Ve vlastní šťávě: Jak udělat úspěšnou párty

11. říjen 2013
Ve vlastní šťávě

Letos jsem uzavřel sezónu svateb a narozenin, na které chystáme občerstvení až hostiny pod širým nebem. Při takových příležitostech člověk nasbírá zkušeností, až by se i o nějakou podělil. Může to vypadat jako banalita uspořádat takový večírek pro osmdesát až dvě stě lidí. Ale jsou to maličkosti, na kterých to může celé solidně ztroskotat.

Takže v první řadě: kde přesně se akce koná, jak se na místo dostat, jaký je tam terén, zdroj vody a elektřiny, chladničky nebo chladné sklepy a především osvětlení, až přijde noc. Jak je to tam se sousedy (aby na mě nezavolali hasiče, až roztopím gril), kde budu parkovat. Který den, v kterém měsíci a v kolik hodin začínáme. Od tohoto údaje se odvíjí celý rozvrh akce. Kdy je třeba začít co chystat, aby v hodinu H bylo všechno nachystáno, ale také jak bude celá událost pokračovat a v kolik hodin bude končit.

Dalším velice důležitým údajem je kontaktní osoba. Kdo to má celé na svědomí, za kým to jde, kdo rozhoduje, řídí a má právo veta. Takže mailovou adresu a telefonní číslo. Je moc fajn jednat s jednou kontaktní osobou. Hodně psů, zajícova smrt. Zajímá mě, kolik hostů budeme krmit. S touhle informací jde ruku v ruce i věková kategorie osazenstva, počet dětí, vegetariánů, veganů, celiaků, alergiků a jiných kdysi výjimek, dnes už je tomu spíše naopak. Velice podstatná informace pro skladbu menu. S úspěchem lze využít informaci o tom, jaká hudba se bude hrát.

A teď už docela prakticky: jaký rozpočet na jídlo máme. Je několik způsobů, jak celou věc pojmout. Buď si důkladně vyslechnu zadání a všechny požadavky a na základě získaných informací spočítám kalkulaci. Protože mám většinou klienty, kteří se snaží ušetřit, volím i opačný způsob. To znamená, že dostanu rozpočet na akci a přibližné požadavky klienta a navržený rozpočet se snažím naplnit, jak jen to jde. Cena samozřejmě nepokrývá jen nákup surovin. Je tady doprava, inventář, práce a energie. Musíme nakoupit plyn, uhlí, papírové ručníky, pytle na odpad, jednorázové nádobí nebo půjčení porcelánu, což jde ruku v ruce s tím, že musíme najmout sílu na mytí nádobí a někoho, kdo donese na stůl talíře plné a prázdné zase odnese. To máme minimálně dvě pracovní síly navíc. Jen v kuchyni se při akcích nad padesát lidí otáčíme tři. Doprava se samozřejmě počítá tam a zpět.

02984608.jpeg

Nevyplatí se šetřit na dalších věcech na úkor nákupu materiálu. Při jednom cateringu se naplnil rozpočet jen jídlem a vínem. Zbylo jen tak tak na půjčení stolů a sklenek na víno. Až po zahájení, kdy byli přítomni velvyslanci a přední osobnosti kulturní scény, se přišlo na to, že nejen není nikoho, kdo by víno otevřel a nalil, ale třeba že víno není ani čím otevřít. A dál už to šlo sešupem. Nebyly talíře, nebyly ubrousky, takže kdo si pochutnal na fingers – tedy delikatesách do ruky, ten skončil s mastnou a ulepenou rukou, kterou nebylo do čeho utřít.

Na jiné akci to vypadalo dobře až do chvíle, kdy jídlo bylo přichystáno k expedici a nebylo, kdo by je donesl na stůl. A to byl jen začátek katastrofy. V tu chvíli bylo jasné, že když to nemá kdo přinést, nemá to taky kdo odnést a už vůbec není, kdo by to všechno umyl. A že to byla svatba pro víc než osmdesát lidí, bylo to nějakého nádobí.

Také se nevyplácí měnit během akce rozvrh. Tedy pokud máme načasováno nabízet studený bufet ve dvanáct a teplý oběd ve dvě a vy přijdete do kuchyně s tím, že to dáme najednou už ve dvanáct, koledujete si o pořádný chaos. Naopak se vyplácí mít přichystaný krizový scénář – tzv. mokrou variantu pro případ deště, hasicí přístroj po ruce u grilu, snadný přístup k toaletám a koordinátora, který bude za oslavence řešit rozmanité trable, jako je netekoucí voda, tchán parkující své auto v požární nádrži, opilý bratranec, který se snaží spolknout žárovku, aby vyhrál sázku. A tím se dostáváme k závěru akce, ubytování přespolních a rozvozu opilců po jejich domovech.

02984609.jpeg

Varianta, kdy část svatebčanů dostává sekanou v housce na zahradě a rodina si pošušňává v hale na bažantovi na víně, je sice celkem logická – ale už náš termín "bufet pro pohůnky nebo póvl" naznačuje, že tahle varianta nepatří k nezdvořilejším. Větší radost mám z toho, když jsou všichni svatebčané spolu a všichni se hezky pomějí, protože na svatbě nenabízíme jídlo lepší a horší. Jen prostě dobré a pro všechny.

autor: Michal "Rachad" Hromas
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.