Včely chápou koncept nuly a umí počítat do čtyř

03717698.jpeg

Pochopit koncept ničeho není tak jednoduché, jak se lidem může zdát. Dokonce i lidská mláďata se o čísle nula učí až později a často mají problém říci, zda je vyšší, či nižší než 1. Kromě lidí chápou tento koncept například opice. Prvními bezobratlými živočichy, u kterých vědci tuto schopnost nalezli, jsou včely, píše o tom New Scientist. Výzkumníci včely testovali tak, že jim nabídli letět přes plošinky s žádnými, nebo několika tvary. „Žádné tvary“ včely rozpoznaly jako menší hodnotu než „nějaké tvary“. Včely však s matematickými schopnostmi mohou jít ještě dále. Další studie ukazuje na to, že včely dokáží napočítat do 4. Vědci včely učili rozlišovat mezi dvěma hodnotami: nabídli jim plošinky s jedním až čtyřmi tvary. Na konci jedné plošinky byla sladká a na druhé nechutná chininová odměna. Včely se pak učily asociovat si plošinu s méně tvary se sladkou chutí. Poté byly testovány na plošinách s tvary, které vypadají jinak než na jejich cvičištích. Správný výběr plošiny dokázal, že se hmyz orientoval nikoli podle vzhledu, ale podle množství tvarů. Když si mohly vybrat plošiny, na kterých žádný tvar nebyl, ve většině případů si je vybraly. Další výzkum ukázal to, že více než 4 tvary však včely mátly. Tato včelí schopnost rozlišovat mezi dvěma numerickými hodnotami je fascinující, protože se v říši bezobratlých živočichů objevila poprvé. Vědci však stále nevědí, k čemu je jim dobrá. Podívejte se taky na Včely se vrací, jejich hromadné mizení snad končí. V USA je jich teď zas o trochu víc.

Spustit audio
  • Češi už 130 let používají unikátní síť turistických tras, pěšky můžou projít 43 tisíc kilometrů

    10. květen 2019
    Turistické značení na Ještědu

    Milovníci pěších výletů se už 130 let můžou vydávat za krásami Česka po jedné z nejhustších a nejkvalitněji značených turistických tras v Evropě. První takovou cestu označili malými bílými čtverci s barevným pruhem uprostřed členové Klubu českých turistů v květnu roku 1889 a vedla ze Štěchovic k nedalekým Svatojánským proudům.

    Trasa dnes není kvůli vzniku Slapské přehrady průchozí, pořád ale existuje druhá nejstarší, která vznikla v létě 1889. Vede z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn a jmenuje se Cesta Vojty Náprstka, po zakladateli Klubu českých turistů. Značení české turistické sítě se objevuje na stromech, sloupech nebo kamenech u cest. Původně měly čtverce jen červenobílé provedení, později se přidala modrá a od roku 1916 se systém ustálil na čtyřech orientačních barvách – červené, modré, žluté a zelené. Pěších turistických tras je v Česku vyznačeno skoro 43 tisíc kilometrů a vznikají pořád nové. Momentálně se rozšiřují cyklotrasy, trasy pro lyžaře, koňské stezky nebo cesty vhodné pro vozíčkáře a kočárky.

  • Nevidomí si mohou i díky českým univerzitám prohlédnout v Braillově písmu mapy téměř celé Evropy

    9. květen 2019
    Haptické mapy

    Takzvané haptické mapy jim zpřístupní oblasti o rozloze přes 17 milionů kilometrů čtverečních nejen v Evropě, ale i v jejím blízkém okolí. Nevidomí si tak mohou v Braillově písmu zobrazit více než půl milionu měst a obcí.

