Včely chápou koncept nuly a umí počítat do čtyř

Je to případ třeba několika francouzských obcí. Místní starostové věří, že právě to pomůže lidem si uvědomit, kolik toho ve skutečnosti vyhazují. Když čip na popelnici přijde do kontaktu s popelářským autem, přenese se informace o tom, jakého množství odpadu se domácnost zbavuje.

„Máme chytré měřiče vody, plynu a elektřiny, tak proč nemít chytrý měřič odpadu?“ řekl Antoine Bousseau, generální ředitel společnosti Suez Recycling & Valorisation France, francouzské televizi BFMTV.

Zdá se, že to funguje. Podle studie francouzské Agentury pro ekologickou transformaci (Ademe) téměř polovina místních úřadů, které zavedly systém PAYT, zaznamenala 30 až 50% snížení zbytkového odpadu z domácností.

V roce 2022 mělo tento systém sběru odpadu ve Francii 6 a půl milionu obyvatel. A mělo by jich přibýt – podle platného zákona jich má být do roku 2025 až na 25 milionů.

Francie není jediná, kdo přijímá motivační systém sběru odpadu. Podle Evropské agentury pro životní prostředí systém PAYT funguje v nějaké míře ve 20 evropských státech.

V Česku mělo v roce 2020 systém PAYT zavedeno asi 15 % obcí. Jde hlavně o menší obce, z těch větších třeba Jablonec nad Nisou, Sedlčany nebo Dvůr Králové nad Labem.

„V průběhu let se Midgård aktivně podílel na činnosti několika nacistických organizací a finančně je podporoval, a dokonce byl přítomen na jejich interních akcích,“ píše se v dopise doplňujícím seznam uniklých dat.

Jak se k údajům dostala, švédská antifašistická skupina nevysvětluje. S připočtením předchozích úniků teď má seznam několika tisíců jmen. Nejvíc, asi 2500 je ze Švédska, jsou na něm ale taky další skandinávské národy i značný počet Američanů. Ale i Češi a Češky například ze Strakonic, Přeštic, Volyně, Ostravy anebo Brna.

„Na rozdíl od jiných hackerských akcí, z nichž jsme zveřejnili informace, jsme tentokrát chtěli udělat něco jiného,“ napsal jeden z členů v e-mailu. „Naším cílem bylo, aby antifašisté v jiných zemích začali pracovat na svých nacistech.“ A to už se děje.

Údaje jsou dostupné v tabulce na stránkách AFA Sweden a obsahují nejen jména pravděpodobných neonacistů, ale i to, co si koupili, jejich telefonní čísla, adresu, kterou uvedli pro doručování, a v případě švédských zákazníků i číslo jejich sociálního pojištění. Společnost Midgård na svých webových stránkách únik údajů nezmínila.

Majitelka prstenu, malajsijská podnikatelka, podala v pátek stížnost na policii, protože měla podezření, že jí někdo prsten ukradl. Prsten s víc než 6karátovým diamantem nechala ve svém hotelovém pokoji a odešla nakupovat. Když se ale vrátila, už ho nenašla, a proto ho nahlásila jako odcizený.

Z krádeže byl podle francouzské televizní stanice BFMTV původně podezřelý zaměstnanec hotelu. V neděli se ale podařilo drahocenný šperk najít. „Naše klientka má z této zprávy radost. Rádi bychom poděkovali zaměstnancům Ritz Paris, kteří se do pátrání zapojili a kteří každý den pracují poctivě a profesionálně,“ uvedl hotel.

Šperky v pařížském Ritzu ale nezmizely poprvé. V roce 2018 ukradlo pět ozbrojených mužů ze šperkařství uvnitř luxusního hotelu zboží za víc než 4 miliony eur (téměř 100 milionů korun). Později v tom samém roce nahlásila členka saúdské královské rodiny krádež cenných šperků ze svého hotelového apartmá.

Máte na Vánoce klid v duši? Pokud ne, tak ho nehledejte 20. prosince ve vánočním vydání Buchet. Rozverné moderátorky vašeho oblíbeného pořadu o všem a o ničem, Zuzka a Ivana, se totiž budou bavit právě o Vánocích. Místo vlašáku se tedy očekává spíš bramborový salát pro vaše uši.

Ve vysílání Radia Wave si můžete 23. prosince poslechnout koncert alt-popového dua Jockstrap. Britská kapela známa pro jemné vokály a smyčcové aranže letos získala nominaci na Mercury Prize. Následovat bude loňská vítězka Czechingu Aiko a po ní Startér Radia Wave.

