Včely chápou koncept nuly a umí počítat do čtyř

„V současnosti není separace textilu povinná, v černé popelnici se smísí s ostatním odpadem, a tak se možnost recyklace výrazně snižuje. Až bude mít každá obec vlastní sběrné místo, bude pro občany jednodušší textil separovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL.

Současný zákon o odpadu z roku 2020 zatím pouze nařizuje obcím povinnost zřizovat sběrné kontejnery na textilní odpad. Těch je po celém Česku aktuálně asi deset tisíc. Chystaná legislativa ale rozšíří povinnost obcí pro textilní odpad zajišťovat i sběr a svoz.

„Obce by k separovanému sběru textilu měly přistupovat stejně, jako je to nyní s dalšími tříděnými složkami, kterými jsou plasty, sklo, kovy nebo papír. U větších měst doporučujeme rozmístění sběrných nádob v ulicích, u těch menších je možné zřídit toto místo na sběrném dvoře nebo využít pytlový sběr,“ řekl David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva. Mimo kontejnerů ministerstvo uvažuje třeba o zřízení sběrných míst, která budou na radnicích nebo v různých prodejnách podobně, jako je tomu třeba u elektroodpadu nebo baterií.

Do celého procesu se v rámci rozšířené odpovědnosti (takzvané EPR, tedy Extended Producer Responsibillity) mají zapojit i výrobci, stejně jako třeba ve Francii. Z každého prodaného kusu oblečení by odcházela částka ve výši zhruba jedné koruny, která by putovala do rozpočtu, z nějž pak obce podle počtu obyvatel dostanou příspěvek na zajištění recyklace.

Zákonná povinnost sběru a svozu textilního odpadu by měla být součástí chystané evropské legislativy o nakládání z odpadem, která mimo jiné v Česku zavede systém zálohovaných PET lahví a plechovek. Do zákona bude část o textilním odpadu vložena po jejím schválení.

Pachatel v městečku poprvé poškodil pneumatiky letos v červenci a zaměřil se na několik aut, která byla zaparkovaná nedaleko opevnění historického centra Vastogirardi. Vozidla byla takto poškozená vícekrát. Místní se obávali, že motivem může být sousedská msta nebo že se jedná o mafiánské praktiky zastrašování.

Po dalších čtyřech hlášeních z tohoto října se tamní policie rozhodla zahájit pátrání a do ulic nasadila policejní hlídky v civilu. Pachatele ale odhalily až záznamy z instalovaných skrytých kamer. Ty ukázaly, že za sériemi poškození stojí tamní pes slyšící na jméno Billy.

„Bylo to velmi záhadné. Nemohli jsme přijít na to, kdo by mohl chodit a řezat pneumatiky, ani jaký by k tomu měl důvod. Je to klidné městečko a věděli jsme, že to nemohl být nikdo zvenčí, protože jsme vždy o jakémkoli podezřelém pohybu informováni,“ uvedl Remo Scocchera, místostarosta Vastogirardi.

Podle veterinářů lze chování psa vysvětlit tím, že trpí těžkým zánětem dásní a kousáním do pneumatik si chtěl ulevit od bolesti. Jaký trest psa Billyho čeká, ještě není zcela jasné, ale jeho majitel bude muset pravděpodobně uhradit poškozeným majitelům aut odškodné.

Členové energetické komunity si budou moct elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů navzájem sdílet. Ministr průmyslu Jozef Síkela za hnutí STAN uvedl, že to posílí energetickou nezávislost jednotlivců i celé společnosti. Podle něj se totiž sníží výdaje za energie, novela pomůže i životnímu prostředí.

Novela totiž zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, která mají fungovat jako právnické osoby, družstva nebo spolky registrované na Energetickém regulačním úřadu, bude výroba energie v solárních nebo větrných elektrárnách a její sdílení mezi členy daných organizací. Členy těchto uskupení mohou být i obecní nebo krajské organizace, které jsou podnikem, upozorňuje Enviweb.

Podle návrhu může energii od takových výrobců odebírat maximálně tisíc odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení by mělo platit do 30. června 2026. Síkela to vysvětluje tím, že vyúčtování a výměna dat bude totiž vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu.

Podle serveru Deadline film vydělal 22 milionů dolarů, což je skoro půl miliardy korun. Na druhém místě skončil snímek Hunger Games: Balada o ptácích a hadech. Ten ve třetím týdnu vydělal necelých 15 milionů dolarů, tedy lehce přes 330 milionů korun.

Pitchfork výdělek označuje za úspěch. Tradičně je totiž návštěvnost kin ve Spojených státech po víkendu, kdy Američané slaví Den díkůvzdání, nižší.