    Donedávna se haptické mapy dělaly složitě ručně a šlo spíš o umělecké dílo než o praktickou pomůcku. „Kolega z ČVUT Radek Seifert pořád říkal, že to nějak musí jít udělat. Oslovil tedy i nás a společně jsme vymysleli potřebný algoritmus,“ popsal pro web Masarykovy univerzity vznik projektu Petr Červenka, který pracuje v knihovním a vydavatelském oddělení univerzitního střediska Teiresiás. Díky algoritmu je možné snadno přetvořit data z webových map tak, že z nich vznikne podklad pro mapu čitelnou hmatem. Tvorba haptické mapy probíhá docela jednoduše. Uživatel si na webu Mapy.cz vybere odkaz na haptické mapy a v nich konkrétní místo, které chce mít na té své. Potom si vybrané listy vytiskne na mikrokapsulový papír. V této podobě je to ale jen list tlustého papíru, který nevidomému ještě k ničemu není. Aby tisk vystoupil a stal se hmatem čitelným, musí se nechat projít speciálním zařízením fungujícím na bázi infračerveného záření. „Od začátku nám přišlo důležité, aby bylo pro tvorbu možné využít mikrokapsulový papír. Tuto technologii má totiž většina zařízení, která nevidomým pomáhají,“ vysvětlil Červenka pro univerzitní web. S projektem snadno dostupných hmatem vnímatelných map přišly společně Seznam.cz – vydavatel portálu Mapy.cz, Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Teiresiás Masarykovy univerzity a Středisko Elsa z pražské ČVUT.

  • S rostoucí teplotou planety hrozí v Británii častější povodně. Některá místa nebude možné ochránit

    9. květen 2019
    Záplavy - zaplavování - Devon, Anglie

    Britská Agentura pro životní prostředí představila strategii boje proti povodním vznikajícím v důsledku oteplování planety. Řešením podle ní není budování umělých zdí, ale snaha zastavit vodu pomocí přírodních překážek a jiných protipovodňových systémů. Stavět by se také měly vodě odolnější domy s prvky, jako jsou protipovodňové dveře nebo kamenné podlahy. Sídla z nejvíce ohrožených oblastí by se měla přesunout do bezpečnějších míst.

    Podle Agentury pro životní prostředí změna klimatu hrozbu povodní výrazně zvyšuje. „Nemůžeme vyhrát válku proti vodě, aniž by se odstranily klimatické změny. Není možné budovat nekonečně vysokou protipovodňovou ochranu,“ řekla předsedkyně agentury Emma Howard Boyd webu The Guardian. „Musíme vytvořit standardy, které lidem pomohou porozumět rizikům spojeným s povodněmi a umožní jim přizpůsobit se a reagovat,“ dodala. Lidé se podle agentury musí smířit s tím, že některá místa nebude v budoucnu možné před povodněmi ochránit. Prioritou by v těchto oblastech mělo být udržet lidi v bezpečí, minimalizovat škody způsobené vodou a pomoci rychlému zotavení oblasti. Nejkrajnějším řešením je přesun jednotlivců i celých komunit pryč z postižených oblastí. Strategie počítá s krizovým scénářem oteplení planety až o 4 °C od stavu v době před průmyslovou revolucí. Je tak pesimističtější než Pařížská dohoda, ve které se většina států světa zavázala udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Agentura pro životní prostředí není prvním orgánem, který před rostoucím rizikem záplav v Británii varuje. Podle nedávno vydané zprávy Výboru pro změnu klimatu, který je poradním orgánem vlády, bude v roce 2080 ohroženo povodní až 1,5 milionu nemovitostí jen v Anglii.

  • Uživatelé halucinogenních hub se v Denveru nemusí obávat žádného trestu. Rozhodlo o tom referendum

    9. květen 2019
    Lysohlávky obsahují halucinogen silocybin

    V americkém městě Denver ve státě Colorado přestanou policisté stíhat užívání halucinogenních hub. Těsnou většinou necelých 51 % hlasů o tom rozhodli jeho občané v referendu. Denver je prvním městem v USA, které se k tak liberálnímu kroku odhodlalo.