Na Štědrý den budeme vysílat koncert amerického zpěváka a skladatele Father Johna Mistyho z legendárního bruselského sálu Ancienne Belgique. Klasirdo z Rudolfina v podání Bert a Friends na Radiu Wave zazní 26. prosince od 19 hodin.

Nejlepší filmy budou hledat moderátoři filmového magazínu Čelisti, a to 28. prosince. U jakých filmů se naopak o Vánocích zapotíte? Na to budou 23. prosince hledat odpověď Karel a Eliška z hotcastu Pot.

Pokud jste se rozhodli na Vánoce odjet pryč nebo o tom jenom sníte, pusťte si pořad Casablanca – a to přímo na Štědrý den. Pavel Sladký se v něm bude věnovat cestování v době vánočních svátků. Memoáry Britney Spears nebo Kateřina Brožová uvězněná v nákupním centru? Ty nejlepší popkulturní momenty uplynulého roku budou na Štěpána rozebírat Šimon Holý a Hanka Trojánková Biriczová v pořadu Kompot.

Cílem akce je představit mladé inovativní farmáře a podpořit zemědělství. V Evropské unii totiž řady farmářů výrazně stárnou. Většině farmářů je přes 55 let, zatímco mladých farmářů ubývá, upozorňuje server Euractiv.

„Na vývoji robota jsme začali pracovat v loňském roce, nasadili jsme ho tedy pro celou tuto sezonu,“ uvedl Sklenář v Bruselu. Projekt vymyslel ve spolupráci s Vratislavem Benešem, který má zkušenosti v automatizaci a robotizaci. Na projektu se kromě toho podíleli i studenti z brněnské VUT nebo Mendelovy univerzity. Za robotem FRAVEBOT stojí tým dvanácti lidí.

Pomocí umělé inteligence se robot naučil rozpoznávat choroby a škůdce. Během jednoho dne robot zanalyzuje až dva hektary půdy, každou rostlinu při další kontrole porovnává s předešlými kontrolami. Zařízení stojí kolem tří milionů korun. První prototyp zemědělci postavili z vlastních prostředků, teď už se na vývoji podílí investor. O robota projevili zájem i zemědělci na Slovensku.

Mezi tato práva patří udělení souhlasu k lékařskému ošetření, právo na nemocenskou v případě, že jeden z členů rodiny onemocní a nebude se o sebe moct postarat nebo vystrojení pohřbu v případě úmrtí.

„Nic takového v Jižní Koreji není možné, pokud nejste formálně rodina. Takže jsme se rozhodly využít této díry v zákoně, i když to může vypadat divně,“ uvedla Eun Seo-Ran z jihokorejského regionu Jeolla.

Žena se rozhodla adoptovat svoji mladší přítelkyni Eo-Rie. Důvodem byly zdravotní komplikace, během nichž se nemohla žena spolehnout na svoji biologickou rodinu. Jak uvedla agentura AFP na sociální síti X níže, žena proto adoptovala svoji nejlepší kamarádku a spolubydlící, s kterou žije už sedm let.

Přísná rodinná politika negativně dopadá zejména na svobodné ženy, které čelí nejenom kritice společnosti, ale často také sexualizovanému násilí nebo nevyžádaným nabídkám ke sňatkům. Východiskem pro ně může být právě adopce.

„Pro mě manželství není, chci cestovat a nemám ráda děti,“ vysvětluje žena, která se místo toho rozhodla adoptovat svoji nejlepší kamarádku.

Učitelé po celé Evropě v posledních letech stávkovali za lepší platové a pracovní podmínky. Mnohé evropské vzdělávací systémy přitom právě nedostatkem učitelů trpí. Několik ukazatelů naznačuje, že problém je vážný. Roční nástupní platy učitelů, které jsou snížené o inflaci, v posledních šesti letech v mnoha zemích Evropy poklesly.

Více než polovina učitelů v EU není spokojena se svými platy. Pouze pětina z nich si myslí, že učitelské povolání je ve společnosti ceněno, a každý desátý lituje, že se stal učitelem. V letech 2022 i 2023 proběhla řada stávek učitelů napříč Evropou, včetně Spojeného království, Francie, Německa, Itálie, Maďarska, Španělska, Portugalska, Rumunska a letos v listopadu také Česka.

