Ve vlastní šťávě: Je libo cvrček?
Jediný vztah mezi hmyzem a jídlem, který u sebe registruji, byla jedna omylem spolknutá moucha, která mi vletěla do pusy, když jsem spal v Řecku a zapomněl si hlavu přikrýt záclonou. Kulinární trendy se ale mění. A jak se postupně mění i naše životní prostředí a podmínky, zjevně za sebou máme období dekadence, kdy jsme měli, na co jsme jen pomysleli.
Jídla je kolem dost a dost. Jestli se dá říci, že něčím trpíme, tak nadprodukcí. Nicméně někteří z nás už jasnozřivě nahlížejí do budoucnosti a ne náhodou jsem právě v Brně poprvé slyšel o cvrčcích v karamelu a pražených moučných červech.
Protože jedna z prvních prezentací hmyzího menu byla, pokud jde o mou zkušenost, v brněnské restauraci Noem Arch. Právě na brněnské Mendelově univerzitě to rozbalil entomolog Dalibor Povolný a hned na něj navázala paní Marie Borkovcová a dali nám vědět, že pojídání hmyzu má budoucnost. V jiných kulturách – v Jižní a střední Americe, Africe nebo v jihovýchodní Asii je samozřejmostí pozřít švába, cvrčka nebo kobylku. Snad to tak kdysi bylo i u nás.
Když mohli staří Čechové srdnatě pojídat vrány, ježky nebo jezevce a ještě na přelomu minulého století byli v postní kuchyni běžní raci, šneci a žáby, snad by zvládli nějakého toho termita. Hlavně když jsme konfrontováni s klady. Pro mluví ekonomická nenáročnost – chovat doma cvrčky, šváby, mravence nebo červy je tak snadné, že leckde hmyz chovají, aniž by o tom třeba věděli! Dalším souvisejícím kladem jsou nutriční hodnoty. Hmyz je vynikajícím zdrojem aminokyselin, bílkovin, minerálů a chitinu. Několik chroustů tak dokáže nahradit flákotu masa, ovšem chov chroustů ve srovnání s náročností chovu hovězího dobytka – no, to se nedá srovnat!!!
Pokud by vás alternativa v podobě suchozemských krevet a langust zaujala, pečlivě zaznamenejte slovo ENTOMOFÁGIE. Vaření brouků se v Brně věnuje šéfkuchař Petr Ocknecht a narazíte na několik skutečně kvalitně zpracovaných odkazů. Ještě několik tipů a doporučení: ne všechen hmyz je požíváníhodný: osvědčené druhy jsou cvrčci, tesaříci, chrobáci a jejich larvy, dále larvy můr a motýlů, včely, vosy, mravenci a čmeláci, ploštice, termiti a vši. Konkrétní druhy naleznete na stránce hmyznataliri.cz
Nesbírejte hmyz ve volné přírodě: z pochopitelných důvodů. Některé druhy jsou chráněné, jiné jedovaté a další mohou obsahovat těžké kovy a pesticidy, po nichž by vám jídlo jaksepatří zhořklo na patře.
No, tak snad abyste si začali pomalu zvykat, ne?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