    Nová pravidla však lysohlávky a další halucinogenní houby obsahující látku psilocybin ve městě nelegalizují. Dál zůstávají nezákonné podle federálních a státních zákonů. Stíhání občanů za držení houbiček a jejich užití k osobnímu účelu ale dostane v Denveru nejnižší možnou prioritu. Nařízení schválené v referendu rovněž městu zakazuje utrácet prostředky na vymáhání sankcí za užívání nebo držení halucinogenních hub. Fakticky to znamená, že se jejich uživatelé ve městě nemusí bát žádného trestu. Dekriminalizace se ale netýká prodeje houbiček, který může být dále policií sankcionován. Obhájci opatření argumentují, že dekriminalizace pomůže přesunout policejní prostředky z postihování nenásilných trestných činů na ty násilné. Rovněž tvrdí, že psilocybin je bezpečná, nenávyková, nebo téměř nenávyková látka, která má navíc terapeutické účinky na lidi trpící depresí, úzkostmi nebo závislostí na jiných látkách. Psilocybin po celá léta pomáhá s depresí i řediteli kampaně pro dekriminalizaci Kevinu Matthewsovi. „Není to něco, co si musíte vzít každý den. Poskytuje mnoho trvalých výhod po dobu týdnů a měsíců už po jedné zkušenosti,“ řekl 33letý rodák z Denveru webu The Guardian. Odpůrci nařízení se obávají, že dekriminalizace povede ke zvýšení užívání drog a také že ještě zvýrazní pověst Denveru jako města přátelského k drogám. Píše o tom Jackson Barnett pro The Denver Post. Denver totiž už v roce 2005 jako jedno z prvních měst v USA přestal trestat držení marihuany. Kritici dále poukazují na to, že užívání psilocybinu s sebou nese jistá rizika. Uživatele, zejména ty s psychickým onemocněním, mohou potkat nepříjemné, až traumatické stavy, které mohou ublížit jejich psychice.
    Výsledky referenda ještě nejsou definitivní, oficiálně budou potvrzeny 16. května.

  • V dubnu poprvé v historii USA pocházelo více energie z obnovitelných zdrojů než ze spalování uhlí

    7. květen 2019
    větrné elektrárny - obnovitelná energie

    Podle údajů vyplývajících z analýzy Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA) letos v dubnu poprvé v historii Spojených států vyprodukoval sektor obnovitelných zdrojů energie více elektřiny než uhelné elektrárny. Podle IEEFA je tento úspěch částečně způsoben zvýšenou informovaností a především investicemi. Může to být ale také důsledek sezónních změn ve spotřebě elektřiny.

    „Před pěti lety by se něco takového stát ani nemohlo,“ prohlásil Dennis Wamstead, analytik IEEFA. „Přechod, kterým prochází elektroenergetika ve Spojených státech, je fenomenální.“ Podle IEEFA došlo ke zvýšení investic do větrné a solární energie, což činí technologie méně nákladnými a lépe dostupnými. Zvyšující se povědomí o změně klimatu a dopadech uhlíkových emisí také vedlo místní vlády, podniky a obyvatele k tomu, aby vyžadovali politiku více nakloněnou obnovitelným zdrojům. Ty zahrnují energii z vodních, geotermálních, solárních, větrných a biomasových zdrojů. Nejrychlejší nárůst v posledních letech ale zaznamenaly především sluneční a větrné elektrárny. Dokonce i velké energetické společnosti se obracejí k obnovitelným zdrojům. Například energetický gigant Xcel Energy již uzavřel 25 % svých uhelných elektráren a do roku 2050 plánuje dodávat už jen čistou energii. I když jde o rekordní úspěch, odborníci v oblasti energetiky nadšení zároveň mírní a dodávají, že situaci lze částečně vysvětlit i sezónními požadavky na elektřinu. Mnoho společností dočasně odstavilo uhelné elektrárny na údržbu v jarním období, kdy jsou požadavky na elektřinu nejnižší. Jakmile však lidé začnou v červnu používat klimatizaci, očekává se, že při výrobě elektřiny začne opět dominovat uhlí a zemní plyn. Navzdory snahám současné federální vlády posílit uhelný průmysl ale spotřeba uhlí stále klesá. Zemní plyn v roce 2016 překonal v USA uhlí jako největší zdroj elektřiny – z uhlí nyní pochází asi 27 % elektřiny, ze zemního plynu asi 35 %. Zemní plyn je sice čistší než uhlí, jedná se ale stále o fosilní palivo, a přispívá proto ke změně klimatu. Zpráva IEEFA předpokládá, že k převaze obnovitelných zdrojů bude sezónně docházet i v budoucnu. Uhlí a zemní plyn zůstanou ale prý dominantními zdroji i v následujících letech.