Podle zprávy Evropské komise EACEA se platy učitelů napříč Evropou značně liší. Průměrné roční hrubé mzdy učitelů nižších ročníků středních škol se pohybovaly od přibližně 8 160 eur v Bosně a Hercegovině po 71 184 eur v Německu. Roční plat byl vyšší než 50 000 eur v osmi zemích, včetně Nizozemska (67 638 eur), Dánska (66 673 eur), Irska (63 278 eur), Rakouska (60 686 eur), Norska (59 276 eur) a Finska (52 076 eur). Učitelé ve Francii pak vydělávali o 30 000 eur méně než jejich kolegové v Německu. Plat učitelů v pěti členských zemích EU byl pak nižší o 20 000 eur, například v Řecku (18 765 eur), Polsku (16 725 eur) a Rumunsku (12 987 eur).

Podle zprávy Evropské komise sice mnoho evropských zemí trpí nedostatkem kvalifikovaných učitelů již desítky let. Za hlavní faktor, který problém způsobuje, je často označována nedostatečná atraktivita učitelského povolání. Jsou to zejména „nízké platy, nejistota zaměstnání a vysoká pracovní zátěž, které ztěžují udržení kvalifikovaných učitelů a získání nových," uvádí se ve zprávě.

Výherce prohlásil, že je „velmi hrdý" na to, že si trofej ze soutěže v Novém Jižním Walesu v Austrálii odváží, píše BBC. „Je to naprosto fantastické. Jsem z té zprávy nadšený – opravdu šťastný,“ řekl. „Byl to zábavný den, tolik se toho dělo a potkal jsem spoustu úžasných lidí a také viděl několik skvělých účesů,“ dodal. Doktor Bush si nechal svůj mullet narůst během lockdownu v říjnu 2021, kdy nemohl chodit do kadeřnictví. Uvedl, že se jednalo o „dvouletý projekt", který využil k získání finančních prostředků a zvýšení povědomí o charitativní organizaci Testicular Cancer UK.

Mullet, jemuž se v Česku přezdívá také „na Jágra”, „deka” nebo „vpředu byznys, vzadu párty”, už mnozí považovali za nadobro pohřbený. Účes populární zejména v 80. letech minulého století a později prohlášený za zločin proti eleganci, se k velkému překvapení vrací. Díky zpěvačkám, jako jsou Rihanna a Miley Cyrus, nebo množství hráčů anglické ragbyové reprezentace se tento styl znovu vrací na televizní obrazovky.

Podle amerického televizního kanálu History se tento objevil už mnohem dříve. První zmínka o tomto účesu dokonce pochází z Homérovy Iliady, kde vystupují válečníci s vlasy krátkými nad čelem a dlouhými vzadu. Jméno ale střih získal až v roce 1994 díky písni Mullethead americké hiphopové skupiny Beastie Boys.

U nás mullet proslavil zejména legendární hokejista Jaromír Jágr. Pyšnil se jím také zpěvák Petr Kotvald, nosí ho sociolog, publicista a bývalý poslanec Evropského parlamentu Jan Keller.

Barvu roku vždy na začátku prosince vyhlašuje americká společnost Pantone Color Institute, která vyvinula vlastní systém barev (tzv. Pantone Matching System), jímž se řídí módní návrháři, grafici a výrobci designového zboží po celém světě. Členy Pantone jsou přední světoví odborníci, kteří barvu nadcházejícího roku volí po několikadenním maratonu prezentací a diskuzí v kontextu aktuálních trendů a společenské situace.

Sledují zábavní průmysl, nové umělce, módu, oblasti designu, atraktivní cestovní destinace, nové životní styly nebo socioekonomické podmínky. „Vliv mohou mít také nové technologie, příslušné platformy sociálních médií, a dokonce i nadcházející sportovní události, které přitahují pozornost celého světa," uvádí Pantone v tiskové zprávě.

„Při každoročním hledání odstínu jsme tentokrát zvolili barvu vyzařující teplo a moderní eleganci,“ říká o výběru pro rok 2024 Beatrice Eiseman, výkonná ředitelka Pantone Color Institute. Ve vzorníku institutu barva nese označení 13-1023 a podle Eiseman má teplý charakter, působí něžně a v symbolice barev má reprezentovat lidskou touhu po soudržnosti, vzájemné péči, spolupráci a komunitě. Podle Pantone jde také o velmi sugestivní a senzuální odstín, který symbioticky propojuje naše smysly – zrak, hmat, čich a chuť.

Výběr pro rok 2024 značí, že končí „doba síly a nadšení.“ Právě to měla symbolizovat barva roku 2023, optimistická karmínová Viva Magenta. Po několika letech ve znamení pandemií a válek si lidé žádají únik od reality a klid. A ten jim má poskytnout právě odstín Peach Fuzz.