Ve vlastní šťávě: Dobrý příběh neznamená dobré jídlo

03672086.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03672086.jpeg

V dnešní době je víc než těžké zakládat vlastní názor (pokud je to skutečně vlastní názor) na jiných zdrojích informací, než jsou sociální sítě a webové stránky. Čím dál častěji je tak úspěch podnikání závislý víc na kvalitně odvedené práci v oborech public relations, copywritingu a optimalizaci pro vyhledávače (SEO).

Už Edward Louis Bernays, synovec Sigmunda Freuda a jeden ze zakladatelů oboru public relations, psal v úvodu své knihy Propaganda: „Vědomá a inteligentní manipulace názorů, organizovaných zvyků veřejné masy, je významnou součástí fungování demokratické společnosti. Ti, kdo ovládají tyto ,neviditelné‘ společenské mechanismy, zakládají skrytou vládu, která je skutečnou vládnoucí silou naší země.“ Jeho schopnosti odhadovat a cílevědomě ovlivňovat veřejné mínění využily například tabákové firmy. Odvedl skvělou práci, a tak se ve 30. letech minulého století staly ženy kouřící cigaretu společensky přijatelným symbolem sebevědomé a emancipované ženy bořící konvence.

03672064.jpeg

Po několika letech v oboru, kdy jsem se marně učil, kterak učinit svou nabídku lákavější, jak přitáhnout víc lidí, jsem zjišťoval, že poctivě vařit je fajn pro pocit z dobře odvedené práce, ale bohužel to nezajistí dobrý kšeft. Na závadu jsou originální názvy, důvěru mas nevzbuzuje etnická kuchyně s výjimkou pizzy a hamburgeru. Výše zmíněný Ed Bernays, mocně ovlivněný názory svého strýce doktora Freuda, po nějaké době dospěl k názoru, že masy v podstatě názor nemají a jsou vlečeny jen libidem a snahou napodobovat celebrity. Mluvil tedy o změně paradigmatu „prodávání nikoliv zboží, ale životního stylu“. Klíčovou osobou tedy nemusí být nutně řemeslně zručný profík, ale odborník na optimalizaci pro vyhledávače a tvůrce příběhů. Psaní historek a hezké barevné fotografie tak udělají víc práce než měsíce dřiny a marného čekání na ocenění poctivé práce.

V dnešní době to při záplavě placené i virální reklamy útočící přátelsky ze všech stran asi ani jinak nejde. Poprvé jsem tento jev zaznamenal při snaze kontaktovat ekozemědělce. Většina pracovala poctivě, ale neměli ani dobře zpracované webové stránky, ani fungující e-shopy. Prst na tepu doby také nedržela řada kuchařů, pekařů nebo cukrářů, kteří vsadili na prvorepublikovou poctivost a po několika letech dřiny zavírali svoje provozovny, protože šuškanda od ucha k uchu funguje snad v menších městech, ale větší potenciál bohužel nemá.

03672088.jpeg

Snaha ovlivnit „cílovku“ je patrná ale i v časopisech o jídle, při tvorbě kuchařek a pořadů o vaření. Větší část populace tak jakoby stále žije v bublině vytvořené odborníky na životní styl. Jídlo se fotí pod lampou, naleštěné a většinou uvařené tak, aby líp vypadalo, než chutnalo. Ošklivé věci se neukazují. Mluví se hlavně o tvrdých začátcích tzv. od píky a decentně se zamlčují fauly, majetní investoři nebo třeba bohatý taťka. Příběh prodává, takže ukázat mladé odhodlané děvče, které se prosadilo navzdory absolutní neznalosti terénu, jen tvrdou prací, udělá s city čtenářů své. Hvězdy bývají pohlední, usměvaví a mladí lidé.

Je třeba pamatovat na to, že mezi hlavní zásady copywritingu patří důvěryhodnost, pozitivní nádech, přesvědčivost a čtivost. Nikdo se neptá na pravdivost a realitu. Nicméně kdo stojí o takové informace, jistě najde způsob, jak je získat. Stačí prostě jen nevěřit všemu, co se píše.