  • Pruhy pro kola snižují pocit bezpečí u cyklistů, tvrdí vědci. Pomoct mohou pevné zábrany

    7. květen 2019
    Cyklistika ve městě - kolo - jízdní pruh pro kola

    Studie australské Monash University ukazuje, že pruhy pro cyklisty mají negativní vliv na to, jak bezpečně se lidé na kolech na silnici cítí. Podle výsledků výzkumu kvůli nim totiž řidiči předjíždějí ve větší blízkosti k bicyklům.

       

    Vědci provedli výzkum metodou pozorování, jehož prostřednictvím shromáždili data od 60 cyklistů v australském městě Melbourne. Cyklisty vybavili senzory a kamerami, které shromažďovaly data v průběhu jízdy městem. Pro lokalizaci byla použita satelitní navigace GNSS, ultrazvukové senzory měřily vzdálenosti mezi projíždějícími objekty a kamery umožnily výzkumníkům detailně analyzovat události, ke kterým na vozovce došlo. Od dubna do srpna 2017 sledovali 422 jízd, které měly dohromady délku 5 302 kilometrů a 91 % z nich se odehrálo na silnici. V celém souboru dat vědci identifikovali 18 527 případů, kdy vozidlo předjelo cyklistu. Z toho v 1 085 případech se tak stalo ve vzdálenosti menší než jeden metr od kola. Většinou k tomu navíc došlo v oblastech s povolenou rychlostí 60 kilometrů za hodinu. Vliv na rychlost a bezpečnou vzdálenost předjíždění podle výsledků průzkumu měly i značení a zaplněnost silnice. Řidiči nechávali v průměru 29 cm méně místa, pokud cyklista jel na silnici s vyznačeným pruhem pro kola, 30 cm méně, pokud podél obrubníku byla zaparkovaná auta, a 40 cm méně, pokud na silnici bylo obojí – zaparkovaná auta i vyznačený pruh pro cyklisty. „Víme, že vozidla, která jezdí blízko u kol, zvyšují u cyklistů pocit nebezpečí a jsou silnou bariérou, která brání, aby na kole začalo jezdit více lidí. Naše výsledky ukazují, že pruh bílé barvy neposkytuje lidem, kteří jezdí na kole, bezpečný prostor,“ cituje web Arstechnica hlavního autora studie Bena Becka. Jako spolehlivá ochrana pro cyklisty tak mohou posloužit jedině fyzické zábrany, které cyklisty od automobilové dopravy oddělují.

  • Islandští policisté slavně dostihli a zadrželi racka letícího s ukradenou peněženkou v zobáku

    7. květen 2019
    Postřelený racek bouřní

    Strážci zákona z regionu Suðurnes se zapojili do opravdu neobvyklé policejní akce. A ještě zábavněji o ní informovali na své oficiální facebookové stránce.

    „Hlídkující strážníci včera v noci zahlédli racka prolétajícího před jejich vozidlem,“ začíná celkem nenápadně jinak dost napínavá zpráva. „Domnívali se, že racek nese v zobáku nějaké zvíře, ale podrobnějším zkoumáním zjistili, že se jedná o peněženku. Policisté ihned zahájili pronásledování racka a následně ho i zadrželi, právě v okamžiku, kdy přistál, aby si pořádně prohlédl svůj lup.“ V peněžence nalezli průkaz totožnosti, díky němuž mohli poté zkontaktovat nebohou oběť zločinu. Jaký trest čeká na nezvedeného racka, se ve zprávě uveřejněné na webu Reykjavík Grapevine bohužel neuvádí.

  • Čeští vědci vyvíjí virtuální model koncentračního tábora v Letech u Písku. Sloužit bude vzdělávání

    6. květen 2019
    Tábor v Letech u Písku otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní tábor

    Organizace Romea a ČVUT připravují virtuální model koncentračního tábora v Letech u Písku. V něm byli během druhé světové války vězněni Romové.

