. Galerie po celém světě chystají výstavy a doprovodné události

    10. leden 2019
    Bauhaus, budova školy

    Výročí uměleckého, architektonického a designérského hnutí Bauhaus se letos chystají významné galerie po celém světě připomenout tematickými událostmi a výstavami. Oslavy Bauhausu a jeho vlivu na umění i společenský vkus mají trvat celý rok.

    Bauhaus vznikl v roce 1919 jako malá škola umění a řemesel architekta Waltera Gropiuse v německém Výmaru. Fungovala pouze 14 let, dokud ji nacistický režim nezakázal, přesto se i za tak krátkou dobu Bauhaus stal nejvlivnějším směrem evropského umění, designu a architektury. Ovlivnil výrazně i československou avantgardu. Hnutí během své působnosti vygenerovalo spoustu významných osobností pod vedením slavných učitelů, jako byli například Vasilij Kandinskij, Mies van der Rohe nebo Paul Klee. Seznam největších světových galerií a jejich akcí věnovaných Bauhausu najdete například na stránkách magazínu Dezeen. Do oslav se vedle desítek německých institucí zapojily i zahraniční galerie jako londýnská Tate Modern, Museum Boijmans van Beuningen v Rotterdamu nebo moskevská Garage. Celoroční průběh akcí zastřešuje projekt Bauhaus 100, ten podle uměleckého serveru Artnet slibuje, že se budou držet stylu svého oslavence – mají být pestré, experimentální, nadnárodní a radikálně současné.

  • EU chce zavést „právo na opravu“. Spotřebiče mají vydržet déle a jejich oprava má být snazší

    9. leden 2019
    oprava - počítač

    Občané Evropské unie a USA získají „právo na opravu“. Podle návrhů evropských ministrů životního prostředí budou výrobci muset vyrábět elektrické spotřebiče, které vydrží déle a jejich oprava bude snazší. Nová pravidla mají pomoci k ochraně životního prostředí a šetřit zdroje. 

    Návrhy se týkají osvětlení, televizí a velkých domácích spotřebičů. Mnoho dnešních výrobků se nedá opravit, jejich části bývají slepené nebo k nim nejsou k dostání náhradní díly či instrukce k opravě. Nejméně 18 států USA zvažuje zavedení podobných zákonů jako EU. Navrhované změny ale vyvolávají kontroverzi. Podle výrobců jsou nároky na opravu příliš přísné a povedou k útlumu inovací. Skupiny na ochranu spotřebitelů si naopak stěžují na to, že Evropská komise dala firmám kontrolu nad procesem opravy. Trvá totiž na tom, aby některé výrobky mohly být opraveny pouze profesionály pod kontrolou výrobců. Opravy tak budou hůře dostupné. EU vedlo ke změně několik znepokojivých statistik, podle kterých se zkracuje životnost spotřebičů a kvůli výrobě nových se dramaticky zvyšuje objem vypouštěného oxidu uhličitého.