Distribuci filmu má na starost společnost AMC. Ta zpěvaččiny fanoušky vyzvala k tomu, aby si promítání filmu užili, jako kdyby byli na koncertě. „Texty znáte, choreografie taky. Zpívejte a tancujte, ale respektujte prosím svoje okolí a vybavení kin,“ uvedla společnost v prohlášení. Sociální sítě poté zaplavila videa, kde fanoušci během promítání snímku tancují.

Ve filmu dokumentujícím turné Renaissance zazní skladby ze stejnojmenné desky i novinka My House. Skladbu Beyoncé vydala na streamovacích platformách v pátek.

A co že to vlastně znamená? Ten, kdo má rizz, má podle etymologů šarm, styl, je atraktivní a ví, jak lidově řečeno někoho „sbalit“. Rizz podle BBC zřejmě vznikl zkrácením anglického slovíčka „charisma“.

Zároveň se dá použít jako sloveso „to rizz up,“ což bychom v češtině mohli volně přeložit jako „svést“ nebo „okouzlit“.

Za zpopularizováním zřejmě stojí Kai Cenat, YouTuber a známý uživatel platformy Twitch. Ten slovo často používá ve svých videích a streamech. Podle statistik obliba slova letos rostla.

Na otázku, jestli má „rizz,“ v červnu serveru Buzzfeed odpovídal i anglický herec Tom Holland: „Rizz vůbec nemám,“ řekl Holland, který vysvětlil, že při randění s americkou herečkou Zendayou aplikoval spíš takzvanou „long game“. Právě rizz je podle Oxfordského slovníku angličtiny nástupcem slova game, v překladu hra, které se v souvislosti s flirtováním rovněž používá.

Jazykovědci si oblibu slova vysvětlují vzrůstající chutí lidí o randění a určité dobrodružství. To je podle nich v kontrastu s pandemickými roky, kdy lidé většinu času trávili doma.

To se promítlo i do loňského výběru, kdy ještě doznívala pandemie koronaviru. Nejpoužívanějším spojením byl totiž „goblin mode“. Slangové označení bychom mohli přeložit jako líný, zahálející nebo lajdácký.

Slova roku ohlašují i další slovníky. Podle nejstaršího amerického slovníku Merriam-Webster je slovem roku výraz „autentický“.

Výrobu futuristického auta provázely samé problémy. Podle majitele Tesly Elona Muska ji zbrzdily jeho inovativní prvky. Původně měla začít koncem roku 2021, ale byla zpožděna kvůli nedostatkům v dodavatelském řetězci a výrobním komplikacím. Očekává se, že společnost zpočátku vyrobí jen malý počet kusů, protože výroba je stále minimální.

Podivně tvarované vozidlo představil Musk poprvé v roce 2019. Událost si většina lidí pamatuje kvůli tomu, že při demonstraci „nedobytnosti“ skel auta se ihned rozbila. Automobilka se toho teď snaží mimochodem využít –⁠ prodává speciální nálepku na okno Cybertrucku (55 dolarů), která imituje ikonickou prasklinu.

Podle informací na webových stránkách odhadovaná cena nejlevnější verze vozů začíná na necelém milionu a půl korun. U nákladnější verze All-Wheel Drive automobilka slibuje dojezd až 550 kilometrů. Vůz má být schopen převést více než tunu nákladu a táhnout náklad o hmotnosti zhruba pěti tun.

Do Česka ani dalších evropských zemí se Tesla Cybertruck v nejbližší době podle dostupných informací dovážet nebude kvůli nutnému absolvování přísných crash testů a homologaci. Několik nadšenců do elektromobilů se ale rozhodlo, že Cybertruck představí českým fanouškům a do země jej na ukázku dovezou z USA z vlastní iniciativy. Náklady na projekt se snaží získat v rámci crowdfundingové kampaně.

V den spuštění služby na stránce spotify.com/wrapped někteří nešťastní uživatelé uviděli pouze prázdnou stránku a hlášku o chybě 500, tedy problému (nejčastěji) na straně serveru. Toho si všímali lidé taky na síti X. Vždy šlo o přístupy na web Spotify Wrapped –⁠ o chybách přímo v aplikaci Spotify se žádný z reportů nezmiňuje.

Wrapped bylo letos pro většinu uživatelů dostupné v aplikaci i na webu od středy 29. listopadu. Od svého spuštění v roce 2016 služba rychle nabrala na popularitě, a proto je nejpravděpodobnějším důvodem, proč se ke svému hudebnímu souhrnu někteří lidé nedostali, že servery nestíhaly nápor lidí. Spotify se zatím k problémům s načítáním oficiálně nevyjádřil.