    Virtuální realita se v poslední době těší stále větší popularitě. Začíná pronikat i do škol, žáci a studenti mohou díky ní nahlédnout do různých historických epoch – virtuálně si projít například Cheopsovu pyramidu v Gíze, prohlédnout paleolitické malby ve francouzské jeskyni Lascaux nebo navštívit dům Anny Frankové. Model koncentračního tábora v Letech bude určen pro žáky a studenty od 12 let věku. Při různých příležitostech si ho prohlédne i široká veřejnost. Vyvíjí jej Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. Projekt financuje Global Innovation Fund ve Washingtonu. „Mám velkou radost, že Velvyslanectví USA v Praze mohlo tvorbu tohoto inovativního vzdělávacího projektu o romském táboře v Letech podpořit. Spojené státy se tak mohou připojit k aktivitám, které nám budou trvale připomínat toto místo a dějinnou událost důležitou pro Romy i pro nás ostatní,“ řekla po udělení grantu loni na podzim Joann Lockard, radová pro tisk a kulturu Velvyslanectví USA v Praze. Píše o tom web Romea. Intenzitu zážitku z virtuální reality dosvědčuje Věra Horváthová, která v rámci příprav na ČVUT nahlédla do virtuální reality tábora v Osvětimi vytvořené studenty Smíchovské střední průmyslové školy. „Viděla jsem nespočet dokumentů a filmů z války a z různých koncentračních táborů, ale s virtuální realitou se to nedá srovnat. Byl to okamžitý, intenzivní a velice osobní zážitek, který mě dostal doslova do kolen,“ řekla Horváthová serveru Romea. Tým vývojářů letského modelu má mnohem náročnější práci než jiní tvůrci virtuální reality. Vystačit si musí jen s minimem dostupných podkladů. Tábor byl totiž po transportu vězňů do Osvětimi a vyklizení v roce 1943 spálen. K dispozici je dnes jen stavební dokumentace, několik málo fotografií, výpovědi několika pamětníků nahrané převážně v 90. letech a drobné nálezy z archeologického průzkumu části tábora. Virtuální realita letského tábora by měla být hotová v červnu 2019, do škol by se měla dostat v září. Virtuální 3D modely pomáhají také při vyšetřování zločinů druhé světové války. V bavorském Mnichově pracuje na zemské kriminálce celý tým vývojářů, který vytvořil dosud nejpřesnější 3D model nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. S jeho pomocí policisté objasňují více než sedm desítek let staré zločiny posledních žijících nacistů.

  • Ekologičtější, ale i hezčí cesta. Guardian radí, jak si užít cestování po Evropě vlakem

    6. květen 2019
    Noční vlak

    „Po Evropě cestuji vlakem místo letadla, protože je to hezčí zážitek. Navíc, přejít z letadla na vlak může být ten největší krok, který může jednotlivec udělat, aby snížil svou uhlíkovou stopu,“ píše v úvodu článku pro britský Guardian cestovatel a blogger, který si říká The Man in Seat 61. Ve svém textu vysvětluje, že cestování vlakem po Evropě je snazší a rychlejší, než se může na první pohled zdát. 

    Vlaky vás dopraví z centra do centra, nečekají vás přitom hodiny v odbavovacích halách, v kupéčku si natáhnete nohy a dáte kafe, celou dobu navíc s wifi na palubě – láká Cestující ze sedadla 61. To nejkomplikovanější na vlacích člověka potká hned na začátku – při sestavování itineráře a nakupování jízdenek. Neexistuje totiž web, kde by si člověk mohl koupit jednu jízdenku na všechny vlaky co nejlevněji. Některé weby jsou ale dost blízko. Například Loco2.com, která propojuje většinu evropských dopravců, nebo Thetrainline.com, která si ovšem občas účtuje další 3 % ceny navrch. Cestující ze sedadla 61 také doporučuje levné jízdenky Českých drah třeba do Budapešti nebo do Bruselu. U druhé jmenované musí člověk zadat, že chce cestovat přes Cheb – tyhle zdánlivě nelogické triky tuzemský cestující jistě zná. Mezinárodní šotouš na Guardianu radí zkoušet i noční vlaky, například na Nightjet.com. Určitě se vyplatí podívat se i na samotné stránky seat61.com. Stačí zadat cestu – třeba z Prahy do Lvova – a web vám vygeneruje přesný itinerář: kterým vlakem je to nejlepší cesta, kde koupit jízdenky a za kolik, kde se po cestě najíst.
    A když už jsme u tipů na vlakové weby, doporučujeme i český blog cestavlakem.cz. Aktualizuje se sice trochu méně, ale přesto na něm najdete spoustu zajímavých informací, které se při příštích výletech po Evropě v kupéčku vyplatí. Protože koukat na svět z malého okénka už je nuda!