Spotify Wrapped shrnuje, kterých 5 interpretů, žánrů a interpretů daný uživatel poslouchal v uplynulém roce nejčastěji. Letos platforma taky přidala funkci, která na základě poslouchané hudby, vygeneruje, ve kterém městě mají lidé podobný vkus jako sám uživatel. Podobně jako loni má i letos služba charakterovou funkci, která spojuje poslechové návyky s jednou z 12 postav, které Spotify vytipovalo. Přidělení postavy Hypnotizér například znamená, že má uživatel tendenci „pouštět s oblibou celá alba od úvodních tónů až po finále“. Alchymista má zase často víc playlistů než ostatní.

Podobný souhrn připravuje pro své posluchače v posledních letech i konkurence Spotify. Apple Music má svůj Replay, Youtube zase Recap. Svým rozsahem a rozmanitostí ale za Spotify zaostávají.

Na horách umístili několik tisíc lahviček s jednou ze šesti zkoumaných živin: cukrem, solí, olivovým olejem, vodou, aminokyselinou glutaminem a medovicí (sladká lepkavá tekutina, kterou vylučují například mšice). Každou lahvičku vědci nechali otevřenou, aby byla volně přístupná.

„V největší míře mravenci chodili na cukr a olej. Zřejmě se jedná o živiny, které jim v těch tropických podmínkách chybí. Je to zajímavé v porovnání s Evropou a obecně severní polokoulí, protože tam třeba mravence olej vůbec neláká. Je možné, že ho pro svůj život v daných podmínkách nepotřebují hledat v přírodě,“ řekl Petr Klimeš z entomologického ústavu biologického centra.

Překvapením ale bylo, že chutě mravenců se měnily na každé hoře jinak, a to v závislosti na tom, zda prší, nebo je sucho. „Pozorovali jsme významný nárůst aktivity mravenců v Jižní Americe v období sucha, častěji chodili na olej a sůl, zatímco na Papui tomu bylo přesně naopak,“ říká spoluautorka studie Yvonne Tiede z Philipps-Univerzity v Marburgu, která vedla expedici v Kordillerách.

Výsledky taky ukázaly, že s každým dalším půlkilometrem nadmořské výšky mají mravenci o čtvrtinu menší hlad. Taky se prokázalo, že draví mravenci dominují ve vyšších polohách, zatímco ti živící se sladkou medovicí jsou hojnější v nížinách.

Studie odhalila 183 druhů mravenců, z nichž většina dosud nemá latinská druhová jména. Podle vědců to poukazuje na nedostatek znalostí o bezobratlých v těchto oblastech. Na světě je známých kolem 15 tisíc druhů mravenců. Klimeš nevyloučil, že nově objevené druhy, se vyskytují pouze na jednom místě na světě. V takovém případě by tedy šlo o endemity.

Plavidla Candela P-12 od švédské firmy Candela Technology prošla testováním a od příštího roku by se mohla stát součástí stockholmské hromadné dopravy. Trajekty určené k osobní přepravě by měly být schopné dosáhnout rychlosti až 30 uzlů a poskytnout dopravu zhruba třiceti lidem.

„Létající“ trajekty fungují na stejném principu jako plavidla zvaná „hydrofoil“, neboli křídlové čluny, které mají pod vodou nosná křídla. Při dosažení určité rychlosti vytváří vztlak, který loď dokáže nadzvednout nad hladinu a plavidlo vypadá, že letí nad ní. Tento typ lodí má výhodu hlavně v tom, že může dosahovat vyšších rychlostí za stejného výkonu, navíc konkrétně prototyp od společnosti Candela je jako první křídlový člun poháněný elektřinou.

Jejich celkový provoz by tak měl být oproti klasickým motorovým plavidlům výrazně méně náročný. Na jednoho cestujícího by měly trajekty dosáhnout podobné ekonomiky provozu jako třeba hybridní elektrobus.

Na celkovém provozu trajektů by se mohlo ušetřit až 90 % paliva a celkově by taková doprava mohla být výrazně šetrnější i pro životní prostředí. Mimo toho, že je jeho provoz bezemisní, nevytváří ani hluk a vlnobití, což je důležité třeba kvůli ochraně dalších lodí kotvících v docích.

„P-12 umožní využívat vodní cesty jako ekologické dálnice, což umožní rychlé vnitroměstské spojení. Ať už půjde o plavidla veřejné dopravy nebo VIP lodě pro soukromé zákazníky, způsobí revoluci v cestování po vodě,“ uvedl k úspěšné testovací fázi Gustav Hasselskog, prezident společnosti Candela.